Živočišné tkáně

• soubory buněk vykonávající stejnou fci.
• buňky tkání nejsou schopné samostatné existenced
• drží při sobě díky fyzikálním, fyzikálně chemickým a chemickým silám a mezibuněčnými spoji (biologické struktury-vodíkové můstky, Van der Vassovy síly,iontové vazby…):

 

• 5 spojů: těsný, adhezní, desmosom, mezerový, hemidesmosom

 

• každá obsahuje větší či menší množství mezibuněčné hmoty:

 

• vláknitá složka:
  • kolagen => nejrozšířenější bílkovina ( u člověka nejčastější ) ; obsahuje:
• hydroxyprolin (není AK), vzniká hydroxylací prolinu (je AK)
  • skládá se ze tří provazců polypeptidových žetězců
    • tropokolagen ( 3 polypeptidové řetězce kolagenu →ty jsou z buňky, která je vyrábí dávány ven→skládají se v kolagenální fibrily→ty pak v kolagenální vlákna

 

• retikulární vlákna => podobné kolagenu; vytváří síť ne provazce
• elastická vlákna => elastin , schopny deformace v tahu, jsou schopna natažení a uvolnění→pružná

 

• amorfní složka:

• glukózaminoglykany ( GAG) => váží na sebe velké množství vody, ale i ionty apod.; bývají navázány na bílkoviny proteoglykany;
• obsahují hyaluronovou kys. a chondroitin sulfát

 

SPOJENÍ BUŇEK VE TKÁNÍCH

 

• na základě fyzikálních a chem. sil
• v membránách buněk jsou special. bílkoviny→slouží k přilnutí:
  • integrin
  • bílkovina, slouží k uchycení na vláknitou složku mezibuněčné hmoty (např. na kolagen) + je k tomu ještě potřeba fibronektin →ještě navázáno na aktinové vlákno
    • mezi buňkami- 4 typy spojů:
      1. těsný spoj (aby se mezi buňky nedostaly žádné látky)
    • nepropustný spoj („těsnění“) → vytvořen speciálně utvořenými částmi plazmatické membrány
    • :izolační
      1. adhezní spoj
    • : mechanická (drží buňky u sebe)
    • zprostředkováno pomocí bílkovin→KADHERINŮ
    • uvnitř- buňky napojeny na aktinová vlákna
      1. desmozóm a hemidesmozóm
    • utvořená část membrány
    • kadherin→ + bílkovinný koláč → připojeny ke keratinovému vláknu ( nejsilnější)
    • : mechanická
    • spojuje buňku s mezibuněčnou hmotou ( př. bazální membrána u epitelu)
      1. vodivé spoje (mezerové spoje)
    • úseky membrány těsně k sobě přiléhající a jsou proděravělé→ tunýlky : KONEXON ( →z bílkovin, z 6 molekul konexínů)
    • díky nim jsou sousední buňky propojeny
    • : výměna látek, informací…

 

Buňky:

• fixní => fibriocyty, fibrioblasty, retukulární, tukové
• volné => imunitní fce; makrofágy, heparocyty (obsahují hodně hepaminu a histaminu)

 

• 4 skupiny: epitely, pojiva a tělní tekutiny, svalová tkáň, nervová soustava

 

EPITELY

 

• vystýlají dutiny a povrchy
• podobají se zárodečným listům
• leží těsně při sobě, jsou polarizovány

→ bazální

→ apigální konec

• vyrůstají na bazální membráně→ bazální lamina
• vznikají ze všech tří zárodečných listů:
• z ektodermu => epitel, krycí (pokožka), konec a začatek trávicí trubice
• z mezodermu => vývodní pohlavní a močové cesty, ledviny a gonádách, výstelka cév
• z entodermu => výstelka trávicí trubice(střední část), játra, slinivka břišní, dýchací soustava-plíce

 

Typy epitelů dle fce:

• řasinkový => ve výstelce dých cest, vejcovodech, chámovodech + žlázy produkují hlen→ je posouván řasinkami ven

 

