Česká moderna, secese
Nové umělecké směry na přelomu století
DEKADENCE (úpadek)
– životní postoj poslední třetiny 19. a počátku 20. století, založený na znechucení měšťáckou
společností (původně posměšné označení pro francouzské básníky, kteří odmítali dosavadní
tradice ? ti ho však přijali za své, ale v jiném významu:
chápali pojem dekadence ne jako úpadek poezie, ale jako úpadek společnosti),
Znaky: – pocity nudy, únavy, přesycenosti, povýšenosti, pesimismu, hledání východiska ne ve
vzpouře proti společnosti, ale v úniku od reality do ?vyššího?, vysněného světa, do
oblasti ?čistého? umění,
– dekadence ovlivnila všechny dobové směry,
SYMBOLISMUS
symbol = znak = skutečnost, která má kromě původního významu ještě význam druhotný, přenesený, srozumitelný na základě nějaké souvislosti, tradice, apod.
– umělecký směr který vznikl ve Francii v 80. letech 19. století, (zde také nejvíce rozšířen),
– hlavně ve výtvarném umění a literatuře,
– byl založen na užívání symbolů: vychází ze zásady, že umělecké dílo má vyjadřovat hlavně
věci tajemné, problémy vnitřního života, což nelze přímo, rozumově, ale intuitivně pomocí
náznaků, skrytých významů,
Znaky v literatuře: – užívání symbolů, stírání rozdílů mezi prózou a poezií,
– volný verš,
– hra se zvukovou stránkou jazyka,
IMPRESIONISMUS
impressio = dojem
– umělecký směr (z výtvarného umění se rozšířil do literatury a hudby), který vznikl ve
Francii v 70. letech 19. století,
– vychází z předpokladu, že člověk poznává svět
1. hlavně smysly
2. individuálně
3. jako sled neopakovatelných okamžiků
– hlavní zásadou je zachytit ?pravdu okamžiku?
(zachytit momentální nálady, dojmy, pocity, ?)
v malířství: důraz na světlo, barvy (čisté tóny), nová technika malby (kladení barevných skvrn
vedle sebe),
malíři: Cladue Monet, Edouard Manet, Paul Cézanne, Vincent van Gogh, Edgar Degas,
Auguste Renoir, ?
v literatuře: popředí lyrika, přírodní scény, ?
(snaha zachytit barvy, zvuky, vůně)
v hudbě: Debussy,
SECESE
secession ? odchod
– v architektuře, malířství, výroba šperků, nábytku, ?
Znaky: – odklon od moderní civilizace a techniky zpět k přírodě,
– užití stylizovaných přírodních motivů (pozměněné = ne reálné),
stavby- Východočeské divadlo, Obecní dům (v Praze),
Česká literatura na přelomu století 19. a 20. století
1. vedle sebe působilo několik generací spisovatelů (ruchovci, lumírovci, májovci, česká
moderna, realisté),
– mezi nimi se odehrávali ostré polemiky (spory) na stránkách časopisů,
– např. kritika mladých autorů vůči Vrchlickému (vytýkali mu světovost) a vůbec i všem
lumírovcům,
2. rozvíjí se hlavně poezie (hlavně lyrika, která dosáhla světové úrovně),
3. mezi mladými autory se vytvořily 3 skupiny (generace)
– představitelé České moderny,
– představitelé české dekadence,
– generace buřičů.
1. Představitelé České moderny
– v roce 1895 byl vydán Manifest České moderny (= dokument, ve kterém autoři vyhlásili
svůj program),
– příklad požadavků v oblasti umění:
individualita v umění (originalita),
nechtějí jiné vlivy,
ne plané vlastenectví ? ?buď svým a budeš českým?,
Josef Svatopluk MACHAR
– představitel realistického proudu,
– jeho díla psaná realistickým (tradičním) způsobem,
Lyrika
Čtyři knihy sonetů – sbírka
ukázka: Sonet o dějinách sonetů
– báseň se zabývá vývojem české poezie,
1. sloka o období národního obrození,
– Machar říká, že jejich poezie nebyla příliš dobrá, byla ?nemotorná?, neumělá,
– dál naráží na Vrchlického, který vzal formu a na ni napsal báseň – forma byla na 1. místě a
obsah až na místě 2. ? Machar kritizuje formalismus,
– moderní poezie je podle něj ostrá jak nůž, kritizuje, může se kdekoho dotknout.
