Systém a evoluce živočichů

podříše Prvoci-Protozoa

Jednobuněčné organismy(všechny životní funkce vykonává jedna buňka)

• funkce vykonávají organelami
• jsou to převážně heterotrofní organismy(jsou i autotrofní vyjímky)
• většinou jsou mikroskopických rozměrů
• příjem potravy – celým povrchem buňky, nebo fagocytózou(pohlcením cizí částice- např.bílé krvinky)
• po přijetí potravy – trávení(mají trávicí vakuoly)
• pulsační vakuoly(vyměšování) – regulují množství látek v buňce, patří k trávení
• mají schopnost encystace(vytváří se cysta)-zapouzdření pro nepříznivé podmínky
• rozmnožování – dělí se příčným dělením, roste geometrickou řadou(nepohlavní)
• pohlavní(splývání)- přiblíží se, spojí se, vymění si cytoplazmu.
• obojí – metageneze, rodozměna(střídání pohlavních i nepohlavních)
• – liší se od sebe pohlavní i nepohlavní
• rozšíření– kosmopolité(vyskytují se všude na světě(prvoci)), i v různých prostředích)

 

kmen praprvoci(sacrimastogophora)

Skupina organismů mají pohybové ústroječky:

• bičík(flagellum)- pohybují se jím
• panožky(pseudopostia)

podkmen bičíkovci(fgagellata)

• buňky, které mají jeden nebo více bičíků v pohybu
• živí se zbytky organických látek(bakteriemi)
• mohou cizopasit
• zástupci- Trypozoma spavičná(způsobuje spavou nemoc)- má undulující membránu

podkmen kořenonožci(sarcodina)

• mají měňavkovitý tvar tzn., mění se přesouváním cytoplazmy
• potravu přijímají fagocytózou
• žijí ve vodě, půdě

řád měňavky(amoeba)

• pohybují se měňavkovitým pohybem tzn. Přesouváním cytoplazmy

zástupci –  Měňavka zubní(napomáhá vzniku zubnímu kazu)

Měňavka úplavičná(způsobuje úplavici)

řád krytenky(Testaceta)

• organismy, které mají tělo kryté schránkou
• žijí ve vodě, půdě

zástupce-  Štítovka obecná

řád Dírkonožci(Foraminifera)

• mají různé schránky, mají v nich dírku
• schránky jsou z uhličitanu vápenatého CaCo₃
• ze schránek vystrkují panožky, kterými se pohybují

zástupce- kulovinka vznášivá

řád Mřížovci

• schránky jsou z SiO₂, jsou mřížované
• žijí v mořských vodách a v nejjemnějším písku

kmen výtrusovci(Apicomplexa)

• kmen, který cizopasí, pronikají do těl živočichů(hostitelů)

podmen krvinovky(Haemosporidia)

• cizopasí v červených krvinkách obratlovců
• napadají člověka
• nemoci: Malárie(přenos komárem Anophelem)

podkm. Kokcidie(Coccida)

• mohou cizopasit i na bezobratlých členovcích(hmyz, pavouci)
• nemoc: kokcidióza(králíci)- hořečnaté onemocnění

toxoplasmóza(člověk)- způsobuje zduření mízních uzlin, něco jako zánět

kmen hmyzomorky(microspora)

• cizopasí na hmyzu, vyjímečně na větších

kmen výtrusenky(myxozoa)

• cizopasí v mezibuněčných prostorách u obratlovců, bezobratlovců

kmen nálevníci(ciliphora)

• objevují se v různých nálevech(v akt.stavu)
• jsou v cistě
• pohybují se pomocí brv.bičíků na povrchu těla

zástupci – Trepka Velká(vypadá jak otisk boty)

Výřenka- má zvláštní pohybové ústrojí

Mrskavka- má zvláštní pohybové ústrojí

podříše Mnohobuněčné organismy(Metazoa)

Cytoplazma  – má speciální stavbu, obsahuje tzv.buněčné inkluze

základem jsou tzv.biomembrány -tvoří organdy  se dělí na: ribozómy( obsahují kyselinu RNA (ribonukleová)bílkoviny)

: chromozómy(obsahují kyselinu DNA(deoxyribonukleová), což je nositel genetických informací)

:plazmatickou membránu(reguluje prùchod látek do buòky)

:bunìènou stìnu(urèuje tvar buòky, drží jej pohromadì, bývá polopropustná)

Cytologie:

• nauka o buòce
• buòka 60% -90% z H₂O
• zbytek-sušina – převážná část organické látky
• anorganické také zastoupeny(minerály)

Organické látky:

• sloučeniny uhlíku C
• např.: bílkoviny(tvořeny aminokyselinami, mají různé funkce v buňce . Mohou sloužit jako enzymy, hormony)
• Např.:cukry(sacharidy)- rozděleny podle množství, každý má základní počet uhlíků. Dělí se na: monosacharidy, polysacharidy etc…)
• tuky(lipidy)- zásobárna energie, jsou to estery karboxylových sloučenin
• nukleové kyseliny– RNA– ribonukleová kyselina
• DNA- deoxyribonukleová kyselina

 

Typy buňek

prokariotická- prokaryota

• má primitivní strukturu
• obs.v buňce pouze ribozómy
• má jádro s jedním chromozomem
• bičík
• např.:bakterie, sinice
• eukaroatická- eukaryota- složitější
• tvoří těla živočichů
• více buněčných organel
• organely – mitochondrie- Centrum a zdrojem chemických reakcí

endoplazmatické retikulum – měchýřky obsahují různé enzymy(soustava ) a katalytické

golgiho aparát- upravují v něm látky jdoucí z buňky  ven

lyzozómy-  obsahují enzymy(štěpné)

ribozómy- vznikají zde nové bílkoviny, dochází zde také k syntéze bílkovin

jádro- obsahuje chromozómy(DNA)

buněčná stěna- drží buňku pohromadě, má ochrannou funkci

cytoskeletální soustava– kostra buňky, obsahuje mikrotubuly(mikroskopické trubičky) a  mikrofilamenta(mikroskopické tyčinky)

