Vývoj a charakteristika nižších rostlin

Oddělení                                třída

 

červené řasy, ruduchy

hnědé řasy                                           rozsivky

chaluhy

krásnoočka

zelené řasy                                           zelenivky

spájivky

parožnatky

 

 

– mezi nižší rostliny patří většinou ŘASY (=Algae)

– algologie = nauka o řasách a sinicích

– většina autotrofní, ostatní saprofyté a parazité

– obsahují chlorofyl a a některý z b, c, d -> většinou zelené

– většina žije ve vodě nebo vlhkém prostředí

– nemají CS

– tělo : stélka (=thallus) :

1. monádoidní – jednobuň., jednojaderná kapkovitého tvaru

– mívá bičíky i světločivnou skvrnu (=stigma)

– zelenivky, krásnoočka

2. kokální – jednobuň., jednojaderná, nepohyblivá

– pevná buň. stěna

– rozsivky, zelenivky

3. trichální – mnohobuň., vláknitá, jednojaderné buňky s buň.                                                   stěnou, větvená jednoduše i nevětvená

– heterotrichální = vlákna morfologicky i funkčně rozlišená                                                                        na poléhavá a vzpřímená

– zelená řasa Trentepohlia

4. sifonokladální – mnohobuň., vláknitá nebo vakovitá,                                                                                    mnohojader. buňky, u žabího vlasu
5. pletivná – mnohobuň., vývojově nejvyšší

– ruduchy, chaluhy

 

rozmnožování řas

1. vegetativní —- dělení jednobuň. řas

—- rozpad kolonií

—- fragmentace mnohobuň. stélky

 

2. nepohlavní – za příznivých růstových podmínek pomocí :
3. a) nepohyblivých spor
4. b) pohyblivých s bičíky = zoospory – vznik v zoosporangiích

 

3. pohlavní – za zhoršených životních podmínek (vysychání, nízké teploty)

– dvě haploidní buňky (gamety) vznikající redukčním dělením v                                   gametangiích se spojí v diploidní zygotu

– podle gamet —- izogamie – stejné vzhledem i velikostí, ne fyziologicky

– obě mají bičíky

anizogamie – gameta je menší, obě s bičíky

oogamie – gameta (= vaječná b., oosféra) je větší a

nepohyblivá, má hodně zásobních látek

– spermatozoid- malý pohyblivý -bičíky

 

– u ruduch, chaluh a zel. řas dochází k rodozměně – střídá se pohlavní

(gametofyt, n) a nepohlavní generace (sporofyt, 2n)

 

oddělení : červené řasy

=Rhodophyta, asi 4000 druhů

– autotrofní, většinou mnohobuň. pletivná nebo trichální

– plastidy : chlorofyl a, d, karotenoidy, fykoerytrin (červ.), fykokyan (modrý) ->

-> barva červená, olivově zelená, modrozelená

– produktem fotosyntézy je florideový škrob nebo olej

– rozmnož. – dělení buněk u jednobuň.

– rozpadem stélky

– pomocí nepohyblivých výtrusů

– oogamií na vysoké úrovní

– výskyt : na skalách, v tepl. mořích, ojediněle sladké vody, potoky, vlhká půda

– využití : pokrmy (Asie), zdroj léčivých látek

vytváření agaru v mikrobiologii – vylouhováním stélky Gelídia

přísada při výrobě

– zástupci : potěrka – horské potoky

 

oddělení : hnědé řasy

=Chromophyta

– chlorofyly a, c,     – karoten, xantofyly (hnědý fukoxantin)

– zásobní látky : polysacharidy (chryzolaminarin, laminarin), někdy olej

– buňky s 1 nebo 2 bičíky – jeden výrazně delší

 

tř : Rozsivky

=Bacillariophyceae, přes 6000 druhů

– jednobuň. kokální stélka mikroskop. rozměrů; žijí jednotlivě nebo v koloniích

– dvoudílná křemitá schránka – 2 miskovité překrývající se části

– jejich nahromaděním vznikají váp. útvary -> hornina křemelina

– rozmnož. : pohl. i nepohl.

– výskyt : všechny typy vod, půda

– význam : indikátory znečišť. vod, křemelina (výr. skla, filtrů, izolace)

 

tř : Chaluhy

=Phaeophyceae, nejpokročilejší

– stélka mnohobuň., trichální až pletivná, makroskop. rozměrů (až 60m)

– pletivné stélky – přichyceny k podkladu pomocí rhizoidů

– kauloid a fyloidy – připomínají veget. orgány vyšších rostlin

– rozmnož.: vegetat. (fragmentace), zoosporami, izogamií, anizogamií, oogamií

– rodozměna stejnotvárná i různotvárná ( gametofyt menší než sporofyt )

– ve stélkách hromadí jód

– využití : jód, hnojivo, palivo, soda, potaš; potravin. a farmaceutický průmysl

– zástupci : chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus) – pobřež. zóna chlad. moří

                    bobulák – pobřežní zóna chladných moří

hroznovice – hladina oblasti Sargasového moře

 

oddělení : Krásnoočka

=Euglenophyta, 800 druhů

– jednobuň. zelení bičíkovci mikroskop. rozměrů, monadoidní stélka

– 1 nebo 2 bičíky na přední straně

– chlorofyly a, b,    – karoten, xantofyly -> vždy zelené

– světločivná skvrna při bázi bičíku, pulsující vakuoly

– na povrchu buňky periplast = pevný plazmatický obal

– výživa : autotrof., heterotrof. i mixotof.; zásob. látkou je paramylon

– rozmnož. : podélným dělením

– výskyt : sladké vody (ve znečištěných vodách samočistící proces)

– zástupci : krásnoočko – nejasný původ

 

oddělení : Zelené řasy

=Chlorophyta, předchůdci vyšších rostlin

– všechny druhy stélek

– chlorofyly a, b; zásobní látka škrob

 

tř : Zelenivky (=Chlorophyceae)

– rozmnož. : dělením buněk, nepohl. výtrusy, pohlavně, fragmentací

– zástupci : zelenivka

                                váleč – složité kolonie

zrněnka

                                řetízovka – ploché kolonie

žabí vlas

                                kadeřnatka

 

tř : Spájivky (=Conjugatophyceae)

– jednobuň. i mnohobuň., nemají bičíky

– rozmnož. : 1) konjugace = spájení – vznik spájivého výtrusu -zygospory                                                                             ze 2 buněk

2) nepohlavní

– zástupci : šroubatka

 

tř : Parožnatky (=Charophyceae)

– nejvyvinutější, připomínají přesličky

– mají rhizoidy, kauloid, fyloid

– zástupci : parožnatka