Renesance

Znovuzrození antiky. Napodobují se antické vzory v architektuře, sochařství, malířství. Objevuje se kult duševní a tělesné krásy. Ideálem renesance byl člověk harmonicky rozvinutý a vzdělaný. Znamená odklad od náboženství, od církevního názoru na život. Vzniká také kult smyslů a rozumu proti kultu víry.

Vznikla v Itálii ve 14. stol. a její šíření do ostatních zemí podporovaly astronomické objevy. (Koperník a Galileo Galilej tvrdili, že středem vesmíru je slunce. Giordano Bruno přišel s tím, že vesmír je nekonečný).

 

Renesance v Itálii

 

Dante Alighieri

italský renesanční básník. Nevýznamnější dílo: (duchovní) epos: & Božská komedie (má tři části, hlavní postavou je poutník, který prochází rájem, očistcem a peklem, provází ho jeho milenka Beatrice, peklem ho provází jeho oblíbený básník Vergilius). Vyjadřuje zde lásku k antické vzdělanosti, lásku k Beatrici a lásku k vlasti. A touhu člověka po vzdělání.

 

Francesco Petrarca

básník, původně žil ve Florencii  a později z ní byl vyhoštěn (jako Alighieri) navštívil dvůr Karla IV. v Praze. Toužil po sjednocení Itálie, jeho život ovlivnilo setkání se ženou, kterou pak proslavil ve svých básních pod jménem Laura.  Milostnou poezii shrnuje básnická sbírka & Zpěvník , překládán také jako Sonety Lauře. Laura je skutečná žena, roztomilá, ale i rozmarná, která dovede básníka ranit svým odmítáním.

 

sonet (znělka) – má celkem 14 veršů, rozdělených do 4 slok (první a druhá jsou čtyřveršové, třetí a čtvrtá jsou trojverší), mají pravidelný rytmus a rým

 

Giovanny Boccaccio

1. významný renesanční prozaik zakladatel novodobé prózy. Je autorem Dantova životopisu a také autorem

& Dekameronu – 100 příběhu, které si vypravuje 7 mladých žen a 3 šlechtici). Během 10 dnů, které prožívají na venkově. Po té co opustili Florencii, kde vypukl mor. Témata se týkají především lásky, nevěry, kritizují soudobé mravy. (napsáno ve formě rámcové novely)

Novela – krátký prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru. Rozebírá dlouhý časový úsek, má omezený počet postav.

 

Renesance ve Francii

 

Francois Villon

básník, studoval na pařížské univerzitě, kde získal  akademickou hodnost. Vyrůstal bez otce vedl bohémský život,  tulák byl velmi schopný, talentovaný a neukázněný několikrát byl z Paříže vyhoštěn byl odsouzen za vraždu; byl vypovězen z Paříže a odchází neznámo kam neví se, jak a kdy zemřel. Nejslavnější dílo:

& Velký testament  závěť, zamýšlí se nad svým pohnutým životem, své hříšné jednání omlouvá chudobou,krutým osudem

& Malý testament odkaz,  využívá satiry a ironie. Je pokládán z 1 prokletého básníka.

 

Francouzská /villonská/ balada – lyrická báseň o 4 slokách, první 3 mají 7-12 veršů, poslední 4-6 veršů, obsahuje refrén a uplatňuje se zde 2-3 rýmy.

 

Francois Rabelaise

Největší francouzský prozaik, autorem 4 dílného satirického románu: & Gargantua a Pantagruel hlavními postavami je královská rodina obrů. Kritizuje lež, hloupost, nepoctivost. . Vysmívá se zvláště soudobému klášternímu životu, soudnictví a školství /učení se nazpaměť/.

 

Renesance ve Španělsku

 

Miquel de Cervantes y Saavedra

& Důmyslný rytíř Don Quichot de la Mancha – vášnivá četba rytířských románů připravila zchudlého šlechtice o zdravý rozum. Rozhodne se obnovit zašlou slávu rytířství na vyhublém koni Rocinantě, vydá se vyzbrojen vetchým kopím a štítem, do světa za dobrodružstvím. Každý rytíř v románech má dámu svého srdce, don Q si zvolí prostou děvečku, kterou nazve Dulineouz Tobosa,  a je pro ni v hádce s kupci zbit. Jeho první výprava končí brzkým návratem domů. Na další cesty se vypraví provázen zbrojnošem Sancho Panzou (opak Q praktický, přízemní, netouží po hrdinství), rozšafným vesničan. Q protikladem, jemuž slíbil za odměnu vladaření na ostrově, který společně dobudou. Následující četné příhody, např. boj s větnými mlýny a stádem ovcí – domnělým nepřátelským vojskem. Po setkání s Dulcineou se vrací rytíř domů. Vystřízliví se svých fantazií a brzy na to umírá,  protože vystřízlivění pro něj znamená smrt.. Don Q není směšný, protože ztělesňuje čisté srdce, které bojuje proti hrabivosti, kariérizmu a hrabivosti.

