Moderní literatura 20. stol
vliv zážitků z 2. světové války; použití atomových zbraní v Japonsku, poválečný neklid, napětí mezi Západem a Východem, poznávání vesmíru, globální problémy lidstva (nemoci, drogy, nezdravé životní prostředí, národnostní a rasové boje, hlad, zločinnost); v 80. letech rozpad socialistického bloku
q odraz války
– protest proti její krutosti
– patetická oslava hrdinství, statečnosti, pompézní scény, hromadné vraždění (východní literatura, zvl. ruská)
– nepatetický pohled (zdola), rozbor lidské psychiky, dojemnost i naturalismus (západní literatura)
– satirický nebo humoristický pohled
q angažovaná próza – opak válečné dehumanizace, nespokojenost s nedostatky doby, krize mezilidských vztahů pocity ohrožení, úzkosti, odcizení (existenciální próza, italský neorealismus; v oficiální literatuře východních zemí socialistický realismus – optimistický pohled)
q snaha distancovat se od ideálů konzumní společnosti, kariérismu – americká beatnická generace, angličtí ”rozhněvaní mladí muži”
q experimentální próza (zvl. v oblasti formy) – absurdní literatura, drama, francouzský ”nový román”
q magický realismus – návrat k starým mýtům, legendám (latinskoamerická a ruská literatura)
q vědeckofantastická literatura (sci-fi, fantasy), katastrofické vize, fikce
q postmodernismus – reakce na modernismus, míšení žánrů, komplikovaná kompozice, prolínání dějových a časových rovin aj.
q rozmach tzv. populární (komerční) literatury – řemeslně zvládnuté, ale myšlenkově nehluboké, esteticky díla hodnotná i bezcenná; snaha přiblížit se k nenáročnému čtenáři
1) Beatnici (ang. beat generation) – hnutí amerických básníků a prozaiků 50. – 60. let
beat = jednak ”zbitý” (unavený životem), jednak ”blažený” (=únik); projev negativismu, revolty, výsměch tradičním hodnotám (bohatství, kariéra, rodina), oficiální morálce, prosperující konzumní společnosti; příklon k orientálním filozofiím (zenbuddhismus), hledání vnitřní svobody (buď výstřednost v módě nebo naopak vzhled zanedbanosti), touha po rozkoši (vliv alkoholu, drog, tuláctví, džezové hudby; sexuální nevázanost), dobrovolná chudoba
v literatuře : bezprostřední odvážná výpověď, erotická otevřenost, vulgarismy a slang ð snaha šokovat, provokovat
Jack Kerouac (1922–1969)
– americký prozaik, tulák
– román Na cestě – básnická reportáž ze silnice, záznam dojmů, nálad a myšlenek, řada postav, zvl. tuláků, putování za pocitem svobody; tzv. spontánní próza – metoda záznamu bez zásahů a úprav, kniha Mag
Charles Bukowski (1921–1994)
– americký spisovatel – navazuje na tuto linii v 80. letech
– povídky Všechny řitě světa i ta má, autobiografický román Hollywood – odvážná, otevřená výpověď, cynismus
2) Literatura s prvky sci-fi (science fiction)
- a) obraz fiktivní budoucnosti společnosti, člověka, vědy ð vědeckofantastická próza; osud člověka v nepříznivém prostředí; stinné stránky technického pokroku
- b) fantasy literatura – s bájnou a pohádkovou atmosférou
- c) otřesné vize totalitní společnosti
Ray Bradbury (1920)
– americký spisovatel – povídky Marťanská kronika, román 451 stupňů Fahrenheita (obraz technicky vyspělé, ale nekulturní civilizace, nemožnost vzepřít se)
Arthur C. Clarke (1917)
– anglický spisovatel, autor sci-fi literatury; nejznámnější – trilogie 2001: Vesmírná odysea, 2010: Druhá vesmírná odysea, 2061: Třetí vesmírná odysea a zatím pětidílná sága o kosmické lodi Ráma (Setkání s Rámou, Návrat Rámy, Zahrada Rámova, Ráma tajemství zbavený, Poslové Rámových světů – od 2. dílu spoluautor Gentry Lee)
John Ronald Reuel Tolkien (1892–1977)
