Literatura demokratických a národních ideálů (60.-70. léta) 18. stol.

policejní absolutismus potlačil výsledky revoluce 1848 a doléhal na celý kulturní i veřejný život. Česky psané literatury vycházelo málo, většina novin zanikla, spisovatelé se odmlčeli
LUMÍR, spojoval starší spisovatelskou generaci s mladými, orientoval se k cizí literatuře
LADA NIÓLA, rozbouřil hladinu veřejného života a vzbudil odpor kritiků
MÁJ, mladá generace kolem Hálka a Nerudy, psali do něj Heyduk, Světlá, Podlipská, Sabina, Erben, Němcová, vzbudil odpor

v kulturním životě se projevuje měšťanstvo, zdůrazňování národního rázu literatury mizí
založeno Prozatimní divadlo, vycházelo více novin a časopisů (spolek na vydávání Svatobor)
roste průmysl, diferenciace vrstev, vzniká vrstva dělnická
politické strany: staročeši (Rieger) a mladočeši (Grégrové)

MÁJOVCI
přitahovala je originalita a kvalita Máchova Máje
náměty ze současnosti, heslo: „Od minulosti k přítomnosti.“(Nelze hledat poučení a srovnání v historii.)
preferují poznávací funkci (na úkor estetické), nejdůležitější je pravdivě zobrazit život
píší ti, kteří mají blízko k měšťanstvu, nejsou to vědci, často novináři, blízcí lidem
nebyly problémy se spisovným jazykem
kosmopolitní ráz literatury, otázky všelidské, nikoli národní

Karolína Světlá: (1830-1899), rozená Johanna Rottová, přijala své spisovatelské jméno podle rodiště jejího manžela v Podještědí. Pocházela z pražské patricijské rodiny, dostala německou výchovu. Teprve domácí učitel a pozdější manžel ji seznámil s českým národním životem a přiblížil jí českou literaturu. Byla přítelkyní Němcové, na počátku manželství jí zemřela dcera (to ovlivnilo její tvorbu). Vycházela ze současnosti, díla jsou jednoduchá, silné a mravné osobnosti jsou zde ženy.

1)Povídky z města:
>>PRVNÍ ČEŠKA, 1861, hrdinka Jitka se vzepřela rodinnému prostředí, hlavně matce, která omezovala její vzdělání a poslala ji na venkov. Jitka se seznámí s čeledínem Vojtěchem a nakonec se vezmou. Obsahuje autobiografické prvky.
>>ČERNÝ PETŘÍČEK, na koňském trhu, kupci, tovaryši, služebnictvo, motiv: láska přes odpor rodičů

2)Podještědské prózy:
>>HUBIČKA, povídka, vdovec s dcerkou, namluví si děvče Vendulku, ona se mu stará o hospodářství a dceru, nastane spor: on ji chce políbit před svatbou, ona nechce, nakonec se usmíří a vezmou se
>>VESNICKÝ ROMÁN, román, 1867, o nešťastném manželství Antoše Jírovce, který jako čeledín přišel na statek, oženil se s ovdovělou rychtářkou (žárlivá, sobecká). Antoš miluje dívku Sylvu, jeho rozchodu se ženou brání stará Jírovcová, která pokládá manželství za posvátný a nerozlučitelný svazek. Sylva slíbí umírající rychtářce, že se za Antoše nikdy neprovdá.

>>KŘÍŽ U POTOKA, román, 1868, hlavní myšlenkou je, že čistá a silná láska osvobodí člověka z jeho vášní. Dva příběhy: Józa byla zamilovaná do jednoho muže, on ji však donutil vzít si jeho bratra. Józa s ním nemluvila a tak jí dávali kapky. Když čekala dítě, nedali jí je, ona si na vše vzpomněla a proklela celý rod. Všichni muži měli nešťastná manželství. Poté se zabila u potoka. Evička ten příběh slyšela a chtěla kletbu zrušit, vzala si Štěpána, on pil, ale ona vše vydržela a kletbu zrušila.

Vítězslav Hálek: (1835-1874), narodil se ve vesničce Dolínek u Mělníka, vyrůstal v prostředí klidného venkova, celý jeho život byl harmonický, studoval v Praze na akademickém gymnáziu, vstoupil na filozofickou fakultu, měl šťastné manželství-žena ho finančně zabezpečila. Byl organizátorem, redaktorem, literárním kritikem, řídil časopisy Lumír, Zlatá Praha, Květy, působil také jako redaktor Národních listů.

1)Poezie:
>>VEČERNÍ PÍSNĚ, 1859, drobné lyrické básně, písňové formy, sylabotonický verš, pravidelný rytmus, trochej, pírodní motivy
>>POHÁDKY Z NAŠÍ VESNICE, 1874, postavy z vesnice, tragické osudy poznamenané bídou, humorné i smutné chvíle ze života lidí (Dražba), krátký verš, trochej, střídání 4- a 2-veršových slok (ababcc)
>>V PŘÍRODĚ, motivy z kraje, kde žil, krátký melodický verš, trochej, shodné v přírodních motivech, ne tolik milostné, lyrické básně

2)Próza:
>>MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA, smutný příběh dívky, která donucena pro peníze k nešťastnému sňatku se pomate na rozumu. Viz čtenářský deník.

3)Městská próza:
>>POLDÍK RUMAŘ, 1874, dojemný příběh o pískaři, který se obětavě stará o chlapce ženy, kterou kdysi nešťastně miloval. Myslí si, že ho nechce kvůli jeho práci. Ona nakonec ovdoví a vezme si ho.

