Historická próza
Epos = rozměrná veršovaná epická skladba o hrdinských válečných a jiných činech, s pomalým tokem děje; časté odbočování k barvitým epizodám; existuje např. epos duchovní, směšnohrdinský, idylický
Kronika = obecně se jedná o zápis historických událostí v jejich časové posloupnosti; bez snahy postihnout hlubší příčinné souvislosti; důležitý historický pramen; také románová skladba zabírající rozsáhlé časové období
Letopisy = anály = stručné historické záznamy; chronologicky zaznamenávané události bez většího zřetele k jejich vzájemným souvislostem
Román = prozaický epický žánr, rozvětvený několika směry, zachycuje různá společenská prostředí a osudy mnoha postav; zárodky románu v antické literatuře (kolem hrdiny se soustředila řada příběhů); předchůdci novodobého románu byly romány rytířské a pastýřské; hlavním žánrem v realismu; 19.stol. – dělení na: historický = epopej, psychologický, životopisný, společenský; 20.stol – nový román
Historické drama, pověst, povídka, báje
Národní obrození
Václav Kliment Klicpera – Točník, Příchod Karla IV. do Čech, Král Jan slepý historické povídky
František Palacký – edice kronik Staří letopisové čeští (14.–16. stol.)
Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě (5 dílné) – německy od r. 1836, česky od r. 1848
q základní historické dílo do r. 1526
q výklad dějin jako zápas němectví a slovanství, tj. principu feudálního a demokratického; vyzdvihuje dobu husitskou
q vysoká epická kvalita textu (dějiny suplovaly chybějící větší epické žánry)
q inspirace pro Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka aj.
Josef Kajetán Tyl (předchůdce Jiráskův) – Dekret kutnohorský
q historické hry (Jan Hus, Kutnohorští havíři aj.)
znikly kolem r. 1848; jsou historické jen svými tématy, ale vyjadřují ideály let 1847–48;
Rukopisné padělky (RKZ)
Rukopis královédvorský – ”nalezen” r. 1817 ve Dvoře Králové, označen za památku z konce 13. stol.
Rukopis zelenohorský – anonymně zaslán Národnímu muzeu r. 1818, ”nalezen” na Zelené Hoře u Nepomuku, označen za památku z 10. stol.
obsahují převážně skladby epické
spory o Rukopisy trvaly do 80. let 19. stol. – dokázána jejich nepravost (zvl. v časopise Athenaeum; filozof T. G. Masaryk, filolog Jan Gebauer, historik Jaroslav Goll, literární historik Jaroslav Vlček aj.)
význam:
q měly dokázat starobylost naší kultury (touha po velkých eposech)
q měly posílit národní sebevědomí (= projev vlastenectví)
q jsou básnicky cennými díly 1. pol. 19. stol.
q inspirovaly Zeyera, Smetanu, Alše, Mánesa
pravděpodobní autoři podvrhů:
Václav Hanka – knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec (znalec staroslověnštiny, staročeštiny, polštiny, ruštiny), básník
Josef Linda – novinář a spisovatel (román Záře nad pohanstvem, drama Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům)
Karel Hynek Mácha
román Křivoklad = 1. část zamýšleného 4 dílného cyklu Kat (Valdek, Vyšehrad, Karlštejn)
téma: vnitřní tragédie osamoceného člověka (Václav IV. a kat)
Svatopluk Čech
epika – epopeje
q historická témata – z husitství (Husita na Baltu, Žižka), z pobělohorské doby (Václav z Michalovic)
Václav Beneš Třebízský (1849–1884)
témata husitství, pobělohorské doby a selských vzpour z doby Josefa II.; román Bludné duše
Alois Jirásek (1851–1930)
vrchol české historické prózy 19. stol.