Rozmnožování buňky- v prokariotické buňce- dojde ke zdvojení chromozómů(replikace)

v eukariostické buňce – přímé dělení – (amitóza) – je ojedinělé, např.: rakovina. Zaškrtí se uprostřed a buňka se rozdělí.

nepřímé

1)sfáze(syntetická)

dochází k zdvojení molekul DNA

2)profáze

zdvojení chromozómů – haploidní(původní)

• diploidní(zdvojený)
• a dělící vřeténko(na krajích buňky)

3)metafáze

chromozómy se posouvají do ekvatoriální(rovníkové) polohy

4)anafáze

chromozómy jsou přitahovány pomocí dělícího vřeténka k pólům

5)telofáze

zaniká dělící vřeténko, chromozómy se shlukují. Postupně se rozdělí celá buňka

6)interfáze

nastává po rozdělení přestávka v dělení. Vznikají dvě samostatné buňky.

Třetí typ buněčného dělení- meióza(tzv. zrací dělení)

tvoří se při něm gamety, nebo-li pohlavní buňky

Při nepohlavním rozmnožování je nevýhoda v tom, že dceřinný organismus, potomek má stejný genetický materiál skombinovaný od otce, matky

Vývoj mnohobuněčných organismů

Ontogeneze

vývoj mnohobuněčných organismů, má několik fází

1)  tvorba pohlavních buněk u rodičovských jedinců(pohlavní buňky=gamety)

samičí(jsou větší)=makrogamety(vajíčka)

samčí=mikrogamety(spermie)

Končí(vývoj fáze) splynutím samčích i samičích buněk.

• prenatální(zárodečný vývoj) vývin zárodku na těle matky(popřípadně ve vajíčku)
• narození jedince(postnatální)

Pohlavní rozmnožování

gamety(pohl.buňky)- gonády(pohl.žlázy)- varle(testis)

• vaječník(ovarium) hermafrodit- má samčí i samičí buňky v jednom organismu goniochoristé(buďto samči nebo samičí v jednom těle buněk nebo pohlavních žláz)

primární pohlavní znaky-(jedinec má v těle pohlavní  žlázy, či buňky některého pohlaví)

sekundární pohlavní znaky(vnější morfologické znaky) gametogeneze- vývoj pohlavní buněk, dělí se na spermatogenezy(samčí) a oogenezy(samičí)

probíhá v několika fázích

• rozmnožovací(množení pohlavních buněk)
• růstová(buňka roste, hromadění zásobních látek)
• zrací(dochází k dělení pohlavních buňek)

spermatogeneze – výchozí buň. Spermatogonie(dělí se pomocí miliózy a vznikají primární spermatocyty( mění se v spermatidy, nakonec se mění v spermie)

spermie- má hlavičku s genetickou informací, krček a bičík

oogeneze- výchozí buňka oogonie( primární  oocyty, sekundární oocyty, mění se ootidy, nakonec se mění v vajíčko)

vajíčko- malá  buňka vyvíjí se jich méně než spermií, u většiny živočichů obsahuje žloutek, dále jen buněčné obaly

Páření- pohlavní aktivita- cíl oplození

Meioza- zrací, redukční rozmnožovaní.

zdvojují se pouze polovičky chromozómů

má několik fází

1)profáze

1. Leptotene( z chromozómů se vytvářejí vlákna)
2. Zygotene( samčí, samičí se přiblíží)
3. Pachytene( crossing over- překřížení chromozómů
4. Diplotene( oddálení chromozómů)
5. Diakineze(vymizení jaderné membrány)

2)  metafáze

• anafáze
• telofáze

Embryogeneze– zárodečný vývoj. Probíhá od oplození do narození

Blastogeneze(rýhování vajíčka)

1)  morula

• blastura– některé organické složky zde zůstávají

Gastula–   tak se říká vchýlením buněk dovnitř vrstvy buněk- zárodečné listy

1. ektoderm( vnější)
2. entoderm( vnitřní)
3. mezoderm( u složitějších).

 

Organogeneze- vývoj orgánů, ve kterém dochází k vývoji

zárodečné listy-ekto(vnější)-pokožka a její výrůstky, část trávící soustavy

• endo(vnitřní)- plíce,žábry
• mezo(střední)- svalstvo, kostra

Postembryonální vývoj– od vylíhnutí do smrti

• přímý: z vajíčka u z těla matky, vzniká larva, pak kukla, poté imago a pak dospělec
• nepřímý: primitivní orgány, hmyz, vylíhne se z vajíčka larva, pak vzniká imago a poté dospělec

 

 

 

Přehled Mnohobuněčných organismů

Diblastika

Kmen vločkovci

• mořští živočichové, tělo nepravidelná placička
• mají dvě hřbetní- dorsální
• břišní– ventrální
• živí se bakteriemi, potravu přijímají fagocytózou

kmen houby

• žijí v mořích
• různá velikost, proto mohou tvořit kolonie
• tělo, mají povrchová vrstva epitel, límečkové buňky(choanocyty)
• mezoglea– hmota houby. Drobounké jehličky vápenaté a spolu se spongin kostru

 

 

 

kmen žahavci

• vodní živočichové, kteří mají tělo vakuovitého tvaru s chapadly
• tělo je paprsčiťe souměrné
• podobají se gastule(medúza)
• žahavé buňky v ektodermální pokožce
• žahavé buňky se nazývají cnidocyty
• nervová soustava je difúzní(rozptýlená)
• trávicí soustavu tvoří tzv.láčka, což je slepá trávicí dutina z jedním otvorem
• mohou se vyskytovat ve dvou formách:

1. polyp– žije přisedlým způsobem na kamenech, mají nožní terč, chapadla
2. medúzu– volně pohyblivá

• nemají vylučovací, cévní a dýchací soustavu

Rozmnožovací soustava

• goniochoristé, ale vyjímkou je nezmar, který je hermafrodit

Rodozměna

• střídají se stádia polypa a medúzy

třida polypovci

• trvá déle stádium polypa
• nachází se v moři, i v sladkých vodách
• převládá stádium polypa
• někdy nemají stádium medúza

