Vývoj a charakteristika vyšších rostlin výtrusných
ÚVOD : Vyšší rostliny
– mnohob., převážně autotrofní
– vyvinuly se ze zelených řas, převážně na souši
– tělo = kormus — u primitivních ještě stélka
— rozlišeno na kořen, stonek, list
– tvoří kutikulu a průduchy, dokonalejší vodivá pletiva
– vývojem zygoty vzniká zárodek = embryo
– různotvárná (=heteromorfní) rodozměna
– oplození vázáno na přítomnost atmosferické vody
– oddělení : mechorosty
kapraďorosty
semenné R
Oddělení : Mechorosty (=Bryophyta)
– vývoj od karbonu
– asi 25 000 převážně suchozemských druhů, žijí na různých podkladech
– ekologicky patří mezi vlhkobytné
– nejprimitivnější vyšší R bez CS
– gametofyt převažuje nad sporofytem, s. je na g. závislý
– k podkladu připevněn příchytnými vlákénky (=rhizoidy)
—- lupenitý = má povahu stélky
—- rozlišen na lodyžku (=kauloid) a lístky (=fyloidy)
– na povrchu rostlinky je kutikula
– výrazná rodozměna :
– z jednob. hapl. výtrusu vyklíčí vláknitý prvoklíček (=protonema), z něhož vyrůstá
mechová rostlina – ta tvoří velkou část gametofytu a nese pohl. orgány (=gametangia)
– gametangia : = pelatky (=antheridia)
– vejčitý tvar, produkují mnoho dvoubičíkatých spermatozoidů
= zárodečníky (=archegonia)
– lahvicovitý tvar, uzavírají vaječnou b.(=oosféra)
– oplození : ve vodním prostř., z oplozené vaječné b. (=zygota) vyrůstá diploidní sporofyt
tvořený nohou, štětem a výtrusnicí (=sporangium). Je to tobolka a vznikají v ní redukč.
dělením spory – po jejich dozrání sporofyt odumírá
– rozmnož. i vegetativně (rozpad mechové rostlinky, prvoklíčku) => mechové koberce
– 2 třídy : játrovky
mechy
tř : Játrovky
– nejprimitivnější mechorosty
– silně redukovaný prvoklíček
– fyloidy ve dvou řadách, nemají střední žebro
– zástupci : porostnice mnohotvárná
– stélka – lupenitá, vidličnatě větvená
– dvoudomá ( nebo gametangia)
– vlhká stinná místa
tř : Mechy
– nejdokonalejší a nejbohatší třída, 15 000 druhů
– lupenitý nebo vláknitý prvoklíček
– lístky uspořádány spirálně, mají stř. žebro
– u nejdokonalejších – pruh vodivého pletiva v lodyžce
– tobolka – otevírána víčkem, kryta čepičkou
– v jejím ústí hygroskopické zuby – reagují na změnu vlhkosti
– umožňují šíření výtrusů větrem
– zástupci : rašeliníky – nemají rhizoidy
– b. lístků rozlišeny : hyalocysty – poutají vodu, bezbarvé
chlorocysty – obsahují plastidy
– R nahoře dorůstají, dole odumírají => tvorba rašeliny
měříky
ploník obecný
dvouhrotec chvostnatý
bělomech sivý – na kyselých půdách
pramenička obecná – ve vodách
Oddělení : Kapraďorosty (=Pteridophyta)
– cévnaté, 11 000 druhů, rozkvět v prvohorách
– sporofyt převládá nad gametofytem
– gametofyt – redukovaný, má povahu stélky, výživou nezávislý na sp.
– sp. členěn na stonek, listy a pravé kořeny ( výjimka – psilofyty)
– pravé CS (dřevní část tvoří pouze tracheidy, vzácně tracheje)
– mikrofilní i megafilní vývojová větev
—- listy jsou dvojího typu —- asimilační = trofofyly
—- výtrusnicové = sporofyly plní obě fce = trofosporofyly
—- stejnovýtrusné – výtrusy jsou stejně velké
různovýtrusné – velikostně i funkčně rozlišeny : mikrospory – menší
megaspory
tř : Psilofyty
1) ryniofyty = vymřelé typy; jsou základem ostatních vyšších R
– žili v siluru až devonu
– vidličnatě větvené stonky, až 1m vysoké
– nejznámnější rod Rhynia
2) žijící – v tropech a subtropech
tř : Plavuně
– stálezelené, stejno i různovýtrusné
– plný, nečlánkovaný vidličnatě větvený stonek
– mikrofilní listy – na svrchní straně výtrusnice
– listy + výtrusnice = výtrusnicové klasy (=strobily)
– spermatozoidy převážně dvoubičíkaté
– životní cyklus : spora => podzemní prokel (vyživuje se saprofyticky) => vytvoří se na něm nebo gametangia, z oploz. vaječ. b. vyrůstá sporofyt, gametofyt brzo odumírá
– zástupci : plavuň vidlačka – chráněná
vranečky – v. brvitý
tř : Přesličky
– vývoj od devonu, rozkvět v karbonu a permu (vznik uhlí)
– vymřelé stromovitého vzrůstu, dnešní byliny
– plazivé oddenky, duté přeslenitě větvené stonky – podélně rýhované
– pokožka prostoupena SiO2
– v 1 vegetačním období – lodyhy dvojího typu :
1) jarní – nezelené, nesoucí strobily
2) letní – zelené, asimilující
– výtrusy jsou kulovité, pohlavně rozlišené; jejich vnější vrstva se dělí na 4
haptery – vlivem změn vlhkosti se pohybují a splétají => rozšiřování ve shlucích
– jednopohlavné prokly jsou lupenité a nesou rozlišená gametangia
– zástupci : přeslička lesní, přeslička rolní
tř : Kapradiny
– převážně byliny, v tropech stromy
– megafilní vývojová větev
– listy : 2 až 3 krát zpeřené, trofosporofyly, v mládí spirálně svinuté
– stonky plné nečlánkované, často jen ve formě oddenku
– na rubu listů : výtrusnicové kupky chráněné blanitou ostěrou
– výtrusnice mají prstenec – při vysychání pukne a spory se vysypou
– prokel je lupenitý, oboupohlavný
– spermatozoidy mají mnoho bičíků
– zástupci : kapraď samec
papratka samičí
osladič obecný
sleziníky
hasivka orličí – 2 metry dlouhé listy, je největší v Evropě
žebrovice různolistá – na horách