Vývoj a charakteristické znaky rostlin ( nižší )

BOBULÁK: až 60 m

HROZNOVICE: (Sargassum) střední Amerika

VÝZNAM:

• krmivo pro ovce
• chemická surovina (z popela: Na₂CO₃, K₂CO₃, I₂ )
• potrava
• zdroj ALGINOVÝCH KYSELIN (farmacie, potravinářský průmysl, textilní)OBRNĚNKY:
• ODDĚLENÍ:

• schránky připomíná brněníKRÁSNOOČKA: EUGLENOPHYTA:
• ODDĚLENÍ:
• stélka: MONADOIDNÍ (jednobuněčná, pohyblivá)
• BARVIVA: chlorofyl a, b, B-karoten, xantofyly
• ZÁSOBNÍ LÁTKA: PARAMYLON (zásobní polysacharid)
• KRÁSNOOČKO ZELENÉ:
  • DĚLENÍ: podélné dělení
  • VÝSKYT: sladká voda, bohatá na organické látky (znečištěná voda)
  • AUTOTROFIE (při nedostatku světla přejde na HETEROTROFII)
  • → MIXOTROFNÍ
  • Pohybuje se za světlem
• KRÁSNOOČKO ŠTÍHLÉ:ZELENÉ ŘASY:
• ODDĚLENÍ:
• Chlorofyl a, b, karoteny, xantofily
• Významná skupina (dali základ vzniku vyšších rostlin)
• ZÁSOBNÍ LÁTKA: škrob
• BS je CELUL=OZNÍ
• Všechny typy stélek
• 10% v moři, zbytek ve sladkých vodách
• Vytváří kolonie:
  • KLASICKÉ (soubor buněk jedné nebo více generaci
  • CENOBIUM (jedna generace 2ⁿ → 4, 8, 16
• TŘÍDA: ZELENIVKY:
  • Všechny stélky (monadoidní, kokální, trichální, pletivná)
  • Žijí jednotlivě i v koloniích
  • ROZMNOŽOVÁNÍ: dělením pohlavně, nebo pomocí výtrusů
  • PLÁŠTĚNKA:
    • Stélka: Monadoidní + 2 – 3 bičíky

• VÁLEŠ KOULIVÝ: TVOŘÍ KOLONIE v podobě duté KOULE (tvarově i fyziologicky různé jedince
• ZRNĚNKA: vzdušná řasa, nejběžnější půdní řasa, zdi, skalní výchoz
• ZELENIVKA CHLORELA: půdní i vodní řasa, součást planktonu, symbióza s houbami, nezmary
• ŘETÍZOVKA (Scenedesmus): tvoří cenóbia mají výběžky (buněčné stěny, jsou plochá počet 4 (buňky)
• KADEŘNATKA: vláknitá řasa, nevětví se, přisedá k podkladu, čisté, pomalu tekoucí potoky
• „MOŘSKÝ SALÁT“ POROST LOCYKOVÝ: mořská zelená řasa, plochá listovitá stélka, přisedá, příbřežní oblasti, potrava, k výrově salátů
• ŽABÍ VLAS: stélka je vláknitá, větvená, přisedá, mírně tekoucí, stojatá voda

• TŘÍDA: SPÁJIVKY: sladkovodní řasy, daří se jim v kyselejších vodách, stéka, jednobuněčná, mnohobuněčná, Rozmnožování: Spájení (Konjugace):

• Protoplasty se přemění v gamety, → splývají + vzniku tlustostěnné zygospory, ke splývání dochází prostřednictvím komunikačního (konjugačního) kanálku
• NEPHLAVNĚ: Dělením, Fragmenrací
• Velké CHLOROPLASTY, mají charakteristický tvar,
• Chybí bičíkaté stádium
• ŠROUBATKA (Spirogyra):
  • Vláknitá stélka, roste do délky
  • Stočený chloroplast

• KRÁSIVKY:
  • BUŇKA se zářezy (dvojčatkovitá řasa)

• TŘÍDA: PAROŽNATKY: makroskopické řasy, stélka vzpřímená (5 – 90 cm) připomínají přesličky, stojaté, mírně tekoucí vody, sladké i slané, NE volné moře, ve vodě s větším obsahem vápníku
  • PAROŽNATKA: (Chara)

PODŘÍŠE VYŠŠÍ ROSTLINY (CORMOBIONTA):

