Česká literatura období Husitské reformace

reformace- snaha o nápravu církve a následně i společnosti

Husitská reformace probíhala převážně za Václava IV. Vrcholné období je od působení mistra Jana Husa do bitvy u Lipan a doznívání je do 2. poloviny 15. století.
Církev se přestala starat o své původní poslání šíření křesťanství, ale zajímala se více o majetek a moc. Proto pak dochází k papežskému schizmatu (dvoj papežství- jeden byl v Avignonu a druhý v Římě).

Už za Karla IV. se objevuje upozornění na nedostatek církve. Roku 1380 vypukl mor a lidé to chápali jako boží trest a vina padla na církev.

Poté se objevují kazatelé= zkoumají bibli, kde hledají nápravu církve

Konrád Waldhauser- byl pozván Karlem IV. z Vídně, aby upozorňoval na nedostatky v církvi. Kázal německy a latinsky.

Jan Milíč z Kroměříže- začal působit také za Karla IV. Měl velký okruh posluchačů. Věnoval se pouze kazatelství a vzdal se bohatství. Říká se mu také ?Otec církevní reformace?.

Tomáš Štítný ze Štítného- byl to myslitel a překladatel. Byl ovlivněn Janem Milíčem z Kroměříže. Psal pro své děti, ale jeho díla se zalíbila lidem. Je pokládán za prvního klasika. Napsal:
?Řeči besední?- spis určený dětem. Rozhovor otce a dětí (základní poučení o křesťanské víře).
?Řeči sváteční a nedělní?- návod co číst o svátcích a nedělích (forma kázání)

Mistr Jan Hus

– učenec a vysokoškolský profesor
Zasloužil se o vydání Kutnohorského dekretu. Byl 3 roky rektorem na Pražské universitě. Roku 1402 byl jmenován kazatelem Betlémské kaple a působil tam 10 let. Vycházel z děl svých předchůdců. Navazoval na anglické reformy. Ve svých kázáních velmi kritizoval církev. Zaměřil se na kritiku tzv. ?svatokupectví?-obchod s odpustky (hřích lidí bude odpuštěn za nějaký poplatek).
Začaly se prodávat církevní úřady, což vedlo k pouličním nepokojům, a to se obrátilo proti Husovi. Papež ho proto dal nechat do klatby a nad Prahou byl vyhlášen zákaz církevních obřadů (pohřbů, křtů, svateb) a lidé si ho nesměli všímat, dávat jídlo a pití.
Pak odjel z Prahy a věnoval se hlavně psaní. Roku 1414 byl Hus pozván na církevní sněm s nejvyššími pravomocemi do Kostnice. Pozval ho Zikmund. Po příjezdu byl prohlášen za kacíře a 6. 7. 1415 byl Jan Hus upálen.
Svá díla psal latinsky a česky:
?O církvi?- největší kritické dílo. Členem církve nemá být ten, kdo spáchal nějaký těžký hřích. Hlavou církve není papež, ale Ježíš Kristus. Pokud papež a biskupové nejednají v souladu s biblí a sami se vylučují z církve a křesťané by je neměly poslouchat.
?Knížky o svatokupectví?
?Postila?- soubor výkladů a kázání
?Dcerka?- rady určené ženám a dívkám
?O českém pravopisu?- odstranil spřežky a zavedl pravopis diakritický
?Listy?- dopisy z vězení v Kostnici

Husova smrt pobouřila lid. Roku 1419 proběhla první pražská defenestrace (vyhozeni pražští konšelové). Roku 1420 formulován husitský program (Čtyři pražské artikuly = trestání smrtelných hříchů, svobodné hlásání božího slova, přijímání podobojí, církev se musí vzdát světského majetku a světské moci). Papež vyslal proti husitům první křížovou výpravu, kde v čele byl Zikmund Lucemburský. Roku 1431 byla poražena poslední pátá křížová výprava u Domažlic. Po porážce křížových výprav se organizovaly diplomatická jednání ve Švýcarsku. Roku 1434 proběhla bitva u Lipan radikálních husitů (byli poraženi) proti katolickým husitům. Rozpory však trvaly nadále.

Literatura z husitských válek: psali Husovi pokračovatelé
Jeroným Pražský: byl také upálen; působil necelý rok
Jakoubek ze Stříbra: kněz a Husův nástupce v Betlémské kapli. Oslavoval Husa i Jeronýma. První, kdo sloužil na veřejnosti k podobojí, později polevil.
Jan Rokycana: kněz a velký kritik církve. Když byla uznána husitská církev, tak byl první stoupenec. Dříve se jmenovala kališská církev
Vavřinec z Březové: překladatel. Tvořil latinsky
?Píseň o vítězství u Domažlic?- oslavuje vítězství husitů
?Husitská kronika?- kritizuje radikální husity za bourání a ničení kostelů.

Anonymní díla:
?Jistebnický kancionál?- zpěvník husitských písní. Obsahuje většinou duchovní písně, chorály (Ktož jsú boží bojovníci; Povstaň, povstaň velké město pražské = výzva k boji proti Zikmundovi Lucemburskému)
?Žižkův vojenský řád?- první vojenský řád na našem území
?Budyšínský rukopis?- má 3 části různých autorů: 1) Žalba koruny české
kritika katolických šlechticů
2) Prorok koruny české
3) Hádání Prahy s Kutnou horou- alegorie. Podoba soudu, kterému předsedá Ježíš Kristus (Praha je mladá krásná žena, která obhajuje husitskou církev a Kutná hora je ošklivá stará žena, která obhajuje katolickou církev = vyhraje Praha
?Žaloba na husity?
?Václav, Havel, Tábor?

Petr Chelčický: tvořil ke konci husitského období. Byl to drobný hospodář
?O církvi svaté?- kritické dílo
?O trojím lidu?- věnuje se středověké společnosti a odsuzuje středověké dělení na 3 stavy. Hlásá, že lidé jsou si rovni
?O boji duchovním?- odmítá husitské války
?Postila?- rozvádí myšlenka přikázání Nezabiješ

Roku 1436 skončila diplomatická jednání v Basileji ? kompromis:
1) češi musí uznat Zikmunda králem
2) dokument Kompaktáta- uznání husitské církve

Jiří z Poděbrad: zemský správce. Jediný nedynastický král. Byl zvolen z řad vyšší šlechty. Vedl k míru kališníky a katolíky = k definitivnímu smíru došlo až po jeho smrti.
Vznik Jednoty bratrské- původně sekta kališnické církve, ale později se odpojila a vytvořila vlastní církev. Název pochází od Petra Chelčického. Začali prosazovat vyšší učení.