Vývoj a charakteristické znaky rostlin ( nižší )
Říše: ROSTLINY
Podříše: NIŽŠÍ rostliny
ŘASY
- Oddělení: RUDUCHY červené řasy
- Oddělení: HNĚDÉ ŘASY
- Třída: zlativky, rozsávky, chaluhy, různobrvky
- Oddělení: SKRYTĚNKY
- Oddělení: OBRNĚNKY
- Oddělení: KRÁSNOOČKA
- Oddělení: ZELENÉ ŘASYMORFOLOGIE:
- Třída: zelenivky, spájivky, trubicovky, parožnatky
- ALGOLOGIE (studium řas)
- Tělo = STÉLKA (thallus) bez cévních svazků
- Vývojové stupně stélky:
- MONADOIDNÍ: jednobuněčná, jednojaderná, pohyblivá, (Krásnoočka, Zelenivky)
- KOKÁLNÍ: jednobuněčná, nepohyblivá (Rozsivky)
- TRICHÁLNÍ: mnohobuněčná, vláknitá (zelená řasa TRENTEPOHLIA)
- SYFONOKLADÁLNÍ: mnohobuněčná, vláknitá, tvořena mnohojadernými buňkami (zelené řasy: Žabí vlas)
- PLETIVNÁ: mnohobuněčná, větvená
- ROZMNOŽOVÁNÍ:
- VEGETATIVNĚ: dělení jednobuněčných řas, rozpad kolonií, fragmentace stélek
- NEPOHLAVNĚ: spory pohyblivé (zoospory) → vznikajá v zoosporangiích, nebo pohyblivé
- POHLAVNÍ: v horších životních podmínkách (vysychání, nízké teploty) gamety vzniklé v gametangiích se spojují v DIPLOIDNÍ ZYGOTU
- RODOZMĚNA:
- Pouze u některých skupin (ruduchy, chaluhy, zelené řasy)
- VÝZNAM: producenti organických látek a kyslíku, potrava
- ODDĚNENÍ:
Červené řasy (Rodophyta)
- Stélka většinou mnohobuněčná, větvená = trichální nebo pletivná, nikdy netvoří bičíkatá stádia
- PLASTYDY obsahují chlorofyl a, d, fykoerytrin (červený) a fykokyanin (modrý)
- PRODUKTEM FOTOSYNTÉZY: florydeový škrob, olej
- VÝSKYT: v teplých mořích (hloubky až 200 m), čistých potůčcích jako povlak na ponořených předmětech
- VÝZNAM: potrava (pokrm Hoši-nori= usušené řasy rostliny Porphyra)Mikrobiologie (agar-agar)
- Léčebné účely (zastaví krvácení, působí protizánětlivě)
- ZÁSTUPCI: PORPHYRA (potrava ve V Asii)GELIDIUM (Rosolenka) – hmota agar-agar, jako živná půda pro mikroorganismyODDĚLENÍ:
- KORÁLOVKA (Corallina) – tropické moře, silně inkrustovány BS, tvorba korálových útesů
- POTĚRKA (Batrachospermum) – sladkovodní pletivná, horské potoky
HNĚDÉ ŘASY (Chromophyta)
- PLASTIDY obsahují chlorofyl a, c, β – karoten (červený), fukax anthin (hnědý)
- PRODUKTEM FOTOSYNTÉZY jsou oleje a polysacharidy (laminarin,…)
- TŘÍDA:
- ZLATIVKY – stélka MONADIODNÍ s 1 – 2 bičíky, kokální i trichální, sladké, chladné vody, součást planktonu
- ZÁSTUPCI: Dinobryon – keříkové trsy a rybnících
- ROZSIVKY – tělo je kryté průsvitnou SiO2 schránkou = FRUSTULA, tvoří ji 2 tvarově stejné části = MISKY, překrývající se jako víko na krabici, celkový tvar jeVytváří kolonie (pomocí slizu drží pohromadě)
- ROZMNOŽOVNÁNÍ:
- STÉLKA je kokální = jednobuněčná, nepohyblivá (většinou kulovitá, nepohyblivá)
- Střídá se POHLAVNÍ s DĚLENÍM BUŇKY (schránky se oddělí, rozsivka se rozdělí, dceřiné buňky získají po 1 části schránky, zbývající část VŽDY MENŠÍ se dotvoří, dělení se několikrát opakuje, vede k miniaturizaci buněk až do určité minimální velikosti buněk, kdy buňky pohlavně dospějí, a nastává fáze POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ, buňky se zbaví schránek, funkci gamet přejímají PROTOPLASTY obou rozsivek, splynou, dorostou do původní velikosti)S
- CHALUHY – výhradně MOŘSKÉ organismy (při pobřeží), chladná moře
- STÉLKA:
- trichálních = VLÁKNITÁ
- pletivná:
- KAULOID
- FYLOIDY
- RHIZOIDY
Zásobní škrob = LAMINARIN
ROZMNOŽOVÁNÍ:
- rozpadem STÉLKY = FRAGMENTACE (vegetativní)
- nepohlavní: ZOOSPORY
- pohlavní: IZOGAMIE, ANIZOGAMIE (buňky se od sebe liší), OOGAMIE
CHALUHA BUBLINATÁ (Fucus)