• Zástupci jsou mnohobuněční, autotrofní, dobře přizpůsobeni životu na souši, eukariotní
• Pouze nejprimitivnějších mechorostů STÉLKA
• Vykazují vyšší přizpůsobení života na souši (vývoj vodivých pletiv, průduchy, kutikula na povrchu vegetativních orgánů)
• RECENTN: (současně žijící) DRUHY: vykazují různotvarou (heteromorfní rodozměnu, u vymřelých RHINIOPHYT je rodozměna IZOMORFNÍ (stejnotvará)
• Ve vývoji se více uplatňuje SPOROFYT
• Vyšší rostliny známé od siluru (prvohory 350 mil. Let)
• V TILAKOIDECH chloroplastů: chlorofyl a, b
• 4 ODDĚLENÍ:
  • RHYNIOPHYTA
  • MECHOROSTY
  • KAPRAĎOROSTY
  • SEMENNÉ ROSTLINY

ODDĚNENÍ: RHINIOPHYTA:

• Rhyniophyta:
  • XYLOFYTA:
    • Vyhynulé rostliny
    • Výskyt: silur, devon, mělké – behnité vody
    • Nejjednodušší vyšší rostliny
    • Tělo max. 3 m, bez pravých kořenů:
      • Podzemní stonek s funkcí kořene (RHIZOMOID)
      • Pravé stonky, vidličnaté větvení
      • Dřevostředný cévní svazek
      • Koncové části = TELOMY:
        • FERTILNÍ: zakončeny výtrusnicí → generativní funkce
        • STERILNÍ:nenese výtrusnici → pouze ASYMILAČNÍ funkce
    • RODOZMĚNA: izomorfní (stejnotvará)
      • Výtrus do mokré půdy → HAPLOIDNÍ GAMETOFYT → vytvoření GAMETANGIÍ (samčí a samičí pohl. Orgány) → produkují GAMETY → splýváním vzniká DIPLOIDNÍ ZYGOTA → diploidní SPOROFYT (nese výtrusnice → haploidní výtrusy) …
      • GAMETOFYT a SPOROFYT se neliší tvarem ani velikost

ODDĚLENÍ: MECHOROSTY:

• Suchozemská výtrusná rostlina
• Nemají CÉVNÍ SVAZKY (→vázány na vlhké prostředí → malý vzrůst)
• RODOZMĚNA: střídání GAMETOFYTU (převažuje nad sporofytem) a SPOROFYTU:
  • VÝTRUS: z haploidního vyklíčí PRVOKLÍČEK (lupenitý charakter) → vyroste VLASTNÍ MECHOVÁ ROSTLINKA = GAMETOFYT nese pohl. Org (GAMETANGIA: samčí: PELATKY, ANTHERIDIA (produkují dvoubičíkaté spermatozoidy), samičí: ZÁRODEČNÍKY, ARCHEGONIA (uzavírají jenu vaječnou buňku))
  • → ke SPLÝVÁNÍ GAMET nutná VODA → probíhá ve vodě (kapka)
  • SPLÝVANÍM vznikne DIPLOIDNÍ ZYGOTA → dělením (mitotickým) SPOROFYT = štěp s tobolkou = výtrusnice (MEIÓZOU vznikají výtrusy)
  • Po dozrání VÝTRUSŮ → upadne víčko, vysypání do přírody, SPOROFYT ODUMÍRÁ (svou
  • ROZMNOŽOVÁNÍ FRAGMENTACÍ STÉLKY:
• GAMETOFYT: autonomní:
  • Charakter stélky
  • NESE gametangia
  • Rozlišen na lodyžku s lístky (KAULOID s FYLOIDY) a příchytná vláka (RHIZOIDY)
• SPOROFYT = štěp s tobolkou, svou existencí vázán na GAMETOFYT
• POVRCH kryt KUTIKULOU (kvůli seschnutí)
• VLHKO a SÍNOBYTNÉ rostliny
• VÝVOJ: v prvohorách (KARBON)
• VÝZNAM: zásobárna vody v přírodě, producenti kyslíku, chrání půdu před EROZÍ, zkrášlují přírodu, poskytují RAŠELINU
• SYSTÉM: 3 TŘÍDY: Játrovky, Hlevíky, Mechy
  • JÁTROVKY:
    • PRVOKLÍČEK: redukovaný
    • TOBOLKA se otevírá podélnými trhlinami
    • GAMETOFYT: lupenitý charakter NEBO lodyžka s lístky. !LÍSTKY NEMAJÍ STŘEDNÍ ŽEBRO!!
    • POROSTNICE MNOHOTVÁRNÁ:
      • STÉLKA: lupenitý, laločnatý charakter, dvoudomá, vyrůstají STOPKATÉ TERČE: tvarově odlišené a nesou gametangia, zárodečníky na spodní straně terče jsou otevřené hrdlem dolů
      • ZE ZYGOTY vyrůstá krátký štěp s tobolkou
      • zralé výtrusy jsou FYZIOLOGICKY rozlišené

