Mládež v literatuře
Charles Dickens (1812–1870) – kritika sociální nespravedlnosti, obraz osudů nešťastných dětí bez domova a rodiny (vlastní životní zkušenost)
např. romány Oliver Twist, David Copperfield, Malá Dorritka
vrcholný román Kronika Pickwickova klubu – široký obraz soudobé Anglie, kritický postoj k jejím institucím, úsměvný humor;
dva vynikající typy: Samuel Pickwick – v jádru dobrý člověk, ale maloměšťák, trpí přehnanou představou o vlastní důležitosti; stále něco předstírá, navenek je strojený, nepřirozený, tím směšný, autorem jemně ironizovaný; původně komická figurka se mění v charakterního hrdinu × Samuel Weller – vyniká lidovým vtipem a přirozeným humorem; lidový jazyk; realistický román humoristický
Mark Twain (1835–1910) – novinář a humorista
romány Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna – zážitky z dětství, kritika maloměstského života; využití hovorového jazyka
- A. Poe – Příběhy Artura Gordona Pyma
Romain Rolland (1866–1944) – Francie
– protiválečné zaměření: novela Petr a Lucie – založena na kontrastu: hrůzy války × vysněný svět dvojice milenců, problémy války × rozvíjející se cit lásky; lyrické, poetické ladění příběhu, shakespearovský motiv; dějiště – válečná Paříž, od ledna do března 1918; tragický konec: společná smrt v kostele při náletu ð obžaloba nesmyslnosti války
Erich Maria Remarque (1898–1970) – Německo
– generační román Na západní frontě klid (ironický název) – o osudech studentů (hlavní postava Pavel Bäumer), kteří prožili válku na záp. frontě; ztrácejí všechny životní iluze, protestují, snaží se přežít; drsné obrazy z bojiště, vzpomínky hlavního hrdiny i svérázný lidový humor; tragický konec nenaplněného života
– volné pokračování – román Cesta zpátky – osudy lidí zničeny válkou; návrat domů a konec frontových přátelství; zážitky z války vedou k vnitřní prázdnotě a vykořeněnosti
– totéž román Tři kamarádi; romány Jiskra života, Čas žít, čas umírat aj. se vztahují k 2. světové válce
Ernest Hemingway – USA
Sbohem armádo, Komu zvoní hrana
Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) Francie
– francouzský hrabě, letec v 2. světové válce, autor pohádkové prózy Malý princ – setkání letce s malým princem z neznámé planety; proklamace nutnosti přátelství a odpovědnosti; projev víry v člověka a jeho velikost; rozdílnost pohledu na svět: dítě × dospělý člověk
Jack Kerouac (1922–1969)
– americký prozaik, tulák
– román Na cestě – básnická reportáž ze silnice, záznam dojmů, nálad a myšlenek, řada postav, zvl. tuláků, putování za pocitem svobody; tzv. spontánní próza – metoda záznamu bez zásahů a úprav, kniha Mag
Vladimir Nabokov (1899–1977)
– ruský emigrant v Americe; román Lolita – psychologická studie muže a jeho sexuálního vztahu k 12leté dívce
Božena Němcová
Divá Bára
dcera pastýře Jakuba; nový typ dívky (nezávislost na muži, nepodřízenost) × Eliška z fary; přerůstá konvenční představy o pasivní úloze ženy ve společnosti – je smělá, statečná, zdánlivě drsná, v jádru ušlechtilá, v zájmu přítelkyně se staví proti celé obci;
Alois Jirásek (1851–1930)
román F. L. Věk (5 dílný) – obraz počátků národního obrození, divadla, básnictví a vědy; vlastenectví, národní uvědomování; historická postava Fr. Vladislava Heka, vlastenců Václava Tháma, Václava Matěje Krameria, pátera Vrby aj.; prostředí Prahy a Dobrušky
Jan Drda (1915–1970) – prozaik, dramatik
– vstup do literatury za války (Městečko na dlani); po válce soubor povídek Němá barikáda – obraz boje s fašismem, nepatetické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích: latinář Málek (p. Vyšší princip), František Milec (p. Hlídač dynamitu), učitel Havlík (p. Včelař), Pepík Hošek (p. Pancéřová pěst)