Renesance ve Anglie

 

William Shakespeare

největší anglický dramatik, ale i světové literatury. R. 1588 přichází do Londýna, kde brzy vyniká jako herec i dramatik, byl spolumajitelem 1 z nejlepších divadelních společnosti – THE GLOBE THEATRE. Svůj život dožil v rodném Stratfordu.

Napsal 37 divadelních her, které rozdělujeme do 4 skupin:

1. historické: Jindřich IV.,VI, VIII, Richard III.
2. pohádkové: Zimní pohádka, Bouře
3. komedie:Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Kupec benátský
4. tragédie: Romeo a Julie (montekové a capuleti), Othello, Hamlet, Král Lear, Macbeth

Z komických hrdinů vyniká postava Falstaffa, rytíř veselé povahy. Je opakem Don Q. Vyniká velkým břichem, chuť k jídlu a pití, nevyčerpatelným vtipem. Svým postojem se vysmívá nedostatkům společnosti.

& Zkrocení zlé ženy – vystupuje zde krásná, ale nezkrotná Kateřina, které se ženiši raději vyhnou, ale nakonec jí vtipem, trpělivostí i tvrdostí zkrotí její manžel Petrucio.

& Kupec benátský – základem zápletky je půjčka, kterou poskytl bohatý Žid Shylock za poněkud zvláštních podmínek. Pokud půjčka nebude řádně splacena, má Shylock právo vyříznout z těla jejího ručitele, benátského kupce Antonia, libru masa.

& Hamlet, králevic dánský – příběh hrdiny  rozpolceného mezi touhou po naplnění touhy vznešených ideálů a pocitem povinnosti potrestat zlo. Jeho otec zemřel za podezřelých okolností, vše nasvědčuje, že ho zabil jeho bratr Claudius, který si vzal za ženu Hamletovu matku a stal se králem. Jedné noci se Hamletovi zjeví otcův duch a potvrdí jeho dohady. H se rozhodne pomstít otcovu smrt. Aby nebyl podezřelý, předstírá šílenství. Prožívá těžké duševní stavy, kdy uvažuje o smyslu lidské existence, přemýšlí o sebevraždě. Aby nabyl jistoty o Claudiově zločinu,inscenuje s potulnými herci divadelní představení, v nichž zobrazuje události při otcově vraždě. Král je zděšený a posílá H do Anglie. H se vrací a jeho mečem náhodně umírá Pononius, otec Hamletovy milé, Ofélie. Ta se pomátne a utopí se. Její bratr Laetes vyzve Hamleta na souboj, přičemž král potře Laertův meč jedem. Když Hamlet zjistí zradu, vytrhne Laertovi meč a probodne jím Laerta i krále. Současné umírá i královna, která se napila otráveného vína, připraveného pro Hamleta. Hyne i Hamlet, zraněný na začátku souboje Laertovým mečem.

 

Česká renesanční literatura

Renesance začíná v 2.pol. 15. stol a končí rokem 1526, kdy na český trůn nastupují Habsburkové.

Hynek  z Poděbrad

syn krále Jiřího z Poděbrad, působil jako diplomat na dvoře Uherského krále Matyáše Korvína.

Nejznámější báseň: &  Májový sen a Veršové o milovníku – básně na milostné téma. Přeložil 11 novel z Dekameronu podle německé předlohy.

&  O štěstí – próza, úvaha, je obdobou Komenského díla labyrint světa a ráj srdce.

V renesanci vznikali & Knížky lidového čtení – měly zábavnou a nenáročnou formu

& Historie o bratru Palečkovi – jedná se o drobné prozaické příběhy o šaškovi Jiřího z Poděbrad.

Parodie – literární žánr, který imituje určité lit. dílo nebo typ liter. děl za účelem jejich zesměšnění.

 

Humanismus

Znamená latinský lidský. Učenecký, jazykovědný a historický proud, který se zabývá studiem, výkladem a napodobením antiky.  Humanisté se snažili psát klasickou latinou.

 

Česká humanistická literatura

Rozdělujeme na 2 vývojové fáze:

1. počátky humanismu
2. rozkvět humanistické literatury

 

Humanistická lite. v českých zemích se začala rozvíjet až v 70. letech 15. stol.

ad 1) latinská humanistická tvorba

Jan z Rabštejna –  diplomat ve službách Jiřího z Poděbrad. Autor &  spis DIALOGUS v němž rozmlouvají 4 šlechtici o soudobých pol. poměrech. Obhajuje snahu Jiřího o evropský mír o sjednocení zemí.

