Česká literatura od počátků do konce 14. století

Společensko-historické pozadí

Prvním útvarem na našem území, který by bylo možné označit jako ranou formu státu, byla Velkomoravská říše (8. ? 9. st.). Za vlády knížete Rastislava musela říše vzdorovat mnoha politickým, vojenským i duchovním útokům ze západu, především ze strany Francké říše. Posilu se Rastislav rozhodl hledat u císaře Byzantské říše, Michala III. Prosil o učitele křesťanství, kteří by ve Velkomoravské říši hlásali křesťanskou víru v řeči lidu srozumitelné a položili základy vzdělanosti. Michal III. žádosti poselstva vyhověl a roku 863 vyslal na Velkou Moravu misii
(= církevní mise) vedenou soluňskými bratry Konstantinem (později přijal mnišské jméno Cyril) a Metodějem, kteří s sebou donesli již hotové překlady některých náboženských a bohoslužebných textů.

Po zániku Velkomoravské říše se těžištěm dalšího státního vývoje v českých zemích stalo přemyslovské knížectví ve středních a západních Čechách, jehož představitelé hledali politickou a kulturní oporu v německé říši. To s sebou přineslo orientaci na latinskou vzdělanost. České země formovala dynastie Přemyslovců až do počátku 14. století. Na vzestup přemyslovského království navázal Karel IV., jenž upevnil postavení českého státu mezi evropskými politickými a kulturními velmocemi.

Staroslověnské písemnictví

Staroslověnština
– nejstarší doložený spisovný jazyk slovanský, vypracovaný Cyrilem a Metodějem
– Konstantin vytvořil pro tento jazyk písmo: hlaholici, později byla hlaholice přepracována žáky Cyrila a Metoděje a vzniklo tak druhé slovanské písmo: cyrilice

Nejslavnější staroslověnské literární památky
Proglas
– veršovaná předmluva k překladu evangelií
– autorství přisuzováno Konstantinovi ? objasňuje cíle, kterých chtěli dosáhnout, účel jejich práce (srozumitelnost), obhajuje význam knihy pro člověka
Staroslověnský překlad bible
– dílo mimořádné úrovně
– Konstantin a Metoděj přeložili celou Bibli kromě knih Makabejských
Panonské legendy
1. Život Konstantinův
– boj proti trojjazyčníkům (zastánci zásady, že Bible může být psána jen v hebrejštině, latině a řečtině)
– dílo naučné, stylisticky vybroušené, pouze pro vzdělance
2. Život Metodějův
– obhajoba liturgie proti bavorským kněžím
– stručnější, prostší
– díla stojí na pomezí legendy a historie => značná historická hodnota
– základní prameny k poznání činnosti Konstantina a Metoděje
Legendy o: Sv. Václavu, Sv. Ludmile, Sv. Prokopovi, aj.
– vyprávění o životě, skutcích, zázracích a mučednické smrti světců
Hospodine, pomiluj ny
– 1. duchovní píseň staroslověnského původu vzniklá v Čechách
– obsahuje i prvky češtiny
– první česká národní hymna
– pomiluj ny = smiluj se nad námi, spase = spasiteli, mira = světa, žizn = úroda, hojnost

Latinsky psaná literatura

V českých zemích se nejprve rozvíjela kultura staroslověnská, jejímž střediskem byl Sázavský klášter, založený biskupem Prokopem (1032), i latinská vedle sebe. Postupně však byla staroslověnská kultura vytlačována a od 10. století získává výsadní postavení literatura psaná latinsky. Legendy vznikající v tomto období se soustředí výhradně na domácí světce ? mají sloužit k upevnění českého křesťanství a k reprezentaci Čech před cizinou.

Kristiánova legenda
– latinsky psaná legenda pojednává o životě a umučení Sv. Ludmily a jejího vnuka Sv. Václava
– prologem se hlásí ke konci 10. století
– staví se na obranu staroslověnské kultury, vysoká umělecká úroveň
– dosud nedořešena otázka autorství a datace
Kosmas
– Kronika česká
– zároveň dílo historické a umělecké
– prameny odkud čerpá:
a) bájivé vyprávění starců ? nejstarší pověsti dochované ústní lidovou slovesností (příchod Čechů, o Krokovi a jeho dcerách,?)
b) podání hodnověrných svědků
c) co sám zažil
– do prozaického textu vloženo přes 200 veršů, četné citace z antické literatury
– získal velké vzdělání v cizině, měl důležitou funkci v církvi ? byl děkanem svatovítské kapituly
– účastnil se mnoha diplomatických cest ve službách panovníků => přístup k pramenům (smlouvy, dopisy)

