Balada

František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)

– ohlasová poezie = tvorba v duchu lidové slovesnosti

Ohlas písní českých (1839)-sbírka, ve které převažuje lyrika nad epikou

Toman a Lesní panna -první významná česká balada napsaná v lidovém tónu

Hlavní témata:      – obraz českého venkovského lidu-satira, humor-Český sedlák

                        – nenávist k útisku,robotě-Vrchní z Kozlova

– oslava husitství-Prokop Holý

 

Karel Jaromír Erben (1811 – 1856)

– pokud šlo o témata balad, navazoval na Čelakovského

Kytice (1853)- jednotlivé básně vycházely v časopise Poklad, soustřeďuje se na

problémy viny a trestu, konflikty vyplývají z porušení lidských vztahů, nikdy nehledá příčiny ve společenském řádu = hrdinové se nebouří proti trestu ani proti společnosti (oproti Máchovi,který obžalovává společnost za viny jedince)

• Kytice je oslavou mateřství – žena = matka, ztělesňuje domov a národ s jeho silami

obsahuje všechny prostředky lidové balady, prudký dějový spád, dramatičnost, dinamičnost, metafory, anafory, zvukomalba, dialogy, stručné popisy, epifory, metonymie, přirovnání

motivy: boj člověka s přírodou, nadpřirozenem (-bezmocnost), vztahy mezi lidmi, mateřská láska, vina a často neúměrně krutý trest, motiv národního smutku i naděje,víra v budoucnost národa

Svatební košile–              dvojí vrstva bájí : pohanská– návrat mrtvého, křesťanská– vyslyšená modlitba, zákony života nakonec vítězí nad temnou smrtí

Záhořovo lože – vznikla jako pokus vyrovnat se s Májem, hrdina je zdrcen poutníkovou zvěstí o pokutě, která jej čeká za zločiny, a odčiňuje svou vinu padesátiletým pokáním, na rozdíl od Viléma dojde Záhoř odpuštění a poutník vybojuje svou duši zpět

Vodník– zlá, nadpřirozená síla, trest dcery- neposlechla matku, poslechla a přišla o dítě =obě rozhodnutí vedou ke tragédii

Holoubek– romantická kresba přírody – krása české krajiny

Věštkyně-alegorická politická koncepce, vyslovena jistota o budoucnosti národa,

 

Jan Neruda (1834 – 1891)

– představitel sociální balady (-řeší společenské konflikty, generační problémy)

Knihy veršů – 2.básnická sbírka, inspirace u Erbena, odvrací se od Erbenova patriarchálního venkova a od světa dávných mýtických představ, upoutávají ho rozpory v lidských vztazích, trojdílný soubor: básně epické-zvl.sociální balady :

Dědova mísa (vnuk poučil otce,že se chová k starci bezcitně),

Před fortnou milosrdných (chudoba vedoucí k bezcitnosti)

Balady a romance – vrchol lidovosti

útvar balady a romance autor osobitým způsobem přetváří = lyrickoepické básně

dějového významu nebo úvahové, opouští tradiční nadpřirozené náměty, příklon k

motivům ze života, v některých básních záměrně zaměňuje žánr balady a romance

balada – báseň s ponurým a spádným dějem, soustředěným k tragickému střetnutí postavy s démonickou silou – b.fantastická – nebo silou společensko mravní – b.sociální – spojuje v sobě zvláštním způsobem lyriku,epiku a drama,

romance – menší lyrickoepická báseň nejčastěji s tematikou milostnou nabo romantickou, lehčího tónu, vyznívající optimisticky

 

náměty: biblické a legendární (většina) – Balada rajská, Balada májová

(humorná nebo soc.pointa)

národní – Balada česká, Romance o Karlu IV.

tragické lidské osudy – Balda dětská, Balada horská

balady steršího typu – Balada helgoladská, Balada stará – stará

(vina a trest)

 

 

 

 

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)

sbírky: Selské balady – vlastenecká i sociální tematika,sociální balady

– obraz selských bojů proti panskému útisku v 15. – 18.století

– řada básní inspirovaná skutečnými událostmi, selští rebelové x krutí feudální páni, úsečnost, sevřenost vyjádření, výrazné charakteristiky postav

Hrabě Breda – báseň, jeden z největších utiskovatelů poddaných- potrestán za své násilí

Lorecký ze Lkouše – podle skutečné události, hrabě Lorecký zabit i se svými syny, naturalistické drastické obrazy

Balada vánoční – selské povstání 1680, zajatí sedláci bez soudu pověšeni na nebližší stromy

 

Petr Bezruč (1867 – 1958)

– narozen v Opavě, syn slezského buditele Ant. Vaška (vlastním jménem Vladimír Vašek), vydává nejprve v časopisech, později knižně

Slezské písně – první básně v časopise Čas, pak soubor Slezské číslo, nevelká rozsahem, ale různorodá obsahem, obraz soc. útisku na Ostravsku b.-Zem pod horami, výzva k odboji, bída havířů, beskydských horalů, ovdovělých žen a sirotků, útisk uhlobaronů a jejich pomahačů (německá škola, polský kostel, odrodilci, krčmáři a lichváři, úvodní báseň- Červený květ -obraz kaktusu s jediným červeným květem = symbol vzpoury, vlastního osudu (bez lásky), nebo obraz jediné sbírky

Nový styl soc. balady : navazuje na tradici balady v české literatuře, kterou založil Erben, Maryčka Magdónova – tragický příběh mladé dívky, která ztratila oba rodiče, musí se starat o své sourozence, je přistižena v panském lese při sbírání dřeva = uvězněna končí sebevraždou, Kantor Halfar – hl.hrdina učitel, který učí česky,a proto je v nemilosti úřadů, nemá stálé místo = společností dohnán k sebevraždě