 

Bohuslav Hasištějnský z Lobkovic – byl velmi vzdělán a pro své velké vzdělání se cítil nadřazen nad ostatními.  Odmítal literaturu v češtině a také překlady do češtiny.

&  Žaloba k sv. Václavu na mravy Čechů – kárá mravy předků a lidé své vlasti a šlechtě vytýká rozmařilý život.

Psal básně, ódy-oslavné básně, elegie-žalostné a epigramy, stylisticky uhlazené listy.

 

Česká humanistická tvorba

Česky psali měšťané a nekatolíci.

Viktorin Kornel ze Všehrd – právník u zemského soudu. Začal tvorbou latinských básním, pak přešel k česky psaným spisům. Autor:

& předmluvy k překladu Knih o napravení padlého – od Jana Zlatústého.Kladl důraz k prospěchu českého jazyka na úroveň klasické latiny a řečtiny, a k zlepšení veřejných poměrů.

Autor právnického díla & O práviech, o súdiech i dskách země české knihy devatery – snažil se zpracovat neliterární téma. Srovnává české a římské právo, české právo stavěl nad římské.

 

Ad 2) rozkvět humanistické literatury

Česky psaná lit. dostává ráz převážně vzdělávací, množstvím převyšuje lat. tvorbu.

Jan Campanus Vodňanský

Děkan, později rektor pražské univerzity. Psal hlavně duchovní básně, uplatnil se také jako dramatik v histor. hře z národních dějin BRETISLAUS.

 

Václav Hájek z Libočan

Katolický kněz, vlastenec a vynikající vypravěč, autor nejznámější  kroniky & KRONIKA ČESKÁ z katolického hlediska vylíčil české dějiny od nejstarších od až do r. 1526. Nejvíce se věnoval starší době, kterou rozvádí do všech podrobností. Jde o zdařilé lit. dílo, které bylo oblíbené pro poutavé vyprávění. Z histor. hlediska je nespolehlivé, bylo odsouzeno  v době NO.

 

Rozšířila se i cestopisná próza, představitelé:

Oldřich Prefát z Vlkanova – CESTA Z PRAHY DO BENÁTEK A ODTUD PO MOŘI DO PALESTINY.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – český šlechtic, který byl za účast v protihabsburském povstání popraven. Autor

cestopisu  PUTOVÁNÍ ANEB CESTA Z KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO DO BENÁTEK A ODTUD PO MOŘI AŽ DO ZEMĚ SVATÉ.

Václav Vratislav z Mitrovic – autor cestopisu PŘÍHODY – popisuje zde cestu poselstva Rudolfa II. do Cařihradu. Toto dílo zůstalo dlouho v rukopise, bylo vydáno až v době NO zásluhou Františka Martina Pelcla.

 

Česky psaná vědecká literatura soustředila se kolem univerzity, kde vynikaly badatelé v oblasti přírodních věd:

Tadeáš Hájek z Hájku – lékař, matematik, jehož zásluhou vyšel překlad Mathioliho herbáře. Přispěl tím k vytvoření české botanické terminologie.

 

Poměrně dlouho trvalo, než mezi českými bratry zvítězil názor, že vyšší vzdělání je důležité pro všestranný rozvoj člověka. V 16. stol. se Jednota bratrská stala důležitou šiřitelkou kulturně-vzdělávacích snah v čes. zemích. Měla vzorně organizované školy, představitelé se staly předními lite. humanismu.

Jan Blahoslav

byl ze zámožné měšťanské rodiny a vzdělání získal na protestantských univerzitách v zahraničí. R.1557 zvolen biskupem Jednoty bratrské a o rok později jejím písařem-tajemníkem.

& Filipika proti misomusům – útočná řeč proti nepřátelům vyššího vzdělání (Janu Augustovi)

& Gramatika česká – vzniklo dlouhodobým studiem čes. jazyka. Hlavní pozornost věnoval české slovní zásobě, frazeologii a větné vazbě.

Věnoval se rovněž tvorbě duchovních písní a hudbě. Podílel se na vzniku českobratrského kancionálu, vyšel nejprve v Polsku & Šamotulský kancionál později v moravských Ivančicích pod názvem Písně duchovní evanjelistské.

& Musica o hudbě a o sborovém zpěvu pro neškolené zpěváky

Přeložil & Nový zákon – po jeho smrti na něm pracoval kolektiv bratrských učenců, výsledkem bylo 6-tisvazkové monumentální dílo & Bible kralická tato kniha uzákonila jazykovou normu a stala se dlouho vzorem pro spisovnou češtinu

 

Daniel Adam z Veleslavína

Univerzitní profesor, později tiskař a majitel nakladatelství Melantrich. Pocházel z měšťanské rodiny, vystudoval pražskou univerzitu a pak zde přednášel historii. Překládal a organizoval liter. práce. Vydal více jak 30 spisů, vydávané spisy jazykově upravoval a tak přispíval ke zvýšení jazykové kultury a upevnění jazykové normy.