Epika
Zde by měly kvést růže ? sbírka
Teta ? báseň
– báseň je psána formou dialogu mezi dvěma ženami ? tetou a její mladičkou neteří,
– baví se o tetině životě,
– teta neteři radí, že by neměla od života čekat velké štěstí a ať se na život dívá ?bez růžových
brýlí?, nedělá si iluze,
– teta říká, že ji jako velmi mladou nuceně provdali a ona to brala jako samozřejmost, že to tak
chodí (i když se jí to nelíbilo),
– její manžel byl tvrdý, přísný, omlouval to tím, že top měl v rodině,
– chodil do hospody, pil, hrál karty, otáčel se za ženami,
– o domácnost a hospodářství se starala teta,
– teta to ale omlouvá, tvrdí, že jsou to jen pomluvy, že nebyl horší než ostatní muži (např.
v pití),
– potom mluví o synech, že jsou po otci (stejně tvrdí, bezohlední) ? teta je omlouvá tím, že není
čas na něhu a city,
– v závěru teta přiznává, že celý život toužila po projevu citu a po lásce, trpěla tím, že ji nikdy
nedostala.
Antonín SOVA
– představitel impresionismu a symbolismu,
Z mého kraje – impresionistická sbírka
– Sova měl rád jižní Čechy,
– v této svírce vyjadřuje svůj vztah k nim, popisuje jejich krásu,
uk.: Táborské kraje
– Táborsko je kraj chudý, ale on ten kraj měl velmi rád,
– krajina je mírně zvlněná, lesnatá,
– města jsou tam malá, zapadlá, skrytá,
– je tam hodně starých hradů, což připomíná, že je to kraj husitství,
impresionismus: důraz na smyslové vnímání
– slunce, žloutne obilí, ?
– mnoho obrazných pojmenování: personifikace ? pás o hor hraje,
epiteton ? truchlivé lesy,
metafora ? moře buků,
personifikace ? cimbuří hradu vítá,
Soucit a vzdor ? symbolistická sbírka
Otokar BŘEZINA
– symbolista světové úrovně,
Tajemné dálky ? sbírka
Moje matka ? báseň
– popisuje její život: byla velmi chudá, život měla neradostný, smutný, jednotvárný,
– byla upracovaná, útěchu hledala v motlitbách v kostele, ve víře v Boha, smrt brala jako
vykoupení života,
symbol: ?plod žití suchý jen trhala ze stromu času?
– Březina říká, že jeho život je podobný životu jeho matky ? že je dědicem jejího osudu.
2. generace buřičů
– bouřili se proti měšťanské společnosti, vyjadřovali odbor proti tehdejší měšťácké společnosti,
– opovrhovali touto společností, provokovali ji,
– dostávali se i do konfliktu se zákonem,
– sympatizovali s anarchismem, satanismem,
– autoři prošli podobným vývojem ? po bouřlivém mládí nastává uklidnění, hledání jistoty,
opory, apod.,
Karel TOMAN
– představitel především symbolismu,
– jeho díla jsou rozdělena do 2 období:
1. období ? poezie charakterizována ? bouřliváctvím, vzpourami, milostným zklamáním,
prvky anarchismu,
2. období ? smíření se životem, s realitou, hledání jistoty, opory v rodné zemi.
Měsíce ? sbírka
– básně jsou nazvány podle jednotlivých měsíců kalendářního roku,
– sbírka byla napsána za 1. světové války,
– básně ovlivněné symbolismem,
Duben ? báseň
– charakteristika měsíce, jeho přírodní charakter a rysy,
1. sloka
?Veselé jarní přeháňky a první boží duha nad krajinou!?
