Česká literatura 1. a 2. fáze národního obrození
– národní obrození = proces, který započal v naší literatuře a umění v 70.letech 18. století a vyvrcholil v roce 1848. Byla opět vytvořena takřka neexistující česká literatura, česká věda, novinářství a divadlo. Byl vytvořen spisovný jazyk.
Příčiny:- společenský vývoj (rozpad feudalismu)
– osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II.
– povinná školní docházka (vyšší vzdělanost)
– zrušení jezuitů a toleranční patent
– zrušení nevolnictví (volný pohyb vesn. obyv =>počešťování měst)
– ve světě: Voltaire, Rousseau
NO – 3 etapy:
1) 1771 – 1813
2) 1813 – 1830
3) 1830 – 1848
PRVNÍ ETAPA (obranná)
– základy vědy, divadla, básnictví
– spisovný jazyk
Počátky české vědy – rok 1774 – založení Královské české společnosti nauk v Praze (ČSAV – dnes). Spisovným jazyk české vědy v počátcích je němčina.
Rostoucí národní uvědomění => obrana češtiny proti germanizaci.
Spisovatelé vydávají tzv. obrany (Balbín,Thám).Odsuzují se barokní puristé a navazuje se na jazyk doby veleslavínské. Uvolňuje se pouto mezi jazykem lidu a spisovnou češtinou.
Josef Dobrovský (1753 – 1825)
– jazykovědec a literární historik
– vystudoval bohosloveckou fakultu a stal se vychovatelem u Nosticů
– studijní cesty: Rusko, Švédsko
– skeptický pohled na možnosti česky psané lit.
– nedával se unášet vlasteneckými vášněmi
– nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění
– usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy
Podrobná mluvnice češtiny – vyšla v němčině
dvojdílný česko-německý slovník
– těmito díly položil základy spis. češtiny
básnická tvorba – pravidelná přízvučná prozodie
Latinská mluvnice staroslověnštiny – položil základy slavistiky
Dějiny českého jazyka a literatury – lit. historie- německy
– vrchol lit. považuje období veleslavínské
Krásná literatura – orientuje se na lidové čtenáře
1791 – Václav Matěj Kramerius – nakladatelství Česká expedice
– novinář a překladatel
– Krameriovy královské české poštovské noviny
– úpravy starších děl pro lidové čtenáře (Mandevillův cestopis, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic)
Divadlo
– od r.1738 – v Kotcích německá opera a činohra
– od r.1783 – Stavovské (Nosticovo) divadlo
– česky jen vyjímečně
První české divadlo – 1786 – tzv.Bouda.
– organizoval Václav Thám
– psal většinu her- kvalita nebyla valná
– centrum NO
Prokop Šedivý – lidové frašky z pražského prostředí
– Masné krámy, Pražští sládci
Antonín Josef Zíma – vlastenecká hra Oldřich a Božena
Václav Kliment Klicpera – několik desítek her
– první skutečný dramatik
– Hadrián z Římsu, Divotvorný klobouk …
Poezie:
– první dílo – almanach V.Tháma Básně v řeči vázané
– obranné cíle
– básnické hodnoty starší poezie
– moderní anakreontská lyrika
– první básnická škola – básník Antonín Jaroslav Puchmajer
– 5 almanachů: Sebrání básní a zpěvů (1.,2.)
Nové básně ( zbytek )
– přízvučný verš, evropský klasicismus
– óda, popisná lyrika, bajka, burleskní balada, hrdinský epos, komický epos
– Puchmajer – Óda na Jana Žižku, Hlas Čecha
– Hněvkovský – k lid. publiku
další osobnosti: Gelasius Dobner (historik)
F.M.Pelcl – první prof. češtiny
DRUHÁ ETAPA
– objevuje se romantismus
– v NO je období preromantické
– spisovatelé si chtějí nejen cenit minulého, ale vytvářet něco nového
Josef Jungmann (1773 – 1825)
– víra v budoucnost českého jazyka a lit.
– básník, překladatel, organizátor, jazykovědec, historik
– narodil se v Hudlicích u Berouna
– učitel v Praze a Litom.
básně: první česká romance Oldřich a Božena
překlady:
Ztracený ráj (John Milton) – epos
Atala (Chateubriand) – povídky básnické
básně Schillera a Goetha
– chtěl dokázat, že se čeština vyrovná němčině
– rozšíření sl. zásoby (přejímání, novotvary)
lit. historie:
Slovesnost – výuka češtiny
– teorie lit. a čítanka
historie
Historie literatury české – 7 oddílů
– 7 období dějin a hodnotí vzdělanost, situaci, jazyk,literaturu
– bibliografická pomůcka
Slovník německo český – ustálil a doplnil jazyk
Zápisky – názory a zkušenosti
– těsně před smrtí
– sblížen s Voltairem
– deník
– sestavil plán na vytvoření české encyklopedie
– vytvořil Jungmanovu básnickou a vědeckou školu
– Presl, Purkyně, Marek, Vetešník
– vliv – Kollár, Šafařík, Čelakovský
František Palacký (1798 – 1876)
– studoval estetiku
– spolu s P.J.Šafaříkem Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodie – kritika prozodickému systému
historie:
Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě
– od nejstarších dob až do r.1526- nejvýše cenní husitství
– boj němčiny s češtinou – odvěký
– nejprůbojnější knihy v 19. stol
– též politicky činný
– v r. 1848 – australoslavista
Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861)
Tatranská múza s lýrou slovanskou
Dějiny slovanských literatur
Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích
– obě německy
Slovanské starožitnosti
– stěžejní dílo
– Slované jsou praobyvatelé Evropy
– nejstarší dějiny Slovanů
romantismus – kult minulosti = obliba historie (W.Scott)
Česká literatura neměla nejstarší památky => vznik nejznámějších padělků:
Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský
– těžiště v epických zpěvech (RZ též lyr. a lyr.-ep.básně)
– měly dělat dojem vzorků rozsáhlých rukopisů
– RK – 13.stol; RZ – 10.stol.
– idealizovaly českou minulost
– vysoká um. úroveň
– přijaty většinou za pravé ( mimo Dobrovského )
– v pol. 19.stol – spory o pravost
– Masaryk, Goll, Gebauer – důkaz nepravosti
– významná inspirace (Mácha, Zeyer, Mánes, Smetana)
– autoři Václav Hanka (archivář muzea, sběratel slovesnosti)
Josef Linda – novinář
– hist. román Záře nad pohanstvem
Jan Kollár (1793-1852)
– Slovák
– evangelické bohoslovectví v Jeně
– zakladatel české poezie nové doby
– myšlenka slovanství
– setkání s Wilhelminou Friedrichovou – Mína – často v dílech
bás. sbírka Básně – city k jeho lásce
Slávy dcera – nejznámější sbírka znělek – 1824 – 150 znělek
– poslední vydání 615 znělek v 7 částích
– putování po významných zemích (pro slovanstvo)
– části Sála, Labe, Rýn, Vltava, Dunaj
– Léthé, Achreon
– ohlas na Božskou komedii a Byrona
– básník je doprovázen bůžkem Mílkem a Mínou
– Mílek – komentuje cestu a historii
– básník – mluvčí národa
– alegorie
– myšlenka Slávy dcera vyložena též v díle O literárnej vzájemnosti mezi kmeny s nářečími
– program slovanství staví na myšlence humanity
Paměti
iniciátorem Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky
– proti štůrovcům a jejich spis. slovenštině