Humanismus v Čechách – 14. – 16. stol.

– na přelomu 15. a 16. století dochází v Čechách k politickým a sociálním bojům; kvůli postavení vysoké šlechty (ta bojuje se všemi), města, král

– literární život je hodně ovlivněn knihtiskem; lit. tvorba- řeší otázky veřejného života

– měšťané se snaží vyrovnat šlechtě

– na přelomu 16. a 17. století je měšťanstvo nejdůležitějším činitelem literatury

– lit. se snaží poznat skutečný život- snaha o uplatnění jedince; lidé studují cizí liter.

– objevují se snahy o česky psanou naučnou a popularizační literaturu- právnické, řečnické spisy, rukověti; obhajoba českého jazyka a jeho užití v praxi

– šíří se znalost latiny, seznámení s evropskými díly

2. Humanistická lit. v Čechách- latinská + česká (Jan Blahoslav, Kornel ze Všehrd, Hájek z Libočan, Adam z Veleslavína):

– latinsky píšící humanisté:

– Jan z Rabštejna:

• Dialogus– 60. léta 15. století

– fiktivní dopis známému italskému právníkovi

– objevuje se zde rozhovor 3 českých šlechticů s různými politickými názory

• odmítá válku, povzbuzuje lidi k lásce, snaha řešit spory mírovou cestou

– Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic

• příslušník panského rodu; vyšehradský probošt; dvořan Vladislava II.
• byl evropsky proslulý, stýkal se s cizími humanisty; měla bohatou knihovnu
• píše:verše, filozof. prózu, ódy, elegie, epigramy
• satira: obrací se ke Sv. Václavovi (jméno: Žaloba k Sv. Václavovi na mravy Čechů)

– kárá své spoluobčany, vytýká jim rozmařilý život

– národní humanisté:   (česky píšící)

• spisovný jazyk; měšťané (tvůrci i čtenáři)- přijímají podobojí
• tendenční literatura- podpora vlastenectví; kořeny v husitské literatuře
• má 3 fáze

– 1. fáze: konec 15. a začátek 16. století:

• program národního humanismu
• Viktor Kornel ze Všehrd:

– měšťan, utrakvista; ovlivněn samostudiem, četl spisy Petra Chelčického

– byl povýšen do šlechtického stavu za práci u zemského soudu

– psát začal latinsky, ale od roku 1494 píše česky; proslul jako právník; překládal

– snahy o prosazení češtiny (díky češtině se zlepší veřejné poměry)

– O právech súdech a deskách Země české knihy devatery

                                   – řadí zvykové právo výš než právo římské

– Předmluva ke knihám o napravení padlého

• Mikuláš Kornel z Hadiškova:

– měšťan, tiskař a nakladatel; zasloužil se o šíření humanistické vzdělanosti

• vydal: – Husův spis: Výklad viery; přeložil Bitpajovy bajky
• Lukáš Pražský:

– organizátor Jednoty bratrské; zasluhuje se o rozvoj vzdělání

– mizí puritánská strohost jednoty- členové směli zakládat úřady

– zvyšuje se i úroveň vzdělání- jednota hraje velkou roli ve společenském a kulturním životě

• v 1. fázi vzniká zábavná literatura- Hynek z Poděbrad

– syn Jiřího z Poděbrad; diplomat a státník

– přeložil 11 novel z Dekameronu

– psal verše- hlavně milostné, smyslové okouzlení

– např.: Májový sen; Veršové o milovníku

– 2. fáze od 30. let 16. stol. do 70. let 16. stol.:

• období rozkvětu měšťanské kultury
• 1560- nástup Habsburků na český trůn; latinská tvorba není tak důležitá
• česká- nauková a vzdělavatelská
• nový žánr= práce o jazyce
• Martin Kuthen:

– Kronika o založení země České= 1. pokus o soustavné české dějiny

– z hlediska kališníků a měšťanů

• Václav Hájek z Libočan:

– Kronika česká– měla velký ohlas z pohledu katolíků

– od příchodu praotce Čecha do korunovace Ferdinanda I.r.1526

– z uměleckého hlediska výborný vypravěč, ale hist. zkreslené

– v období temna byl jediným zdrojem historie; kniha oblíbená do 18. stol.

