Futurismus

projevoval se ve stavitelském slohu 20. let – konstruktivismu. Vznikl už před 1. světovou válkou v Itálii. Ohlásil se manifestem v r. 1909. V Rusku se k tomuto směru hlásili Vladimír Majakovskij a Velemir Chlebnikov.

Snaží se podpořit novou etapu lidstva a zničit staré. Chce zaplavit svět technikou a stroji.

 

Charakteristika futuristické poetiky:

1. a) obsahová a syntaktická destrukce věty (zrušení interpunkce, omezení přísloví a př. jmen ve

prospěch pod. jmen a sloves, vyjadřují nejlépe dynamičnost světa)

1. b) vytváření básní z osvobozených slov,někdy jen z hlásek
2. c) užívání zvukomalebných nebo nelibozvučných slov, vyjádření zvuku stroje
3. d) grafikou se snažili dosáhnout vizuálního efektu
4. e) propagace stírání rozdílů a hranic mezi jednotlivými uměleckými druhy (literaturou, malířstvím, hudbou)

 

Kubismus

umělecký směr, vznikl ve Francii před 1. svět. válkou. Projevil se hlavně malířství, sochařství a architektuře.

Malíři zpochybňovali obvyklý způsob malby podél perspektiv. Vnější realitu rozkládali až na nejjednodušší geometrické tvary a zpětným pochodem prostřednictvím umělcova intelektu a fantazie ji skládali jako mozaiku do nové, svébytné podoby. Pokusili se tak pohlédnout na skutečnost jakoby najednou, z několika stran a zorných úhlů.

Mezi nejvýznamnější  představitele kubismu patří: Pablo Picasso, Fernandr Ležér, Chuan Gri, Žorž  Brak, Žak Lipšic a Alexandr Archipenko.

Z českých umělců to jsou: Bohumil Kubišta, Emil Filla, Otto Guttfreund a Vincenc Beneš. Teoretikem a vykladačem kubismu u nás byl Vincenc Kramář.

 

Guillaume APOLLINAIRE (gijon apoliner)

– francouzský básník, prozaik a dramatik. Vl. jm. Kostrowicki

– dětství strávil v Monaku, později žil v Paříži

– živil se příležitostnými pracemi, i jako námezdní spisovatel, autor erotických románů a vychovatel

– bojoval v 1. světové, na frontě byl raněn a nakonec zemřel na španělskou chřipku

 

& Alkoholy a divadelní hra Prsy Tiresiovy.

Ze sbírky Alkoholy je nejznámější úvodní báseň

& Pásmo – komponována jako volný proud vědomí – aktuálních dojmů a zážitků z putování Paříži a soudobým světem snů i představ spojených asociacemi, zároveň také vzpomínek na dětství, na minulost.

Lyrický hrdina Pásma se vyznává z radostného životního pocitu, který přináší láska, někdy jen prostá chůze uprostřed lidského davu. Svou víru v božské bytosti spojuje s obdivem k zázrakům techniky, s mýtem vzlétání.

V tomto díle minulost prolíná s přítomností.

 

Princip asociace – řazení básnických obrazů ne podle logických souvislostí, ale volně, bezděčně, nahodile, aby vznikla nová, překvapivá a objevná spojení. Stírá rozdíly mezi epikou a lyrikou.

 

& Kaligramy – uváděl tzv. obrazové básně. Slova vytvářela obrazce zpodobující námět básně, volený tak, aby byl vhodný pro výtvarné vyjádření. Pokusil se o zkříšení uměleckých druhů.

 

Dadaismus

Umělecký směr 1. třetiny 20. stol, který vznikl v 1. světové ve Švýcarsku jako revolta proti hrůzám 1. svět.

Dadaisté chtěli radikálně změnit tradiční schémata a konvence, vše, co bylo do té doby I v praktickém životě považováno za nedotknutelné. Dada v dětské řeči hračka, koníček.

 

Charakteristické rysy:

1. a) odmítaly řád a logiku, prosazovali anarchii v životě a kultuře, žádali absolutní svobodu
2. b) na 1. místo v umělecké tvorbě je kladen princip bezprostřednosti- odmítání jakékoliv intelekt. Kontroly
3. c) básně vznikaly ze slov náhodně vytažených z klobouku
4. d) ve výtvarné projevu se používalo obrácené písmo, roztrhaný papír, a rozbité sklo se nalepovaly na hrubé

plátno

Hlavní představitelé: Tristan Tzara, André Breton

Dadaistické hnutí se zprvu zúčastnili básnici, kteří ji později opustili a založili surrealistickou skupinu.

Surrealismus

umělecký směr v literatuře a výtvarném umění, vznikl ve 20 letech 20. stol. ve Francii. Zakladatelem je francouzský teoretik, básník a prozaik André Breton, napsal, že surrealismu vznikl z popela dada.

Surrealistické hnutí ve Francii lze datovat r. 1919, od vydání knihy André Bretona a Philippa Supata

& Magnetické pole – poprvé v ní použili soustavné techniky automatického záznamu.

Surrealisté chtěli svým dílem vyjí vstříc přirozenému smyslu člověka pro obrazotvornost a fantazii. Čerpali s psychoanalytického učení Sigmunda Freuda a snažili se najít nejpůvodnější zdroj umělecké tvorby v podvědomí, kde podle Freuda převládá sexuální pud.

 

Surrealismus poprvé použil Gijon Apoliner, který ve své hře & Prsy Tirésiovy podtitul surrealistické drama.

Děj se odehrává v Zanzibaru, hrdinka dramatu feministka Terezie, odmítá úděl matky, zbavuje se prsů a stává se mužem Tirésiem. Opuštěný manžel během dne zplodí více než 40.tis. dětí.

 

Hlavní metodou surr. byl psychický automatismus. Surrealisté se přitom nebáli navozovat u sebe umělé stavy porušení psychické rovnováhy např. Breton a Éluard podstoupili simulaci delirií a výsledky svého pokusu vložili do knihy & Neposkvrněné početí.