Balada
František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)
– ohlasová poezie = tvorba v duchu lidové slovesnosti
Ohlas písní českých (1839)-sbírka, ve které převažuje lyrika nad epikou
Toman a Lesní panna -první významná česká balada napsaná v lidovém tónu
Hlavní témata: – obraz českého venkovského lidu-satira, humor-Český sedlák
– nenávist k útisku,robotě-Vrchní z Kozlova
– oslava husitství-Prokop Holý
Karel Jaromír Erben (1811 – 1856)
– pokud šlo o témata balad, navazoval na Čelakovského
Kytice (1853)- jednotlivé básně vycházely v časopise Poklad, soustřeďuje se na
problémy viny a trestu, konflikty vyplývají z porušení lidských vztahů, nikdy nehledá příčiny ve společenském řádu = hrdinové se nebouří proti trestu ani proti společnosti (oproti Máchovi,který obžalovává společnost za viny jedince)
- Kytice je oslavou mateřství – žena = matka, ztělesňuje domov a národ s jeho silami
obsahuje všechny prostředky lidové balady, prudký dějový spád, dramatičnost, dinamičnost, metafory, anafory, zvukomalba, dialogy, stručné popisy, epifory, metonymie, přirovnání
motivy: boj člověka s přírodou, nadpřirozenem (-bezmocnost), vztahy mezi lidmi, mateřská láska, vina a často neúměrně krutý trest, motiv národního smutku i naděje,víra v budoucnost národa
Svatební košile– dvojí vrstva bájí : pohanská– návrat mrtvého, křesťanská– vyslyšená modlitba, zákony života nakonec vítězí nad temnou smrtí
Záhořovo lože – vznikla jako pokus vyrovnat se s Májem, hrdina je zdrcen poutníkovou zvěstí o pokutě, která jej čeká za zločiny, a odčiňuje svou vinu padesátiletým pokáním, na rozdíl od Viléma dojde Záhoř odpuštění a poutník vybojuje svou duši zpět
Vodník– zlá, nadpřirozená síla, trest dcery- neposlechla matku, poslechla a přišla o dítě =obě rozhodnutí vedou ke tragédii
Holoubek– romantická kresba přírody – krása české krajiny
Věštkyně-alegorická politická koncepce, vyslovena jistota o budoucnosti národa,
Jan Neruda (1834 – 1891)
– představitel sociální balady (-řeší společenské konflikty, generační problémy)
Knihy veršů – 2.básnická sbírka, inspirace u Erbena, odvrací se od Erbenova patriarchálního venkova a od světa dávných mýtických představ, upoutávají ho rozpory v lidských vztazích, trojdílný soubor: básně epické-zvl.sociální balady :
Dědova mísa (vnuk poučil otce,že se chová k starci bezcitně),
Před fortnou milosrdných (chudoba vedoucí k bezcitnosti)
Balady a romance – vrchol lidovosti
útvar balady a romance autor osobitým způsobem přetváří = lyrickoepické básně
dějového významu nebo úvahové, opouští tradiční nadpřirozené náměty, příklon k
motivům ze života, v některých básních záměrně zaměňuje žánr balady a romance
balada – báseň s ponurým a spádným dějem, soustředěným k tragickému střetnutí postavy s démonickou silou – b.fantastická – nebo silou společensko mravní – b.sociální – spojuje v sobě zvláštním způsobem lyriku,epiku a drama,
romance – menší lyrickoepická báseň nejčastěji s tematikou milostnou nabo romantickou, lehčího tónu, vyznívající optimisticky
náměty: biblické a legendární (většina) – Balada rajská, Balada májová
(humorná nebo soc.pointa)
národní – Balada česká, Romance o Karlu IV.
tragické lidské osudy – Balda dětská, Balada horská
balady steršího typu – Balada helgoladská, Balada stará – stará
(vina a trest)
Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
sbírky: Selské balady – vlastenecká i sociální tematika,sociální balady
– obraz selských bojů proti panskému útisku v 15. – 18.století
– řada básní inspirovaná skutečnými událostmi, selští rebelové x krutí feudální páni, úsečnost, sevřenost vyjádření, výrazné charakteristiky postav
Hrabě Breda – báseň, jeden z největších utiskovatelů poddaných- potrestán za své násilí
Lorecký ze Lkouše – podle skutečné události, hrabě Lorecký zabit i se svými syny, naturalistické drastické obrazy
Balada vánoční – selské povstání 1680, zajatí sedláci bez soudu pověšeni na nebližší stromy
Petr Bezruč (1867 – 1958)
– narozen v Opavě, syn slezského buditele Ant. Vaška (vlastním jménem Vladimír Vašek), vydává nejprve v časopisech, později knižně
Slezské písně – první básně v časopise Čas, pak soubor Slezské číslo, nevelká rozsahem, ale různorodá obsahem, obraz soc. útisku na Ostravsku b.-Zem pod horami, výzva k odboji, bída havířů, beskydských horalů, ovdovělých žen a sirotků, útisk uhlobaronů a jejich pomahačů (německá škola, polský kostel, odrodilci, krčmáři a lichváři, úvodní báseň- Červený květ -obraz kaktusu s jediným červeným květem = symbol vzpoury, vlastního osudu (bez lásky), nebo obraz jediné sbírky
Nový styl soc. balady : navazuje na tradici balady v české literatuře, kterou založil Erben, Maryčka Magdónova – tragický příběh mladé dívky, která ztratila oba rodiče, musí se starat o své sourozence, je přistižena v panském lese při sbírání dřeva = uvězněna končí sebevraždou, Kantor Halfar – hl.hrdina učitel, který učí česky,a proto je v nemilosti úřadů, nemá stálé místo = společností dohnán k sebevraždě
