Vývoj a charakteristika nahosemenných rostlin

Úvod : Oddělení : semenné rostliny (= Spermatophyta)

–  nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina vyšších R

– sporofyt převažuje nad gametotofytem (g. je pouze částí s., nemůže bez něj existovat)

–  v procesu oplození jsou nezávislé na vodním prostředí

–  tvoří semena = dokonalé mnohobuň. rozmnožovací částice

–  pododdělení : Coniferophytina

Cycadophytina

                                              Angiospermophytina

 

 

       Nahosemenné = Gymnospermae

         – nedokonalá ochrana vajíček – vyrůstají volně na plodolistu => semena

– nemají květní obaly ani bliznu, k opylení dojde přenosem pylu přímo na nahé

vajíčko

– dřevní část CS tvoří většinou jen tracheidy

–  i  výtrusné listy (= mikro – a meganosporofyly) tvoří oddělené šišticovité útvary

– k opylení dochází větrem

 

 

Cycadophytina = cykasovité

– megafilní vývojová větev – listy velké zpeřené

– největší rozkvět v druhohorách, 200 druhů – dodnes se zachovalo málo

– třídy : Kapraďosemenné = Lyginodendropsida

– vymřelá skupina, největší rozkvět v karbonu

– dřeviny stromovitého i liánovitého vzrůstu

– velké zpeřené listy, připomínaly kapradiny

– předchůdci krytosemenných R

 

 

 Cykasy = cycadopsida

– žijící, nejprimitivnější semenné R

– nízké dvoudomé stromy s nevětveným kmenem a velkými                                                        zpeřenými listy až na vrchol kmene

– rozkvět v druhohorách

– dnes sto druhů v tropických a subtrop. oblastech

– rozmnož. : mikrosporofyly (velký počet prašníků) i                                                                megasporofyly (s několika vajíčky) vytvářejí oddělené jednopohl.                                        šištice = strobily

– oplození zajišťují velké obrvené spermatozoidy

– zralá semena mají dužnatou vrstvu => připomínají plod peckovice

 

 

Coniferophytina

            – mikrofilní větev semenných R

– listy malé jehlicovité nebo šupinovité

– tyčinky (=mikrosporofyly) nesou na spodní straně prašníky (mikrosporangia)

– na plodolistech  (=megasporofyly) je malý počet vajíček

– třídy: Jinany = Ginkgoopsida

– vznik v prvohorách, v třetihorách většina vymřela

– dnes : pouze druh jinan dvoulaločnatý (Ginkgo biloba)

– opadavý, dvoudomý

– dvoulaločnaté listy s vidličnatou žilnatinou

– velká kulovitá semena připomínají peckovici

– opylení větrem

– oplození zajišťují mnohobičíkaté

spermatozoidy

– JV Čína, parky Evropy a S. Ameriky

 

 

 

 

  Jehličnany = Pinopsida

– většinou stálezelené neopadavé R

– rozvoj v druhohorách

– patří sem vymřelá skupina kordaitů – podíl na vzniku čern. uhlí

– stromovitý i keřovitý vzrůst, jehlicovité nebo šupinovité listy

– stavba listů umožňuje dobré hospodaření s H₂O

– v listech i kmeni – pryskyřičné kanálky

– tyčinky      i plodolisty ( =semenné šupiny )     jsou v oddělených                                        jednopohlavných šišticích

– ploché plodolisty vyrůstají z úžlabí podpůrných a nesou 2

vajíčka

– opylení větrem

– opylení: pylové zrno dopadá na kapku tekutiny na klovém otvoru                                                                zralého vajíčka a vysycháním tekutiny je vtahováno do

vajíčka, kde klíčí v pylovou láčku. ta proniká k

zárodečníkům a uvolňuje dvě neobrvené spermatické b.

– oplození: jedna z buněk nekonec splyne s vaječnou b., a tak                                                                                   vzniká základ embrya, které dozraje v semeno

– semena : nejčast. křídlatá, roznášená větrem, někdy Ž (jalovec)

– samičí   šištice   dozrávají   v   šišky                                                                                     – často dřevnatí  v   době   zralosti    otevírají   své šupiny a

— opadávají (borovice)

— rozpadají se již na větvi (jedle)

 

– zástupci :  borovice lesní – jehlice po dvou, chudé půdy

1.        kleč – keřovitý vzrůst, nad horní hranicí lesa
2.        vejmutovka – ze S. Ameriky
3.        černá – dlouhé tuhé jehlice, šupiny na spodu černé, zeStředomoří

smrk obecný – nerozpadavé válcovité šišky, rostou dolů

1.        pichlavý – ze S. Ameriky

jedle bělokorá – ploché na konci vykrojené jehlice,  vzpřímené šišky

modřín opadavý – měkké jehlice ve snopečcích

jalovec obecný – dužnaté šištice => koření

tis červený – dužnatá semena

zerav západní, východní