Národní jazyk
- Funkce národního jazyka, vývojové tendence současné spisovné češtiny
Národní jazyk
- souhrn výrazových prostředků jednoho národa nebo etnika
- spojené historickou, společenskou, kulturní a politickou sounáležitostí
- nástroj myšlení a dorozumění
- soustava společensky uznávaných, obecně přijatých konvenčních znaků a pravidel jejich užívání
Funkce:
- komunikativní (= základní, dorozumívací, sdělovací)
- myšlenkovou – nástroj myšlení, podklad pro vytváření představ a pojmů
- expresivní (výrazovou) – k vyjadřování citů, přání
- apelovou (výzvovou) – působení na ostatní
- estetickou – při uměleckém zpracování
Vývojové tendence současné spisovné češtiny
- současný jazyk = jazyk posledního půl století (odlišnosti územní, sociální, generační)
- nerovnoměrnost vývoje
- vývoj – nejrychleji ve slovní zásobě (kromě jejího jádra = základní slova), nutno pojmenovávat nové skutečnosti
- vývoj – pomaleji v gramatické stavbě, syntaxi (závislost na rozvoji myšlení a vlivu cizích jazyků), hláskosloví a tvarosloví
dynamičnost vývoje:
- demokratizace = rozšíření spisovné češtiny (vliv školy, vzdělání, médií), růst jazykové úrovně uživatelů, odstraňování zastaralých slov, tvarů
- intelektualizace = přesné vyjádření myšlenek, zdokonalení užití jazykových prostředků
- terminologizace – zvyšuje se počet termínů užívaných běžnými mluvčími
- determinologizace = přechod termínů do oblasti méně odborné i neodborné (pojem, parametr)
- integrace = sjednocování, stírání nářečních rozdílů
- funkčně stylová diferenciace – např. osamostatnění publicistického a administrativního stylu (od odborného stylu)
- stylové posuny v současné češtině
- častěji – osa: hovorovost – neutrálnost – knižnost (př. dělat, holka, péct, taky)
- méně často – osa: odbornost – neutrálnost – běžná slovní zásoba (př. množina, astronaut)
- internacionalizace jazyka – přejímání slov, jeden ze způsobů obohacování slovní zásoby, dnes zvláště z angličtiny i jiných jazyků (stálé kontakty se slovenštinou – dovolenka) + v oblasti vědy a techniky, populární hudby, sportu (summit, software, heavy metal, šampionát)
Úzus – obvyklé, ustálené užívání jazyka a jazykových prostředků, z něhož se vyvozuje jazyková norma a kodifikace
Jazyková norma – soubor uznávaných a ustálených jazykových prostředků a způsobu jejich užívání
tvoří se postupně, s přihlédnutím k tomu, jak se jazykové prostředky skutečně používají
Kodifikace – zpracování, uzákonění a vydání jazykové normy spisovného jazyka v příslušných příručkách, vystihuje, zachycuje, popisuje a vykládá normu