Literatura pro děti a mládež
-pohádka, rýmovánky,?
-pohádka- pomáhá dětem vypořádat se s realitou, obsahuje ponaučení, rozvíjí dětskou fantazii
– vítězí dobro nad zlem, odehrávají se většinou ve smyšleném světě, podobná kompozice, ustálené obraty, užití magických čísel (3,7,9,13), nadpřirozené bytosti, ztypizované postavy (hloupý Honza- vychytralý)
– hrdina plní úkoly a za to získává odměny
– původně se předávaly ústně, hlavně na venkově, v 19.st se začaly sbírat a zapisovat
-začala se rozvíjet už v době NO, měla spíše mentorující charakter -> první kvalitní dětská četba:
K.J.Erben- sběratel lidové slovesnosti (říkadla, písně, pohádky)- České národní pohádky
B.Němcová- sbírala a upravovala- Pohádky (krátké pohádky a povídky),Slovenské národní báchorky
-ve druhé pol.19.stol.byla snaha přiblížit se dětskému světu:
A.Jirásek- Staré pověsti české
K.V.Rais- Pantáta Bezoušek (obdoba Babičky)
J.Karafiát- katolický kněz-> alegorie lidského života- Broučci
Pro dívky: E.Krásnohorská, K.Světlá, S.Podlipská
Dětská poezie- z primitivních dětských říkaček udělali kvalitní poezii:
J.V.Sládek- Skřivánčí písně, Zvony a zvonky (vedl děti k lásce k vlasti)
-próza do r. 1945: po 1.sv.válce nastal rozvoj dětské literatury-> vznikala dobrodružná díla i červená knihovna, rozvoj braku
J.Čapek- Pejsek a kočička K.Čapek- Devatero pohádek
V.Vančura- Kubula a Kuba Kubikula K.Poláček- Bylo nás pět
V.Nezval- Anička Skřítek a Slaměný Hubert J.Wolker- O milionáři, který ukradl Slunce J.V.Pleva- Malý Bobeš (moderní pohádka se soc.tematikou)
M.Majerová- Robinsonka, Don Pablo, Don Pedro a Věra Lukášová
Malíři: J.Lada (Mikeš), O.Sekora (Ferda Mravenec), Z.Miler (Krtek)
Křesťanské prostředí: Felix Háj- Kája Mařík Amálie Rutinová- Gabra a Málinka
život na vsi
pravěk, exotika: E.Štorch- Lovci mamutů, Osada havranů
F.Běhounek- Trosečníci polárního moře
Dobrodružné: J.Foglar- Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří
-próza po r. 1945: vznikaly umělé pohádky a modernizovaly se-> hl.hrdinové se musí vypořádat s realitou
umělé pohádky: J.Werich- Fimfárum, Tři veteráni
B.Říha- Honzíkova cesta, O letadélku Káněti
J.Drda- Dalskabáty, hříšná ves, Pohádky
V.Čtvrtek- O loupežníku Rumcajsovi
E.Petiška- Staré řecké báje a pověsti
F.Hrubín (převyprávěl pohádky)
Další: Hulpach, Syrovátka, Lazecký
Non-sensové pohádky: navazuje na paradoxní, nesmyslnou poezii-> E.Frynta- Červotoč
Jaromír Nohavica- Krtek
Prvá, druhá, třetí, čtvrtá, Každý, kdo si zaplatí,
na zahradě krtek vrtá, smí se projet po trati,
drápy má jak vývrtky, od okurek po macešky,
vrtá metro pro krtky. dál už musí každý pěšky.