Proto se toto období nazývá veleslavinské.

& Kalendář historický – ve stručném přehledu zachytil podle výročí světové dějiny.

 

Mikuláš Dačický z Heslova

psal poezii, milostnou a vlasteneckou shrnul jí ve sbírce & Prostopravda

významné jsou také jeho prózy psané & Paměti– zajímavě v nich vylíčil události kolem Bílé hory. Zůstal věrný svému náboženskému přesvědčení i po Bílé hoře a pře perzekucí (útlak) ho zachránil vysoký věk a později smrt.

 

Na psaní humanistické liter. se podíleli i slovenští autoři, do Čech přicházely kvůli studiím.

Jan Jesenius – profesor a rektor pražské univerzity. Vynikl v lékařství a filozofii. V lékařství se věnoval hlavně anatomii a v r. 1600  provedl 1. veřejnou pitvu v Praze.

 

Vavřinec Benedikt z Nudožer – studoval a později přednášel na pražské univerzitě. Věnoval se jazykovědě.

& Dvou knih české mluvnice, popisuje stav českého jazyka podle Bible kralické

 

Pavel Kyrmezer – působil na různých místech na Moravě, usadil se v Uherském Brodě, kde byl později učitelem a knězem.

Psal divadelní hry na biblické náměty.

& Komedie česká o bohatci a Lazarovi a & Komedie nová o vdově – koncipovány jako obrazy ze soudobého měšťanského života se smyslem pro realismus.

 

 

Dante Alighieri

italský renesanční básník

rozsáhlý (duchovní) epos: Božská komedie (má tři části, hlavní postavou je poutník, který prochází rájem, očistcem a peklem, provází ho jeho milenka Beatrice, peklem ho provází jeho oblíbený básník Vergilius)

báseň kritizuje současné poměry v Itálii, protože odpůrci osobní i političtí se ocitají v pekle, přátelé v nebi

námět vychází z bible

alegorická pouť člověka za spásou, poznáním, Bohem, světlem

novým prvkem je, že autor je hlavní postavou a důležitou úlohu zde hraje láska

 

Francesco Petrarca

původně žil ve Florencii a později z ní byl vyhoštěn (jako Alighieri)

zpěvník 400 sonetů věnovaných jeho věčné milence Lauře = Sonety Lauře

chvíli žil v Avignonu

je možné, že navštívil Prahu

dopisoval si s Karlem IV.

vliv na Vrchlického, Kollára, Machara, nezvala

 

sonet (znělka) – klasická básnická forma, skládá se ze 4 slok (první a druhá jsou čtyřveršové, třetí a čtvrtá jsou trojverší), mají pravidelný rytmus a rým

 

báseň – verš – sloka, klasická báseň má rytmus, rým a intonaci

 

V časoměrném rytmu se střídají dlouhé a krátké slabiky.

V přízvučném se střídají přízvučné a nepřízvučné slabiky.

trochej – přízvuk všech dvojslabičných slov (přízvučná a nepřízvučná)

daktyl – jedna přízvučná a dvě nepřízvučné slabiky

jamb – nepřízvučná slabika  přízvučná slabika

spondej – dvě nepřízvučné slabiky, v češtině je neobvyklý

 

Rým – sdružený  aabb

střídavý  abab

obkročný  abba

přerývaný acba

 

Giovanny Boccaccio

1. významný renesanční prozaik

zakladatel novodobé prózy

jeho soubor novel: Dekameron (soubor sta povídek napsaných ve formě rámcové novely)

rámcová novela – do jednoho příběhu je vloženo několik jiných příběhů

skupina mladých lidí, kteří utíkají před morem z Florencii a po deset večerů se vyprávějí sto příběhů: milostné, humorné, satirické, o milostných poměrech v klášteře aj.

žádný příběh nebyl jako Romeo a Julie

 

Nejslavnější malíři renesance: Leonardo da Vinci, Michalangelo Buonarotti (sochař – David, Mojžíš, básník, výzdoba Chrámu sv. marka v Římě), Rafael Santi, Botticelli (portéry, náboženské motivy), holandský – Brueghel, německý malíř – Dürer

 

Humanismus

filozofický směr zaměřený na člověka a jeho pozemský život, ten se stává hlavním předmětem zájmu

člověk má žít plným spokojeným, šťastným životem, má být svobodný, má být obklopen láskou a krásou

náboženství nemizí z lidského života, ale není už hlavním činitelem života

 

Předpoklady vzniku: rozvoj měst, řemesel a obchodu

námořní cesty a objevy

rozvoj vědy a techniky

 

Nejdříve v Itálii, navazuje se na zachované doklady antické kultury. Rozvíjí se výtvarné umění, architektura i literatura.