JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY, VÝVOJ JAZYKOVÉDY U NÁS

Jazykověda (lingvistika)   věda o jazyce a jeho užívání

1. a) diachronní = studium vývoje jazyka
2. b) synchronní = studium stavu jazyka v určitém období

 

• HLÁSKOSLOVÍ
  • o zvukové složce jazykové komunikace

1. a) fonetika = nauka o činnosti mluvních orgánů při řeči (o tvoření hlásek, jejich seskupování, artikulaci…)

 

1. b) fonologie = nauka o funkci a systému fonémů, tj. nauka o významotvornosti hlásek

(foném = nejmenší zvuková jednotka, která je schopna rozlišit význam slov a tvarů)

• ortoepie = zkoumá správnou výslovnost
• ortofonie = zkoumá správné tvoření různých hlásek
• ortografie (pravopis)

 

• GRAMATIKA (=mluvnice)
  1. morfematika = nauka o morfémech a jejich stavbě, druzích a kombinacích (morfém = nejmenší část slova, mající ustálenou formu i gramatický význam)
  2. morfologie (tvarosloví) = nauka o slovních druzích
  3. syntax (skladba) = nauka o stavbě vět a souvětí

 

• LEXIKOLOGIE

= nauka o slovní zásobě

1. etymologie (o původu slov)
2. onomastika (o vlastních jménech)
3. lexikografie (o sestavování slovníků)

 

• SÉMANTIKA

= nauka o významu slov

 

• SLOVOTVORBA

= nauka o tvoření slov

 

• STYLISTIKA

= nauka o slohu, nauka o způsobu výběru a využití jazykových prostředků

 

• DIALEKTOLOGIE

= zabývá se studiem nářečí

 

• NOVÉ OBORY

sociolingvistika         vztah mezi jazykem a společností

lingvodidaktika         o metodách jazykového vyučování

 

VÝVOJ JAZYKOVĚDY U NÁS

 

• první odborný zájem o český jazyk (mluvnici) je z doby Karla IV. (slovník mistra Klareta), velký význam pro rozvoj měl i Jan Hus (diakritický pravopis)

 

DALŠÍ VÝVOJ:

 

• Doba humanistická a českobratrská
• nejstarší mluvnice – 1533 – autory byli B.Optát, P.Gzel, V.Philomates
• Gramatika česká – Jan Blahoslav (1571)

 

• Doba předbělohorská
• Daniel Adam z Veleslavína – 2 čtyřjazyčné slovníky
• Vavřinec Benedikti z Nudožer – Soustavná mluvnice češtiny (1603)

 

• Doba pobělohorská
• Jan Ámos Komenský – Poklad jazyka českého (bohužel shořel)

– Dvéře jazykův otevřené (1633) – učebnice latiny

 

• Období národního obrození
• Josef Dobrovský (zakladatel české jazykovědy) – Zevrubná mluvnice česká (1809)
• Josef Jungmann – Slovník česko-německý (5-ti dílný)

 

• Konec 19.století a 20.století
• Jan Gebauer – vydal mnoho mluvnic a slovníků (Historická mluvnice jazyka českého, Pravidla českého pravopisu)
• Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, František Trávníček…
• význam mají nejen mluvnice, ale i různé slovníky a odborné časopisy
• ústředním pracovištěm pro všestranné bádání o češtině je Ústav pro jazyk český AV ČR