• Oldřich Prefát z Vlkanova

– Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny

– cestopisné zážitky + reálný popis cesty; ukazuje rozdíly v různých zemích

• Petr Grel – pokus o teoretické sepsání pravopisu a etymologie
• Petr Optát- napsal českou mluvnici
• Jan Blahoslav

– navázal na oba Petry

– církev musí být více vzdělaná než ostatní

– historik, organizátor, učitel a biskup jednoty bratrské

– Akta jednoty bratrské

– je to pozorování kultury jazyka, měřítkem správnosti je kráse řeči, odmítá nářeční prvky, gramatika obsahovala: slovní zásobu, frazeologii a skladbu

– Filipika proti misomusům

– kritika, útočná řeč proti nepřátelům vyššího vzdělání, dokazuje důležitost vzdělání

– Šamotubský kancionál– lidové duchovní písně

– podílel se na překladu Nového zákona

• drama

– 3. fáze Zlatý věk české literatury 70. léta 16. stol.- 20. léta 17. století:

• česká literatura je na svém vrcholu, má velký rozsah
• vládne Rudolf II.- Praha kulturní centrum tehdejší doby; rozvoj věd, umění a literatury
• sílí rozpory mezi Habsburky a českou šlechtou
• latinská tvorba:

– Jan Campanus Vodňanský 

• česká tvorba:
• Daniel Adam z Veleslavína:

– udával celkový ráz veškeré lit. produkce té doby; pocházel z měšťanské rodiny

– vystudoval artistickou fakultu v Praze a stal se jejím profesorem

– 1576- oženil se s dcerou pražského tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina

– 1586- převzal nakladatelství; tajným stoupencem jednoty bratrské

– jeho práce- překladatelská, organizátorská, popularizace vzdělaní

– vydal přes 30 spisů; věnoval se jazykové úpravě děl

– přispíval ke zvýšení jazykové kultury

– Kalendář historický– stručný přehled svět. dějin podle výročí

– vydával také slovníky pro školy

– Vypsání krajin země Ruské– přeložil z latiny; vlastní předmluva

– Kroniky dvě o založení země České

• Mikuláš Dačický z Heslova:

– Paměti– líčení událostí kolem Bílé hory; snaha o objektivní pohled a vytvoření lit. díla; kutnohorský měšťan

 

• cestopisy:

– Kryštof Harant z Polžic a Bedružic

– Cesta z království Českého do Benátek– přízemní jazyk

– všímá si všeho a všech

– Václav Vratislav z Mitrovic

            – Příhody– líčení zážitků z cesty do Cařihradu a tureckého vězení

– tvoří lehce, čtivé dílo

• právnické a politické spisy:

– Václav Budovec z Budova

• překlady:

– Bible Kralická– dílo 9 příslušníků Jednoty bratrské; konfrontováno s překlady řeckými a latinskými

– součástí je Starý zákon- přeložen z hebrejštiny

– Nový zákon- přeložil Jan Blahoslav

– její jazyk se stal vzorovým pro tehdejší dobu; 6 dílů

– vydávána v tajné tiskárně v Kralicích na Moravě, svědčí o úrovni knihtisku a

grafického umění tehdejší doby

• lidové čtení:

– levné tisky určené měšťanstvu a chudým; stará vyprávění (hrdinská epika)

– překlady z němčiny; domácího původu- Historie o bratru Palečkovi

• dramatická tvorba:

– dramat ze současnosti a dramata s biblickými náměty

–Interludia– krátké hry vložené mezi jednotlivá jednání vážných her

– osamostatněná

 

3. Stručná charakteristika situace v době pobělohorské:

– r. 1620- bitva na Bílé hoře

– šlechta, měšťané zbaveni hospodářské moci

– česky psaná literatura ztrácí základnu

– 1627- Obnovené zřízení zemské

• Habsburkové dědičné právo na český trůn, katolictví; němčina- úřední jazyk

– odchází velké množství inteligence (do Polska, Holandska)

 

4. Literatura:
a) emigrantská (Pavel Stránský, J. A. Komenský)
b) domácí (Bohuslav Balbín, A. Michna z Otradovic, J. J. Ryba):

– a) emigrantská:

• po roce 1620 (1627) odchází velké množství inteligence do ciziny
• Pavel Stránský:

– O státě českém

– hájil předbělohorské Čechy; latinsky psaný spis

– Jan Amos Komenský:

• narozen v Nivnici na Moravě
• studoval v bratrských školách v Herbornu a Heidelbergu
• učitel e kněz ve Fulneku na Moravě a v Přerově
• po Obnoveném zřízení zemském prchá z Čech (člen Jednoty bratrské) do Polska- učitel po 2. ženat; působil zde jako učitel (umírá i 2. žena); sbírá zde materiál pro slovník a další díla; (veškerý materiál v Polsku shořel)
• veškerá snaha o návrat skončila neúspěchem – Vestfálský mír
• touží se rozloučit s vlastí; odchází do Uher na Blatný potok- působí zde jako reformátor školství
• 1656- pozván do Amsterodamu- je zde až do smrti
• ve svém díle se snaží spojit víru s uměním
• jeho dílo má 3 části

1) náboženská díla

• Listové do nebe

– zabývá se otázkou spravedlivých vztahů mezi lidmi a řešením sociálních problémů

– 5 fiktivních dopisů- chudí žalují na tvrdost bohatých u Krista

• Labyrint světa a Ráj srdce

– alegorické dílo, ve kterém poutník se dvěma průvodci prochází středověkým městem

– Vševěd Všudybud a Mámil= zvědavost a pohodlnost

– poutníku nasadili nakřivo růžové brýle

– lidé vstupují branou Života, následují brána Rozchodu a 6 hlavních ulic

– symbolizují určitý stav

– ulice se setkávají na prostředním náměstí- zde je Hrad královny Moudrosti

– poutník zjišťuje, že ve všem jsou problémy i  v hradu moudrosti odhaluje marnost a faleš

– v zoufalství chce uprchnout ze světa, ale na boží příkaz se uzavře do sebe

• Hlubina bezpečnosti
• Kšaft umírající matky

– kšaft= závěť; vzniká po uzavření vestfálského míru

– loučí se s vlastí a jednotou bratrskou; = alegorická forma závěti

2) dílo pedagogické

• tvoří hlavně po odchodu do emigrace
• zabývá se výchovou a vzděláním, snaha o reformaci školství, zavedl přestávky, TV
• pedagogické zásady: všem bez rozdílu pohlaví a sociálního postavení

2. názornost

3.postup od známého k neznámému a od jednoduchého ke

složitému

4. vedle rozumu rozvíjet i cit
5. výcvik tělesných a řemeslnických prací

• dílo: a) teoretické

1. b) praktické

• a) teoretické:

– teorie: Velká didaktika– psáno latinsky; zásady moderního vyučování a výchovy

– obsahuje i názor na koncepce vyučování

– výchovu dělí do 4 stupňů po 6ti letech:

1. st.- 1-6 let – školy mateřské, výchova v rodině
2. st.- 6-12 let – národní škola, měly by jí projít všechny děti, učit

mateřský jazyk

3. st.- 12-18 let – latinské školy- gymnázium, učit se cizí jazyky,

přírodní vědy,…

4. st.- 18-24 let – univerzity

– škola= brána lidskosti

– Informatorium školy mateřské– určeno matkám a chůvám;

– zaměřeno na mravní výchovu dětí

• b) praktické:

– učebnice: Brána jazyků otevřená– učebnice latiny

– Svět v obrazech– původně uč. Latiny, později vzor pro ostatní

1. obrázková učebnice na světě

– Škola hrou (Schola ludus) – 8 her pro rozvíjení smyslového vnímání

3) díla vševědná (encyklopedická, pansofická)

• navazuje na štítného, Blahoslava, Adama z Veleslavína
• snaha shrnout veškeré vědění v jednotnou soustavu
• Spis o poezii české– původně 7 dílů, nedokončeno
• výchova nejen jedinců ale i národů

– b) domácí:

• literatura doby pobělohorské (po r. 1620)
• rysy: – zužuje se členská základna inteligence

– tématické zúžení; návrat k Bohu

– lit. tvůrci- duchovní, hlavně jezuité

– hlavním hrdinou díla je světec; pocity marnosti, úvahy o smrti

• žánry: agitační lit.= podporuje snahy vládnoucí vrstvy

– legendy, životopisy svatých, kázání, náboženská rozjímání

• Bedřich Briedl:

– duchovní lyrika

– poema (sbírka) Co bůh? Člověk?– rozjímání o smyslu existence boha a lidské nicotnosti

• Adam Michna z Otradovic:
• náb. lyrika, hudební skladatel; sb. Koruna česká; vánoční poezie – např. Chtíc aby spal
• Bohuslav Balbín:

– jezuita vlasteneckého smýšlení, podpora českého jazyka, literatury

– byl pronásledován svými představenými

– Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého

– kritika šlechty za zmizení češtiny z veřejného života