 

řád Nezmaři(hydroidea)

• chybí jim stádium medúza
• vyskytují se jenom v stádiu polypa
• rozmnožují se nepohlavně. Nedochází k strobilaci
• rozmnožování se nazývá pučení
• mají láčku, která začíná ústním otvorem, který je obklopen rameny
• v pokožce nezmara jsou žahavé buňky, které slouží k usmrcení potravy
• pomocí nich si přisnuje potravu k ústnímu otvoru

zástupci: Nezmar hnědý, modrý

Medúzka

řád Trubýši( siphophora)

• vyskytují se ve volně plovoucích koloniích, připomínají tvarem medúzu

zástupci: Měchýřovka portugalská

třída Medúzovci

• trvá déle stádium medúza, což je pohlavní stádium
• později přisedá, mění se v polypa
• dochází k strobilaci– vzniká opět stádium medúzy

zástupci: Talířovka ušatá

Čtyřhranky etc…

třída koratnatci(antozoa)

• nemají stádium medúza
• při rozmnožování mají larvu
• nebo se rozmnožují pučením
• vytvářejí si schránky z uhličitanu vápenatého, které po jejich vymření zůstávají a vytvářejí korálové útesy

zástupci: Korál červený

Pérovník červený

Sasanka mořská(nevytváří schránku)

kmen Žebernatky(Ctenophora)

• můžou být paprsčité, souměrné
• nemají žahavé buňky
• pohybují se pomocí osmi žeber
• zástupci: Žebrovka vejčitá

 

Triblastica

• – organismy se třemi zárodečnými listy, které můžou být v různém stádiu vývoje
• v nich rozeznáváme dvoustrannou souměrnost, proto se někdy nazývají biktelaria
• dá se rozeznat přední i zadní strana
• u složitějších jsou dva tělní otvory
• nervová soustava– bývá nejčastěji na břišní straně
• cévní soustava– na hřbetní straně
• tělní dutiny(rozlišujeme je podle stupně vývoje)
• Schizocelia– nejprimitivnější, kteří mají takovou morulovitou stavbu.

Kmen morulovci

• mívají mikroskopické rozměry
• bývají endoparazité
• parazitují na drobných mořských živočiších
• přechodný typ mezi diblastiky a triblastiky

kmen Ploštěnci

• mají ploché tělo
• většinou žijí ve vlhkých, vodných prostředích
• mají dva zárodečné listy
• mají mezenchym(vrstva buňek mezi ekto a entodermem)- dva mezibuněčné prostory tvoří tělní dutinu schizocel
• nervová soustava tzv. gangliová(shluk nerv.buněk)
• mají dvě základní, mozková ganglia, ze kterých vybíhá do těla šest nervových pruhů, které jsou pospojovány příčnými spojkami komisory
• vývojové kanálky- protonefridie – základ tvoří plaménkové buňky(mají svazek pohyblivých bičíků)¸jsou to převážně hermafroditi

 

třida Motolice

• zvláštní druh živočichů
• smyslové orgány a svaly mají zakrnělé
• mívají přísavky a háčky
• živí se krví a tkáněmi
• mívají několik mezihostitelů(přiživovatelů)

zástupce: Motolice jaterní(škodí v játrech obratlovců)

Motolice kopinatá

třída Tasemnice

• vnitřní parazité
• nejčastěji parazitují na střevech obratlovců
• speciální živočich má na hlavě přísavky a háčky
• mohou mít až deset metrů
• s poslední části se vytvářejí vajíčka, ty se odpojí, dostanou se ven s výkaly, které se použijí jako hnojivo na zeleň tu sežere zvíře= vajíčka se dostanou do zvířete a z nich se vytvoří boubel, který se s masem dostane do těla člověka(pouze se syrovým masem, nebo špatně upečeným)=vyroste tasemnice.
• jsou to hermafroditi

zástupci: Tasemnice bezbranná(3-10m, napadá hovězí dobytek)

Tasemnice dlouhočlenná(2-3 m, napadá prasata)

Tasemnice vrtohlavá(živí se mozkem, většinou u ovcí)

Škulovec široký(má cca.20cm, způsobuje ucpání střev, napadá vodní živočichy

Měchožil zhoubný(cca.pár mm až 0,5cm, napadá králíky, kozy, lišky, vlky…)

• pokud se stane, že se dostane pouze boubel do těla, tak se ukládá do svalstva, kde parazituje.

kmen Pásnice(nemertini)

• vodní živočichové
• mají protáhlé tělo s vychlýpytelným chobotem
• u některých jsou na chobotu žahavé buňky, které mají jedovaté látky sloužící k usmrcení potravy
• cévní soustavu mají uzavřenou, mají hřbetní cévu(jedna velká céva)
• vylučovací soustava- protonefridie- odvodové kanálky
• dýchací soustava– nemají dýchací orgán, dýchají celým povrchem těla
• goniochoristé-nemají obojí pohlavní ústrojí v jednom těle

zástupci– Pásemnička sladkovodní

• Pásmovka Velká

Pseudocelia

kmen mechovnatci

• drobní živočichové, tělo má tvar kalichu na stopce
• uprostřed kalichu je ústní otvor obklopen množstvím chapadel
• primitivní organismus má jednu dutinu

kmen hlísti(nemathelmithes)

• organismy, které mohou být cizopasníci, mají dlouhé válcovití tělo podobné žížale
• mají speciální kutikulu(ochranná vrstva)
• trávicí soustava je tvořena trubicí s ústním a řitním otvorem na koncích
• dýchají celým povrchem těla
• jsou velmi primitivní, nemají cévní, vylučovací soustavu
• nervová soustava– gangliová(uzliny+nervové provazce)
• goniochoristé– vyvíjí se přes larvu

třída vířníci(postatinia)

