Literární tvorba bratří Čapků

Karel Čapek (1890 ? 1938)

Narodil se v Malých Svatoňovicích. Studuje v Hradci Králové, v Brně a v Praze na filosofické fakultě UK, v Berlíně a v Paříži, potom žil s bratrem ve vile na Vinohradech. 1917 ? 1920 výtvarný a literární kritik Národních listů, od r. 1921 v Lidových novinách. Hodně cestuje ? severské země, Anglie, Španělsko, Holandsko. Manželka ? Olga Schneipflugová ? herečka.
Každý pátek se u něj ve vile schází tzv. pátečníci, společně řeší všechno možné: přes kulturu k politice (J. Čapek, T. G. M., F. Peroutka).
Tvorba:
1)Novoklasicismus ? 1910 souhrnné označení tendence, která navazuje na klasické antické umění.

J + K Čapkovi: sbírka povídek Zářivé hlubiny a jiné prózy (1916)
– mnohapohledovost = analytický kubismus (rozklad skutečnosti na různé části)

2) Povídky

Boží muka (1917) ? sbírka povídek, předobraz budoucích próz, filosofická rovina ? otázka poznatelnosti světa (ukázka Šlépěje)

Kapesní povídky (1922) ? Povídky z jedné a druhé kapsy
– vychází v Lidových novinách, noetické o poznání objevování skutečnosti, poznatelnosti a nepochopitelnosti poznání , kde je východiskem OBYČEJNÝ ŽIVOT, povídky inspirované v soudních síních s otázkou jak správně trestat, hledání spravedlnosti a pravdy, podle Čapka není člověk ve svém jádru špatný,
– mluvní proud řeči (jako Poláček), racionálně vysvětlí problém, nebo zanechá nějaké otazníky,
– pozorovatel každodennosti

Trapné povídky (1921) ? hlubší filosofické povídky, řeší problematiku opravdového vztahu (např. Helena) rysy psychologické prózy
– ukázka Helena (falešný soucit ze zbabělosti, sobectví = S. Zweig Netrpělivost srdce, J. Škvorecký Legenda Einoke).

3) Utopická próza
– vědecká utopie a filosofická utopie
– o dokonalých vynálezech, na které není lidstvo ještě připraveno, hrozí jejich zneužití, jejich obrácení proti lidstvu ? cílem je varovat.
Továrna na absolutno (1922) ? původně samostatné fejetony v Lidových novinách, pak spojeno jednou společnou linkou, ale každá samostatná část svébytná, otevřená, nutí k zamyšlení.
Děj: Dva přátelé z dětství , pan Bondy (továrník) a pan Marek (inženýr) ? vynález stroje, který rozbíjí atomy a jeho vedlejším produktem je absolutno (Bůh, víra, božská moc) ? důsledky absolutna ? přebytek všeho, jak peněz tak laskavosti a víry – z lidí se stávají náboženští fanatici. Vypukne válka, kde jsou pronásledováni poslední držitelé absolutna ? Čapek řeší konec východiskem v obyčejném životě.
Román řeší problém víry těch, co ji šíří nebo těch, co proti ní bojují.

Krakatit (1924) předznamenává atomovou bombu, problém zneužití vynálezu proti lidem, vynálezce ing. Prokop hledá svůj ukradený vynález, protože lidé ho chtějí proti sobě zneužít.
Řešení ? dělejme věci malé, prospěšné i pro obyčejné lidi.

Válka s mloky (1936) varuje před nástupem fašismu. Mloci jako levná pracovní síla se obrátí proti lidem, zabírají pevninu a rozšiřují si tím svůj životní prostor ? moře. Na konci objevení prvního mloka v Praze ve Vltavě.