• resorpční => v lidském tenkém střevě ( klky)
  • : vstřebávání živin z potravy přes membránu

 

• žlázové => podílí se na stavbě sekrečních žláz (vnější x vnitřní sekrece)
  • podílí se na vzniku a stavbě sekrečních žláz (mléčné, potní, trávicí…)
  • podle typu sekrece:

→EXOKRINNÍ (vnější vyměšování)

→ENDOKRINNÍ (vnitřní)→do tělních tekutin (př.krev)

 

• smyslový => tyčinky a čípky v oku, čichové buňky v čichovém políčku (jsou schopné převádět smyslové a fyzikální podněty na nervový vzruch), v chuť. pohárcích
  • převádí fyz. a chem. podněty na nerv.vzruch

 

• pigmentový => v kůži, buňky s barvivem (př.melanin)
  • 3 zákl. typy :
    • pino nebo exocytózou produkují látky, ale nemění se
    • skladují produkt v jedné části buňky a pak někdy prasnknou
    • produkují látky→prasknou

 

• dýchací => v plicních sliznicích (výměna CO₂ a O₂)

 

• krycí => nejpůvodnější a nejčastější, pokožka:
  • obratlovců vícevrstevná a rohovatějící
  • u bezobratlých jednovrstevná
  • epitel může ještě vytvářet kutikulu→fce. : vnější kostry

 

Typy epitelů podle tvaru buněk:

• cylindrický (sloupcovitý)

• vytváří : jedna strana delší než druhá
  • kubický (krychlový)
  • skvamocní (dlaždicový)

 

Typy epitelů podle vrstev :

• jednoduchý (b. v jedné řadě)
• vrstevnatý ( b. z vyšších vrstev se nedotýkají bazální blány)
• víceřadý (všechny b. se dotýkají bazál. Blány, ale nedosahují až nahoru)
• přechodný ( v orgánech, které mají vlastnost zvětšit svůj objem → moč. Mšchýř)
• vkleslý ( např. u tasemnic)
• syncitiální

 

POJIVA

 

• vyplňují tělní dutiny
• opora těla
• : zásobárna minerálních látek, imunitní, transportní, termoregulační
• buňky jsou od sebe oddáleny, produkují hodně mezibuněčné hmoty, nejsou polarizovány
• vznikají z mezodermu

 

Pojiva obsahují:

 

Vazivo:

 

– buňky:

1. fixní
   • fybriocyty ( starší), fybrioblasty (větší aktivita)→produkují mezibuněčnou hmotu
   • retikulární buňky (síťovité)
   • tukové b. (tuk ve formě kapének)
   • Mezenchinu (zárodeč. typ vaziva)→slouží k regeneraci a reparaci
2. volné → mohou se volně pohybovat ve vazivu
   • hystiocyty ( makrofágy) → fce. : imunitní
   • heparynocyty ( obsahují hodně heparinu ; hystamin + serotomin →srážlivost krve)
   • plazmatické b. → produkují imunoglobuliny (protilátky)

 

• vypadá jako rosol, propletenec blan a vláken
• nejdůležitější složkou => fibriocyty (produkují mezibuněčnou hmotu), fibrioblasty (mladší a aktivnější)
• mohou být tukové bky a histiocyty s imunitní fcí
• tvoří obal svalů a nervů; základní vrstvu pro epitely k ukládání tuku; šlachy, úpony a vazy; orgánovou kostru

typy:

• mezenchin (vyskytuje se u zárodků; během ontogeneze zaniká a nahrazuje ho jiný typ)
• retikulární vazivo (místem kde vznikají krev.buňky)
• řídké kolagenní v. (vytváří povrchy většiny orgánůa vytváří pouzdra)
• tukové v. (převažují tukové buňky;celý obsah tvoří vakuola tuku →živý obsah b. zatlačují na povrch)

→hnědý tuk- u živočichů ,kteří přezimují (b. mají hodně mitochondrií, tuk v kapičkách → rychlí zdroj energie)

• vláknité v. (tuhé,husté) → tvoří vazy šlachy

 