• mají na těle výrůstky, kterými pohybují, cizopasí na vodních organismech
• jsou drobnohlední
• při nepříznivcích podmínkách přečkávají ve stavu anabiózy(zpomalují metabolické procesy)
• zástupci- Vakovenka rybniční

třída hlístice(Nemetoda)

• samička bývá větší než sameček, mají dlouhý, tenký tvar, jsou to většinou různé typy háďátek(cizopasí na rostlinách)

zástupci – háďátko řepné, pšeničné-ústní otvor tvoří bodec, vyžírají rostlinu zevnitř

• škrkavka dětská(endoparazit(vnitřní))
• většinou parazituje u obratlovců
• rozmnožování- s výkaly ven=>hnojivo=>vajíčka se usadí na zelenině a ta neumytá se dostává se škrkavkou do plic. Provrtá se střevní stěnou a s krví se dostane do plic, kde si lebedí, pokud není vykašlána, tak se vrátí zpět do střev, kde parazituje
• dosahuje až 15cm
• roup dětský-dostává se do těla podobně jako škrkavka, roupem bylo dříve
• nakaženo asi 90% dětí

 

 

• vlasovec mízní- endoparazit

napadá mízní cévy, poté je ucpává => způsobuje otoky, které mohou způsobit nadměrné zvětšení(otok) končetin a nemoc se nazývá elefantia

• měchovec lidský- endoparazit

žije většinou v tropických oblastech, saje krev z trávící soustavy, střevní sliznice a způsobuje onemocnění, které se nazývá egyptská blednička

třída Vrtějši- Acentocephala

• endoparazité, často parazitují u obratlovců
• mají v přední části těla ostnitý rypec(výběžek s háčky), kterými se zachytává v těle hostitele
• zástupci– Vrtejš kachní- v tělech drůbeže

Vrtejš veliký- v tělech  dobytka, prasat

coelomata

• mají speciální tělní dutinu coelon, tři zárodečné listy
• dělí se na anarticulata- nečleněné tělo

ariculata – členěné tělo

anarticulata

kmen Měkkýši

• mají měkké tělo tvořené útrobním vakem, někdy nohou, či chapadly
• patří mezi ně, jak primitivní orgány, tak i složití živočichové
• téměř všechny mají tři zárodečné listy vyvinuté dokonale
• mohou být jak gonoichoristé, tak i hermafrodité
• soustavy jsou na různých stupních vývoje, zejména trávicí soustava- má trávicí trubici
• někdy nají jazyk, který se nazývá radula(má podobnou funkci jako struhadla)
• dýchací soustavu tvoří u vodních žábry a u suchozemských plíce
• cévní soustava– primitivní srdce
• vylučovací soustava- protonefridie(vývodové kanálky)

metafridie(pouze drobné odchylky)

• nervová soustava- žebříčkovitá, gangliová
• někt. z nich se vyvíjejí přes larvu, v tom případě se larva nazývá veligel

 

podkmen paplži

• předchůdci dnešních plžů
• jejich tělo je kryto soustavou destiček, schránkou s CaCO₃

zástupci– chroustnatka středomořská

podkmen Skořápkatci

• mají skořápku, schránku

 

 

třída plži

• tělo mají tvořené svalnatou nohou na jejím začátku je hlava
• na hřbetní straně mají útrobní vak ukrytý ve schránce
• schránka se nazývá ulita a bývá spirálovitě stočená nebo stočená nad sebe
• schránka je k živočichovi přirostlá, takže nemůže z ní tvor vylézt ven
• dýchá otvorem vedle ulity

zástupci– předožábří–  žijou ve vodě, žábry mají v své přední části

• bahenka živorodá–  má spirálovitou špičatou ulitu

žije ve vodě

zadožábří-   zej obrovský– ve sladké, mořské vodě

• plicnatí- plovatka bahenní
• okružák ploský(placatý)- má plochou schránku, vápenaté vrstvy se ukládají nad sebe  
• hlemýžď zahradní- má tzv. slizovou žlázu, žije na souši
• vyjímkou jsou plzáci, slimáci- nemají schránku

Třída Mlži

• měkkýši, kteří mají schránku ze dvou částí
• schránka se nazývá lastura
• má hlavu, útrobní vak
• bývají celý schován ve schránce
• pouze při pohybu vystrkuje ven nohu
• většinou uvnitř na lastuře je perleťová vrstva
• z někt. druhů se vyrábí bižuterie
• vyvíjejí se přes larvu, která se nazývá glochididum
• jsou to hlavně vodní živočichové
• dýchají žábrami

zástupci-sladkovodní-škeble rybniční

perlorodka říční

velevrub malířský

 

mořské- perlotvorka mořská

sášeň lodní

křídlatec velký

hřebenatka…

• perlotvorka a perlorodka- pěstují se někdy uměle pro tvorbu perel, do živočicha se dostane zrnko písku, na které se nabaluje perleť=> perla

Třída Hlavonožci

• Typ měkkýšů
• nemají schránku

zástupci-chobotnice, oliheň, krakatice…

• u největších dosahují chapadla až 20m
• rozlišuje se u nich  pohlavní di morfismus
• vytvářejí barvený oblak ve vodě, díky kterému uniknou útočníkovi
• mají dobře vyvinutou nervovou soustavu
• dobře vidí
• pohybují se proudově
• živí se obratlovci, bezobratlovci
• dokážou vysát korýše( vycucnou jej z ulity, kterou zahodí)
• sépie má jediná schránku, díky které vzniká sépiová kost
• mají na hlavě přísavky

articulata

• živočichové jejichž tělo je členěno do částí, proto se nazývají článkovci

kmen kroužkovci

• drobní živočichové, kteří mají válcovité tělo
• mají tzv.homonomní článkování(stejnocenné)

tzn.vnější článkování odpovídá vnitřnímu

• uvnitř má tělo mezi články přepážky
• na povrchu těla má pokožku, která bývá kryta povrchovou vrstvou(kutikulou), která slouží jako ochrana
• po pokožkou je svalovina, která umožňuje pohyb
• s každého článku vyrůstají štětiny, které napomáhají pohybu
• trávící soustava trubicovitá- trubka v někt.místech je rozšířená
• dýchá– nejčastěji celým povrchem těla, popříp. Žábrami
• cévní soustava- uzavřená, hřbetní a břišní céva
• vylučování– tvořeno tzv. metanefridiemi(vývodné kanálky, nálevky)
• nervová soustava žebříčkovitá
• smyslové ústrojí- tykadla, makadla

nebo tzv. palpy(kožní hmatové výběžky)