– jarní přeháňky, na polích se pracuje, začínají zemědělské práce ? setí obilí, ?
atmosféra: pozitivní, radostná, naděje na úrodu,
2. sloka
? Snad přijdou mrazy. Ale setba svatá se neporuší. ??
– objevují se zde obavy, strach,
– zároveň ale i víra a naděje, že vše dopadne dobře,
– nalezneme zde symboly ? reakce na válku = symbol (bouře, mráz, nepohoda),
?? růst za bouří a nepohody, všemu navzdory.?
3. sloka
?Rozšafní dědové se hřejí u kamen a přemílají starou moudrost, staré zvyky a staré pranostiky.?
– opěrný bod, jistotu ? nachází v moudrosti stáří,
– ve verších ? není pravidelnost,
– užití volného verše ? s ním se setkáváme od přelomu 19. a 20. století,
volný verš = nemá žádný pravidelný rytmus, od prózy se liší grafickou úpravou ? dělením do
veršů),
– nerýmované verše,
– dodnes se s tímto typem verše setkáváme.
Květen ? báseň
– radostná a optimistická báseň,
– vítá jaro, příroda se probouzí,
– oslava soudržnosti (spolupráce)
?V rosnaté trávě tančí naše děti, bratrský řetěz rukou spjal je v kruh.?
?Neb nikdy bojovník, ať za pluhem jde, nebo buší v kov, vítězit chce-li, nesmí zhrdat bratrem.?
– soudržnost důležitá ve válce.
František GELLNER
– spisovatel,
– zabýval se i výtvarným uměním,
– působil i jako novinář v Lidových novinách,
– za 1. světové války se ztratil na frontě ? zemřel, nebo byl zabit,
Radosti života ? básnická sbírka
– autor zde vzpomíná na svůj bohémský život, když žil ve Vídni,
– chodil do hospody, do hodinových hotelů, kaváren,
Po nás ať přijde potopa ? básnická sbírka
Perspektiva ? báseň
– hlavní idea ? užívat života, žít přítomností, nelámat si hlavu budoucností,
– tato báseň je jednoduchá, pravidelná, rýmovaná,
Přetékající pohár ? báseň
– symbolická báseň ? symbol ? pohár (= jeho srdce, city),
– říká, že touží po citu, kterým jakoby jeho srdce přetéká, touží po lásce,
Fráňa ŠRÁMEK
– spisovatel, který v 1. sv. válku zažil na vlastní kůži (byl na frontě),
umělecké směry, který ho ovlivnily
? impresionismus, symbolismus, anarchismus, antimilitarismus, vitalismus,
anarchismus ? vyznávaní absolutní svobody,
(= boj proti všemu, co svobodu omezuje) ? odmítá existenci státu,
antimilitarismus ? odpor proti zbrojení, proti válce,
– pramení z jeho působení ve válce,
vitalismus ? oslava života (u nás rozšířen po 1. sv. válce).
1. období jeho tvorby ? vyznačuje se anarchismem a antimilitarismem
Modrý a rudy ? sbírka
proč název Modrý a rudy ? rudá symbolizovala boj anarchismu, modrá ? barva uniformy rakouských vojáků,
Raport ? báseň
raport – hlášení podřízeného nadřízenému,
– je stylizovaná jako hlášení vojáka,
– voják vyprávěl o svém snu ? jak byl postřelen a umíral a vedle něho umíral kůň hejtmana,
– závěr: voják říká, že by se do války neměla posílat zvířata, aby zde umírala, za válku mohou lidé a ne zvířata,
– ukazuje na absurditu války,
Píšou mi psaní – báseň
2. období jeho tvory ? obrací se k impresionismu, symbolismu a vitalismu,
– hlavními tématy v tomto období ? mládí, láska, příroda, mezigenerační vztahy,
Splav ? básnická sbírka, lyrická (o lásce, o přírodě),
– reakce na 1. světovou válku,
– sbírka vznikla po 1. sv. válce,
– hlavní téma ? vitalismus
uk. Splav ? báseň (lyrická)
Jakou touho báseň vyjadřuje?
– touho po lásce, po setkání s dívkou,
?? trápím se trápím, myslím si,
kde bych tě nejraději potkal.?