4)Dramata:
>>ZÁVIŠ Z FALKENŠTEJNA, KRÁL VUKAŠÍN, v jeho době se hrála často, dnes už se nehrají

Jakub Arbes: (1840-1914), narozen na Smíchově, opustil studia na technice, stal se redaktorem Národních listů, psal ostré politické komentáře, byl často vyšetřován, souzen a také vězněn, až do konce života se živil literární činností, zachoval si názorovou nezávislost. Nepsal do Máje, ale jeho díla mají shodné znaky s ostatními Májovci.

1)Romaneta: románová skladba menšího rozsahu, děj prostupují úvahy vědecké, filozofické a sociální, postavy z nejnižších vrstev (dělníci), dobrodruhové, ovlivněn A.E.Poem, vystupňoval nepravděpodobnou situaci a reálně ji zakončil
>>ĎÁBEL NA SKŘIPCI
>>UKŘIŽOVANÁ
>>SVATÝ XAVERIUS, 1873, hlavní postava Xaverius a obraz svatého Xaveria (na Malé Straně v kostele), obraz má v sobě vodítko k pokladu-mapu, on se tam vydá, najde fosforeskující truhlu, ale ne poklad
>>NEWTONŮV MOZEK, námětem je převratný vynález, kterým mohou cestovat časem, vypravěč se přihlásí k cestě, cestuje do minulosti – samé boje, války, vzbudí se – Byl to sen???
2)Sociální román: o nejnižší dělnické vrstvě, o tom, že jedinec nemůže změnit svět
>>KANDIDÁTI EXISTENCE, skupina mladých lidí chce uskutečnit myšlenky utopistického socialismu v praxi (mají se mít dobře, dělit se více o zisk s dělníky), jeden z nich se stane majitelem továrny a dovolí příteli, aby zkusil uskutečnit své plány. Pokus se nepovede, protože pro továrníka je zisk důležitější než dobrota a ochota
>>ŠTRAJCHPUDLÍCI, 1883, pomocníci v kartónce, pražské dělnictvo v roce 1848, opět s postavou sociálního reformátora

Jan Neruda: (1834-1891), narodil se v Praze na Malé Straně v rodině vojenského vysloužilce, který dastal trafiku a kantýnu, matka si přivydělávala posluhou. Sociální podmínky působily podstatně na celou jeho tvorbu a ovlivnily i jeho charakter. Studoval na akademickém gymnáziu, nedokončil práva ani filozofii. Pracoval ve vojenské účtárně, jako pomocný profesor, novinář a spisovatel, nejprve v německých liberálních časopisech, poté jako redaktor Obrazů života a Rodinné kroniky, Hlasu a potom trvale v Národních listech. V rodině Holinů, jejichž dcera Anna se stala první Nerudovou láskou, se seznámil s Erbenem a Němcovou. Anně se říkalo věčná nevěsta (on čekal 15 let až bude mít lepší spol. postavení a ona ho opustila. Další ženy jeho života: Karolína Světlá (důvěrnější korespondence), Terezka Macháčková (zemřela před svatbou), Anička Tichá (vzdálenější příbuzná, vztah ukončil, protože byl o dost starší). V díle je cítit skepse k životu.

1)Poezie:
>>HŘBITOVNÍ KVÍTÍ, 1855, pesimistické, motivy jako hřbitov, pohřeb, dušičky, mělo to být vykoupením a smířením, byly ironické, neměly úspěch
>>KNIHY VERŠŮ, 1868, 3 knihy: Kniha veršů výpravných (epika), Kniha veršů lyrických a smíšených a Kniha veršů časových a příležitostných, psáno blízkým osobám, balady, druhá kniha má tři části: Otci, Matce a Aničce (milostné)
>>PÍSNĚ KOSMICKÉ, 1878, melodický verš, pravidelný rytmus a rým, čtyřverší, člověk se opájel úspěchy vědy a techniky, jejich pomocí chtěl uskutečňovat humanitní ideály, básně poskytovaly moderní vědecký názor na svět
>>BALADY A ROMANCE, 1883, balada – lyrickoepická, pochmurný děj, tragický konec, romance – lyrickoepická, milostný nebo hrdinský námět, celkově optimistické, obsahuje: a)balady o životě lidí – Balada dětská (Neruda byl kmotrem Heydukovy dcery, ona zemřela a on jim o tom na ulehčení napsal báseň), b)náměty národní a vlastenecké, c)biblické a náboženské
>>PROSTÉ MOTIVY, 1883, citové, motivy stáří (jeho láska k Aničce Tiché), vztah k přírodě a venkovu
>>ZPĚVY PÁTEČNÍ, 1896, básně utřídil a vydal po Nerudově smrti Jaroslav Vrchlický, 10 básní o utrpení a možném zmrtvýchvstání národa

2)Próza: závažná část Nerudovy tvorby, zdůraznil v ní svou odlišnost, chce říkat čtenářům jen pravdu
>>POVÍDKY MALOSTRANSKÉ, 1878 , soubor 13 povídek, vrchol jeho díla, zobrazují život Malé Strany v době Nerudova dětství a mládí, zobrazuje jen lidi, které důvěrně znal, nepíše o šlechtě, vysokém úřednictvu ani o duchovenstvu, fabule je mozaikovitá, střídá postup vážný s humorným nebo tragikomickým. Např.: U tří lilií, Doktor Kazisvět, Přivedla žebráka na mizinu, Psáno o letošních dušičkách, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku…