Jazyková typologie ( indoevropské jazyky, zvl. Slovanské, především čeština )

Jazyky příbuzné vytvářejí tzv. jazykové rodiny (skupiny). Jednotlivé jazykové rodiny měly společný původ v jakési prarodině, kterou vědci nazývají rodina nostradická, do ní náleží např. indoevropské jazyky, uralské jazyky, altajské, semito-hamitské, africké aj.

Indoevropské jazyky ? jsou zeměpisně nejrozšířenější jazykovou rodinou na světě. Zastupují dvě velké kulturní oblasti Indie a Evropy. Rozšířily se i do Afriky, Ameriky a Austrálie.
Dělí se na podskupiny :
Indoíránské jazyky –
Indické ? staroindický sanskrt, bengálština, romština, hindština
Íránské ? kurdština, perština, afgánština
Italické jazyky ? latina, umberština
Italické jazyky jsou mrtvé, mluvilo se jimi v době před-římského osídlení. Z lidové latiny se vyvinuly jazyky románské. Dnes je latina úředním jazykem Vatikánu.
Románské jazyky ? italština, španělština, portugalština, francouzština, rumunština, moldavština, rétorománština
Keltské jazyky ? velština, skotština, irština, bretonština
Germánské jazyky ? angličtina, němčina, holandština, vlámština, švédština, norština, islandština, dánština
Baltské jazyky ? litevština, lotyština, vymřelá pruština
Arménština, albánština, řečtina, slovanské jazyky

Slovanské jazyky ? jako jazyková rodina náleží do skupiny jazyků indoevropských. Jejím základním rysem je ohýbání (skloňování a časování). Mají společné rysy v mluvné stavbě i slovní zásobě. Dělí se do podskupin :
– j. západoslovenské ? čeština, slovenština, polský, horní a dolní lužická srbština, vymřelá polabština
– j.východoslovanské ? ruský, běloruský, ukrajinský
– j. jihoslovanské ? slovinský, srbský a chorvatský, makedonský, bulharský

Všechny slovanské jazyky mají původ ve společné praslovanštině => různá nářečí. Nejdříve to byla staroslověnština, což je nejstarší doložený spisovný slovanský jazyk, zapsaný soluňskými bratry Konstantinem a Metodějem, na základě makedonského nářečí starobulharského jazyka. Pro staroslověnštinu vytvořil Konstantin písmo hlaholici, která byla využita k překladu bible. Hlaholici pak jejich žáci přepracovali na druhé slovanské písmo, cyrilici. Za staroslověnštiny => pračeština, přímý předchůdce češtiny. Čeština – západoslovanský jazyk, úřední jazyk ČR, v jejím vývoji proběhly změny ve slovní zásobě, změny v hláskosloví i tvarosloví => odlišení od ostatních slovanských jazyků.