Česká meziválečná poezie – Vliv avantgardních uměleckých směrů na českou meziválečnou poezii
Futurismus
projevoval se ve stavitelském slohu 20. let – konstruktivismu. Vznikl už před 1. světovou válkou v Itálii. Ohlásil se manifestem v r. 1909. V Rusku se k tomuto směru hlásili Vladimír Majakovskij a Velemir Chlebnikov.
Snaží se podpořit novou etapu lidstva a zničit staré. Chce zaplavit svět technikou a stroji.
Charakteristika futuristické poetiky:
- a) obsahová a syntaktická destrukce věty (zrušení interpunkce, omezení přísloví a př. jmen ve
prospěch pod. jmen a sloves, vyjadřují nejlépe dynamičnost světa)
- b) vytváření básní z osvobozených slov,někdy jen z hlásek
- c) užívání zvukomalebných nebo nelibozvučných slov, vyjádření zvuku stroje
- d) grafikou se snažili dosáhnout vizuálního efektu
- e) propagace stírání rozdílů a hranic mezi jednotlivými uměleckými druhy (literaturou, malířstvím, hudbou)
Kubismus
umělecký směr, vznikl ve Francii před 1. svět. válkou. Projevil se hlavně malířství, sochařství a architektuře.
Malíři zpochybňovali obvyklý způsob malby podél perspektiv. Vnější realitu rozkládali až na nejjednodušší geometrické tvary a zpětným pochodem prostřednictvím umělcova intelektu a fantazie ji skládali jako mozaiku do nové, svébytné podoby. Pokusili se tak pohlédnout na skutečnost jakoby najednou, z několika stran a zorných úhlů.
Mezi nejvýznamnější představitele kubismu patří: Pablo Picasso, Fernandr Ležér, Chuan Gri, Žorž Brak, Žak Lipšic a Alexandr Archipenko.
Z českých umělců to jsou: Bohumil Kubišta, Emil Filla, Otto Guttfreund a Vincenc Beneš. Teoretikem a vykladačem kubismu u nás byl Vincenc Kramář.
Guillaume APOLLINAIRE (gijon apoliner)
– francouzský básník, prozaik a dramatik. Vl. jm. Kostrowicki
– dětství strávil v Monaku, později žil v Paříži
– živil se příležitostnými pracemi, i jako námezdní spisovatel, autor erotických románů a vychovatel
– bojoval v 1. světové, na frontě byl raněn a nakonec zemřel na španělskou chřipku
& Alkoholy a divadelní hra Prsy Tiresiovy.
Ze sbírky Alkoholy je nejznámější úvodní báseň
& Pásmo – komponována jako volný proud vědomí – aktuálních dojmů a zážitků z putování Paříži a soudobým světem snů i představ spojených asociacemi, zároveň také vzpomínek na dětství, na minulost.
Lyrický hrdina Pásma se vyznává z radostného životního pocitu, který přináší láska, někdy jen prostá chůze uprostřed lidského davu. Svou víru v božské bytosti spojuje s obdivem k zázrakům techniky, s mýtem vzlétání.
V tomto díle minulost prolíná s přítomností.
Princip asociace – řazení básnických obrazů ne podle logických souvislostí, ale volně, bezděčně, nahodile, aby vznikla nová, překvapivá a objevná spojení. Stírá rozdíly mezi epikou a lyrikou.
& Kaligramy – uváděl tzv. obrazové básně. Slova vytvářela obrazce zpodobující námět básně, volený tak, aby byl vhodný pro výtvarné vyjádření. Pokusil se o zkříšení uměleckých druhů.
Dadaismus
Umělecký směr 1. třetiny 20. stol, který vznikl v 1. světové ve Švýcarsku jako revolta proti hrůzám 1. svět.
Dadaisté chtěli radikálně změnit tradiční schémata a konvence, vše, co bylo do té doby I v praktickém životě považováno za nedotknutelné. Dada v dětské řeči hračka, koníček.
Charakteristické rysy:
- a) odmítaly řád a logiku, prosazovali anarchii v životě a kultuře, žádali absolutní svobodu
- b) na 1. místo v umělecké tvorbě je kladen princip bezprostřednosti- odmítání jakékoliv intelekt. Kontroly
- c) básně vznikaly ze slov náhodně vytažených z klobouku
- d) ve výtvarné projevu se používalo obrácené písmo, roztrhaný papír, a rozbité sklo se nalepovaly na hrubé
plátno
Hlavní představitelé: Tristan Tzara, André Breton
Dadaistické hnutí se zprvu zúčastnili básnici, kteří ji později opustili a založili surrealistickou skupinu.
Surrealismus
umělecký směr v literatuře a výtvarném umění, vznikl ve 20 letech 20. stol. ve Francii. Zakladatelem je francouzský teoretik, básník a prozaik André Breton, napsal, že surrealismu vznikl z popela dada.
Surrealistické hnutí ve Francii lze datovat r. 1919, od vydání knihy André Bretona a Philippa Supata
& Magnetické pole – poprvé v ní použili soustavné techniky automatického záznamu.
Surrealisté chtěli svým dílem vyjí vstříc přirozenému smyslu člověka pro obrazotvornost a fantazii. Čerpali s psychoanalytického učení Sigmunda Freuda a snažili se najít nejpůvodnější zdroj umělecké tvorby v podvědomí, kde podle Freuda převládá sexuální pud.
Surrealismus poprvé použil Gijon Apoliner, který ve své hře & Prsy Tirésiovy podtitul surrealistické drama.
Děj se odehrává v Zanzibaru, hrdinka dramatu feministka Terezie, odmítá úděl matky, zbavuje se prsů a stává se mužem Tirésiem. Opuštěný manžel během dne zplodí více než 40.tis. dětí.
Hlavní metodou surr. byl psychický automatismus. Surrealisté se přitom nebáli navozovat u sebe umělé stavy porušení psychické rovnováhy např. Breton a Éluard podstoupili simulaci delirií a výsledky svého pokusu vložili do knihy & Neposkvrněné početí.