BOBULÁK: až 60 m
HROZNOVICE: (Sargassum) střední Amerika
VÝZNAM:
- krmivo pro ovce
- chemická surovina (z popela: Na2CO3, K2CO3, I2 )
- potrava
- zdroj ALGINOVÝCH KYSELIN (farmacie, potravinářský průmysl, textilní)OBRNĚNKY:
- ODDĚLENÍ:
- schránky připomíná brněníKRÁSNOOČKA: EUGLENOPHYTA:
- ODDĚLENÍ:
- stélka: MONADOIDNÍ (jednobuněčná, pohyblivá)
- BARVIVA: chlorofyl a, b, B-karoten, xantofyly
- ZÁSOBNÍ LÁTKA: PARAMYLON (zásobní polysacharid)
- KRÁSNOOČKO ZELENÉ:
- DĚLENÍ: podélné dělení
- VÝSKYT: sladká voda, bohatá na organické látky (znečištěná voda)
- AUTOTROFIE (při nedostatku světla přejde na HETEROTROFII)
- → MIXOTROFNÍ
- Pohybuje se za světlem
- KRÁSNOOČKO ŠTÍHLÉ:ZELENÉ ŘASY:
- ODDĚLENÍ:
- Chlorofyl a, b, karoteny, xantofily
- Významná skupina (dali základ vzniku vyšších rostlin)
- ZÁSOBNÍ LÁTKA: škrob
- BS je CELUL=OZNÍ
- Všechny typy stélek
- 10% v moři, zbytek ve sladkých vodách
- Vytváří kolonie:
- KLASICKÉ (soubor buněk jedné nebo více generaci
- CENOBIUM (jedna generace 2n → 4, 8, 16
- TŘÍDA: ZELENIVKY:
- Všechny stélky (monadoidní, kokální, trichální, pletivná)
- Žijí jednotlivě i v koloniích
- ROZMNOŽOVÁNÍ: dělením pohlavně, nebo pomocí výtrusů
- PLÁŠTĚNKA:
- Stélka: Monadoidní + 2 – 3 bičíky
- VÁLEŠ KOULIVÝ: TVOŘÍ KOLONIE v podobě duté KOULE (tvarově i fyziologicky různé jedince
- ZRNĚNKA: vzdušná řasa, nejběžnější půdní řasa, zdi, skalní výchoz
- ZELENIVKA CHLORELA: půdní i vodní řasa, součást planktonu, symbióza s houbami, nezmary
- ŘETÍZOVKA (Scenedesmus): tvoří cenóbia mají výběžky (buněčné stěny, jsou plochá počet 4 (buňky)
- KADEŘNATKA: vláknitá řasa, nevětví se, přisedá k podkladu, čisté, pomalu tekoucí potoky
- „MOŘSKÝ SALÁT“ POROST LOCYKOVÝ: mořská zelená řasa, plochá listovitá stélka, přisedá, příbřežní oblasti, potrava, k výrově salátů
- ŽABÍ VLAS: stélka je vláknitá, větvená, přisedá, mírně tekoucí, stojatá voda
- TŘÍDA: SPÁJIVKY: sladkovodní řasy, daří se jim v kyselejších vodách, stéka, jednobuněčná, mnohobuněčná, Rozmnožování: Spájení (Konjugace):
- Protoplasty se přemění v gamety, → splývají + vzniku tlustostěnné zygospory, ke splývání dochází prostřednictvím komunikačního (konjugačního) kanálku
- NEPHLAVNĚ: Dělením, Fragmenrací
- Velké CHLOROPLASTY, mají charakteristický tvar,
- Chybí bičíkaté stádium
- ŠROUBATKA (Spirogyra):
- Vláknitá stélka, roste do délky
- Stočený chloroplast
- KRÁSIVKY:
- BUŇKA se zářezy (dvojčatkovitá řasa)
- TŘÍDA: PAROŽNATKY: makroskopické řasy, stélka vzpřímená (5 – 90 cm) připomínají přesličky, stojaté, mírně tekoucí vody, sladké i slané, NE volné moře, ve vodě s větším obsahem vápníku
- PAROŽNATKA: (Chara)
PODŘÍŠE VYŠŠÍ ROSTLINY (CORMOBIONTA):
- Zástupci jsou mnohobuněční, autotrofní, dobře přizpůsobeni životu na souši, eukariotní
- Pouze nejprimitivnějších mechorostů STÉLKA
- Vykazují vyšší přizpůsobení života na souši (vývoj vodivých pletiv, průduchy, kutikula na povrchu vegetativních orgánů)
- RECENTN: (současně žijící) DRUHY: vykazují různotvarou (heteromorfní rodozměnu, u vymřelých RHINIOPHYT je rodozměna IZOMORFNÍ (stejnotvará)
- Ve vývoji se více uplatňuje SPOROFYT
- Vyšší rostliny známé od siluru (prvohory 350 mil. Let)
- V TILAKOIDECH chloroplastů: chlorofyl a, b
- 4 ODDĚLENÍ:
- RHYNIOPHYTA
- MECHOROSTY
- KAPRAĎOROSTY
- SEMENNÉ ROSTLINY
ODDĚNENÍ: RHINIOPHYTA:
- Rhyniophyta:
- XYLOFYTA:
- Vyhynulé rostliny
- Výskyt: silur, devon, mělké – behnité vody
- Nejjednodušší vyšší rostliny
- Tělo max. 3 m, bez pravých kořenů:
- Podzemní stonek s funkcí kořene (RHIZOMOID)
- Pravé stonky, vidličnaté větvení
- Dřevostředný cévní svazek
- Koncové části = TELOMY:
- FERTILNÍ: zakončeny výtrusnicí → generativní funkce
- STERILNÍ:nenese výtrusnici → pouze ASYMILAČNÍ funkce
- RODOZMĚNA: izomorfní (stejnotvará)
- Výtrus do mokré půdy → HAPLOIDNÍ GAMETOFYT → vytvoření GAMETANGIÍ (samčí a samičí pohl. Orgány) → produkují GAMETY → splýváním vzniká DIPLOIDNÍ ZYGOTA → diploidní SPOROFYT (nese výtrusnice → haploidní výtrusy) …
- GAMETOFYT a SPOROFYT se neliší tvarem ani velikost
- XYLOFYTA:
ODDĚLENÍ: MECHOROSTY:
- Suchozemská výtrusná rostlina
- Nemají CÉVNÍ SVAZKY (→vázány na vlhké prostředí → malý vzrůst)
- RODOZMĚNA: střídání GAMETOFYTU (převažuje nad sporofytem) a SPOROFYTU:
- VÝTRUS: z haploidního vyklíčí PRVOKLÍČEK (lupenitý charakter) → vyroste VLASTNÍ MECHOVÁ ROSTLINKA = GAMETOFYT nese pohl. Org (GAMETANGIA: samčí: PELATKY, ANTHERIDIA (produkují dvoubičíkaté spermatozoidy), samičí: ZÁRODEČNÍKY, ARCHEGONIA (uzavírají jenu vaječnou buňku))
- → ke SPLÝVÁNÍ GAMET nutná VODA → probíhá ve vodě (kapka)
- SPLÝVANÍM vznikne DIPLOIDNÍ ZYGOTA → dělením (mitotickým) SPOROFYT = štěp s tobolkou = výtrusnice (MEIÓZOU vznikají výtrusy)
- Po dozrání VÝTRUSŮ → upadne víčko, vysypání do přírody, SPOROFYT ODUMÍRÁ (svou
- ROZMNOŽOVÁNÍ FRAGMENTACÍ STÉLKY:
- GAMETOFYT: autonomní:
- Charakter stélky
- NESE gametangia
- Rozlišen na lodyžku s lístky (KAULOID s FYLOIDY) a příchytná vláka (RHIZOIDY)
- SPOROFYT = štěp s tobolkou, svou existencí vázán na GAMETOFYT
- POVRCH kryt KUTIKULOU (kvůli seschnutí)
- VLHKO a SÍNOBYTNÉ rostliny
- VÝVOJ: v prvohorách (KARBON)
- VÝZNAM: zásobárna vody v přírodě, producenti kyslíku, chrání půdu před EROZÍ, zkrášlují přírodu, poskytují RAŠELINU
- SYSTÉM: 3 TŘÍDY: Játrovky, Hlevíky, Mechy
- JÁTROVKY:
- PRVOKLÍČEK: redukovaný
- TOBOLKA se otevírá podélnými trhlinami
- GAMETOFYT: lupenitý charakter NEBO lodyžka s lístky. !LÍSTKY NEMAJÍ STŘEDNÍ ŽEBRO!!
- POROSTNICE MNOHOTVÁRNÁ:
- STÉLKA: lupenitý, laločnatý charakter, dvoudomá, vyrůstají STOPKATÉ TERČE: tvarově odlišené a nesou gametangia, zárodečníky na spodní straně terče jsou otevřené hrdlem dolů
- ZE ZYGOTY vyrůstá krátký štěp s tobolkou
- zralé výtrusy jsou FYZIOLOGICKY rozlišené
- JÁTROVKY:
- ROHOZEC TROJLALOČNÝ:
- Jemné lístky → primitivnější než mech
- VÝSKYT: smrkové lesy, syrový lesní humus
- HLEVÍKY:
- MECHY:
- Rostou pospolitě, pokrývají velké plochy (několik m2)
- GAMETOFYTY: jednodomé i dvoudomé, dobře vyvinutý prvoklíček = PROKEL (PROTONEMA)
- LÍSTKY SE STŘEDNÍM ŽEBREM
- TOBOLKA se otevírá víčkem
- RAŠELINÍK (Sphagnum)
- Rod čítá 150 – 300 druhů
- VÝSKYT: zamokřené místo s neváknitou půdou (kyselejší charakter),
- Staré vrstvy jsou zatlačovány do hloubky → tlení → vznik rašeliny
- Lístky rašeliníky obsahují úzké buňky s CHLOROPLASTY= CHLOROCYSTY (oddělené velkými buněčnými otvory: HIALOCYSTY – za suchy vyplněny vzduchem, za mokra vodou
- Nemá příchytná vlákna, štěp je krátký, tobolka nemá čepičku
- BĚLOMECH SIVÝ:
- Svou přítomností indikuje nekvalitní, málo výživné půdy
- Tvoří kompaktní bochníkovité polštáře
- STÉLKA: dvoudomá
- PLONÍK OBECNÝ:
- STÉLKA: typický tvar (lístky úzké, špičaté) výčka několik desítek sm
- Tobolka má víčko, překryta čepičkou
- Vytváří kompaktní porosty
- DVOUHROTEC CHVOSTNATÝ:
- TOBOLKA a ČEPIČKA: mnohem užší
- MĚŘÍK:
- V listu přítomné ŽEBRO, lístky jemné, křehké
- Náročný na vlhkost prostředí
- ROHOZUB NACHOVÝ:
- Obývá nehostinná místa