« Hronov, studium historie, profesorem dějepisu v Litomyšli, pak v Praze; malířské nadání (přátelství s Alšem); vliv Palackého koncepce dějin
Dílo
- a) próza – témata:
– nejstarší období dějin:
Staré pověsti české (ale i novější – o Žižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi); prameny – Kosmas, Dalimil
– husitství:
román Mezi proudy (3 dílný) – obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV., počátky reformního hnutí; vydání Kutnohorského dekretu, osudy Jana Žižky
román Proti všem (3 části) – rozmach a vrchol husitství po bitvu na Vítkově hoře (obd. 1419 – 1420); husité, Jan Žižka, zeman Ctibor z Hvozdna; císař Zikmund
román Bratrstvo (3 dílný) – doznívání husitských válek na Slovensku; bitva u Lučence, Jan Jiskra z Brandýsa × Hunyady
román Husitský král (2 dílný, nedokončený) – o vládě Jiřího z Poděbrad po vznik jednoty bratrské
román Z Čech až na konec světa (podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova) – mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy
– národní obrození:
román F. L. Věk (5 dílný) – obraz počátků národního obrození, divadla, básnictví a vědy; vlastenectví, národní uvědomování; historická postava Fr. Vladislava Heka, vlastenců Václava Tháma, Václava Matěje Krameria, pátera Vrby aj.; prostředí Prahy a Dobrušky
román U nás (4 dílný, kronika) – obrození na čes. vesnici (Padolí = Hronov); postava pátera Havlovického = kněze Regnera
novela Filozofská historie (cyklus Maloměstské historie) – život litomyšlských studentů (Frýbort, Vavřena, Zelenka, Špína); příprava majáles, události roku 1848 (pražské barikády); vlastenci (slečna Elis, Lenka) × poněmčené měšťanstvo (aktuár Roubínek)
– doba pobělohorská:
román Temno – obraz obd. protireformace, působení jezuitů (páter Koniáš) a cizí katolické šlechty v severovýchodních Čechách a v Praze, pálení českých knih; ústřední postavy – děti tajného evangelíka Machovce
obraz protifeudálních selských rebelií:
román Skály (selská vzpoura na Čáslavsku, evangelický kněz Matyáš Ulický)
román Psohlavci (povstání Chodů kon. 17. st. proti Lamingerovi, Jan Sladký Kozina)
román Skaláci (selská vzpoura 1775 na Náchodsku)
- b) drama – témata:
– historická:
husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti
z období obrozenského – M. D. Rettigová – veselohra, litomyšlská idyla vlastenky a kuchařky
– pohádková:
Lucerna (s lidovými a humornými prvky, vlastenecký charakter)
– současnosti (venkov):
Vojnarka (láska milenecká × mateřská), Otec (majetek rozhoduje o vztazích mezi lidmi)
Jiráskův přínos:
q nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký obraz českých dějin
q výchovný význam – znalost dějin je posilou národního sebevědomí; autorovo vlastenectví
q tvůrce realistického historického románu (historická pravdivost na podkladě důkladného studia historických pramenů, úsilí o objektivitu)
q živost, barvitost, dramatičnost vyprávění, plastický a dynamický obraz hromadných davových scén (bitev)
q umění portrétu (hejtmané, zemané ap.)
q dílo nemívá monografický charakter, postavy vyjadřují názory typické pro širší kolektiv (tzv. kolektivní hrdina)
q forma epopeje (literární útvar velmi rozsáhlý, zobrazuje život hrdinů na pozadí historických událostí; prolínání několika dějových linií)
q Jiráskův jazyk – prostý, srozumitelný; využití historismů a archaismů (k charakteristice doby)
Zikmund Winter (1846–1912)
profesor dějepisu, autor odborných publikací o české historii; vynikající psycholog (studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba), mistr krátkých próz historických (historická realistická novela) a humoristických
– soubor Rakovnické obrázky, Pražské obrázky
- román Mistr Kampanus – z doby pobělohorské, o českém vědci, básníkovi a rektoru pražské univerzity, očitém svědku stavovského povstání; jeho tragický osud je varováním před ústupky zlu; archaizovaný jazyk
S.K. Neumann – populárně odborná próza historická – knižní cykly Dějiny lásky, Dějiny ženy, Francouzská revoluce; román Zlatý oblak (oslava lásky, života ve volné přírodě)
Vladislav Vančura
– baladický román Markéta Lazarová – z doby loupeživého středověku (v minulosti hledá autor to, co nenachází v současnosti); renesanční typy lidí – žijí naplno, bez polovičatosti, milují život, ale neváhají ho obětovat za dobrou věc; drsní, suroví, nezkrotní, milující i nenávidějící; láska krásné a zbožné Markéty k zbojníku Mikulášovi (láska překonává překážky, je smyslem života); básnická próza (lyrická); využití kontrastů (ponížení × hrdost, bída × naděje);