• ROHOZEC TROJLALOČNÝ:
  • Jemné lístky → primitivnější než mech
  • VÝSKYT: smrkové lesy, syrový lesní humus

• HLEVÍKY:
• MECHY:
  • Rostou pospolitě, pokrývají velké plochy (několik m2)
  • GAMETOFYTY: jednodomé i dvoudomé, dobře vyvinutý prvoklíček = PROKEL (PROTONEMA)
  • LÍSTKY SE STŘEDNÍM ŽEBREM
  • TOBOLKA se otevírá víčkem
  • RAŠELINÍK (Sphagnum)
    • Rod čítá 150 – 300 druhů
    • VÝSKYT: zamokřené místo s neváknitou půdou (kyselejší charakter),
    • Staré vrstvy jsou zatlačovány do hloubky → tlení → vznik rašeliny
    • Lístky rašeliníky obsahují úzké buňky s CHLOROPLASTY= CHLOROCYSTY (oddělené velkými buněčnými otvory: HIALOCYSTY – za suchy vyplněny vzduchem, za mokra vodou
    • Nemá příchytná vlákna, štěp je krátký, tobolka nemá čepičku

• BĚLOMECH SIVÝ:

• Svou přítomností indikuje nekvalitní, málo výživné půdy
• Tvoří kompaktní bochníkovité polštáře
• STÉLKA: dvoudomá

• PLONÍK OBECNÝ:

• STÉLKA: typický tvar (lístky úzké, špičaté) výčka několik desítek sm
• Tobolka má víčko, překryta čepičkou
• Vytváří kompaktní porosty

• DVOUHROTEC CHVOSTNATÝ:

• TOBOLKA a ČEPIČKA: mnohem užší

• MĚŘÍK:

• V listu přítomné ŽEBRO, lístky jemné, křehké
• Náročný na vlhkost prostředí

• ROHOZUB NACHOVÝ:

• Obývá nehostinná místa
• STÉLKA: nízká,

ODDĚLENÍ: KAPRAĎOROSTY:

• = cévnatá, výtrusná rostlina
• Stínobytné rostliny
• Rostliny s vytrvalými podzemními stonky
• RODOZMĚNA: SPOROFYT převládá nad GAMETOFYTEM
  • GAMETOFYT: redukovaný, povaha stélky, PROKEL (prvoklíček), výživou nezávislý na sporofytu
  • SPOROFYT: členěn na stonek, listy a pravé kořeny (v nich pravé cévní svazky)
  • ještě nevytváří květy ani semena
• LISTY:
  • Asimilační funkce + Nesou výtrusnice: → TROFOSPOROFYLY
  • Pouze asimilační funkce → trofofyly, nesou výtrusnice → SPOROFYLY
  • Malé, celokrajné, čárkovité, nijak nečleněné X velké, několikrát speřené, členěné
• VÝTRUSY:
  • IZOSPORY = spory stejného typu
  • HETEROSPORY = menší samčí MIKROSPORY, větší samičí MEGASPORY
• VÝSKYT: nejvíce v PRVOHORÁCH (CHARAKTER STROMŮ) charakter dnešních: BYLINNÝ
• TŘÍDY:
  • PLAVUNĚ
  • PŘESLIČKY
  • KAPRADINY
• RODOZMĚNA:
  • Mitózou ze spory se vyvinou gametofyt = prokel → v proklu se vyvinou gametangia – zárodečníky a pelatky a pohlavními buňkami, vyprodukují GAMETY → dojde k oplození → dojde k OPLOZENÍ
• TÍDA: PLAVUNĚ:
  • Výrazná rodozměna
  • Vyvinuli se z promitivních rhýniofyt
  • Největší výskyt v DEVONU a KARBONU, poté ustupují
  • Nynější: bylinný vzrůst
  • TĚLO: kormus, tvořeno stonkem, který je plný, nečlánkovaný a vidličnatě se větví, hustě porostlý čárkovitými listy = MIKROFILNÍ TYP LISTŮ: rozlišeny na TROFOFYLY a SPOROFYLY, výtrusnice: na svrchní straně sporofylu: nahloučeny na konci → tvoří výtrusnicové klasy
  • ROFOZMĚNY. Z VÝTRUSU VYRŮSTÁ JEDNODOMÝ prokel → vyživuje se SDAPROFYTICKY, vývin několik let, jednodomý, po oplození vzniká ZIGOTA, ze ZIGOTY vzniká
  • Chráněné zákonem
  • PLAVUŇ VIDLAČKA:
    • V lesním podrostu nejčastěji jehličnatých stromů
    • Prosluněná místa
    • Stonek je POLÉHAVÝ, výška max. 8 cm
  • VRANEČEK ŠVÝCARSKÝ:
    • Tropické, subtrop. Oblasti
    • Mechovitý vzhled
    • U nás: 2 druhy
    • PROKEL je dvoudomý
• TŘÍDA: PŘESLIČKY:
  • Stonky jsou VYSTOUPAVÉ, článkované, duté, přeslenitě větvené
  • Pokožka: inkrustována (celé tělo je křehké)
  • LISTY: drobné, šupinaté, vyrůstají z uzlin, na bázi jsou popovitě stostlé
  • Některé druhy během vegetačního období VYTVÁŘÍ 2 TYPY LODYH:

1. JARNÍ: nezelená, nese výtrusnicový klas,
2. LETNÍ: fotosyntetizuje, zelená, výhradně asimilační funkce, uložit do oddenku zásobní látkyVÝTRUSY: tvarově stejné, fyziologicky odlišené, kulovitý charakter, opatřen 4 vláhojemnými pentlicemi = HAPTERY, VLIVEM ZMĚN VLHKOSTI SE PENTLICE POHYBUJÍ A VZÁJEMNĚ proplétají (zajištění rozšíření výtrusů ve shlucích)
3. KLAS: tvoří sporofyly, přeslenitě uspořádány, výtrusnice na spodní straně, výtrusnice mají charakter vaku

• PŘESLIČKA ROLNÍ: plevel, okraje lesů, 2 typy lodyh: jarní, letní (léčivé),
• PŘESLIČKA LESNÍ: mokřady, břehy rybníků, potůčků, mírně jedovatá, 1 typ lodyhy: prodělává vývoj: na jaře je nezelená, nevětvená, v létě: olistí se, zezelená
• TŘÍDA: KAPRADINY:
  • LISTY: megafilní (velké, 2 – 3x zpeřené), funkčně nerozlišené (TROFOSPOROFYLI), V MLÁDÍ jsou SPIRÁLNĚ SVINUTÉ, na spodní straně: KUPKY VÝTRUSNIC: kryté blankou (OSTĚRA)
  • STONKY: plné, nečlánkované, vyvinuté pouze ve formě ODDENKU,
  • VÝTRUSY: klíčí ve vlhkém prostředí, v zelený srdčitý prokel (oboupohlavný)
  • KAPRAĎ SAMEC: ostěry jsou ledvinité,
  • PAPRATKA SAMIČÍ: čárkovité ostěry
  • OSLADIČ OBECNÝ: nemá ostěry, obzvlášť stínobytný,
  • SLEZINÍK ROUTIČKA: suchomilný druh
  • HASIVKA ORLIČÍ: listy až 2 metry,
  • NEPHROLEPIS: (ledviník ztepilý) pokojová kapradina, stínomilnější,

ODDĚLENÍ: SEMENNÉ ROSTLINY:

• Ve srovnání s výtrusnými rostlinymi 2 momenty:
  • Nezávislost procesu oplození na vodním prostředí
  • Tvorba dokonalých mnohobuněčných rozmnožovacích útvarů: SEMENA + ve vývoji SPOROFYT výrazně DOMINUJE NAD GAMETOFYTEM, GAMETOFYT je součástí sporofytu a není schopen samostatné existence → díky tomu mohou semenné rostliny proniknout na ekologicky různorodá stanoviště a současně překonávat nepříznivé klimatické podmínky (sucho)
  • Str. 147
• PODODDĚLENÍ
  • Nahosemenné
  • Krytosemenné ros
• PODODDĚLENÍ: NAHOSEMENNÉ:
  • SPOLEČNÉ ZNAKY NAHOSEMENNÝCH:

1. Nedokonalá ochrana vajíček: vyrůstají volně na plodolistech = jsou NAHÁ, vajíčka dozrávají v semena, která mohou napodobovat BOBULI, PECKOVICI, NAŽKU
2. Chybí květní obaly a blizny, pyl je přenášen přímo na nahé vajíčko
3. Dřevní část cévních svazků (xylém) tvoří pouze cévice (tracheidy), cévní svazky jsou otevřené → umožňují tloustnutí prostředníctvím kambia
4. Samčí a samičí výtrusnicové list (mikro a megasporofyly) tvoří oddělené samčí a samičí šišticovité soubory = ŠIŠTICOVITÁ JEDNOPOHLAVNÁ KVĚTENSTVÍ (nepravé květy)
5. Jsou to pouze dřeviny, listy vždy zelené, vzácně opadavé (charakter jehlic)