- STÉLKA: nízká,
ODDĚLENÍ: KAPRAĎOROSTY:
- = cévnatá, výtrusná rostlina
- Stínobytné rostliny
- Rostliny s vytrvalými podzemními stonky
- RODOZMĚNA: SPOROFYT převládá nad GAMETOFYTEM
- GAMETOFYT: redukovaný, povaha stélky, PROKEL (prvoklíček), výživou nezávislý na sporofytu
- SPOROFYT: členěn na stonek, listy a pravé kořeny (v nich pravé cévní svazky)
- ještě nevytváří květy ani semena
- LISTY:
- Asimilační funkce + Nesou výtrusnice: → TROFOSPOROFYLY
- Pouze asimilační funkce → trofofyly, nesou výtrusnice → SPOROFYLY
- Malé, celokrajné, čárkovité, nijak nečleněné X velké, několikrát speřené, členěné
- VÝTRUSY:
- IZOSPORY = spory stejného typu
- HETEROSPORY = menší samčí MIKROSPORY, větší samičí MEGASPORY
- VÝSKYT: nejvíce v PRVOHORÁCH (CHARAKTER STROMŮ) charakter dnešních: BYLINNÝ
- TŘÍDY:
- PLAVUNĚ
- PŘESLIČKY
- KAPRADINY
- RODOZMĚNA:
- Mitózou ze spory se vyvinou gametofyt = prokel → v proklu se vyvinou gametangia – zárodečníky a pelatky a pohlavními buňkami, vyprodukují GAMETY → dojde k oplození → dojde k OPLOZENÍ
- TÍDA: PLAVUNĚ:
- Výrazná rodozměna
- Vyvinuli se z promitivních rhýniofyt
- Největší výskyt v DEVONU a KARBONU, poté ustupují
- Nynější: bylinný vzrůst
- TĚLO: kormus, tvořeno stonkem, který je plný, nečlánkovaný a vidličnatě se větví, hustě porostlý čárkovitými listy = MIKROFILNÍ TYP LISTŮ: rozlišeny na TROFOFYLY a SPOROFYLY, výtrusnice: na svrchní straně sporofylu: nahloučeny na konci → tvoří výtrusnicové klasy
- ROFOZMĚNY. Z VÝTRUSU VYRŮSTÁ JEDNODOMÝ prokel → vyživuje se SDAPROFYTICKY, vývin několik let, jednodomý, po oplození vzniká ZIGOTA, ze ZIGOTY vzniká
- Chráněné zákonem
- PLAVUŇ VIDLAČKA:
- V lesním podrostu nejčastěji jehličnatých stromů
- Prosluněná místa
- Stonek je POLÉHAVÝ, výška max. 8 cm
- VRANEČEK ŠVÝCARSKÝ:
- Tropické, subtrop. Oblasti
- Mechovitý vzhled
- U nás: 2 druhy
- PROKEL je dvoudomý
- TŘÍDA: PŘESLIČKY:
- Stonky jsou VYSTOUPAVÉ, článkované, duté, přeslenitě větvené
- Pokožka: inkrustována (celé tělo je křehké)
- LISTY: drobné, šupinaté, vyrůstají z uzlin, na bázi jsou popovitě stostlé
- Některé druhy během vegetačního období VYTVÁŘÍ 2 TYPY LODYH:
- JARNÍ: nezelená, nese výtrusnicový klas,
- LETNÍ: fotosyntetizuje, zelená, výhradně asimilační funkce, uložit do oddenku zásobní látkyVÝTRUSY: tvarově stejné, fyziologicky odlišené, kulovitý charakter, opatřen 4 vláhojemnými pentlicemi = HAPTERY, VLIVEM ZMĚN VLHKOSTI SE PENTLICE POHYBUJÍ A VZÁJEMNĚ proplétají (zajištění rozšíření výtrusů ve shlucích)
- KLAS: tvoří sporofyly, přeslenitě uspořádány, výtrusnice na spodní straně, výtrusnice mají charakter vaku
- PŘESLIČKA ROLNÍ: plevel, okraje lesů, 2 typy lodyh: jarní, letní (léčivé),
- PŘESLIČKA LESNÍ: mokřady, břehy rybníků, potůčků, mírně jedovatá, 1 typ lodyhy: prodělává vývoj: na jaře je nezelená, nevětvená, v létě: olistí se, zezelená
- TŘÍDA: KAPRADINY:
- LISTY: megafilní (velké, 2 – 3x zpeřené), funkčně nerozlišené (TROFOSPOROFYLI), V MLÁDÍ jsou SPIRÁLNĚ SVINUTÉ, na spodní straně: KUPKY VÝTRUSNIC: kryté blankou (OSTĚRA)
- STONKY: plné, nečlánkované, vyvinuté pouze ve formě ODDENKU,
- VÝTRUSY: klíčí ve vlhkém prostředí, v zelený srdčitý prokel (oboupohlavný)
- KAPRAĎ SAMEC: ostěry jsou ledvinité,
- PAPRATKA SAMIČÍ: čárkovité ostěry
- OSLADIČ OBECNÝ: nemá ostěry, obzvlášť stínobytný,
- SLEZINÍK ROUTIČKA: suchomilný druh
- HASIVKA ORLIČÍ: listy až 2 metry,
- NEPHROLEPIS: (ledviník ztepilý) pokojová kapradina, stínomilnější,
ODDĚLENÍ: SEMENNÉ ROSTLINY:
- Ve srovnání s výtrusnými rostlinymi 2 momenty:
- Nezávislost procesu oplození na vodním prostředí
- Tvorba dokonalých mnohobuněčných rozmnožovacích útvarů: SEMENA + ve vývoji SPOROFYT výrazně DOMINUJE NAD GAMETOFYTEM, GAMETOFYT je součástí sporofytu a není schopen samostatné existence → díky tomu mohou semenné rostliny proniknout na ekologicky různorodá stanoviště a současně překonávat nepříznivé klimatické podmínky (sucho)
- Str. 147
- PODODDĚLENÍ
- Nahosemenné
- Krytosemenné ros
- PODODDĚLENÍ: NAHOSEMENNÉ:
- SPOLEČNÉ ZNAKY NAHOSEMENNÝCH:
- Nedokonalá ochrana vajíček: vyrůstají volně na plodolistech = jsou NAHÁ, vajíčka dozrávají v semena, která mohou napodobovat BOBULI, PECKOVICI, NAŽKU
- Chybí květní obaly a blizny, pyl je přenášen přímo na nahé vajíčko
- Dřevní část cévních svazků (xylém) tvoří pouze cévice (tracheidy), cévní svazky jsou otevřené → umožňují tloustnutí prostředníctvím kambia
- Samčí a samičí výtrusnicové list (mikro a megasporofyly) tvoří oddělené samčí a samičí šišticovité soubory = ŠIŠTICOVITÁ JEDNOPOHLAVNÁ KVĚTENSTVÍ (nepravé květy)
- Jsou to pouze dřeviny, listy vždy zelené, vzácně opadavé (charakter jehlic)
- Největší rozmach v druhohorách
- SYSTÉM: 4 třídy: kapraďosemenné (lygenodendrophyta), cykasy (cycadophytha),
- PYLOVÉ ZRNO: (MIKROSPÓRA) VZNIKÁ MEÓZOU V PRAŠNÝCH POUZDRECH, obsahuje 2 buňky (větší: vyživovací, vegetativní, menší: rozmnožovací, generativní), chráněno blankou (exina: vyfouklý ve 2 vzdušné vaky), pyl se zachytí na POLINAČNÍ KAPCE (vtáhne pylové zrno do MIKROPILE)klíč v pylovou láčku, generativní buňka → rozdělení ve 2 gamety (nepohyblivé spermatické buňky)
- KAPRAĎOSEMENNÉ:
- Vymřelé, liánovité, stromovité dřeviny
- Devon – jura
- MAKROFILY
- Samčí gamety = spermatozoidy, oplozená vajíčka → semena, k oplození sloužil čížkovitý útvar (listovitý půvo, plod = KUKULA
- CIKASY:
- Většina zástupců vymřelé
- Recentní rostou v tropech, u nás – skleníky, pokojové květiny
- Madagaskar – Jižní Japonsko
- Největší rozmach v druhohorách
- Připomínají palmy (nízký nevětvený kmen, speřené listy makrofilní charakter, na vrcholu vytvářejí růžici)
- SPOROFILY (listy k rozmnož.) vytvářejí jednopohlavné šištice
- Samčí GAMETY obrvené spermatozoidy
- Vajíčka připomínají semennou peckovici
- Zralá semena mají zdužnatělý obal (vznik přeměnou obalu vajíčka)
- Dochováno asi 100 druhů (CYKAS REVOLUTA)
- JINANY:
- Největší rozmach v druhohorách
- Dochován pouze JINAN DVOULALOČNÝ (typické listy, vidličnatá žilnatina)
- Dvoudomý strom, charakter. Opadavé listy, vyrůstají na dobře patrných BRACHYBLASTECH (zkrácené postranní větévky)
- Samčí šištice jsou JEHNĚDOVITÉ, samčí pohl.bň = SPERMATOZOIDY
- K přenosu pylu dochází pomocí větru = VĚTROSPRAŠNÉ
- Vajíčka jsou na PLODOLISTECH, na každém jsou 2
- Semena zdužnatělý obal (připomínají semennou peckovici)
- Strom původem z Číny (od 18. Století běžně v parcích a bot. zahradách)
- TŘÍDA: JEHLIČNANY:
- Dřeviny s jehlicovitými, šupinatými listy
- Jehlice většinou neopadávají
- Přizpůsobené SILNOU EPIDERMIS, VRSTNOU KUTIKULY, ZANOŘENÝMI PRDUCHY → zajištěno zamezení ztráty vody odparem
- Typickým znakem – v pletivech PRISKYŘIČNÉ KANÁLKY
- Většinou jednodomé s oddělenými šišticemi (samčí a samičí na jednou domě)
- TYČINKY = samčí sporofyly, uspořádány v jednopohlavných šišticích, mají žlutou barvu
- PLODOLISTY, SEMENNÉ ŠUPINY = samičí sporofyly, nahloučeny v šišticích, vyrůstají v paždích podpůrných šupin, každá plodolist (šupina) nese 2 nahá vajíčka, temně červená barva
