Charakteristika

• Týká se zejména charakteristiky osoby
• Uvádí a hodnotí psychické vlastnosti osob, tj. – povahové rysy, schopnosti, zájmy (projevují se ve vztahu k lidem, v jednání, ve vztahu k práci)
• Popis zevnějšku se objevuje pokud se v zevnějšku výrazně projevují psychické vlastnosti (skromnost, pečlivost, nedbalost, apod.)
• Pro názornost a živost charakteristiky se střídají pasáže charakterizační a vyprávěcí, popř. úvahové
• Přímá charakteristika vlastnosti se vyjadřují přímo (konstatováním)
• Nepřímá charakteristika nepřímo – konkrétní příklady jednání, prostřednictvím situace, je přesvědčivější
• + prvky popisu (stručně o vnější podobě)

KOMPOZICE + NÁVRH OSNOVY

1. Úvod seznámení s charakterizovanou osobou (skupinou) , jméno, stáří, zaměstnání, náš vztah k ní, stručný popis

II.

1. rysy povahy (kladné i záporné)
2. vnější projevy povahy (popisné prvky – výraz obličeje, pohyby, gesta, způsob řeči, chůze)
3. temperament, nadání, schopnosti
4. způsob jednání s lidmi, vztah k lidem
5. vztah k přírodě, prostředí
6. vztah k práci vztah k sobě, zájmy

III.     závěr, zobecnění, shrnutí, v čem je vzorem, co kritizujeme, doporučujeme

JAZYK, SLOVNÍK

• Volba výstižných výrazů, zvl. hodnotících
• Převaha přídavných jmen (vyjadřují vlastnosti), případně slovesa spojená s přídavnými jmény, několikanásobné větné členy nebo postupně rozvíjející přívlastek shodný i neshodný
• Časté přirovnání – k vystižení vnějších znaků (oči jako pomněnky, tváře jako slabikáře, je jako tyčka, soudek) a rčení k vystižení povahových rysů (jedl vtipnou kaši, chtěl by, aby mu pečení holubi do úst lítali)