Počátky česky psané literatury

a) Pronikání češtiny do literatury
Glosy
– české poznámky = vpisky (většinou na okrajích řádků rukopisných textů nebo mezi řádky, na okrajích latinských knih), které vysvětlují některá slova či slovní spojení
– sloužily k přípravě českých kázání
Bohemikum
– české slovo v jinojazyčném textu
Svatý Václave, vévodo české země
– duchovní píseň, živá i dnes
– symbol odporu proti útisku, stala se hymnou
– vznikla na přelomu 12. a 13. století
b) Literatura počátku 14. století
Alexandreida
– rytířský epos z přelomu 13. a 14. století psaný osmislabičným veršem, dochovaný jen ve zlomcích
– autor je anonymní, ale víme že byl příslušníkem vysoké šlechty a že znal starší francouzskou Alexandreidu Qualtera Castellionského i Alexandreidu Ulricha von Etzenbacha
– oslava Alexandra Velikého jako rytíře (autor jej přeměnil na křesťanského krále kvůli přiblížení českému čtenáři)
– ?Zlé kolo najviece skřípá,
malý had najviece sípá
a chlápě najviece chlípá.?
– gnóma ? trojverší obsahující mravní ponaučení
Dalimilova kronika
– počátek 14. století
– nejstarší česky psaná veršovaná kronika dochovaná v úplnosti
– autor je opět anonymní (patrně nižší šlechtic, vlastenec podporující u čtenáře národní zájmy), kanovníku Dalimilu Mezeřickému přisoudil autorství omylem Václav Hájek z Libočan (16. století)
– psána bezrozměrným veršem ? verš s různým počtem slabik
– vypravuje o českých dějinách od příchodu praotce Čecha až do své doby (tj. 1314)
– autorovi nešlo o přesné zobrazení českých dějin, sledoval spíše politické cíle, podpora vlastenectví, protiněmecké tendence, podpora češství proti cizozemcům
– není příliš historicky hodnověrná, např. pověst o Oldřichovi a Boženě je pravdivěji zachycená v Kosmově kronice
– ?Radějí sě chcu s českú sedlkú snieti,
než královnu Němkyňu za ženu mieti.
c) Literatura 2. poloviny 14. století
– rozšířil se okruh autorů i posluchačů ? vedle šlechty i měšťanstvo
– dochází k laicizaci literatury ? autoři jsou nejen kněží a používají se nejen náboženské motivy
– dochází také k demokratizaci literatury ? více se přiblížila k lidu
– Karel IV. ? povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1344), založení Karlovy Univerzity (1348) ? první ve střední Evropě, gotická architektura ? Svatovítská katedrála, Karlův most, Karlštejn,?
1. Latinská literatura
Vita Caroli (Život Karlův)
– latinsky psaná autobiografie Karla IV., na jejím vzniku se podíleli i lidé z panovníkova okolí
2. Česká literatura
a) legendy
Život Svaté Kateřiny
– veršovaná legenda, která dokazuje zvyšování umělecké úrovně české literatury
– vyznačuje se bohatou symboličností a obrazností, exotickými motivy, snahou o výlučnost, prolíná se mystika s erotikou
– přibližuje lásku krásné, urozené a vzdělané Kateřiny Alexandrijské ke Kristovi, nechtěla ustoupit od křesťanství => byla umučena
Legenda o Svatém Prokopu
– je přebásněním latinské prozaické legendy
– je napsána jednodušší, přístupnou formou
– zachycuje život Svatého Prokopa, prvního opata Sázavského kláštera
– politický postoj autora ? oslava slovanské liturgie spojena s protiněmeckým postojem
b) rytířská epika
Tristram a Izalda
– české přepracování rytířského, milostného eposu o Tristanovi a Isoldě
Trojánská kronika
– české zpracování antické pověsti o dobytí Tróje, v próze
– asi nejstarší česká tištěná kniha (1468)
– rytířská epika
c) milostná lyrika
Závišova píseň
– umělecky nejvyspělejší skladba naší středověké světské milostné lyriky
– kult ženy
Ztratilať jsem milého
– lyrická píseň lidového původu
– dívka vyjadřuje své milostné zklamání
d) odborná literatura
Klaretovy slovníky
? český výklad latinské odborné terminologie
právnické spisy
e) filosofická próza
Tkadleček
– náročná umělecká skladba (tkadleček = alegorické označení spisovatele, tj. tkadlec učeného cechu)
– hádka milence s Neštěstím, které mu vzalo milou
– spor je záminkou k filozofickým úvahám o svobodě lidského jednání

f) drama
Mastičkář
– nejstarší české světské drama
– scéna ze středověkého tržiště, kde tři zbožné Marie kupují masti, aby mohly pomazat mrtvé Kristovo tělo
– najímání sluhů mastičkářem a vychvalování mastí na trhu
– zobrazen měšťanský život a lidový život se smyslem pro skutečnost
g) satira
Píseň veselé chudiny
– vznikla ve studentském prostředí = žákovská (vagantská) poezie ? tvořili ji, zpívali a recitovali studenti
– psána latinsky i v národním jazyce = makarónská (česko-latinská) literatura
– satira směřovala proti šlechtě a duchovenstvu, ironie zasahovala i studentskou bídu
Podkoní a žák
– nejznámější skladba žákovské poezie zachycuje spor (ve formě dialogu), který mezi sebou vedou panský sluha a student o tom, kdo se má lépe, a který vyústí v ironické shrnutí nuzoty obou
– autor nikomu nestraní
Hradecký rukopis
– soubor skladeb sociální satiry, která kritizuje světské i církevní nedostatky soudobé společnosti
– jeden z nejvýznamnějších rukopisů 14. století
– obsahuje: Desatero kázanie božie ? veršované, ke každému přikázání několik příkladů hříšníků, Satiry o řemeslnících a konšelích ? satirický útok na morálku měšťanstva, kritizuje nepoctivost, Bajka o lišce a džbánu ? 1. česká bajka