- PYLOVÉ ZRNO:
- RODOZMĚNA:
- Pylové zrno větrem na nahé vajíčko = mnohobuněčné, kryté jedním vaječným obalem (INTEGUMENT) → jedna velká buňka pletiva vajíčka = jednobuněčný zárodečný vak, odpovídá samičímu výtrusu → pyl přenesený na vajíčko vyklíčí v PYLOVOU LÁČKU (uvnitř 2 nepohyblivé spermatické buňky) → mikroskopická láčka s gametami = silně potlačený samčí prokel (SAMČÍ GAMETOFYT), ve vajíčku z jednobuněčného → mnohobuněčný zárodečný vak s několika zárodečníky (v zárodečníku oosféra) = samičí prokel, samičí gametofyt
- PŘ. u borovice, mezi přenesením pylu na vajíčko a oplozením uplyne 1 rok, po oplození se oplozená buňka vyvíjí v zárodech, který má několik děloh, vajíčko se jako celek přeměňuje v nahé semeno, celá samičí květní šištice se postupně mění ve zdřevnatělou šišku, semena jsou většinou křídlatá
- Oplození nahosemenných rostlin je jednoduché = jedna spermatická buňka oplodní vaječnou buňku a druhá vaječná buňka zanikne
- 8 původních druhů: smrk obecný, jedle bělokorá, borovice lesní, borovice kleč, modřín opadavý, jalovec
- DOVEZENÉ: borovice vejmutovka, smrk pichlavý, zerav západní, sekvojovec obrovský, borovice černá, cypřiš obecný, cedr libanonský
- SMRK OBECNÝ:
- Jehlice přisedají na polštářky, je drsná, zralé šištice jsou převislé, nerozpadavé
- JINÉ DRUHY: Smrk ztepilý, pichlavý, stříbrný,
- Kořeny velmi mělké, rozložité, vytváří vývraty
- BOROVICE LESNÍ:
- Jehlice dlouhé, ve svazcích
- Nerozpadavá, všesměrná šiška
- JINÉ DRUHY: černá, vejmutovka, kosodřevina, kleč)
- Kořen kůlovitý, velmi hluboký, vytváří polomy
- JEDLE BĚLOKORÁ:
- Šiška vzpřímená, za zralosti rozpadavá
- Poznávací znak: na rubové straně větve 2 dobře patrné bílé proužky = 2 řady průduchů
- MODŘÍN OPADAVÝ:
- Na podzim shazuje jehličí
- Na větvích patrné BRACHYBLASTY
- Jehlice měkké, šištice jsou drobné
- CEDR:
- Typický pro středomořské oblasti
- Kvalitní dřevo (trvanlivé vonné)
- ZERAV (tůje):
- Vysazovaná v parcích, okolo domů člověkem
- JALOVEC:
- Kuželovitá koruna,
- Šištice polodužnatá podoba, podobné bobulím, jehlice pichlavé
- TIS ČERVENÝ:
- Nemá pryskyřičné kanálky
- Šištice číškovitého tvaru, dužnaté, červené
- Semeno jedovaté (kromě červeného obalu)
- Často v parcích
- PODODDĚLENÍ: KRYTOSEMENNÉ:
- Vyvinuté z LIGINODENDROFIT (v křídě, rozmach v třetihorách)
- Autotrofní, vodní i suchozemské, byliny i dřeviny
- Kvetoucí rostliny (květ chrání gametangia před vysycháním)
- Vajíčka ukryta v PESTÍKU (semeníku) ke stěně přirůstají stopkou
- PYLOVÁ ZRNA vznik v prašných pouzdrech, 2 obaly (exina, intina)
- VAJÍČKO:
- RODOZMĚNA: sporofyt pohlcuje gametofyt, gametofyt závislý na sporofytu, samčí gametofyt = klíčící pylová láčka (zrno), samičí gametofyt = zralý mnohobuněčný zárodečný vak
- ZRÁNÍ VAJÍČKA: 2 OBALY (INTEGUMENTY) uzavírají pletivo (NUCELLUS): mnohobuněčné diploidní pletivo → jedna z diploidních buněk nucelu se nápadně zvětší a meoticky se dělí za vzniku 4 haploidních buněk (MAKROSPOR), 3 menší makrospory zaniknou, zbylá (MEGASPORA) se 3x mitoticky rozdělí → vznik 8 OBLANĚNÝCH BUNĚK:
- Jedna buňka vaječná (OOSFÉRA)
- 2 buňky pomocné (SYNERGIDY)
- 3 buňky protistojné (ANTIPODY)
- 1 buňky s 2 jádry, SPLYNOU = DIPLOIDNÍ STŘEDOVÉ JÁDRO = megaspora se přeměnila ve zralý zárodečný vak (SAMIČÍ GAMETOFYT)
- OPLOZENÍ JE DVOJTÉ:
- 1 spermatická buňka splyne s OOSFÉROU → vznik DIPLOIDNÍ FYGOTY → vyvíjí se ZÁRODEK
