Města v české literatuře
Hradec Králové
Medek, Durych, Červený – zakladatel Červené sedmy, Balbín
Dobrovský – vysvěcen na kněze, objevil Hradecký rukopis
Satiry Hradeckého rukopisu
– autoři neznámí (i z měšťanstva)
– poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života
– Desatero kázanie božie – veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou přirovnání (osud trubců v úle)
– Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika nepoctivosti a okrádání; výhrůžka méně útočná (peklem)
– bajka O lišce a džbánu – veršované exemplum (krátké vyprávění s poučením)
Klicpera
autor veseloher, např. Rohovín čtverrohý, Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsu, Zlý jelen; kritika špatných lidských vlastností
Tyl – Klicperův žák, pomáhal mu
Dobruška
Dějiště F. L. Věka – opravdové bydliště Heka
Podštejn
Pujmanové Předtucha – povídka – obraz psychologie dospívajících; střetnutí zájmů rodičů a dětí; odraz atmosféry nacistické okupace (symbolický význam)
Rychnov nad Kněžnou
Karel Poláček « Rychnov nad Kněžnou, z židovské kupecké rodiny ð zájem o malé město a život českých Židů; r. 1914 na frontě; za okupace zahynul v koncentračním táboře Osvětim
románová pentalogie Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno (5. díl je nezvěstný) – vrchol tvorby; obraz provinciálního města před 1. světovou válkou, Poláčkovo rodiště, maloměstský svět; bez ústředního hrdiny; množství figurek – obchodník Štědrý, synové Kamil (obch. příručí), montér Viktor (opovrhovaný), nejmladší Jaroslav (zhýčkaný student), žebrák Chleboun, poslanec Fábera aj.
– podstata maloměšťáctví: strnulost života, gesta a opakované fráze, malichernost, banalita, nuda a prázdnota; změna a rozruch způsobila válka – vliv na učitele Krále ð pocit pýchy, moci; surový správce chudobince Wagenknecht – postrach vojáků; zákopový život
– forma: publicistické prvky, charakterizační funkce jazyka: stereotypní opakování slov, formulí, komika s tragikou
– varování: duševní lhostejnost maloměšťáka je nejvhodnější pro totalitní systém
– Bylo nás pět – úsměvná próza (vznik za protektorátu, vydáno posmrtně) – svět maloměsta viděný očima dětí – 5 členná klukovská parta: vypravěč Péťa Bajza (autor), Bejval Antonín, Jirsák Čeněk, Éda Kemlink, Zilvar z chudobince; pes Pajda
– svět dospělých – rodina obchodníka, lékárna, chudobinec
– situační komika (dobrodružství, ”vynálezy”, klukovské boje, střetnutí se sousedy) a slovní humor
– jazyk: spojení zcela spisovných, až knižních výrazů – vliv školy a řeči dospělých (pravil, jelikož, odvětil) se slovy expresivními (kulit vočadla), nářečními (nýčko, prauda) a z obecné češtiny (abysem, dolejzá)
Ratibořice – součást České Skalice, muzeum, škola, socha Boženy
Božena Němcová – mládí v Ratibořicích (Náchodsko); vliv babičky; provdána za úředníka finanční stráže Josefa Němce – pro vlastenectví často překládán
Babička (1855)
vznik po smrti syna Hynka; hmotný nedostatek, vzpomínky na dětství – doplněny a rozšířeny o poznání lidového života
cíl: ukázat harmonický život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka
postavy:
z venkovského prostředí:
– babička Magdalena Novotná, ústřední postava; vztah k práci, životu, přírodě, vlasti; moudrost a životní zkušenost, ušlechtilost
– Barunčini rodiče – Proškovi (Panklovi): zpanštělá matka × sdílný, srdečný otec
– děti: Barunka (autorka), Jan a Vilém, Adélka
– lidové typy: mlynář, Kristla a Jakub, rodina Kudrnova; příběh Viktorčin
panský svět:
paní kněžna, komtesa Hortensie; dobro konané kněžnou = dobro babiččino; autorčina idealizace skutečnosti
Hronov – Jiráskovo divadlo
Jiráskův román U nás (4 dílný, kronika) – obrození na čes. vesnici (Padolí = Hronov); postava pátera Havlovického = kněze Regnera
Náchod
Jiráskův román Skaláci (selská vzpoura 1775 na Náchodsku)
Škvorecký
– generační román Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě (Kostelec); vypravěč Danny Smiřický a jeho přátelé z džezové kapely – jejich statečné chování × předstírané vlastenectví místní honorace s touhou po moci; autobiografické prvky, subjektivizovaná ich-forma; monologická výpověď místy střídána s úsečnými civilními dialogy (vliv Hemingwaye); strohost výpovědi souvisí s úsilím depatetizace a demýtizace skutečnosti
subor příběhů Prima sezóna (z období války; septimán Danny a jeho lásky)
Malé Svatoňovice
rodiště Karla Čapka, bydlel v Úpici, studoval v HK
Dvůr Králové
Rukopis královédvorský – ”nalezen” r. 1817 ve Dvoře Králové, označen za památku z konce 13. stol.
obsahují převážně skladby epické
spory o Rukopisy trvaly do 80. let 19. stol. – dokázána jejich nepravost (zvl. v časopise Athenaeum; filozof T. G. Masaryk, filolog Jan Gebauer, historik Jaroslav Goll, literární historik Jaroslav Vlček aj.)
q měly dokázat starobylost naší kultury (touha po velkých eposech)
q měly posílit národní sebevědomí (= projev vlastenectví)
pravděpodobný autor podvrhu:
Václav Hanka – knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec (znalec staroslověnštiny, staročeštiny, polštiny, ruštiny), básník
Bílá Třemešná
úkryt Komenského
Krkonoše
Erben « Podkrkonoší; písmácká rodina; gymnázium v Hradci Králové, Miletín
Krakonoš – námět tvorby, pohádek
Mácha – Pouť krkonošská – obraz přírody, básnická próza
Lázně Bělohrad
Rais – Lázně Bělohrad (Podkrkonoší), vesnickým učitelem
idylický obraz venkova v minulosti:
román Zapadlí vlastenci – z Podkrkonoší (Pozdětín); obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé, kněží) v době národního obrození (farář Stehlík, řídící učitel Čížek, učitelský pomocník Čermák); obrozenské vlastenectví; národnostní spory na česko-německém rozhraní
Jilemnice
Havlíček
román Petrolejové lampy – prostředí úpadku, příběh ženy, která přes hmotné zajištění a dobrou povahu nenachází štěstí v manželství
Semily
Antal Stašek (1843–1931)
« Podkrkonoší (Semily); otec Ivana Olbrachta;
– povídkový cyklus Blouznivci našich hor – o životě lidí v Podkrkonoší, hledání spravedlnosti a štěstí; duchověrectví (spiritismus)
Ivan Olbracht
povídky O zlých samotářích – vyděděnci společnosti, osamělí jedinci v odboji proti nespravedlivosti (tulák, kočovník, komediant); živí se způsobem společensky neuznávaným; individualisté proti své vůli, touha po svobodě (např. povídka Bratr Žak)