Česká literatura 15.století jako výraz krize středověké společnosti (Jan Hus, Husitská lit., Petr Chelčický)
Husitská literatura
Charakteristika:
– odpustky, zlořády …
– 2.pol.14.stol. – úplný překlad bible
zájem o bibli byl podporován činností tzv. Husových předchůdců. Nejvýznamnější z nich je Jan Milíč z Kroměříže, působící jako kazatel na chudinu, která se o dvě generace později stala hybnou silou husitského hnutí. Po Milíčově smrti bylo vytvořeno středisko českého kazatelství v Betlémské kapli (stavba 1391). Milíčova kázání byla popudem pro literární činnost Tomáše Štítného ze Štítného.
Konrád Waldhauser (lat. + něm. spisy)
– kázal o nápravě shora
Matěj z Janova (kazatel v češtině)
–Pravidla Starého a Nového zákona
Tomáš Štítný ze Štítného
– studoval na universitě v Praze – nedokončil
– zabýval se otázkami blízkými lidu
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
– první sborník traktátů; napsán v roce 1376
– poučení o věcech nezbytných ke křesťanské praxi i k potřebám denního života (Traktát o hospodáři, hospodyni a čeledi)
další traktáty – Knihy naučení křesťanského
základy věrouky – Řeči besední
sbírka pojednání k svátečním a nedělním pojednáním – Řeči sváteční a nedělní
zábavná próza – Exempla
Olomoucké povídky
Gesta Romanorum
Díla Štítného jsou psána srozumitelně s ohledem na estetickou stránku textů.
– první klasik české naučné literatury
———-
Úsilí o demokratizaci kulturních statků bylo ve 14. století dovršeno husitstvím.V této době se nebývale zvětšil význam literatury a dovršil se proces počešťování písemnictví.
Do popředí se dostala tvorba spjatá s aktuálními problémy života.Husitství odvrhlo typické středověké hrdiny, vymizela duchovní a rytířská epika. Do popředí se dostává traktát – učené pojednání o náboženských a filozofických otázkách a kronika, která přestává být pouhým zápisem událostí, ale mění se v dílo agitační. Rozvoj zaznamenává také básnictví, především duchovní píseň,která je zároveň modlitbou.
Husitské rev. hnutí proběhlo v letech 1419-1434, ale z hlediska lit. vývoje je začíná husitské období činností mistra Jana Husa a končí vládou Jiřího z Poděbrad.
Husitské období má dvě fáze:
1) příprava rev. hnutí a bojů
2) období polipanské, charakterizované likvidací hnutí a upevňování vlády Jiřího z Poděbrad
Za panování Václava IV začali mít na veřejné mínění velký vliv kazatelé vzešlí z lidu a odchovaní pražskou univerzitou. Čelné místo zaujímá mistr Jan Hus.
Mistr Jan Hus
(1371-1415)
– vůdčí osobnost přelomu 14.-15. století
– narodil se v Husinci a vystudoval pražskou universitu
1393 – bakalář
1396 – mistr svobodných umění
1400 – universitní prof. vysvěcen na kněze
– nejprve působil jako učitel, později jako kazatel v Betlémské kapli
– zásluha na vydání Kutnohorského dekretu (r. 1409 zrušil Václav IV převahu něm. profesorů a zajistil větší počet Čechů v poměru 3:1 – ne početní poměr všech profesorů, ale počet profesorů s hlas. právem)
De ecclesia (O církvi)
– psáno latinsky
– příslušníkem církve je pouze člověk, který nespáchal těžký hřích. Hlavou církve je Kristus a nikdo jiný.
– vliv anglického reformátora Johna Wycliffa
– kázal proti nešvarům v církvi => vypovězen z Prahy -> kázání na venkově (Kozí Hrádek, Krakovec)
Knížky o svatokupectví
– kritika církve
– prodej odpustků
Dcerka
Výklad viery, desatera a páteře – výklad základních bohoslužebních textů
O šesti bludiech – Husovy názory na poměr mezi církví a životem – lat. i čes. verze
Postilla – literární sbírka. Sbírka populárně zaměřených pojednání.
Hus – reformátor jazyka – místo spřežkového jazyka zavedl jazyk diakritický (nabodeníčka)
latinský traktát O českém pravopise
Husovy listy – dopisy z Kostnice (opisovány)
důležitá osobnost Jan Žižka – vojenská morálka
Po smrti Jana Husa a nástupu Zikmunda na český trůn vzniká silný odpor vyjádřený v tzv. Čtyřech pražských artikulích:
1) svobodné hlásání slova božího
2) nemajetnost církve
3) stejné trestání smrtelných hříchů
4) přijímání pod obojí
Situaci na začátku bojů odrážejí 3 veršované skladby dochované v tzv. Budyšínském rukopise:
– Žaloba a porok Koruny české – Zikmund se dal korunovat, ale neuznala ho města ani lid (2 knihy)
– Hádání Prahy s Kutnou Horou – obhajoba husitství. Praha zastává husitství, Kutná Hora potom církev. Vítězí Praha.
Žižkův vojenský řád – zákoník husitských vojsk.
Jistebnický kancionál – sborník písní. Vysoká hudební i básnická hodnota. Nejznámější písně Ktož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město Pražské.
Vavřinec z Březové – Píseň přeslavné koruny české – oslava bitvy u Domažlic, v níž husité porazili křižáky.
Po lipanské porážce (1434) se změnilo postavení literární tvorby. Literatura už nemůže zasahovat do bojů, a tak místo bojové písně nastupuje literární polemika. Ráz literatuře dává měšťanstvo.
Petr Chelčický
(1390-1460)
– největší lit. osobnost polipanské doby
– svobodný sedlák z Chelčic u Vodňan
– v Praze se poznal s Husem
– četl české a překládal zahraniční autory
O trojím lidu – traktát (20.léta) odsuzující dělení lidu na tři stavy (kněží, vojsko, lid)
O boji duchovním – traktát zavrhující husitské války.Křesťan nesmí zabíjet. Dovolený je pouze duchovní boj proti hříchům.
Myšlenku duchovního boje rozvedl CH.v dílech Postila a Sieť viery pravé.
Chelčického zásada – neodporovat zlu(neprotivlenie zlu nasiliem)
Chelčického nauka:
– rovnost mezi lidmi
– život podle bible
– neodporovat zlému zlým
Ohlas díla P.Chelčického – jeho ideály se pokusila uskutečnit, tzv. Jednota bratrská. Rozvíjela ideály husitství, i když spíše v náboženské oblasti.
Jednota bratrská – vzniká v 50.letech, jako spolek horlivců, pokoušejících se uvádět do praxe ideály Chelčického. Roku 1458 dovolil král Jiří usadit se ve vsi Kunvaldu. Řehoř Krejčí byl organizátor a obránce J.b. Roku 1467 – nová církev.
Přes svou pasivitu jsou členové J.b. pronásledováni ze strany církve a jsou vyháněni ze země.
Jan Blahoslav – 1. biskup J.B.
J.A.Komenský – poslední biskup J.B.