- 2. Spermatická buňka splyne se středovým jádrem zárodečného vaku → vznikne TRIPLOIDNÍ ENDOSPÉR (vyživuje zárodek)
- SYSTÉM:
- TŘÍDY: DVOUDĚLOŽNÉ (Čeledě), JEDNODĚLOŽNÉ (Čeledě)
- DVOUDĚLOŽNÉ: ŠÁCHOLANOVITÉ:
- MAGNOLIE:
- Nejprve kvetou, pak olistí
- Rostliny s oboupohlavnými, velkými, spirálními květy, zajímavé
- A „nekonečno“
- Plodemjsou měchýřky, šišticovitého rázu
- MAGNOLIE:
- LEKNÍNOVITÉ:
- Přechod mezi vodním a suchozemským způsobem života
- Květy velké oboupohlavné
- Listy jsou dlouze řapíkaté
- Plodem jsou MĚCHÝŘKY
- LEKNÍN BÍLÝ: Terminální květ velký, býlí, STOJATÉ VODY
- STULÍK ŽLUTÝ: žluté květy
- VIKTORIE AMAZONSKÁ: listy okrouhlé na konci zvednuté „plech“, r=2m, lem až několik dm, od Amazonky, nosnost, květy zapáchají
- PRYSKYŘNÍKOVITÉ:
- Květy oboupohlavné, mnohačetné, volné tyčinky, pestík jednoplodolistové,
- Byliny
- Plodem souplodí nažek nebo měchýřků
- ČEMEŘICE ČERNÁ: nejprve kvete, pak olistí, listy dlouze řapíkaté, v květu nektária
- JATERNÍK PODLÉŠKA: květy velké, fialovomodré, okvětí (ne kalich a koruna), listy přízemní, řapíkaté, trojlaločné
- KONIKLEC LUČNÍ: okvětí, převislé, temně fialová barva, listy přízemní 2x speřené, nápadné členité listeny, PLOD: chmírnaté nažky
- BLATOUCH BAHENNÍ: LODYHA PODÉLNĚ VYSTOUPAVÁ, LISTY SRDČITĚ okrouhlé, okvětí – sytě žlutá barva
- PRYSKYŘNÍK PRUDKÝ: lodyha 1,5m, poléhavá, listy dlouze řapíkaté, květy: koruna a opadavý kalich, plod: souplodí nažek
- OMNĚJ VLČÍ MOR: žluté, velké květy, kalich (korunovitě zbarvený), koruna
- HVOZDÍKOVITÉ:
- Rostliny hmyzosnubné, drobné, čárkovité, vstřícně postavené listy,
- Květy: oboupohlavné, kalich + koruna, 5 četné, podkládány ve vrcholičnatá květenství
- KOUKOL POLNÍ: jednoletá bylina, úzké listy, stonek: lodyha s nachovým květem, kališní lístky přečnívají v korunní lístky, z Asie
- SILENKA NÍCÍ: okraje lesů, květy: bílé, nafouklý kalich, láká noční motýli (začne vonět)
- KOHOUTEK LUČNÍ: květy nachvé barvy, květenství latu z vidlanu
- PTAČINEC VELKOKVĚTÝ: květy: drobné, bílé, korunní lístky hluboce rozeklané, listy na stonku přisedlé
- ROŽEC POLNÍ:
- SMOLNIČKA OBECNÁ
-
- KNOTOVKA BÍLÁ – nafouklý kalich, lodyha je jemně ochlupená
- MÁKOVITÉ:
- Mléčnice v pletivech, mléko obsahuje alkaloidy
- Květy velké oboupohlavné, prchavý kalich
- Hmyzosprašné
- Plodem nejčastěji tobolka
- Zástupci:
- MÁK VLČÍ: tobolka zelená, za zralosti zdřevnatí, uvnitř tobolky drobná olejnatá semena, nařezáváním nezralých makovic se získává opium (obsahuje důležité alkaloidy – kodein, morfin – v lékařství k tišení bolesti), rostlina jedovatá kromě semínek = mák (využití v potravinářství)
- VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ – trvalka, plodem je dvouchlopňová protáhlá tobolka, mléko oranžovo-žlutá barva
- KOPŘIVOVITÉ:
- Větrosnubné
- Nenápadné květy
- Žahavé trichomy – inkrustovaná stěna
- Květy jednopohlavné, malé, sdružené v květenství, nejčastěji vrcholičnaté, převislé laty
- Vytrvalé
- Plodem drobné nažky
- 2 druhy:
- KOPŘIVA DVOUDOMÁ – vytrvalá, zimu přežívá v podobě oddenků, dorůstá až 2m,
- KOPŘIVA ŽAHAVÁ – vzhledově drobnější, max. 50 – 60 cm, i na okrajích polí, jednoletá listy více vykrojené
- BUKVOVITÉ:
- Dřeviny, opadavé, větrosnubné
- Listy jednoduché
- Květy jednopohlavné, většinou drobná vrcholičnatá květenství
- Plodem nažky, u některých druhů speciální název
- Mírný, případně subtropický pás
- Zástupci:
- BUK LESNÍ – nažky – tzv. bukvice – vyhledává je černá zvěř;
-
- DUB LETNÍ: plodem je NAŽKA, NA LISTU 2 KALHOTKY, žalud těsně u větvičky