• Největší rozmach v druhohorách
• SYSTÉM: 4 třídy: kapraďosemenné (lygenodendrophyta), cykasy (cycadophytha),
• PYLOVÉ ZRNO: (MIKROSPÓRA) VZNIKÁ MEÓZOU V PRAŠNÝCH POUZDRECH, obsahuje 2 buňky (větší: vyživovací, vegetativní, menší: rozmnožovací, generativní), chráněno blankou (exina: vyfouklý ve 2 vzdušné vaky), pyl se zachytí na POLINAČNÍ KAPCE (vtáhne pylové zrno do MIKROPILE)klíč v pylovou láčku, generativní buňka → rozdělení ve 2 gamety (nepohyblivé spermatické buňky)
• KAPRAĎOSEMENNÉ:
  • Vymřelé, liánovité, stromovité dřeviny
  • Devon – jura
  • MAKROFILY
  • Samčí gamety = spermatozoidy, oplozená vajíčka → semena, k oplození sloužil čížkovitý útvar (listovitý půvo, plod = KUKULA
• CIKASY:
  • Většina zástupců vymřelé
  • Recentní rostou v tropech, u nás – skleníky, pokojové květiny
  • Madagaskar – Jižní Japonsko
  • Největší rozmach v druhohorách
  • Připomínají palmy (nízký nevětvený kmen, speřené listy makrofilní charakter, na vrcholu vytvářejí růžici)
  • SPOROFILY (listy k rozmnož.) vytvářejí jednopohlavné šištice
  • Samčí GAMETY obrvené spermatozoidy
  • Vajíčka připomínají semennou peckovici
  • Zralá semena mají zdužnatělý obal (vznik přeměnou obalu vajíčka)
  • Dochováno asi 100 druhů (CYKAS REVOLUTA)
• JINANY:
  • Největší rozmach v druhohorách
  • Dochován pouze JINAN DVOULALOČNÝ (typické listy, vidličnatá žilnatina)
  • Dvoudomý strom, charakter. Opadavé listy, vyrůstají na dobře patrných BRACHYBLASTECH (zkrácené postranní větévky)
  • Samčí šištice jsou JEHNĚDOVITÉ, samčí pohl.bň = SPERMATOZOIDY
  • K přenosu pylu dochází pomocí větru = VĚTROSPRAŠNÉ
  • Vajíčka jsou na PLODOLISTECH, na každém jsou 2
  • Semena zdužnatělý obal (připomínají semennou peckovici)
  • Strom původem z Číny (od 18. Století běžně v parcích a bot. zahradách)
• TŘÍDA: JEHLIČNANY:
  • Dřeviny s jehlicovitými, šupinatými listy
  • Jehlice většinou neopadávají
  • Přizpůsobené SILNOU EPIDERMIS, VRSTNOU KUTIKULY, ZANOŘENÝMI PRDUCHY → zajištěno zamezení ztráty vody odparem
  • Typickým znakem – v pletivech PRISKYŘIČNÉ KANÁLKY
  • Většinou jednodomé s oddělenými šišticemi (samčí a samičí na jednou domě)
  • TYČINKY = samčí sporofyly, uspořádány v jednopohlavných šišticích, mají žlutou barvu
  • PLODOLISTY, SEMENNÉ ŠUPINY = samičí sporofyly, nahloučeny v šišticích, vyrůstají v paždích podpůrných šupin, každá plodolist (šupina) nese 2 nahá vajíčka, temně červená barva
  • PYLOVÉ ZRNO:
  • RODOZMĚNA:
    • Pylové zrno větrem na nahé vajíčko = mnohobuněčné, kryté jedním vaječným obalem (INTEGUMENT) → jedna velká buňka pletiva vajíčka = jednobuněčný zárodečný vak, odpovídá samičímu výtrusu → pyl přenesený na vajíčko vyklíčí v PYLOVOU LÁČKU (uvnitř 2 nepohyblivé spermatické buňky) → mikroskopická láčka s gametami = silně potlačený samčí prokel (SAMČÍ GAMETOFYT), ve vajíčku z jednobuněčného → mnohobuněčný zárodečný vak s několika zárodečníky (v zárodečníku oosféra) = samičí prokel, samičí gametofyt