Chrupavka:

 

• buňky chondrocyty a chondroblasty => produkují mezibuněčnou hmotu, jsou v lachunách
• ušní boltce, Eustachova trubice (elastická), nos, pokrývá kloubní plochy, napojení žeber na hrudní kost (vláknitá), meziobratlové ploténky, součást stěny krku, embryonální skelet (hyalinní)
• ochrustavice => chrupavka obalená vazivem

typy:

• hyalynní chrupavka ( skoro všude)
• elastická ch. (kolagen. + elastická vlákna → uši, eustachova trubice)
• vláknitá ch. (vazivová) → v meziobratlových ploténkách ; fce.: mechanická

 

Kost:

 

– na povrchu vazivová blána => okostice, s jejíž pomocí může kost růst do šířky, přes ní vstupují do kosti cévy a nervy

 

 

1)Kostní tkáň:

 

• z osteocytů a osteoblastů (produkce mezibuněčné hmoty) a osteoklastů (odbourávají kostní hmotu); na povrchu chráněna vazivem = okosticí
• osteoklasty = velké mnohojaderné buňky, podílí se na přestavbě kosti→ odbourávají kostní hmotu
• složka vláknitá (kolegenní vlákna), amorfní látky (glukosaminoglykany), anorganické látky ( Ca₅OH(PO₄)₃ – hydroxyapalit; CaCo₃, NaCl, Mg₃(PO₄)₂^–) => v průběhu stárnutí se zvětšuje anorganická část a tím křehnou kosti
• jsou funkční po celý život, neustálé přetváření kostí
• proces * kosti = osifikace (kostnatění vaziva nebo chrupavky)

osifikace z vaziva:

• desmogenní( mezenchynní) => na základě mezenchynu (embryonální typ vaziva); buňky mezenchynu se mění v osteoblasty ; * plochých kostí lebky a spodní čelist

osifikace z chrupavky

• chondrogenní => vzniká chrupavka→na povrchu nebo uvnitř kostnatí → ukládají se anorganické látky
• Kost hrubě vláknitá
  • na místech úponu velkých kostí
  • nemá pravidelné vnitřní uspořádání
• Kost jemně vláknitá (lamilární)
• Kost kompaktní
  • základní strukturní jednotkou je osteon (kolem Hawersova kanálku, kterým procházejí cévy)
  • v diafýze dlouhých kostí a na povrchu kostí krátkých a plochých
• Kost houbovitá
• odbouráváním kosti kompaktní
• v dutinách plochých a krátkých kostí a v hlavicích dlouhých kostí

 

2)Kostní dřeň

 

1. červená
2. žlutá

 

• síťovitě uspořádané vazivo (retikulární)
• červená má hlavně krvetvornou fci, s přibývajícím věkem se mění na žlutou (tukové složky)
• v tělech obratlů, žebrech, pánvi, lebeční kosti

Růst kostí – do délka pomocí růstových chrupavek => fýzy.

 

Spojení kostí:

• pevné => chrupavka, vazivo
• volné => kloub – z hlavice a jamky, celý je ve vazivovém obalu; 2 vrstvy (vazivová – mechanická fce; synoviální memb – snižuje tření, vyživuje chrupavku)

 

ZUBY:

• modifikace kostní tkáně
• stavba : korunka

krček

kořeny

• sklovina → kryje korunku a krček; nejtvrdší tkáň v lidském těle (anorg.l.)
• zubovina → kost
• zubní dřeň→ jsou v ní cévy a nervy
• na povrchu kořene→ CEMENT ( aby zub držel v dásni) → za cementem ZUBNÍ VLÁKNA: OZUBICE( drží zub v zubním váčku= ALVEOLÁRNÍ ZUBY)

-zubní vzorec člověka (32)

• řezáky I
• špičáky C
• třenové zuby P
• stoličky M

-mléčný chrup 20 ( 2,1,0,2,)

 

TĚLNÍ TEKUTINY

 

• transportní, termoregulační, imunitní fce, homeostáza (stálé vnitřní prostředí).

