Česká barokní tvorba
– období válek (např. třicetiletá vláda) a nejistoty, hospodářský úpadek, epidemie moru, rozdíly v životních úrovní obyvatelstva, náboženský útlak (rekatolizace), posilování absolutní moci panovníka na úkor stavů => vlna emigrací, inteligence odchází z Českých zemí
znaky
- nedůvěra v rozum
- odvrat od přírody směrem k vlastnímu nitru
- nereálnost, mysticismus, duchovnost – pravda je člověku zjevena
- naturalismus (obrazy utrpení, bezmoci, bolesti)
- důraz na citovost, snaha ohromit člověka, snaha přesvědčit člověk o všemocnosti boha a naopak o své vlastní malosti a bezmocnosti
- kontrasty (zlo x dobro, války x ráj, chudoba x bohatě zdobené monumentální chrámy)
Česká pobělohorská literatura
– nekatolíci z vyšších vrstev opouštějí zemi
– úbytek čtenářstva
– měšťanstvo se poněmčuje – nositelem národní kultury – lid
– rozrůstá se písemnictví latinské
– česky psané – pouze náboženská lit.
– čeští emigranti – velká aktivita
– lidová tvořivost
EXULANTSKÁ LITERATURA
Jan Amos Komenský (1592 – 1670) – narozen v Nivnici na Moravě, vyrůstá v měšťanském prostředí, studium na bratrské škole, poté studium v zahraničí, představuje spojení renesančních ideálů a víry v boha, poslední biskup jednoty bratrské (základní myšlenky: snášenlivost; lidskost, mír, vlastenectví)
Dílo:
- před odchodem z vlasti
Labyrint světa a ráj srdce – alegorie, poutník prochází světem za doprovodu Vševěda Všudybuda (lidská zvídavost) a Mámení (lidský klam). Mámení špatně nasadilo poutníkovi brýle, což mu umožňuje vidění světa dvojím způsobem – správné a klamné. Pře cestě navštěvují město a pozorují různá zaměstnání a profese. Hrad království Moudrosti přináší zklamání (barokní nedůvěra v rozum). Jediné východisko představuje návratu do vlastního nitra (ráj srdce ) = k bohu. Dílo vyjadřuje ostrou kritiku soudobé společnosti, je psáno dokonalou formou a bohatým jazykem.
Listové z nebe – věnováno postavení chudých (5 fiktivních dopisů chudých Kristovi)
- pedagogické práce
Velká didaktika – latinsky, shrnutí základů moderního vyučování:
– snažil se odstranit mechanické vědomosti
– zásada porozumění – názornost vyučování (příklady)
– snadnost, zajímavost
– výchovný cíl
– vedle rozumu rozvíjí vůli i cit
– učení pro praxi
– výuka v mateřském jazyce
– vyučování všem přístupné bez ohledu na rod, původ a pohlaví
– vyučování zdarma
– výcvik tělesných schopností
– několikastupňová škola: mateřská do 6 let, národní 6-12 let, gymnasia 12-18 let, university 18-24 let
– odmítá tělesné tresty
Informatorium školy mateřské – věnováno matkám a chůvám, výchova dětí v předškolním věku; Škola hrou – rozvíjí smyslové schopnosti
Svět v obrazech – čtyřjazyčná učebnice kombinovaná s názornými ilustracemi (první obrázková učebnice)
DOMÁCÍ LITERATURA
- oficiální ( především jezuitská), snaha přesvědčit, že Čechy jsou odjakživa katolické => hledání v minulosti, upravování dějin, vydána Svatováclavská bible (místo Kralické bible)
nauková
Bohuslav Balbín – příslušník jezuitského řádu, misijní a kazatelská činnost, Rozprava na obrana jazyka slovanského, zvláště českého – pojednání proti vytlačování češtiny ze společenského života, zdůrazňování kvality češtiny, dílo bylo vydáno až v době Národního obrození (Pelcl); Učené Čechy – české kulturní a literární dějiny
duchovní tvorba
Bedřich Briedl – jezuitský misionář, překladatel, profesor rétoriky, poetiky. Psál básně i prózu. Dílo Co bůh, co člověk – evropská úroveň, díky filozofické stránce i bohatému výrazovému umění, jde o úvahu o boží dokonalosti x o nicotě lidské existence. Jesličky – sbírka vánočních písní, ukazuje autorovo hluboké lidství
Adam Michna z Otradovic – skladatel a varhaník
historická tvorba
Jan František Beckovský – Poselkyně starých příběhův českých – adaptace Hájkovy kroniky
– docházelo k pašovaní zahraničních děl do Čech v podobě tzv. špalíčků, cenzurování, ničení českých nekatolických knih, byl vydán tzv. soupis zakázaných knih
– český jazyk upadal, přejímání cizích slov, zužování čtenářské základny
- tvorba lidová a pololidová – tvorba pololidová vychází z lidové, ne však zcela – často je znám autor
- pololidová – kramářské písně (věnují se aktuálním společenským tématům – zločin, válka, zázraky apod. v podstatě nahrazují noviny; knížky lidového čtení – jednoduché převyprávění klasické literatury
Václav František Kocmánek – autor 7 interludií (= fraška z lidového Života pro drobné měšťanstvo, nevybíravá kritika,
- lidová slovesnost – tvorba lidu, především venkovského, tématická bohatost, odraz životní situace a běžných problémů, písně, pohátky, lidové balady, v době Národního obrození se stala bohatým inspiračním zdrojem.