• PŘ. u borovice, mezi přenesením pylu na vajíčko a oplozením uplyne 1 rok, po oplození se oplozená buňka vyvíjí v zárodech, který má několik děloh, vajíčko se jako celek přeměňuje v nahé semeno, celá samičí květní šištice se postupně mění ve zdřevnatělou šišku, semena jsou většinou křídlatá
• Oplození nahosemenných rostlin je jednoduché = jedna spermatická buňka oplodní vaječnou buňku a druhá vaječná buňka zanikne
• 8 původních druhů: smrk obecný, jedle bělokorá, borovice lesní, borovice kleč, modřín opadavý, jalovec
• DOVEZENÉ: borovice vejmutovka, smrk pichlavý, zerav západní, sekvojovec obrovský, borovice černá, cypřiš obecný, cedr libanonský
• SMRK OBECNÝ:
  • Jehlice přisedají na polštářky, je drsná, zralé šištice jsou převislé, nerozpadavé
  • JINÉ DRUHY: Smrk ztepilý, pichlavý, stříbrný,
  • Kořeny velmi mělké, rozložité, vytváří vývraty
• BOROVICE LESNÍ:
  • Jehlice dlouhé, ve svazcích
  • Nerozpadavá, všesměrná šiška
  • JINÉ DRUHY: černá, vejmutovka, kosodřevina, kleč)
  • Kořen kůlovitý, velmi hluboký, vytváří polomy
• JEDLE BĚLOKORÁ:
  • Šiška vzpřímená, za zralosti rozpadavá
  • Poznávací znak: na rubové straně větve 2 dobře patrné bílé proužky = 2 řady průduchů
• MODŘÍN OPADAVÝ:
  • Na podzim shazuje jehličí
  • Na větvích patrné BRACHYBLASTY
  • Jehlice měkké, šištice jsou drobné
• CEDR:
  • Typický pro středomořské oblasti
  • Kvalitní dřevo (trvanlivé vonné)
• ZERAV (tůje):
  • Vysazovaná v parcích, okolo domů člověkem
• JALOVEC:
  • Kuželovitá koruna,
  • Šištice polodužnatá podoba, podobné bobulím, jehlice pichlavé
• TIS ČERVENÝ:
  • Nemá pryskyřičné kanálky
  • Šištice číškovitého tvaru, dužnaté, červené
  • Semeno jedovaté (kromě červeného obalu)
  • Často v parcích
• PODODDĚLENÍ: KRYTOSEMENNÉ:
  • Vyvinuté z LIGINODENDROFIT (v křídě, rozmach v třetihorách)
  • Autotrofní, vodní i suchozemské, byliny i dřeviny
  • Kvetoucí rostliny (květ chrání gametangia před vysycháním)
  • Vajíčka ukryta v PESTÍKU (semeníku) ke stěně přirůstají stopkou
  • PYLOVÁ ZRNA vznik v prašných pouzdrech, 2 obaly (exina, intina)
  • VAJÍČKO:
  • RODOZMĚNA: sporofyt pohlcuje gametofyt, gametofyt závislý na sporofytu, samčí gametofyt = klíčící pylová láčka (zrno), samičí gametofyt = zralý mnohobuněčný zárodečný vak
  • ZRÁNÍ VAJÍČKA: 2 OBALY (INTEGUMENTY) uzavírají pletivo (NUCELLUS): mnohobuněčné diploidní pletivo → jedna z diploidních buněk nucelu se nápadně zvětší a meoticky se dělí za vzniku 4 haploidních buněk (MAKROSPOR), 3 menší makrospory zaniknou, zbylá (MEGASPORA) se 3x mitoticky rozdělí → vznik 8 OBLANĚNÝCH BUNĚK:
    • Jedna buňka vaječná (OOSFÉRA)
    • 2 buňky pomocné (SYNERGIDY)
    • 3 buňky protistojné (ANTIPODY)
    • 1 buňky s 2 jádry, SPLYNOU = DIPLOIDNÍ STŘEDOVÉ JÁDRO = megaspora se přeměnila ve zralý zárodečný vak (SAMIČÍ GAMETOFYT)
  • OPLOZENÍ JE DVOJTÉ:
    • 1 spermatická buňka splyne s OOSFÉROU → vznik DIPLOIDNÍ FYGOTY → vyvíjí se ZÁRODEK
    • 2. Spermatická buňka splyne se středovým jádrem zárodečného vaku → vznikne TRIPLOIDNÍ ENDOSPÉR (vyživuje zárodek)
  • SYSTÉM:
  • TŘÍDY: DVOUDĚLOŽNÉ (Čeledě), JEDNODĚLOŽNÉ (Čeledě)
  • DVOUDĚLOŽNÉ: ŠÁCHOLANOVITÉ:
    • MAGNOLIE:
      • Nejprve kvetou, pak olistí
      • Rostliny s oboupohlavnými, velkými, spirálními květy, zajímavé
      • A „nekonečno“
      • Plodemjsou měchýřky, šišticovitého rázu
  • LEKNÍNOVITÉ:
    • Přechod mezi vodním a suchozemským způsobem života
    • Květy velké oboupohlavné
    • Listy jsou dlouze řapíkaté
    • Plodem jsou MĚCHÝŘKY
    • LEKNÍN BÍLÝ: Terminální květ velký, býlí, STOJATÉ VODY
    • STULÍK ŽLUTÝ: žluté květy
    • VIKTORIE AMAZONSKÁ: listy okrouhlé na konci zvednuté „plech“, r=2m, lem až několik dm, od Amazonky, nosnost, květy zapáchají
  • PRYSKYŘNÍKOVITÉ:
    • Květy oboupohlavné, mnohačetné, volné tyčinky, pestík jednoplodolistové,
    • Byliny
    • Plodem souplodí nažek nebo měchýřků
    • ČEMEŘICE ČERNÁ: nejprve kvete, pak olistí, listy dlouze řapíkaté, v květu nektária
    • JATERNÍK PODLÉŠKA: květy velké, fialovomodré, okvětí (ne kalich a koruna), listy přízemní, řapíkaté, trojlaločné
    • KONIKLEC LUČNÍ: okvětí, převislé, temně fialová barva, listy přízemní 2x speřené, nápadné členité listeny, PLOD: chmírnaté nažky
    • BLATOUCH BAHENNÍ: LODYHA PODÉLNĚ VYSTOUPAVÁ, LISTY SRDČITĚ okrouhlé, okvětí – sytě žlutá barva
    • PRYSKYŘNÍK PRUDKÝ: lodyha 1,5m, poléhavá, listy dlouze řapíkaté, květy: koruna a opadavý kalich, plod: souplodí nažek
    • OMNĚJ VLČÍ MOR: žluté, velké květy, kalich (korunovitě zbarvený), koruna
  • HVOZDÍKOVITÉ:
    • Rostliny hmyzosnubné, drobné, čárkovité, vstřícně postavené listy,
    • Květy: oboupohlavné, kalich + koruna, 5 četné, podkládány ve vrcholičnatá květenství
    • KOUKOL POLNÍ: jednoletá bylina, úzké listy, stonek: lodyha s nachovým květem, kališní lístky přečnívají v korunní lístky, z Asie
    • SILENKA NÍCÍ: okraje lesů, květy: bílé, nafouklý kalich, láká noční motýli (začne vonět)
    • KOHOUTEK LUČNÍ: květy nachvé barvy, květenství latu z vidlanu
    • PTAČINEC VELKOKVĚTÝ: květy: drobné, bílé, korunní lístky hluboce rozeklané, listy na stonku přisedlé
    • ROŽEC POLNÍ:

     

  • SMOLNIČKA OBECNÁ
  • • KNOTOVKA BÍLÁ – nafouklý kalich, lodyha je jemně ochlupená
  • MÁKOVITÉ:
    • Mléčnice v pletivech, mléko obsahuje alkaloidy
    • Květy velké oboupohlavné, prchavý kalich
    • Hmyzosprašné
    • Plodem nejčastěji tobolka
    • Zástupci:
    • MÁK VLČÍ: tobolka zelená, za zralosti zdřevnatí, uvnitř tobolky drobná olejnatá semena, nařezáváním nezralých makovic se získává opium (obsahuje důležité alkaloidy – kodein, morfin – v lékařství k tišení bolesti), rostlina jedovatá kromě semínek = mák (využití v potravinářství)
    • VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ – trvalka, plodem je dvouchlopňová protáhlá tobolka, mléko oranžovo-žlutá barva

   

• KOPŘIVOVITÉ:
• Větrosnubné
• Nenápadné květy
• Žahavé trichomy – inkrustovaná stěna
• Květy jednopohlavné, malé, sdružené v květenství, nejčastěji vrcholičnaté, převislé laty
• Vytrvalé
• Plodem drobné nažky
• 2 druhy:
• KOPŘIVA DVOUDOMÁ – vytrvalá, zimu přežívá v podobě oddenků, dorůstá až 2m,
• KOPŘIVA ŽAHAVÁ – vzhledově drobnější, max. 50 – 60 cm, i na okrajích polí, jednoletá listy více vykrojené
• BUKVOVITÉ:
• Dřeviny, opadavé, větrosnubné
• Listy jednoduché
• Květy jednopohlavné, většinou drobná vrcholičnatá květenství
• Plodem nažky, u některých druhů speciální název
• Mírný, případně subtropický pás
• Zástupci:
• BUK LESNÍ – nažky – tzv. bukvice – vyhledává je černá zvěř;
• • DUB LETNÍ: plodem je NAŽKA, NA LISTU 2 KALHOTKY, žalud těsně u větvičky
  • DUB ZIMNÍ: žaludy přisedlé, na stopce
  • DUB ČERVENÝ: Jiné listy (načervenalé)
  • KAŠTAN JEDLÝ: nažka v obalu, uvnitř 3 nažky,
• • BRÍZOVITÉ
    • Opadavé, větrosnubné, jednodomé s jednopohlavnými květy v jehnědách
    • Plodem: křídlaté nažky
    • BŘÍZA BĚLOKORÁ: Převislé jehnědy, drobné listy,
    • OLŠE LEPKAVÁ: zdřevnatělé šištice, šištice se nerozpadávají, neopadávají, drobné, listy na spodní straně lepí, na vrcholu vykrojené
    • LÍSKA OBECNÁ: kvete před olistěním, první květy na jaře, samičí květy po 2, blizny v květech nitkovité, červená barva, plod: klasické oříšky
  • OPUNCIOVITÉ (sukulenty, kaktusy)
    • Ztlustlá lodyha, uvnitř „vodní“ pletivo uzpůsobené k zásobě vody, listy zcela redukované nebo velmi malé, lodyha – zelená, fotosyntetizuje, trny, trichomy: chrání před okusem, nadměrným oparem vody, květy nápadné, různoobalné, oboupohlavné, pouze 1 pestík, nekonečně mnoho tyčinek, plod: bobule, někdy jedlá, původ: Amerika,
    • OPUNCIA: jedlé plody,
    • MAMILÁRIE:
  • MERLÍKOVITÉ:
    • Květy oboupohlavné (i jednopohlanvé), redukované okvětí, nenápadlé okvětí, vyktváří květenství (vrcholičnaté, stonky anomálně ztlustlé, plod: nažka, pěstované pro stonky
    • ŘEPA OBECNÁ: květy oboupohlavné v klubíčcích, existují varianty (krmná, cukrovka, jedlá)
    • ŠPENÁT ZELNÝ: dvoudomá bylina, jednoletka původem z Afghánistánu,
    • MERLÍK BÍLÝ: oboupohlavné květy, lodyha až 1m, plevel
    • LEBEDA LESKLÁ: rostlina skládková, příkopy cest, lodyha až 1m, listy se na lícové straně lesknou, na rubu – stříbrošedé, dvoudomá s jednopohlavnými květy
  • TYKVOVITÉ:
    • Poléhavé, popínavé rostliny, plazivé, pletiva bez mléčnic, převážně byliny, plod: bobule
    • DÝNĚ OKURKA: dlanité, srdčité listy, jednoduché úponky, jednopohlavné květy, bobule podlouhlá, původ: Indie,
    • MELOUN CUKROVÝ: (dýně meloun), plody podlouhlé, kulaté (až 20 cm), původ: Afrika, Asie,
    • TYKEV TUREK: plazivá lodyha (až 10m), lodyha štětinatá, květy jednopohlavné (až 10cm), původ: Amerika, bobule až 60 kg,
  • BRUKVOVITÉ:
    • Hmyzosnubné, byliny, rozšířené, 3500 druhů, oboupohlavné květy, hroznovitá květenství, plod: šešule, šešulka; v pletivech: specializované buňky IDIOBLASTY (obsahují enzym, který způsobuje štěpení látek za vzniku SILISC),
    • BRUKEV ZELNÁ: odrůdy: hlávkové zelí, růžičková kapusta, kedluben, květák; dvouletá byliny, původ: středomoří, plod: šešule s dlouhým zobákem,
    • BRUKEV ŘEPKA: ŘEPKA OLEJKA: jednoletka, žlutě kvete, pro olejnatá semena (řepkový olej, pro průmysl)
    • HOŘTICE BÍLÁ: pěstuje se pro drobná semena, jednoletá bylina, plod: šešule s dlouhým zobanem, květy – žluté, HOŘTICE POLNÍ: plevel
    • ŘETKEV SETÁ: jedno – dvouletá bylina z Číny, dva kultivary: ředkev, ředkev ředkvička, hlíza hypokotylového původu, kulovitá, válcovitá
    • KŘEN SELSKÝ: plevel, ze Středozemí, vytrvalá bylina, válcovitý kořen se štiplavou chutí,
    • KOKOŠKA PASTUŠÍ TOBOLKA: plevel, dvouletá bylina, heterofylie (listy dvojího druhu), bílé květy (květenství – klas), trojboká šešulka
    • PENÍZEK ROLNÍ: šešulky mají okrouhlý tvar, plevel
  • VRBOVITÉ:
    • Dvoudomé dřeviny, květy vytvářejí jehnědy, bezobalné, PLOD: tobolka, semena: chmírnatá
    • 600 druhů, celosvětově rozšířena
    • VRBA JÍVA:
    • TOPOL: černý (větrolamná dřevina), osika (zploštělý řapík)
  • VŘESOVCOVITÉ:
    • RODODENDRON: PĚNIŠNÍK, z Číny, kožovité listy přečkávají zimní období, nápadné, různě barevné květy,
    • VŘES OBECNÝ: skalky, plazivý stonek, drobné, četné květy, plod: tobolka,
    • Rod BRUSNICE: klikva, brusnice borůvka, brusnice brusinka,