• někt. z nich mají oči
• často jsou hermafroditi
• vyvíjejí se přímo, což znamená, že z vajíček se vyvíjejí noví jedinci
• nepřímě se rozmnožují pouze někt. mořští živočichové, larva se nazývá trochoforia

třída Mnohoštětinatci

• červíci, kteří žijí nejčastěji v mořích
• mohou žít volně, nebo přisedle
• na předním článku mívají tykadla nebo věříjovité žábry
• mají na každém článku velké množství štětinek
• někt.mají tzn. Parapodia(výběžky připomínající končetiny)

zástupci- nereidka

třída Opaskovci

• mívají na těle zduřelou část, která tvoří opasek
• žijí ve vodě, půdě
• samička klade vajíčka v tzv. kokonu

podtřída MáloŠtetinatci

• v každém článku mají málo štětinek

Zástupci- žížaly– žijí v půdě, existuje jich 32 druhů. Mohou až do 4 metrů hloubky

na 1 m³ jich může žít a ž 100

jsou užitečné

nitěnky-  vodní kroužkovci

žijí částečně zabořeni do půdy

potrava pro ryby, i akvarijní

třída Pijavky

• vylučují tzn. Bivudin(látka zabraňující srážení krve)
• paraziti
• mají jednu, či dvě přísavky
• mohou mít čelisti, které naruší pokožku=>mohou sát krev
• mohou mít různou barvu, cizopasit na různých živočiších

zástupci– Chobotnatka rybí(na rybách)

Pijavka lékařská( v lékařství na tzv. pouštění žilou)

kmen drápkovci

• mají protáhlé tělo

kmen želvušky

• mají savé ústrojí=> sají různé Šťávy
• jsou drobnohledné
• mají schopnost anabiózy– období pro přečkání ex. Podmínek od -120 C do +150 C

kmen jazyčnatky

• mají protáhlé tělo
• dosahují několika centimetrů
• na konci protáhlé těla mají ústní ústrojí., které je tvořeno váčky

zástupci– jazyčnatka tasemnicová( v dutině lebeční malých obratlovců)

kmen Členovci

• mají hodně tříd
• jsou všude- kosmopolité
• mají heteronomní segmentaci- tělo je rozčleněno na několik menších částí
• zákl.články jsou hlava, hruď někdy srostou a tvoří hlavohruď, zadeček, článkované končetiny
• končetiny jsou pospojovány klouby
• na povrchu těla bývá vnější schránka tvořená chitinem
• mohou mít kutikuly na povrchu těla( ochrannou vrstvu)
• uvnitř těla dýchací soustava, nejčastěji vzdušnice u suchozemských
• trávící soustava- trubicovitá
• cévní soustava- otevřená(tzn.krev se mísí s mízou)=hemolymfa
• ve funkci mozku je zvětšená uzlina
• jsou to goniochoristé
• vývoj- přímý- s proměnou nekkon.=vajíčko=larva=dospělá
• s dokonalou- vajíčko= larva= kukla= dospělec

 

• hmatová a čichová čidla
• fasetové složené oči
• někdy sluchové orgány na končetinách

podkmen Trojlaločnatci

třída trilobiti

• tělo ze 3 částí
• mořští živočichové

podkmen klepítkatci

• ústní ústrojí klepítka
• klepítka-chelicery
• makadla- pedipaly
• v některých klepítkách mají jedové žlázy
• tělo-hruď+hlava
• z hrti vyrůstají končetiny
• mají také zadeček

třída hronatci

• až na jednu vyjímku jsou vyhynulý-Ostrovec Americký– žije ve vodě

třída  pavoukovci

• velká třída
• větší množství končetin
• přijímají tekutou potravu
• jednoduché oči
• někteří jsou draví

řád štíři

• chelicery
• pedipalpy
• protáhlý zadeček s jedovým hrotem
• někdy rodí živá mláďata
• žijí v tropech(sub)
• zástupci-  Štír Obrovský – žije pod zemí, může měřit něk.10cm
• Štír Středomořský- do 10-ti cm
• Štír Kýlnatý-do 5-ti cm

řád Štírci

• Klepítka
• Malí (1/2 cm)
• Nemají protáhlý zadeček
• Zástupci- Štírek obecný
• Štírek knihový

řád pavouci

• 4 páry končetin
• hlavohruď spojena se zadečkem stopkou
• na konci zadečku jsou snovací bradavky-vylučuji tekutou pavučinu
• mají 8 jednoduchých oček
• mimotělní trávení
• vajíčka se vyvíjí v obalu=>malí pavoučci
• kosmopolité
• mohou žít i ve vodě(Vodouch Stříbřitý)
• zástupci– Křižák obecný
• Pokotník domácí-hustá pavučina
• Běžníci( žlutozelení)
• Skákavka Pruhovaná

řád sekáči

• Netkají pavučinu
• Malé tělo, dlouhé úzké nohy
• Schopnost autonomie(oddělit nohu)
• zástupci- Sekáč domácí

řád roztoči

• mají 8 končetin
• hlavohruď srostlá se zadečkem
• milimetrové rozměry
• bývají cizopasní na živ. Či rostlinách
• zástupci- klíště obecné- přenáší nemoci, boreliózu, encefalitidu

 – krev sají samičky. Vylučují bivudin, ixodin

• zákožka svrabová- původce srabu
• roztočník včelí- parazit na včelách, čmelácích
• trudníci- způsobují akné
• Čmelík kuří- parazití na drůbeži
• Sametky- parazitují na člověku- kůže
• Svilušky- sají rostl. Šťávy

podkmen žabernatci-korýši

• Několik cm , ale i desítky centimetrů
• Žijí ve vlhku, ve vodě
• Tělo tvořeno hlavohrudí štít, krunýř je tvořen chitinem
• Různý počet končetin
• Několik zakončení zadečku
• Na hlavě mají složené oči
• Vodní druhy dýchají žábrami
• Ti co žijí ve vlhku dýchají celým povrchem těla
• Goniochoristé, larva se nazývá nauplius
• Hmat mají na tykadlech
• Někdy na nich mají i čich

třída Žábronožky

• Vodní živočichové
• Malé rozměry
• Mají nožičky, kterými furt pohybují a tím navádějí vodu do žeber
• Zástupci- Žábronožka solná

třída lupenonožxi

• Bývají draví
• žijí ve vodě

řád listonožky

• zástupci– Listonoh jarní
• až několik cm(5-10)

řád onychura-perloočka

třída rakovci

• velká třída
• žijí ve vlhku, vodě

řád desetinožci

• 4 páry kráčivých končetin
• 1 pár přeměněn v klepeta
• někdy pomocné končetiny, které slouží samičce k držení vajíček
• tělo je tvořeno hlavohrudí- krunýř s chitinu, zadeček tvořen články zakončen telsonem
• vyjímka jsou krabi- mají zadeček stočený pod hlavohruď
• mají pomocné čelistní nožky(u ústního otvoru)
• vývin nepřímý přes larvu Zoea
• dělí se na dvě skupiny – plovoucí- kreveta, garnáti

– lezoucí-langusty- jsou větší(45cm), mají menší klepeta, raci, krabi

• zástupci-   velekrab japonský

                  –   rak bahenní

• rak říční
• rak poustevníček-cestuje, hledá schránky měkkýšů, žije v lasturách

 

řád vidlonožci

• dvouvětné končetiny
• hlavně vodní živočichové
• zástupci- vidlonožec jezerní

– vidlonožec dunajský

řád stejnožci

• všechny končetiny mají stejné, bez různých přizpůsobení
• ve vodě i na souši, někteří mají pevnou kutikulu
• zástupci – beruška vodní
• stínky- lidově autobus
• svinky- svinují se

řád různonožci

• vodní – blešivci

podkmen vzdušnicovci

• jsou jich dav různé typy podle tvaru těla
• 1*hlava+trup s končetinami(nejčastěji s 1článku 1 pár)
• 2*hlava+hruď+zadeček( z hrudi nejčastěji 3 páry končetin, někdy křídla)
• dýchají pomocí vzdušnic trachejí– lupínkovité útvary nabírající vzduch
• oči jednoduché nebo složené(fasetové)
• trubicovitá trávicí soustava
• uzavřená cévní soustava
• vylučovací soustavu tvoří tzv. malpighické trubice– nabírají nepotřebné látky a vyvádí je ven
• dýchací soustava neústí v ústech, většinou na zadečku nebo trupu

třída mnohonožky

• 2 tělní části, mají oválné tělo
• žijí většinou v půdě
• články trupu vznikly srůstem dvou sousedních článků
• každý článek má 4 páry štětinovitých končetin
• zástupce- svinule lesní

třída stonožky

• mají placatější tělo, kratší a na každém článku mají pouze dva páry končetin
• zástupce- stonožka škvorová- je zrzavě hnědá

 

třída skrytočelistní

• mají nepatrné ústní ústrojí

řád chvostokovci

• odrážejí se pomocí vidličky na spodu těla
• žijí ve vlhké půdě a živí se rostlinnými zbytky
• zástupce- podrepka

třída hmyz

• jsou jevnočelistní
• mají různé velikosti a tvar( od něk.mm do něk.cm)
• jejich tělo má 3 části

1. hlava- jeden pár složených očí+někdy pomocná jednoduchá očka, tykadla– hmatový orientační orgán, ústní ústrojí
2. hruď– 3 páry končetin+ někdy křídla a krovky
3. zadeček- pohlavní (kopulační orgány)

• mají primitivní trávicí soustavu, která je trubicovitá s místními rozšířeními
• cévní soustavu mají otevřenou
• nervovou žebříčkovitou
• dýchací soustava- vzdušnice, u létajících vzdušné vaky
• smyslové orgány- tymponální sluchové ústrojí nejčastěji na končetinách
• goniochoristé u kterých může docházet k partenogenezi
• vývoj s proměnnou dokonalou i nedokonalou

 

společenstvo vyššího řádu

• žijí ve společenstvech, každý svou činností přispívá druhým

hmyz s proměnou nedokonalou

řád jepice

• tmavý hmyz mající blanitá křídla
• na zadečku mají tři štěpy

řád vážky

• jsou jich různé druhy
• kladou vajíčka do vody, kde žijí jejich larvy

řád pošvatky

• mají složená křídla vodorovně nad sebou a tmavou barvu

řád švábi

• žijí v místech, kde je špína a tudíž se tam neuklízí
• mají rádi domácí teplo

řád kudlanky

• po spáření snědí samečka na posilněnou

řád škvoři

• nemají křídla
• mají klíšťky, kterými se brání
• v domácnostech, na půdách ve škvírách

řád rovnokřídlí

• mají delší rovná křídla jejichž jeden pár je pevnější
• stridulace- vyluzování zvuků – buď třou křídli o sebe, nebo mají na nohách výrůstky, kterými o sebe také třou
• zástupci– kobylky sarančata, cvrčci

řád strašilky

• patří se pakobylky
• svým tvarem připomínají okolí(tj.dokonale se maskují)

řád vši

• škodlivý hmyz, který se může objevit v domácnostech
• jsou to ektoparazité(napadají davy)
• mají speciálně přizpůsobené končetiny
• vajíčka nazývají hnidy
• mají bodavě sací ústrojí

řád trásnokřídlí

• speciální skupina hmyzu, který má na křídlech třásničky

řád stejnokřídlí

• mají dva páry stejných křídel
• můžou přenášet některé choroby, protože mají bodavě sací ústrojí
• zástupci: cikády…