Jak autor vidí přírodu?
?V lukách je vlání
na všechny strany, pokorné odevzdání.
V lukách je nejprostší života stůl
rozlomíš chleba, podáš ženě půl,
chléb voní zemí, bezpečný úsměv svítí,
až k pláči je prostý věneček z lučního kvítí,
a oblaka jdou, přeběhlo světlo, přeběhl stín,
muž má touhu rozsévače,
žena má úrodný klín…?
– přírodu vidí veselou, vidí v ní jistotu, bezpečí, ?
Jak se zde uplatňuje motiv splavu?
?jako bych jen splavem byl,
který v lukách krásně zpívat slyšelas…?
– splav představuje autora.
Stříbrný vítr ? román
– impresionistický (ale vliv i symbolismu),
Hlavním hrdinou je Jan Ratkin, mladík, student gymnázia, který řeší problémy typické pro svůj věk.
téma: školy (vztahy mezi studenty, profesory, studium), lásky (milostná tématika), mezigenerační vztahy (mezi synem a otcem),
stříbrný vítr ? symbol něčeho krásného a nového, co v životě přijde, očekávání budoucího života s nadšením a ideály mladého člověka.
divadelní hry
Léto ? hlavní hrdina je mladý chlapec,
– jde o mezigenerační vztahy ? vzpoura mládí proti rodičům a prarodičům,
Měsíc nad řekou
– děj se odehrává v Písku, ve starém bytě, z kterého byl krásný výhled na řeku,
Dva starší pánové se setkávají na abiturientském večírku (= sraz bývalých spolužáků) a při této příležitosti seznamují své děti. Dívka s chlapcem zůstávají v bytě a čekají na své otce. Dívka byla starší než chlapec. Vilík byl takový klackovitý, Slávka starší (asi 27), rozumná mladá dáma. Baví se o rodině, o životě. Slávka a Vilík spolu koketují ? situace nasvědčuje tomu, že se do sebe zamilují, ale nestane se tak, i když to divák očekává. Slávka nakonec Vilíka odmítá. Slávka měla snoubence ? staršího pána, ale svatbu oddalovala. Myslela si, že potká toho pravého. Dosud se považovala za mladou dívku, která má ještě ideály, a proto tedy svatbu oddalovala. Její snoubenec byl pro ni takovou jistotou.
Slávka vždycky hájila mládí, stále byla v opozici vůči otci. Během rozhovoru s Vilíkem si uvědomuje, že stojí na straně starších, usedlejších, kteří ztrácejí ideály, nechtějí riskovat.
motiv: ztráta ideálů v životě, mezigenerační vztahy,
Těla ? impresionistický román
– důraz na zachycení momentální nálady (pocitů hrdinů, atmosféry),
– román vypravuje o vztahu 2 lidí ? od chození až po svatbu. Vzali se a muž narukoval na vojnu ? zásah války do jejich života,
k názvu románu ? román si všímá fyzické lásky,
uk.: milostné sblížení hlavních hrdinů.
Petr BEZRUČ
– vl. jménem Vladimír Vašek,
– životem spjat se Slezskem (Ostravsko, Opavsko), odlišuje se svým dílem,
Slezské písně ? sbírka
vznik ? Bezruč zasílal anonymně jednotlivé básně do redakce časopisu Čas,
– básně se prosadily, staly se populární a teprve později byly vydány knižně (nejdříve jako
Slezské číslo ? pak Slezské písně),
– Bezruč chtěl zůstat v anonymitě z těchto důvodů:
1. z důvodu možného trestního stíhání (vlastizrada),
2. Bezruč chtěl v básních mluvit jménem slezského lidu (v básních se stylizuje do jiných postav, např. do postavy horníka, lidového pěvce, ?)
tématické rozdělení básní
1. okruh básní ? básně intimní (osobní)
– mluví v nich o sobě,
– často básně s milostnou tématikou,
Červený květ – báseň
– hlavní motiv kaktusu a červeného květu,
– kaktus není vnímán tak líbivě jako růže,
– mnozí lidé žijí samotářským životem, nejsou sympatičtí, nemají tak příjemné chování, ale je
zde řečeno, že i takovýto drsný, nesympatický člověk může mít dobré srdce (lásku, cit) i
když třeba lásku zažil jen 1 v životě,
Bezruč takto viděl sám sebe (báseň autobiografická).