Průkopník: Lewis Carrol- Alenka v kraji divů a za zrcadlem
Betty MacDonald- Paní Láryfáry M.Macourek- Arabela
L.Aškenazy- Putování za švestkovou vůní O.Hofman- Pan Tau
V.Nezval, J.Hanzlík, A.Mikulka, Daisy Mrázková
-exilová pohádka: únik, aby mohli alespoň něco publikovat, pohádky filozofické, spíše pro dospělé
V.Havel- Uzel pohádek J.Vladislav, J.Skácel, I.Wernisch, K.Sidon
-po válce cenzura zakázala téměř vše-> zůstaly knihy o dětech, s hrdinou z války:
Z.Bezděková- Říkali mi Leni
Školáci: B.Říha, J.Ryska, E.Petiška
Pohled na svět dětskýma očima: E.Bernardinová- Kluci, holky a Stodůlky
M.Zinnerová- Tajemství proutěného košíku
S.Rudolf- Metráček
H.Šmahelová- Mládí na křídlech
-nakladatelství: ve 30.letech vznikla Společnost přátel dětské knihy (třídila knihy na kvalitu a brak), v 60.letech roste její prestiž, řadí se do Evropy, doceňují se naši autoři (Říha, Pacovská)
Státní nakladatelství dětské knihy-> v r. 1968 se přejmenovalo na Albatros
-časopisy: malý čtenář, Lípa, Náš svět (křest.), Kohoutek, příloha Lidových novin
-90.léta: uvolnění cenzury
dívčí romány: L.Lanczová- Š jako Šarlota
kluci: J.Foglar, L.Mikeš- Pařízek (kovbojky)
příroda: J.Tomeček, M.Lukešová
humoristická próza: V.Steklač- Boříkovy lapálie
encyklopedie: B.Říha- Velká obrázková encyklopedie pro malé děti
-oblíbený dětský autor: Betty MacDonald
Betty MacDonaldová se narodila 26.3.1908 do rodiny Bardových v Boulder ve státě Colorado. Její otec byl důlním inženýrem, a proto se rodina často stěhovala. Betty měla pět sourozenců, čtyři sestry Mary, Dede, Alison a bratra Cleve, o kterých také hodně píše ve svých knihách. Betty MacDonaldová byla dvakrát vdaná a prvním manželem měla dvě dcery Anku a Janku. Betty MacDonaldová zemřela 7.2.1958 v Seattle ve státě Washington. Její starší sestra Mary Bardová také napsala několik milých románů ze života, jako třeba Strasti a slasti života s doktorem, Čtyřicítka, no a co? nebo Nejlepší přítelkyně.
Svými upřímnými a bezprostředními romány nenahraditelně obohatila humoristický žánr a poskytla svým čtenářům nahlédnout do doby, ve které žila.
Betty MacDonaldová napsala čtyři veselé romány pro dospělé a čtyři útlé knížky pro děti:
Vejce a já (1945). V této úsměvné knížce Betty MacDonaldová popisuje život mladé ženy na slepičí farmě uprostřed hlubokých lesů. Vtip je v tom, že hlavní hrdinka pochází z velkého živého města a doposud byla zvyklá na čilý městský ruch a pestrý společenský život. Po své vytoužené svatbě si ji manžel odváží na odlehlou farmu, kde se jejími novými kamarádkami stávají pouze slepice.
Co život dal a vzal, takto se nazývá kniha, ve které najdeme tři humorné romány.
Kdokoli může dělat cokoli (1950). V tomto románu Betty MacDonaldová s nadsázkou popisuje řadu zaměstnání, kterou prošla v období hospodářské krize, kdy byla o jakoukoli práci nouze. Hlavní hrdinka Betty Bardová si však vždycky nějaké zaměstnání najde a zde pak prožívá strastiplné situace při splňování různorodých úkolů své nové profese.
Morová rána (1948). Tak se nazývá druhý román, v němž Betty prodělává tuberkulózu, a proto je hospitalizována v sanatoriu. I přes svou smrtelnou nemoc nehází život za hlavu, ale s ironickým humorem seznamuje čtenáře s pobytem v sanatoriu a s těžkými osudy ostatních nemocných.
Dusím se ve vlastní šťávě (1955). V posledním opět veselém románu nás Betty MacDonaldová seznámí se svým manželem a dětmi. Prožijeme s nimi koupi domu na ostrově, následné stěhování a život v domě na pláži. Po čase se ukáže, že bydlení je sice romantické, avšak už méně praktické.
Paní Láryfáry (1947) – první díl povídek o paní Láryfáry, která má ráda děti a umí vyléčit jejich neduhy a nemoci, jako hubatidu, nimravku či lakomici a mlátilku.
Čáry paní Láryfáry – druhé pokračování povídek zázračné o paní Láryfáry.
Farma paní Láryfáry – třetí povídání o paní Láryfáry.
Haló, paní Láryfáry! (1957) – čtvrté setkání s paní Láryfáry, která tentokrát léčí kašpařiny, buli-bulitidu, šuškandu nebo lenochody.