– kompoziční prostředky: narušení dějové linie vypravěčem (autorův komentář) – mluví k sobě, k postavám, oslovuje čtenáře (nutí k přemýšlení, odvádí od citové roviny);
– zvláštní výstavba vět (humanistická perioda)
– záměr: oslava krás života, protest proti měšťáctví
za okupace:
- Obrazy z dějin národa českého (I. 1939, II. 1940, torzo 1948) – historické pásmo, oddělené povídky nebo cykly (novela Kosmas); význam národní minulosti (poučení, posila sebevědomí); monumentální styl, dokonalý jazyk
Jaroslav Durych
– téma ”bloudění” = cesta ke katolictví – román Bloudění (tzv. ”větší valdštejnská trilogie”) – z období baroka, od Bílé hory po Valdštejnovu smrt; hrůzy 30leté války, ospravedlnění rekatolizace; osudy českého protestanta Jiříka a španělské katoličky Anděly; kontrastnost, dramatický spád, jazyková dokonalost
– tři povídky Rekviem (tzv. ”menší valdštejnská trilogie”)
– nový typ historické prózy – barvitý obraz doby, metaforičnost, dějová sevřenost (zkratka, náznak), rytmizovaná próza
Miloš Václav Kratochvíl (1904–1988)
– román Pochodeň (tematika husitství), román Mistr Jan (biograficko-psychologický román) – moderní postupy – vnitřní monolog, dialog, kázání, dopis
– v 70. letech – např. román Život Jana Ámose, Lásky královské (o posledních Přemyslovcích); z 1. světové války romány Evropa tančila valčík a Evropa v zákopech
Václav Kaplický (1895–1982)
– román Čtveráci (téma selských rebelií), Železná koruna (protireformace), Kladivo na čarodějnice (inkviziční procesy)
Oldřich Daněk (1927)
– trilogie o Janu Lucemburském, Václavu II. a Václavu III. – Král utíká z boje, Král bez přílby, Vražda v Olomouci
Vladimír Neff (1909–1983)
– vstup do literatury za války (psychologické prózy – Třináctá komnata); rodová pentalogie Sňatky s rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj – vzestup a pád dvou měšťanských podnikatelských rodů – Nedobylů a Bornů (od 50. let 19. stol. do 2. světové války)
– v 70. letech – trilogie z období rudolfinské Prahy a třicetileté války – Královny nemají nohy, Prsten Borgiů, Krásná čarodějka – osudy rytíře Petra z Kukaně, syna pražského alchymisty, zastánce pravdy a spravedlnosti × nepřízeň mocných
Světová historická próza
Walter Scott (1771–1832)
básník, sběratel lidových skotských balad, prozaik (historické romány)
– např. Ivanhoe – děj z anglické historie z konce 12. stol., napětí, milostná tematika, prostředí rytířských soubojů, atmosféra hrdinství, cti, nadšení, vlastenectví
Victor Hugo (1802–1885)
– próza – román Chrám Matky boží v Paříži – součást volné prozaické trilogie (r. Dělníci moře, Ubožáci); Paříž 15. stol. za Ludvíka XI., obraz královského dvora, církevních hodnostářů i spodiny lidstva; kontrast krásy a ošklivosti (Esmeralda × hrbáč Quasimodo), zla a ušlechtilosti (pokrytecký kněz Froll × Quasimodo); dramatický dějový spád
Henryk Sienkiewicz (1846–1916) – Polsko
– historické romány Křižáci (boje Poláků proti křižákům zač. 15. stol., bitva u Grünwaldu)
– trilogie Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wołodyjowski (boje Poláků proti ukrajinským kozákům v 17. stol.; milostný motiv: tragická láska Zbyška z Bogdanče k Danušce, dceři Juranda ze Spychova)
– román Quo vadis (ze starověkého Říma, vláda Neronova, pronásledování křesťanů)
Bolesław Prus (1847–1912) – Polsko
– historický román Farao (boj egyptského vládce Ramsese XIII. s církví o moc)
Lion Feuchtwanger (1884–1958) – Německo
– autor historických románů se současným podtextem; zvl. z židovských dějin, např. Židovka z Toleda, trilogie Židovská válka; z francouzské historie – Lišky na vinici,
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) – Rusko
– historický román – epopej Vojna a mír (4dílný) – z doby napoleonských válek; bohatá galerie postav ze všech vrstev společnosti (téměř 250); bitva u Slavkova, tažení na Moskvu, Napoleonův ústup; hlavní postavy: Pierre Bezuchov – názory autorovy (hledá smysl života) × šlechtic Andrej Bolkonský; Nataša Rostová, z historických postav Kutuzov, Napoleon
Umberto Eco (1932)
– italský prozaik
– román Jméno růže – vzorové postmodernistické dílo: využívá postupů odborné, publicistické i krásné literatury, masové i exkluzivní literatury, je současně detektivkou, hororem, historickým románem, filozofickým traktátem, studií o symbolech (titul), sociologickou sondou do problematiky tolerance; sklon k mystifikaci (příběh jako rekonstruovaný středověký rukopis), koláž (citáty z krásné, filozofické, historické literatury a bible), ironický přístup k minulosti (zlehčuje výklad reformace církve); napínavý příběh – chlapec Adso (vypravěč) a františkán Vilém pátrají po záhadných vraždách mnichů