Jen jedenkrát ? báseň (paralelismus)
– hovoří se zde o národu, který žil daleko na severu, žil ve tmě a sněhu ? prostředí působilo
velmi depresivně a smutně,
– to byl důvod, proč lidé byli smutní, tiší a uzavřenější,
– jednoho dne vysvitlo slunce, lidé se báli, protože nic takového v životě neviděli a schovali se,
zabednili své vchody,
– Bůh se na ně za to rozzlobil a odešel,
– lidé si uvědomili, že promarnili svoji příležitost, že se sem Bůh se sluncem nikdy nevrátí,
Petr Bezruč o sobě ? Jen jedenkrát kolem mne šla láska
– měl životní lásku, kterou odmítl, promarnil životní šanci
– když si uvědomil nenávratnost svého kroku byl z toho smutný.
– domníval se, že je pro svoji partnerku příliš starý.
2. okruh básní
básně se sociální problematikou ? z oblasti Ostravska (zde nezaměstnanost, bída, ..)
Ostrava ? báseň
– výpověď horníka, který mluví o své práci a těžkém životě,
?Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem.
Sto roků kopal jsem uhlí.?
Maryčka Magdonová ? balada
Maryčka byla dcerou horníka, který zemřel. Ani matku neměla ? ta zemřela v dole. Měla 4 mladší sourozence. Maryčka se tedy dostala do role, kdy se o ně musela postarat. Jednou šla sbírat dřevo na soukromý pozemek markýze Gera (skutečná postava). Někdo ji však viděl a žaloval na ni, že dřevo sbírala, proto pro ni přišla polici. Nakonec Maryčka spáchala sebevraždu ? skočila do řeky. Měla strach, že se ji budou všichni posmívat. Byla pochována u zdi bez kříže ? jako sebevrah.
3. okruh básní
básně s národnostní problematikou
– problém na Ostravsku poněmčování a popolšťování,
Kantor Halfar ? balada
– Halfar byl učitel, který stále učil česky (ač měl učit polsky) ? bouřil se proti nadřízeným,
– byl pouze učitelský pomocník ? neměl velký plat, proto se nemohl oženit ? rodinu by
neuživil, ani nebyl moc mladý,
– nakonec se oběsil ? nechtěl poslechnout úřady,
– byl pohřben v rohu hřbitova.
70.000 ? báseň
– upozorňuje na problém popolšťování a poněmčování,
Umělecké prostředky, který Bezruč užíval
1. nadsázka (např. 70.000 hrobů kopají nám před Těšínem ? poněmčení,
sto roků v šachtě žil, ?),
2. uplatnění kontrastu (z paláce ty, já jen z dřevěné chaty, ?),
3. užití řečnické otázky (.. či by mělo deset roků čekat děvče Halfarovo?, ?),
4. ironie (až sarkasmus) (? v rohu hřbitova zakopali a tak dostal Halfar místo, ?),
5. paralelismus (2 příběhy následují za sebou, které si jsou podobné,
přirovnání není jazykově vyjádřeno),
Stanislav Kostka NEUMANN
– všestranný autor (hlavně básník, psal i prózu),
etapy života a díla
1, přelom století
– ovlivněn anarchismem (sám se podílel na organizování hnutí),
– sblížil se v tomto období s českou modernou a časopisem Moderní revue,
– ovlivněn symbolismem,
– jako student sympatizoval s tzv. omladinou a v procesu s omladinou (= vykonstruovaný proces s odpůrci rakouské vlády) byl odsouzen a 14 měsíců strávil ve vězení,
Kniha mládí a vzdoru
– tato kniha shrnuje všechny sbírky, které v tomto období napsal,
2, ?moravské? období ? 1905 ? 1. sv. válka
– Neumann odešel na Moravu,
– změnil způsob psaní,
Kniha lesů, vod a strání ? sbírka (přírodní lyrika),
– sbírka ovlivněna vitalismem (oslava přírody, krásy),
Vstupní modlitba ? lyrická báseň,
– využívá verše otčenáše,
– báseň je stylizována jako modlitba k zemi (k přírodě),
?Ve jménu života i radosti i krásy.?