– anglický spisovatel – fantasy literatura – odnož scifi – druhým směrem – minulost, co nebyla
– román Hobit – zápas dobra a zla, fantastický svět starodávných, šťastných, mírumilovných lidí
– trilogie Pán prstenů
Terry Pratchett (1948)
– anglický spisovatel
– novinář, spisovatel, humoristické fantasy romány s originálními postavičkami, vyprávění bez násilí a krveprolití
Cyklus Zeměplochy:Barva kouzel, Lehké fantastično, Čaroprávnost…
Jules Verne (1828-1905)
– Francie, rodina právníka (nevycházel s otcem), zajímal se o novinky vědy, otec ho zabezpečil podíly na burze, cestoval, problémy se synem (polepšovna), zemřel na cukrovku, 1.myšlenka ponorky, prozaik a dramatik, víra v technický pokrok, předpověděl mnoho objevů, které se později uskutečnily – lét. balón, ponorka…
Deset tisíc mil pod mořem, Ocelové město, Dva roky prázdnin, Děti kpt. Granta
Georg Orwell (1903–1950)
– anglický spisovatel
– román Zvířecí farma – alegorická bajka, obraz totalitní společnosti, despotismu a násilí (jeden druh zvířat tyranizuje jiné)
– román 1984 – o zničení člověka (degradací na zvířecí bytost) – vliv zatajovaných krutostí v Rusku, varování
3) Postmodernismus – od pol. 40. let, zvl. poč. 70. let
– negativní postoj k dosavadním avantgardním tendencím, zvl. jen k formálnímu experimentování; prolínání tradice a experimentu, hledačství pravdy, pochopení chaotického světa; kniha má promlouvat k náročnému i méně náročnému čtenáři (dvojí úroveň estetického vnímání)
Umberto Eco (1932)
– italský prozaik
– román Jméno růže – vzorové postmodernistické dílo: využívá postupů odborné, publicistické i krásné literatury, masové i exkluzivní literatury, je současně detektivkou, hororem, historickým románem, filozofickým traktátem, studií o symbolech (titul), sociologickou sondou do problematiky tolerance; sklon k mystifikaci (příběh jako rekonstruovaný středověký rukopis), koláž (citáty z krásné, filozofické, historické literatury a bible), ironický přístup k minulosti (zlehčuje výklad reformace církve); napínavý příběh – chlapec Adso (vypravěč) a františkán Vilém pátrají po záhadných vraždách mnichů
Vladimir Nabokov (1899–1977)
– ruský emigrant v Americe; román Lolita – psychologická studie muže a jeho sexuálního vztahu k 12leté dívce
– z českých autorů – Milan Kundera
Naší
oficiální – historická, venkovská, vědeckofantastická i ze současnosti, literatura faktu; nezřetelné generační členění, ”vpád techniků” – autorů z praktických povolání (chemici V. Páral, J. Švejda, důlní technik J. Freis, ale i lékaři (Ota Dub) aj. – témata z různých prostředí, z každodenní praxe
Vladimír Páral (1932)
– inženýr chemik, prozaik novátor a autor sci-fi
1) pětidílný cyklus (3 novely a 2 romány)
– tzv. černá pentalogie = kritika zmechanizovaného moderního života v konzumní společnosti; satirický nadhled autora, kritika promarněného života (honba za majetkem, kariérou a mocí)
Veletrh splněných přání – o vedoucím chemické laboratoře (Milan Renč) – vrostl do stereotypního života, vyhovuje mu (hlášení, zbytečné porady, neúčelná činnost, mechanické plnění úkolů bez iniciativy, hazardování s časem a energií); nový styl: opakování slov, vět, odstavců = opakování životních úkonů; zhušťování výrazu (heslovitost, náznakovost), substantivní vyjadřování – prvek odborného stylu
Soukromá vichřice – pohled na skupinu 8 pracovníků chemického závodu – měšťáctví, zautomatizovaný život, láska degradována na sex
Katapult – vzpoura proti nudě manželského života ð 7 milostných vztahů, ale nespokojenost
Milenci a vrazi – život jako bezvýchodný kruh, boj o vliv, o moc
Profesionální žena – parodie na seriály o nezdolných ženách, maloměšťácky konzumní život