Krev:

• krevní plazma => 90% voda, NaCl, glukosa, bílkoviny, NaHCO₃, tuky, vitamíny, hormony, enzymy
• krevní destičky (trombocyty) => nebuněčné útvary * odlomením z bky, pomáhají při srážení krve; u ostatních obratlovců kromě člověka to jsou koagulocyty, které mají jádro
• krevní buňky
• č. krvinky (erytrocyty) => u člověka bezjaderné, sploštělé, duté, kulaté a nejmenší; u ostatních obratlovců kromě savců jsou oválné a vypouklé; obsahují hemoglobin – přenos dýchacích plynů
• krvinky (leukocyty) => bezbarvé, jaderné, málo trvanlivé; schopnost fagocytózy (pohlcování choroboplodných zárodků) a diapedeze (schopnost protáhnout se stěnami cév)→fce.:imunitní
• granulocyty
• agranulocyty
• proudí pouze v uzavřeném systému

Míza (lymfa):

• podobné složení jako krevní plazma, jsou v ní lymfocyty
• mízní cévy pomáhají regulovat množství tkáňového moku v tkáních
• transportní, imunitní fce (v mízních uzlinách)

Tkáňový mok:

• * z krve filtrací přes stěnu krevních kapilár

Krvomýza (hemolymfa):

• je pouze v otevřeném systému
• buňky nemají barviva – obsahuje je plazma,jsou v ní volně
• není u člověka

 

SVALOVÁ TKÁŇ

 

– typický děj – stah (kontrakce). Části svalové tkáně obsahují myofibrily (stažitelná vlákna) => 2 druhy bílkovin – aktin a myosin (zasouvají se do sebe – A-M-A). Obsahují také myoglobin – přenašeč kyslíku ve svalech ( červený).

Sval:

→sval. tkáň

→vazivo

→cévy a nervy

Stavba sval. vlákna:

• na povrch→ plazmatická membrána = SARKOLEMA → vbíhá do sval. vlákna a tvoří T-SYSTÉM
• pod sarkolemou jsou mitochondrie, cytoplazma, ribozomy a HLADKÉ ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM( sarkoplasmat. retikulum)- obsahuje katinty Ca+
• nejdůležitější je MYOFIBRILY → vyplňují většinu sval. vlákna

Stavba myofibril:

• skládá se ze sarkomer:

→aktinové f. ( prochází tzv. Z-diskem a jsou součástí 2přilehlých sarkomér, skládají se z AKTINU→ vytváří dvojitou šňůru perel a bílkoviny s regulační funkcí: TROPONIN A TROPONIOZIN)

→niozinové filamenta ( několik molekul niozinu, molekula niozinu má schopnost štěpit ATP)

 

• hladká svalovina:
• ve stěne cév, vnitřní orgány, trávicí, vylučovací, pohlavní, dýchací soustava
• nedá se ovlivnit vůlí, hůře unavitelná
• u mnohobuněčných (ploštěnci, mekkýši) vytváří společně s pokožkou kožně svalový vak – podílí se na pohybu
• tvořena z jednojaderných buněk – myocyty, které obsahují myofibrily
• příčně pruhovaná svalovina:
• tvořena svalovými vlákny, které * splynutím svalových buněk v soubunní = syncytium
• jádra svalových buněk jsou na okraji svalového vlákna
• hlavním typem svaloviny u členovců (upíná se na vnější kostru)
• srdeční svalovina:
• podobá se příčně pruhované, je jí tvořeno srdce obratlovců
• vytváří jednojaderné úseky, ketré jsou oddělené přepážkami – interkalární disky

 

NERVOVÁ TKÁŇ

 

Tvořena 2 typy buněk – neurony (schopnost vedení podráždění) a glie (podporují neurony, obraná, strukturní fce).

GLIE:

-fce.:

• podpůrná (podporuje neurony)
• obranou (požírají zbytek buněk)
• strukturní

NEURON

– fce.:

• dráždivé(mají schopnost nést podráždění)

– stavba:

→tělo

→výběžky