4)Baladická próza

Noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život ? filosofická próza považovaná za vrchol Čapkovy tvorby.
Hordubal (1933) – navrátilec z Ameriky Juraj, doma ho už nečekají, manželka Polana má milence Štěpána, dcerka ho nepoznává, nakonec Hordubal umírá na slabé srdce ? možná je i zavražděn. Čapek se snaží najít podstatu Hordubalova života, nabízí tři různé pohledy (od Hordubala, četníků, rekonstrukce u soudu).
Autentický příběh- hodně mužů odcházelo do Ameriky za živobytím, a jejich návraty domů nebyly nijak jednoduché?
Povětroň (1933)- smrtelně zraněný muž na chirurgii, bez papírů, identity- proto se u jeho lůžka scházejí, aby se pokusili zrekonstruovat jeho život. Chirurg ? přesná lékařská diagnóza, jeptiška ? příběh lásky a viny, jasnovidec ? abstraktní intelektuální konstrukce, básník ? fantaskní příběh. Všichni se snaží určit jaký byl jeho osud a přitom do příběhu vkládají kousek sebe sama. Na konci umírá a pravda zůstává nevyslovena.
Obyčejný život (1934) ? rozsáhlá zpověď člověka o svém životě, o nemohoucnosti vše poznat nebo pojmenovat.
Čapek se v této trilogii snaží poznat člověka, ponořit se do jeho osudu, naslouchat mu a tím mu lépe porozumět.

5) Utopické drama

R.U. R. (Rossum´ s universal robots) 1920
– na ostrově výroba robotů, ti jsou schopni plně nahradit člověka, ale nemají žádné city, vzpoura robotů ? lidstvo je zničeno. Na konci vznik citu mezi dvěma roboty = láska ? naděje pro lidstvo.
Čapek varuje před přeceňováním techniky a odlidšťováním se, touze po bohatství a moci, důraz na důležitost vzájemných citů.

Věc Makropulos (1922) ? otázka problému dlouhověkosti lidského života = etický problém ? důsledkem je odlidštění se, citová vyprahlost, neschopnost radosti, zůstává jen závist ? proto je recept na dlouhověkost zničen.

6) Drama varující před nacismem

Bílá nemoc (1937) ? bílá nemoc = šířící se nacismus. Dr. Galén objeví lék, ale léčí jen ty, kteří neohrožují mír. A když má lék podat nemocnému diktátorovi za příslib míru ? je ušlapán zfanatizovaným davem, protože jedinec je slabý, aby vzdoroval davu.

Matka (1938) ? reakce na občanskou válku ve Španělsku. Matka postupně přichází o své syny a vede s nimi po smrti dialogy a spory. Nastolen problém konfliktu mužského principu hrdinství kontra princip ženský ? základní hodnoty rodina a vzájemná láska. Když všichni zemřou pro svou čest a vyšší zájmy, matka brání nejmladšího Tonyho, ale poté, co burcující hlas v amplionu ohlásí, že při náletu nebyly ušetřeny ani malé děti ? posílá Tonyho zachránit svět. JDI!
– odsouzení války, která v lidech vše ničí, staví je proti sobě. Výzva k boji o záchranu lidství, proti pasivitě, která nic nevyřeší.

7) Další dramata

Loupežník (1920), Ze života hmyzu

8) Pohádky
Jeho pohádkové postavy jsou polidštěny, mají lidské vlastnosti a slabosti, nejsou vyloženě zlé.

Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek (1932)
Dášeňka čili Život štěněte (1933)

9) Další tvorba
Cestopisy ? Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Obrázky z Holandska (1932), Výlet do Španěl (1930), Cesta na sever
Zahradníkův rok (1929), Jak se co dělá (1938), Měl jsem psa a kočku (1939)
Filosofický spis Filosofie praktického života ? pravda o poznání získaného zkušeností, subjektivita lidského poznání.
Život a dílo skladatele Foltýna (1939) ? nedokončené
Kniha apokryfů (1945)
Francouzská poezie nové doby (1920) ? překlad
Hovory s T. G. M. (1928 ? 1935)

Josef Čapek (1887 ? 1945)
Výtvarník, umělecký kritik a teoretik, básník, prozaik a dramatik.

Dílo:
a)společná tvorba s Karlem

Krakonošova zahrada – pohádky, Ze života hmyzu ? drama, Adam stvořitel ? drama, Zářivé hlubiny ? sbírka povídek

b)baladická próza

novela Stín kapradiny (1930) ? Václav Kala a Rudolf Aksanit, pytláci zastřelí hajného ? útěk lesem ? jeden zastřelen, druhý spáchá sebevraždu

soubor esejů ? Kulhavý poutník (1947) ? podle obrazu Bosche Kulhavý poutník, putuje po světě a snaží se co nejvíce poznat, zájem o člověka, přemítá o životě a pravdivosti umění.

c) další tvorba

Psáno do mraků (1947)
Básně z koncentračního tábora (1946)
Jak se dívat na moderní obrazy
Umění přírodních národů

d)pro děti

Povídání o pejskovi a kočičce (1929)