Jiří Wolker (1900 – 1924)
Těžká hodina – proletářská poezie- úvodní stejnojmenná báseň : svědectví o změně srdce chlapce v srdce muže (mozoly, statečnost)
sociální balady – od Erbena se odlišují svým závěrem, epická šíře, soc. tematika, dramatičnost, baladické prvky : tragický příběh, osudovost – přestává být nevypočitatelná, fantastika, konec – ne jednoznačná tragika,
Balada o snu – obraz soc. rozdílů (př.:sytí – hladový), touha po lepším světě (sen Jana a Marie), dialog , nepravidelný verš, reportážní civilní začátek a patetický závěr
Balada o námořníku, Balada o očích Topičových, Tvář za sklem
Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
Padesát dva hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – 30.léta, forma villonské balady, sociální poezie, vydal anonymně, společnost viděna očima nezaměstnaného studenta, který se toulá s prázdným žaludkem kolem přeplněných výkladů velkoměsta, společenská krize, nebezpečí fašismu
Havířská balada Markéty Majerové uzavřená veršovaným posláním, O smutných očích Hany Karadžičové ze souboru povídek Ivana Olbrachta Golet v údolí a Nikola Šuhaj loupežník, Markéta Lazarová a svým způsobem i Pekař Jan Marhoul Vladislava Vančury, Advent Jarmily Glazarové
Baladická próza
Ivan Olbracht (1882 – 1952)
– vlastním jménem Kamil Zeman, narozen v Semilech, syn Antala Staška, po studiích novinářská a politická činnost,levicově orientovaný politik
Nikola Šuhaj loupežník – baladický román, v této době se Olbracht zajímal o Podkarpatskou Rus-cicilizací nedotčená krásná země, prastarý vztah lidí k přírodě
2 dějová pásma – vlastní příběh Nikolův (skutečnost) a mýtus (nezranitelnost), z konce světové války a poválečných let, vesnice Koločava
Nikola = válečný zběh, odbojník proti křivdě a bídě (zbojník), ztělesnění touhy lidí po svobodě. Charakteristika kraje (krásný,ale zaostalý), pověrčivost, osud Nikoly, jeho bratra, manželky Eržiky, související s celým krajem, scény ze života židů, vojsko, četníci. Osobitá kompozice, prolínání lyrické a epické roviny, přírodní scenérie, psychologie postav, využití reportáže a lidové slovesnosti. Jazyk : základ ve spisovné češtině, ale využívá archaismy, biblická a hebrejská slova, nářečné prvky, hovorové výrazy, v lyrických pasážích poetismy
Golet v Údolí – souboru tří povídek – svět ortodoxních židů
Marie Majerová (1882 – 1967)
– narozena v Úvalech u Prahy, redaktorka Rudého práva, meziválečná soc.próza a socialistický realismus, politická činnost
Havířská balada – hl.postava Rudla Hudec (je to vedlejší postava z románu Siréna), který pod pseudonymem Jan Zvonař opuští Čechy a odchází za prací do Německa, prožívá období spokojenosti, šťastného rodinného života, obraz hornické bídy-neštěstí v dole, ztráta práce, smrt syna, hospodářská sevřená kompozice, autorka mění styly vyprávění (střídání vypravěčů, zvláštní dialog, vnitřní monolog), po vzoru villonských balad rozčleněna na tři stylisticky odlišné části
Vladislav Vančura (1891 – 1942)
– prozaik, dramatik, scénárista, režisér, 1.předseda Devětsilu, původně lékař, za okupace v ilegálním odboji, době Heydrichiády zatčen a popraven
Pekař Jan Marhoul – román 20.let, proletářská próza, baladicky zabarvený příběh zchudlého benešovského pekaře, dobráka, který soucítí s ostatními, rozdává všem co má – tragický konec (zničen sobectvím), přítomnost vypravěče : obžalovává svět, apeluje na čtenáře (patetické výzvy), jazyk : prolínání knižních výrazů, archaismů, lidových prvků, hovorová řeč, řečnické otázky vypravěče-narušena dějová linie
Markéta Lazarová – baladický román 30.let, z doby loupeživého středověku, historie jako prostředek k zachycení plnohodnotných postav (renesanční typy – vše prožívají naplno), láska krásné a zbožné Markétky k zbojníku Mikulášovi (láska překonává překážky, smysl života), autor narušuje dějové linie různými komentáři-dává najevo, že čtenář čte vyprávěný příběh, který se mohl, ale nemusel stát, nutí k zamyšlení, využití kontrastů. Záměr : oslava krás života, protest proti měšťáctví
Karel Čapek (1890 – 1938)
Hordubal – první část noetické trilogie, Hordubal je ze zakarpatské Ukrajiny a s trochou ušetřených peněz se vrací z Ameriky, dozvídá se o nevěrnosti své ženy, protože je citlivá povaha, prožívá krizi bolestně a smrtelně onemocní, posléze je zavražděn pravděpodobně milencem své manželky. Příběh podán ze tří pohledů: pohled Hordubala, způsob vyšetřování vraždy, jako soudní případ. Není jen jedna poznatelná pravda-relativismus
Jarmila Glazarová
Advent – baladický-tragický příběh svobodné matky Františky a jejího syna Metuda, žijí na statku, ponižující postavení , vztahy člověka v touze po majetku zbaleny lidskosti, střetnutí dobra a zla, oslava hluboké mateřské lásky (Beskydy), děj se odehrává během jedné noci, kdy Františka hledá ztraceného syna