 

Jiří Wolker (1900 – 1924)

Těžká hodina – proletářská poezie- úvodní stejnojmenná báseň : svědectví o změně srdce chlapce v srdce muže (mozoly, statečnost)

sociální balady – od Erbena se odlišují svým závěrem, epická šíře, soc. tematika, dramatičnost, baladické prvky : tragický příběh, osudovost – přestává být nevypočitatelná, fantastika, konec – ne jednoznačná tragika,

Balada o snu – obraz soc. rozdílů (př.:sytí – hladový), touha po lepším světě (sen Jana a Marie), dialog , nepravidelný verš, reportážní civilní začátek a patetický závěr

Balada o námořníku, Balada o očích Topičových, Tvář za sklem

 

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

Padesát dva hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – 30.léta, forma villonské balady, sociální poezie, vydal anonymně, společnost viděna očima nezaměstnaného studenta, který se toulá s prázdným žaludkem kolem přeplněných výkladů velkoměsta, společenská krize, nebezpečí fašismu

 

Havířská balada Markéty Majerové uzavřená veršovaným posláním, O smutných očích Hany Karadžičové ze souboru povídek Ivana Olbrachta Golet v údolí a Nikola Šuhaj loupežník, Markéta Lazarová a svým způsobem i Pekař Jan Marhoul Vladislava Vančury, Advent Jarmily Glazarové

 

Baladická próza

Ivan Olbracht (1882 – 1952)

– vlastním jménem Kamil Zeman, narozen v Semilech, syn Antala Staška, po studiích novinářská a politická činnost,levicově orientovaný politik

Nikola Šuhaj loupežník – baladický román, v této době se Olbracht zajímal o Podkarpatskou Rus-cicilizací nedotčená krásná země, prastarý vztah lidí k přírodě

2 dějová pásma – vlastní příběh Nikolův (skutečnost) a mýtus (nezranitelnost), z konce světové války a poválečných let, vesnice Koločava

Nikola = válečný zběh, odbojník proti křivdě a bídě (zbojník), ztělesnění touhy lidí po svobodě. Charakteristika kraje (krásný,ale zaostalý), pověrčivost, osud Nikoly, jeho bratra, manželky Eržiky, související s celým krajem, scény ze života židů, vojsko, četníci. Osobitá kompozice, prolínání lyrické a epické roviny, přírodní scenérie, psychologie postav, využití reportáže a lidové slovesnosti. Jazyk : základ ve spisovné češtině, ale využívá archaismy, biblická a hebrejská slova, nářečné prvky, hovorové výrazy, v lyrických pasážích poetismy

Golet v Údolí – souboru tří povídek – svět ortodoxních židů

Marie Majerová (1882 – 1967)

– narozena v Úvalech u Prahy, redaktorka Rudého práva, meziválečná soc.próza a socialistický realismus, politická činnost

Havířská balada – hl.postava Rudla Hudec (je to vedlejší postava z románu Siréna), který pod pseudonymem Jan Zvonař opuští Čechy a odchází za prací do Německa, prožívá období spokojenosti, šťastného rodinného života, obraz hornické bídy-neštěstí v dole, ztráta práce, smrt syna, hospodářská sevřená kompozice, autorka mění styly vyprávění (střídání vypravěčů, zvláštní dialog, vnitřní monolog), po vzoru villonských balad rozčleněna na tři stylisticky odlišné části

Vladislav Vančura  (1891 – 1942)

– prozaik, dramatik, scénárista, režisér, 1.předseda Devětsilu, původně lékař, za okupace v ilegálním odboji, době Heydrichiády zatčen a popraven

Pekař Jan Marhoul – román 20.let, proletářská próza, baladicky zabarvený příběh zchudlého benešovského pekaře, dobráka, který soucítí s ostatními, rozdává všem co má – tragický konec (zničen sobectvím), přítomnost vypravěče : obžalovává svět, apeluje na čtenáře (patetické výzvy), jazyk : prolínání knižních výrazů, archaismů, lidových prvků, hovorová řeč, řečnické otázky vypravěče-narušena dějová linie

Markéta Lazarová – baladický román 30.let, z doby loupeživého středověku, historie jako prostředek k zachycení plnohodnotných postav (renesanční typy – vše prožívají naplno), láska krásné a zbožné Markétky k zbojníku Mikulášovi (láska překonává překážky, smysl života), autor narušuje dějové linie různými komentáři-dává najevo, že čtenář čte vyprávěný příběh, který se mohl, ale nemusel stát, nutí k zamyšlení, využití kontrastů. Záměr : oslava krás života, protest proti měšťáctví

Karel Čapek (1890 – 1938)

Hordubal – první část noetické trilogie, Hordubal je ze zakarpatské Ukrajiny a s trochou ušetřených peněz se vrací z Ameriky, dozvídá se o nevěrnosti své ženy, protože je citlivá povaha, prožívá krizi bolestně a smrtelně onemocní, posléze je zavražděn pravděpodobně milencem své manželky. Příběh podán ze tří pohledů: pohled Hordubala, způsob vyšetřování vraždy, jako soudní případ. Není jen jedna poznatelná pravda-relativismus

Jarmila Glazarová

Advent – baladický-tragický příběh svobodné matky Františky a jejího syna Metuda, žijí na statku, ponižující postavení , vztahy člověka v touze po majetku zbaleny lidskosti, střetnutí dobra a zla, oslava hluboké mateřské lásky (Beskydy), děj se odehrává během jedné noci, kdy Františka hledá ztraceného syna