– hlavní myšlenka ? žít v souladu s přírodou, vážit si ji.
Nové zpěvy ? básnická sbírka
– ovlivněna civilismem (oslavuje civilizaci, vědu, techniku, civilizační pokrok),
názvy básní: Zpěvy drátů, Chvála rotačky, ?
Viktor DYK
1. období ? tvorba ovlivněna bouřliváctvím, anarchismem
Milá sedmi loupežníků – rozsáhlá lyricko-epická báseň,
Dívka přichází mezi loupežníky, postupně je zrazuje a dostane je všechny na šibenici.Jedná se o mstu za smrt jejího milého, kterého měli na svědomí.
– ovlivněno anarchismem,
2. období ? usmíření, zklidnění
Okno ? sbírka
– sbírka reaguje na 1. světovou válku,
– sbírka spolu s dalšími válečnými sbírkami představuje vrchol Dykova díla,
Země mluví ? báseň založena na personifikaci
země = matka
Matka (země) mluví ke svému národu. Říká, že k němu byla velmi tvrdá (že nic národu nedala zadarmo, všechno si musel tvrdě vydobýt).
?Tvrdá matka byla jsem tobě.
Těžce chléb jísti dala.
Nehýčkala jsem robě,
muže jsem zraňovala.?
– říká, aby ji český národ obhajoval, obraňoval a hájil si ji (souvislost s 1. sv. válkou),
?Haj si mne. Braň si mne. Neoslyš matky.?
– matka (země) věří v obranu,
– je třeba bránit zemi s ohledem na budoucí generace,
– každý člověk se vrací zpět k matce (zemi), když zemře,
?Smrt znamená jít ke mně.
Tvá matka země
otvírá náruč: možno, bys jí zhrd?
Pojď, poznáš, jak je země náruč měkká
pro toho, který splnil, co čeká.?
– matka tvrdí, že lépe se bude umírat tomu, do něčeho v životě dosáhl (kdo naplnil smysl života),
?Prosím tě, matka tvá: braň si mne, synu!
Jdi, třeba k smrti těžko jdeš.
Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš!?
– báseň psána volným veršem,
Drama
Zmoudření dona Quijota
– Dyk použil známou postavu dona Quijota (od Cervantese) jako určitý symbol touhy po
ušlechtilosti a dobru (v duchu dona Quijota),
– Dykův Quijot je vyléčen ze svých iluzí, smiřuje se s realitou a s tím, že ideály se nedají
zrealizovat.
Próza
Krysař ? novela (viz. čtenářský deník)
– novela ovlivněna symbolismem a novoromantismem,
Krysař ? novoromantický hrdina,
– pro lidi působil tajemně,
– měl řadu žen, ale neměl nějakou stálou lásku,
– cítí se osaměle,
– vypadal jako aristokrat,
3. představitelé české dekadence
– skupina autorů kolem časopisu Moderní revue,
Karel HLAVÁČEK
– představitel symbolismu,
– jeho přínos: 1, ?mistr náladovosti?
– zachytil myšlenku okamžiku,
2, hudebnost jeho veršů
– zvukomalba,
uk.: Hrál kdosi na hoboj
– báseň pochmurná, smutná, melancholická, náladová,
?Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
a ani nerozžal si oheň pobřežní,
neb všecky ohně prý tu zhasnou, uplovou.?
?Hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?
Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král??
– užití zvukomalby,
Pozdě k ránu ? sbírka (próza ? lyrizovaná),
– hlavním hrdinou je autor (lyrický hrdina), který popisuje, když se k ránu odněkud vracel. Zdůrazňuje ticho ? všude bylo ticho, vše bylo ospalé na ránem,
– jsou tu různá slova z hudební oblasti,