2) tzv. ”bílá pentalogie” (vyšly zatím 4 svazky)
Mladý muž a bílá velryba – odsouzení životní lhostejnosti, kalkulování, vypočítavosti a prospěchářství (Edita), neschopnost plně žít (Viktor), ale i touha něco dokázat (ulovit ”bílou velrybu”) umocnit život láskou a prací (Břéťa) – životní oběť
Radost až do rána – spokojenost s průměrností, prospěchářství, tzv. socialistický životní ideál
Generální zázrak – sice ”román naděje”, ale marnost vymknout se stereotypu v životě a prospěchářství
Muka obraznosti – autobiografické prvky; ironie místo kritiky; inženýr chemik ztroskotává na pracovišti, touží stát se spisovatelem
3) žánrová oblast sci-fi
varovný román Pokušení A-ZZ – lidstvo v 21. století, luxusní život za cenu zrady nabízený mimozemskou civilizací; Romeo a Julie 2300, Válka s mnoho–zvířetem, Země žen – politickoideologická alegorie o násilí totalitní společnosti
4) romány Playgirls I, II – erotická tematika, otevřenost výpovědi, degradace lásky
Radek John (1954)
– prozaik, filmový scénárista, televizní reportér; zpracovává společensky ožehavá témata, chorobné projevy soudobého života (alkoholismus, brutalita, drogy) sociologickodokumentárním způsobem; prvotina Džínový svět – obraz mentality mladých lidí 70. a 80. let; varovný román Memento – zachycuje 10 let života Michala Otavy, bývalého studenta gymnázia, a jeho marné úsilí zbavit se drogové závislosti; proces rozkladu osobnosti, prostředí narkomanů; líčení subjektivních pocitů hlavního hrdiny (vnitřní výpověď) se střídá s odbornými výklady lékařů – informativnost, dokumentárnost
Jakub Arbes (1840–1914)
zájem o sociální problémy, novinář
– román Kandidáti existence – pokus pomoci dělnictvu (vliv utopického socialismu)
– román Štrajchpudlíci – o tiskařských dělnících z pražských barvíren kartounů
– tvůrce romaneta = próza nevelká rozsahem, s dramatickým a dobrodružným, fantastickým dějem a výraznou pointou; zdánlivé záhady vysvětleny logicky, vědecky
např.
Newtonův mozek – o stroji rychlejším než světelný paprsek; zpětný pohled (cesta do minulosti plné bojů) ð protiválečné zaměření
Svatý Xaverius – o domnělé záhadě obrazu v malostranském kostele sv. Mikuláše
civilismus
obraz technických vymožeností, moderního života a světa, oslava všedních věcí, lidské práce; americký básník W. Whitman, belgický básník a dramatik É. Verhaeren, v české literatuře např. S. K. Neumann
Émile Verhaeren (1855–1916)
– obraz průmyslového velkoměsta i venkova (Flandry); symbolismus a civilismus ð sociální revolta; obavy o člověka a budoucnost světa; sbírka Chapadlovitá města
Walt Whitman (1819–1892) – průkopník civilismu
severoamerický básník, publicista, hlasatel demokracie (b. O sobě zpívám)
sbírka Stébla trávy
– nový obsah: moderní život, civilizace
oslava všedních věcí, přírody, lidské práce, družnosti, člověka
rozmanitost světa a života, jeho protiklady
snaha vsugerovat představu krásy i radosti ð oživit život, dát mu jas a krásu (život je pozemský dar);
tematická rozsáhlost, myšlenková hloubka, civilní patos (zvolací věty)
ð nové pojetí krásy a pravdivosti
– nová forma: rozbití tradičních forem básně, nová obraznost: pásmo dojmů a představ ð lyrické pásmo (zdánlivě bez logické souvislosti), hudba slov (dlouhé samohlásky, např. b. Zpěv radostí, ráznost pochodu), náznaky – symboly, fantazie
– volné členění básně
– prozaizace poezie ð volný verš = na rozhraní poezie a prózy (nemá předepsaný počet slabik, přízvuků, nositelem rytmu = intonace, která ztotožňuje verše s významovými celky textu; verš nemusí být nerýmovaný; výskyt přesahu)