řád ploštice

• patří sem mnoho hmyzu(např.Ruměnice pospolná)
• žijí na suchách, slunných místech
• žijí v tlupách
• zástupci: bruslařka(má na nohou speciální vzduchové bubliny)

špeštule blátivá

kněžice(velká potvora, zbarvená do zelena, mají polokrovky(jeden pár křídel přeměněný v krovky), smrdí

s proměnnou dokonalou

řád  střechavky

• mají vložená křídla ve tvaru střechy
• na konci zadečku mají dlouhý štět

řád  dlouhošíjky

• mají dlouhý krk

řád síťokřídlí

• zástupci: Mravkolev- drobný, malý lev

– má dravou larvu, která si dělá pasti na hmyz s krátery

: Zlatoočka- v letních měsících žije, nazelenalý živočich, lesklé oči

řád srpice

• výběžek připomínající srp na hlavě

řád  brouci

• 1 pár křídel přeměněný v krovky vyztužené chitinem, mají ochranou funkci
• mají krovky
• zástupci: kovaříci, tesaříci, střevlíci, chrobáci, mandelinky…

 

řád řásnokřídlí

• 1 pár křídel přeměněný v paličkovité útvary
• samičky jsou parazitické

řád blanokřídlí

• zástupci: mravenci, vosy, včely
• společenstvo vyššího řádu- jedinec nemůže existovat samostatně
• matka(královna) zajišťuje potomstvo
• samci( trubci) zajišťují oplození matky a ochranu
• samičky( dělnice) nemívají potomky, holky pro všechno, vytvářejí si rozsáhlé obydlí

řád chrastíci

• larvy jsou ve vodě
• s pomocí kamínků a rostlin si budují kolem sebe ochranný obal

 

řád motýli

• jsou denní a noční typy
• na křídlech mají kapsičky s pigmentem, který vytváří ornamenty
• zbarvení mají mimikry a výstražné
• larvy se jmenují housenky( holé až chlupaté)
• zástupce: Otakárci, okáči, bělásci, žluťásci, můry

řád dvoukřídlí

• 1 pár křídel přeměněný v kyvadélka haltery
• zástupci: mouchy, komáři, mochničky

řád blechy

• zploštělé tělo bez křídel
• nohy přizpůsobené skákání
• sací ústrojí
• parazité

 

 

triblastika* deuterostomia

• ústa na jednom, řitní otvor na konci druhém
• nervová soustava je na hřbetní straně

kmen ostnokožci

• žijí přisedle nebo se pohybují po podložce
• jsou paprsčitě souměrní

třídy lilijce, hvězdice, ježovky(mořstí jěžci), sumýši

kmen strunatci

• základem těla je kostěná destička- struna hřbetní- chorda dorsalis
• chorda může být po celý život této potvory nezměněná,ale může se i měnit, je endodermálního původu a nad ní většinou je nervová trubice a u vyspělejších jedinců je uvnitř
• mívají jednoduché srdce a uzavřenou cévní soustavu

podkmen pláštěnci

• tělo mají chráněno pláštěm, který je vylučován pokožkou
• zástupci: sunky, vršenky( žijí v moři)

podkmen bezlebeční

• nemají pořádně vyvinutou lebku, protože nemají mozek
• většinou žijí ve vodě
• zástupce: kopinatec plžovitý

podkmen obratlovci

• nejprimitivnější mají chordu, ostatní obratle na různém stupni vývoje

 

 

třída kruhoústí

• mají kulovitý tvar úst
• žijí ve vodě, na bocích mají žeberní štěrbiny
• pohybují se pomocí ploutve

 

třída paryby

• žijí beze změny již po milióny let
• mají chrupavčitou kostru
• zástupce: žraloci( mnoho druhů)– masožravý – mají tři řady zubů

– vynikající čich, sluch

    – býložravci– mají na těle  plakoidní šupiny

– mají nesouměrnou ocasní ploutev

• rejnoci – mají trojúhelníkový, kosočtvercový tvar
• pohybují se vlněním
• ti co mají na ocasním výběžku hrot se nazývají trnovci
• mohou mít tzv.elektrické zařízení s kterým mohou omráčit, zabít jedince

 

třída ryby

• tělo kryté šupinami- ganoidní- kosočtvercový tvar

– ktenoidní – na jedné str. zakulacené

• cykloidní- čtverec s kulatými hranami, narůstají jako letokruhy
• mají několik ploutví- hřbetní, ocasní, řitní, břišní, prsní
• mají za hlavou skřele( ploché kosti kryjící otvory do žeber)
• mají oči, čichové jamky, uši( zavřené, nemají vývod ven), hmatové vousy( různě dlouhé, jenom něk.ryby)
• mají dýchací měchýř
• postranní čára( smyslový orgán) vede v kůži, informuje o vztahu ryby s okolím( jestli plave rovně…)
• pevně srostlou lebku s páteří, pohybují se také vlněním

podtřída lalokoploutvé ryby

• téměř všechny vyhynulé
• jediný zástupce: latimérie podivná– škaredá ryba, která má dlouhé břišní, prsní ploutve vytvářející laloky

podtřída paprskoploutví

• ploutve jsou vyztužené ploutevními paprsky
• patří sem většina ryb
• zástupci: sladkovodní- kapři, líni, cejn, bělice, štiky, sumec, pstruh, úhoř

 mořské- sardinky, tresky, makrely, tuňák

třída obojživelníci

• část života žijí ve vodě, část na souši
• proměnlivá tělesná teplota
• vlhká kůže– pomocný dýchací orgán
• srdce- 3 části, 2 předsíně+komoru
• goniochoristé, samičky bývají větší
• mají pohyblivě připojenou páteř a lebku=>mohou samostatně otáčet hlavou
• mají zkostnatělou kostru, někteří mají i žebra
• oplození je nejčastěji vnitřní, vývoj vajíček ve vodě =>pulec– postupně jim přirůstají končetiny
• u bezocasých prvně zadní nohy
• u ocasatých prvně přední nohy
• tělo dorůstá ocas až ho zaroste
• mezi prsty mívají plovací blány
• jsou aktivnější za šera