- DUB ZIMNÍ: žaludy přisedlé, na stopce
- DUB ČERVENÝ: Jiné listy (načervenalé)
- KAŠTAN JEDLÝ: nažka v obalu, uvnitř 3 nažky,
-
- BRÍZOVITÉ
- Opadavé, větrosnubné, jednodomé s jednopohlavnými květy v jehnědách
- Plodem: křídlaté nažky
- BŘÍZA BĚLOKORÁ: Převislé jehnědy, drobné listy,
- OLŠE LEPKAVÁ: zdřevnatělé šištice, šištice se nerozpadávají, neopadávají, drobné, listy na spodní straně lepí, na vrcholu vykrojené
- LÍSKA OBECNÁ: kvete před olistěním, první květy na jaře, samičí květy po 2, blizny v květech nitkovité, červená barva, plod: klasické oříšky
- OPUNCIOVITÉ (sukulenty, kaktusy)
- Ztlustlá lodyha, uvnitř „vodní“ pletivo uzpůsobené k zásobě vody, listy zcela redukované nebo velmi malé, lodyha – zelená, fotosyntetizuje, trny, trichomy: chrání před okusem, nadměrným oparem vody, květy nápadné, různoobalné, oboupohlavné, pouze 1 pestík, nekonečně mnoho tyčinek, plod: bobule, někdy jedlá, původ: Amerika,
- OPUNCIA: jedlé plody,
- MAMILÁRIE:
- MERLÍKOVITÉ:
- Květy oboupohlavné (i jednopohlanvé), redukované okvětí, nenápadlé okvětí, vyktváří květenství (vrcholičnaté, stonky anomálně ztlustlé, plod: nažka, pěstované pro stonky
- ŘEPA OBECNÁ: květy oboupohlavné v klubíčcích, existují varianty (krmná, cukrovka, jedlá)
- ŠPENÁT ZELNÝ: dvoudomá bylina, jednoletka původem z Afghánistánu,
- MERLÍK BÍLÝ: oboupohlavné květy, lodyha až 1m, plevel
- LEBEDA LESKLÁ: rostlina skládková, příkopy cest, lodyha až 1m, listy se na lícové straně lesknou, na rubu – stříbrošedé, dvoudomá s jednopohlavnými květy
- TYKVOVITÉ:
- Poléhavé, popínavé rostliny, plazivé, pletiva bez mléčnic, převážně byliny, plod: bobule
- DÝNĚ OKURKA: dlanité, srdčité listy, jednoduché úponky, jednopohlavné květy, bobule podlouhlá, původ: Indie,
- MELOUN CUKROVÝ: (dýně meloun), plody podlouhlé, kulaté (až 20 cm), původ: Afrika, Asie,
- TYKEV TUREK: plazivá lodyha (až 10m), lodyha štětinatá, květy jednopohlavné (až 10cm), původ: Amerika, bobule až 60 kg,
- BRUKVOVITÉ:
- Hmyzosnubné, byliny, rozšířené, 3500 druhů, oboupohlavné květy, hroznovitá květenství, plod: šešule, šešulka; v pletivech: specializované buňky IDIOBLASTY (obsahují enzym, který způsobuje štěpení látek za vzniku SILISC),
- BRUKEV ZELNÁ: odrůdy: hlávkové zelí, růžičková kapusta, kedluben, květák; dvouletá byliny, původ: středomoří, plod: šešule s dlouhým zobákem,
- BRUKEV ŘEPKA: ŘEPKA OLEJKA: jednoletka, žlutě kvete, pro olejnatá semena (řepkový olej, pro průmysl)
- HOŘTICE BÍLÁ: pěstuje se pro drobná semena, jednoletá bylina, plod: šešule s dlouhým zobanem, květy – žluté, HOŘTICE POLNÍ: plevel
- ŘETKEV SETÁ: jedno – dvouletá bylina z Číny, dva kultivary: ředkev, ředkev ředkvička, hlíza hypokotylového původu, kulovitá, válcovitá
- KŘEN SELSKÝ: plevel, ze Středozemí, vytrvalá bylina, válcovitý kořen se štiplavou chutí,
- KOKOŠKA PASTUŠÍ TOBOLKA: plevel, dvouletá bylina, heterofylie (listy dvojího druhu), bílé květy (květenství – klas), trojboká šešulka
- PENÍZEK ROLNÍ: šešulky mají okrouhlý tvar, plevel
- VRBOVITÉ:
- Dvoudomé dřeviny, květy vytvářejí jehnědy, bezobalné, PLOD: tobolka, semena: chmírnatá
- 600 druhů, celosvětově rozšířena
- VRBA JÍVA:
- TOPOL: černý (větrolamná dřevina), osika (zploštělý řapík)
- VŘESOVCOVITÉ:
- RODODENDRON: PĚNIŠNÍK, z Číny, kožovité listy přečkávají zimní období, nápadné, různě barevné květy,
- VŘES OBECNÝ: skalky, plazivý stonek, drobné, četné květy, plod: tobolka,
- Rod BRUSNICE: klikva, brusnice borůvka, brusnice brusinka,
- BRÍZOVITÉ