- K. Neumann
sbírka Nové zpěvy – oslava civilizace, techniky, moderního života, velkoměsta; vliv civilismu;
= novost tematická, nová umělecká forma – whitmanovský volný verš, nová obraznost: prolínání přírodních a civilistních motivů, např. skřivan jako pracující pilka (b. Skřivan), rotačka přirovnána k důstojnému slonu (b. Chvála rotačky)
Karel Čapek – scifi
- G. Wells – Válka světů
František Běhounek – Trosečníci polárního kruhu – faktu
Ludvík Souček – Krotitelé ďáblů
Frank Herbert – Duna
Jonathan Littman – Hacker
Roger Zelazny – série Amber
Feist – Trn, Mág…
Historie scifi
O tom, kdo byl prvním autorem tohoto žánru se vedou různé teorie. Jisté je, že mezi prvními průkopníky byla Mary Shelleyová s dílem Frankenstein a Edgar Allan Poe se svými povídkami. Dalšími pokračovateli byl nepochybně Jules Verne a jeho současník Herbert George Wells. Jules Verne psal svá díla spíše pro mládež, ale i přes nekomplikovnost tvorby a prostotu příběhů předpověděl množství budoucích vynálezů a událostí. Herbert George Wells se zabýval se svou Válkou světů problémem budoucí evoluce člověka a různých katastrofických vizí. Českým nejúspěšnějším autorem byl Karel Čapek, tvůrce slova „robot“, které bylo převzato a je dodnes používáno po celém světě.
Prvky scifi
- technické prvky, které nejsou dostupné nynější civilizaci. Vynálezy ohrožující člověka, odpovědnost vědců za neprověřené pokusy a nepromyšlené zásahy, které mohou vyvolat řetězové reakce
- náhled do budoucnosti
- ovládne stroj člověka nebo člověk stroj
- kosmické lety v kosmických korábech
- katastrofální přelidnění Země a lidské kolonizování vesmíru
- nesnáze, které člověka čekají na cestě za neznámým světem, kdy se život dovede přizpůsobit nejfantastičtějším podmínkám a je nekonečný
- vznik galaktických impérií
- život myslících bytostí, v jejichž existenci v kosmu člověk věří a touží po setkání s nimi
- kontakt, komunikace, prolomení bariéry neporozumění-různé formy, jaké by mohl tento kontakt mít (tyto představy se postupem času mění)
- soužití různých civilizací a kultur, utváření nových druhů s určitými vlastnostmi (kyborg-člověk, který by byl schopen přežít i na Marsu, Android-umělý člověk)
- tématika zabývající se genetickým inženýrstvím, nesmrtelností, epidemiemi, cestování časem (př. Osoba politicky nepohodlná je odeslána do vězeňského tábora v prvohorách)
- spekulace, zda zásah do chodu historie společnosti může přinést užitek nebo nenapravitelné škody
- představy o budoucích lidech, ale i představy rozumu v jiné než lidské podobě (př. Na planetě se vyvine rozum v podobě moře)
- apokalyptická témata: zničení planety, na jejíchž troskách se pár posledních jedinců lidské rasy snaží zachránit lidské pokolení
- nadvláda jiných bytostí (robotů, rostlin, mimozemšťanů)
Ale v mnoha případech toto vše bývá jen atraktivním pozadím pro hledání nových a neznámých možností duševního obohacení člověka. Tzv. „cesta do nitra člověka“
- myšlenky o charakteru skutečné humanity, skutečného prospěchu pro veškeré lidstvo
- valná část děl je podrobným psychologickým rozborem osobnosti hlavních postav i celého lidstva jako celku
- člověk jako jedinec je umístěn do situace, kdy samotný rozum a logická úvaha nestačí, musí se vždy počítat s lidským faktorem, s city průzkumníků, a jinak i hluboce humánní zásady se mohou v určitých situacích stát nelidskými
- Manipulovatelnost lidské mysli (hlavně u political fiction), metody totalitních režimů dovedené do důsledků, kde materiály o minulosti jsou ničeny a předělávány
- únik z přísného řádu, který by člověku poskytl trochu svobody a soukromí