Arnošt Lustig (1926)
– oběti násilí, morálně – vítězi nad mučiteli; ”bezbranní vítězové”
– novela Dita Saxová – návrat židovské dívky z války, ale zklamání, nesplněna očekávání
– novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – vzpoura mladé polské Židovky (zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka) × pasivita ostatních vězňů; v exilu vyšla v 70. letech novela Nemilovaná (o prostitutce v terezínském ghettu)
Karel Ptáčník (1921)
– prozaik skupiny Květen – román Ročník jedenadvacet – podle deníkových záznamů, téma nucených prací v Německu; příběh lásky českého chlapce Honzíka k Němce Käthe; reportážní prvky i lyrické pasáže; stálé ohrožení života ð zkouška charakterů
Jan Otčenášek (1924–1979)
– novela Romeo, Julie a tma z doby heydrichiády, shakespearovský námět tragické lásky – student Pavel a židovská dívka Ester; obžaloba fašismu a rasismu
– román Kulhavý Orfeus – osudy 5 přátel nasazených do pražské továrny, ilegální organizace Orfeus, neúspěšná odbojová činnost (pokračují osudy Pavla z předchozí novely)
Josef Škvorecký
- román Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě; pohled z opačné strany – Danny Smiřický je antihrdina (polemika s ideologickým pojetím doby)
Konec nylonového věku (období po únoru 1948 – Danny zastoupen v postavě profesora angličtiny i jako Sam obdivovaný Irenou), román Tankový prapor (o vojenské službě v 50. letech – omezenost důstojníků, ale jejich absolutní moc × prostí vojáci) – žánr groteskního satirického románu;
– soubor příběhů Prima sezóna (z období války; septimán Danny a jeho lásky)
Radek John (1954)
Memento – zachycuje 10 let života Michala Otavy, bývalého studenta gymnázia, a jeho marné úsilí zbavit se drogové závislosti; proces rozkladu osobnosti, prostředí narkomanů; líčení subjektivních pocitů hlavního hrdiny (vnitřní výpověď) se střídá s odbornými výklady lékařů – informativnost, dokumentárnost
Milan Kundera (1929)
román Žert – obraz tragických deziluzí ve světě, kde nevina je trestána jako vina; svět komunistických fanatiků a udavačů, série žertů, týkajících se hlavní postavy: nevinný žertík provokace vysokoškoláka – brán smrtelně vážně ð vyloučení ze strany, fakulty; na vojně prožívá hlavní hrdina ”směšnou lásku”, pak návrat k vědecké práci a touha pomstít se viníku – kamarádovi ð největší žert života, protože se mine cílem
Michal Viewegh (1962)
Báječná léta pod psa – rodinná kronika z doby normalizace; autobiografický příběh vlastního dospívání (obraz srpna 1968), období od r. 1962 do gorbačovské perestrojky; v epilogu výčtem shrnuty osudy postav od listopadu 1989 do r. 1991; ladění satirické i humorné
Výchova dívek v Čechách – autorem ironicky označen jako velký český postmoderní pedagogický román (snaha povýšit atraktivní námět sebevraždy dívky do oblasti vyšší literatury); umění sdělnosti, čtivosti
Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové
realistická tragédie Maryša (5 jednání) – ze slovácké vesnice; obraz sociálních rozdílů, úlohy peněz na vesnici a síly předsudků v tehdejším životě;
– Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek) × citový vztah Maryšin k chudému Franckovi; kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie: expozice (základní situace, naznačena zápletka – spor Lízala a Vávry o věno), kolize (Maryšin odpor k sňatku), krize (Franckův návrat z vojny, přemlouvá Maryšu, Vávrova střelba, vrcholí spory o věno), peripetie (Maryšino rozhodnutí), katastrofa (Vávrova smrt);