Humor a satira v české literatuře
- Satira vyjadřuje živý, kritický a útočný vztah k současnému životu.
- Satira je krátký literární útvar, který zesměšňuje vládu, hospodářskou situaci, sociální poměry.
- Satira je dílo jakékoliv druhové formy, která odráží autorův výsměšný a odmítavý poměr ke skutečnosti.
Studentská ( vagantská ) poezie
Podkoní a žák – sociální satira,
- veršovaná skladba ve formě dialogu
- panský služebník a chudý student ( žák ) se v hostinci přou o tom, kdo má lepší život. Z výměny názorů vyplývá, že oba jsou na tom špatně. Žádný z nich to však nechce přiznat a spor končí rvačkou.
Mastičkář- vzniká ze hry O třech Mariích. ( ženy, které chodí mastit Krista ).
- později je zde připojeno, jak šly tři Marie tyti masti koupit a tak vzniklo satirické drama.
- pojednává o mistru Severýnovi, který má dva pomocníky Pustrapalka a Rubína, kteří svého mistra mastičkáře oslavují.
- skladba se vysmívá středověkým lékařům, podvodníkům, ostře útočí na mnichy. Ukazuje život středověké chudiny, ale nechce proti tomu bojovat, pouze pobavit obecenstvo.
Hradecký rukopis- název dostal podle místa nálezu.
- pochází z konce 14.stol.
- vychází z Desatera kázanie božieho, autor probírá jednotlivá přikázání Desatera a u každého věnuje pozornost třem druhům hříšníků. Ukazuje, jak páni a duchovní odírají chudinu. Kritizuje život a jednání vyšších vrstev a nevynechává ani kněžstvo. V závěru přirovnává pány k trubcům, které pracující včely vyženou z úlu.
- o řemeslnících a konšelích- cyklus sedmi satir. Napadají ševce, konšele, sladovníky, lazebníky, řezníky a pekaře. Vytýká jim úplatnost, podvody a okrádání zákazníků.
- jde o satiru kritickou. Satira má živý jazyk, užívá hovorových obratů a dialogů.
Satira se projevuje v každém období jinak:
1) František Ladislav Čelakovský:
Sběratel lidových písní, pořekadel a přísloví.
Dílo:
- Ohlas písní českých- satirické a žertovné básně míří na vrchnost a maloměšťáky. Výsměch je adresován měšťanům, kteří se „opičí“ po pánech. Např. v básni Veselá jízda čerta: na otázku, koho veze ve voze?, odpovídá selský mládenec „vím co vezu půl pána, půl břicha, jak ho naložili chrápe do kožicha.
- Toman a lesní panna- epická balda
2) Karel Havlíček Borovský:
- zakladatel politické satiry u nás, neohrožený bojovník za práva lidu
- narodil se kupecké rodině. Studoval gymnázium, poté odešel studovat kněžský seminář
- seminář si zprotivil, kritizuje církev a proto se pak vzdělává soukromě
- odchází do Ruska jako vychovatel, poznávat ruské prostředí
- zaujímá kritický postoj k carské vládě, oblíbil si prostý lid. Roku 1844 se vrací domů. Stává se novinářem. žil v konfliktu s rakouskou vládou, je pronásledován, zatčen a poslán do vyhnanství do Brixenu,zde onemocní a jako nemocný se vrací do Prahy, kde umírá.Dílo:
- epigramy = krátké výstižné básně, které jsou kriticky zaměřeny. Útočí v nich proti všemu co brání pokroku, jsou prostředkem boje s hloupostí a lidskou zlobou.
- Kutnohorské epištoly- soubor článků o církevní a náboženské otázce.
- Tyrolské elegie- jsou vylíčením jeho zatčení a násilného převezení do Brixenu.
- Král Lávra- satirická balada, osobní volné zpracování irské lidové pověsti o králi, který se styděl za své dlouhé uši. Smysl básně je politický- narážky na tupost panovnického absolutismu
- Křest sv. Vladimíra- vychází ze zkušeností při pobytu v Rusku. Útočí na ruskou vládu a církev. Psáno na podkladě historické události související s pokřtěním Rusi.
Svatopluk Čech:
Zabýval se hlavně národními a sociálními látkami.
Představitel Ruchovců. Hlasatel národních a sociálních ideálů husitství, venkovská idyla, kritika měšťáctví.
Dílo:
- Výlet pana Broučka na měsíc- hrdina Matěj Brouček konfrontuje s měsíčňany, kterým je svět umění nade vše.
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15. století- hrdina se dostane do husitské Prahy v roce 1420. Po bitvě se u vítězných husitů hlásí s ukořistěnými prapory k vítězné straně. Vyvrcholením je setkání s Janem Žižkou. Jeho zbabělost , národní lhostejnost , bezcharakternost a falešné vlastenectví je v kontrastu se statečností a odhodláním husitů.
Hanuman- ostrá kritika, výsměch těm, co se „opičí“ po druhých.
Hrdinou je opičák, který se dostane na loď, polidští se, ztroskotá a po návratu zavádí mezi opicemi lidské zvyky. Zesměšňuje různá povolání a funkce.
Petrklíč- veršované satirické skladby, autor si dělá legraci z českých vědců, naráží na padělky.
Svatý Petr upustil z nebe zlatý klíč od Vyšehradu, klíč se mění v petrklíč.
Jaroslav Hašek:
Novinář, žurnalista, humorista, představitel pražské bohémy.
Za první světové války padl do ruského zajetí, přešel k československým legiím. Po revoluci vstoupil do
Rudé armády. Po válce se vrací domů a přiveze si novou ženu. Je obviněn z bigamie a sledován policií.
Odchází na Lipnici a píše: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války- nedokončený čtyřdílný román. Geniální satira na rakouský militarismus a válku vůbec. Použita metoda paralelního příběhu.Toto dílo si získalo nadčasovost ( čte se dodnes ).
- Utrpení pana Tenkráta
- Můj obchod se psy- povídky a humoresky.
Karel Poláček:
Narodil se v židovské rodině. Působil jako soukromý písař a úředník. Od roku 1923 pracoval v redakci Lidových novin. Zemřel v Osvětimi v roce 1944. Ve svých povídkách a fejetonech karikoval maloměšťáky
Dílo:
- Okresní město
- Hrdinové táhnou boje
- Podzemní město
- Vyprodáno
- Muži v ofsajdu
- Dům na předměstí
- Bylo nás pět
Josef Škvorecký:
- Tankový prapor
- Prima sezóna
Petr Šabach:
- Hovno Hoří
Michal Wieweg:
- Báječná léta pod psa
- Výchova dívek v Čechách