zástupci: Bezocasí- žáby( skokani, ropuchy, rosnička, kuňka žlutobřichá)

              ocasatí- čolci(mají zploštělý ocas, pohybují se hlavně ve vodě, čolek obecný, horský)

                     mloci(Salamander=mlok)

třída plazi

• zahrnují několik řádů, jsou to suchozemští obratlovci, mají složitou tělní stavbu a válcovité tělo
• mají čtyři končetiny, pokožku mají suchou, zrohovatělou. Může tvořit desky, šupinky, štítky
• lebku mají s páteří spojenou pohyblivě
• mají proměnlivou tělní teplotu
• jsou vejcorodí
• mají poměrně vyvinutou nervovou soustavu a smysly
• mají lepší sluch, někteří i zrak
• mají složitou stavbu hercny( 2 předsíně, 2 komory)
• někteří jsou přizpůsobeni životu ve vodě

řád jěšterky

• mají protáhlé tělo, čtyři končetiny
• na prstech mají drápky
• mají vymrštitelný jazyk, používají jej jako hmatový orgán
• jejich tělo je suché
• mají schopnost regenerace
• mají schopnost autonomie(oddělení části těla)
• někteří mají zuby, jiní mají pouze zkostnatělé čelisti
• někteří mají pohyblivá víčka
• někteří mohou pohybovat každým okem zvlášť
• někteří mají schopnost měnit barvu těla(mimikry)

zástupci:  agama(velká potvora se štítem kolem krku)

varani(pustinný…)

gekoni( menší ještěrky, mohou se koupit v Zverimexu, mají na končetinách přísavky)

 leguán( hnědo až zelená barva)

 chameleón( mění barvu, má nezávislé oči)

dráček( zvláštní typ ještěra, pohybuje se přískoky)

 slepýš křehký( má bronzově lesklou barvu, zakrnělé končetiny, které nejsou vidět, má vysokou schopnost regenerace)

řád hadi

• nemají nohy- pohybují se díky svalovině, která jim umožňuje se plazit v různých směrech
• mají charakteristickou suchou pokožku s drobnými šupinkami, svlékají ji celou
• mají velice dobrý čich
• někteří mají rozeklaný jazyk( slouží k čichu, hmatu)
• většina jich má zuby, někteří s jedovými váčky, někteří jej prskají(krajty)
• stačí jim se najíst jen zřídka( dle velikosti oběda)
• jeden druh hadů(vejcožrouti) žere celé vejce, skořápku vyplivne
• někteří mají agresivní kyselinu v žaludku( je schopen rozleptat kosti)
• mají srostlá oční víčka
• někteří mají tzv.termolokátor(speciální jamky s síti nervových vláken, mají schopnost rozpoznat teplotu míst i v naprosté tmě)
• liší se podle toho jak si obstarávají obživu(jedovatí, mrštní(chytají si potravu), škrtiči(udusí si svou kořist, buď zamezením průtoku krve nebo zamezením dýchání na těle)

zástupci: užovky(obojková(za hlavou má dva žluté fleky, mají několik desítek cm, bývají úzké jako prst, existuje jich větší množství, žijí v tropech)

   zmije( má klikatou čáru na hřbetě, jediný jedovatý had na našem území, útočí pouze při podráždění)

  chřestýši( když zatřepou ocasem tak chrastí)

   kobry( rozšíří část za hlavou(ve střehu, v obraně), někteří dokáží plivat jed i na několik metrů)

   hroznýši( hrozní, velcí a strašliví(dorůstají až 4metrů)

   krajty( flušou jed a jich moc druhů)

řád krokodýli

• název je z řeckého názvu a znamená kamenný červ
• mají zrohovatělou kůži tvořící destičky
• mají velké zuby, dlouhé čelisti
• většina je přizpůsobena pohybu ve vodě
• jejich srdce má dvě komory a předsíně
• někteří dosahují délky až 7metrů

zástupci: aligátoři

krokodýli

kajmani( menší, užší)

řád želvy

• patří mezi plazi, mají společné předky a podobnou stavbu těla
• jejich pokožka je zrohovatělá a na hřbetní a břišní straně vytváří krunýř( s kostěnými výběžky)tj.tvoří jednotný obal s hrudníkem a páteří, želva jej má trvale přirostlý
• želva si může celé, či jenom kousek( dle typu želvy) těla schovat v krunýři
• nemají zuby, pouze zkostnatělé zuby
• nejčastěji bývají zranitelní mladí želváci
• umí plavat
• vodní želvy mají ploutvovité končetiny
• ve vodě jsou mrštné
• mají tuhý kořínek(nejstarší známá želva se dožila až 130let)

zástupci: želva nádherná( dá se koupit v obchodě(Zverimex) a je zelenohnědá)

 želva žlutohnědá(dříve se prodávala, ale teď se už neprodává, protože ji nikdo nechce)

 želva obrovská, sloní…

třída ptáci

• přizpůsobeni k letu(mají křídla(přeměněné přední končetiny)některé kosti na těle mají duté, některé i vyplněné vzduchem
• mají peří- prachové– jemné, je na těle
• obrysové– na povrchu zvířete, letky(na křídlech), rýdovací pera(na ocase), hýbou s nimi, různě dle typu manévru

 

• ústní ústrojí je přeměněno v zobák(zkostnatělá část)
• v krku mají vole(ústní ústrojí, váček ve kterém dochází k boptání potravy)
• na kostrči mají (hlavně vodní typy) mazovou(biskupovu)žlázu- roztírají si po sobě maz a proto se nepotopí
• na rozdvojce průdušek na průdušnice mají zpěvné, hlasové ústrojí
• nemluví, nemohou artikulovat, nemají hlasivky
• mají pestré zbarvení, u samců je pestřejší
• samičky splývají s okolím
• většina ptáků se stará o svá mláďata(jedině kukačka ne)
• dělí se na: stálé ptáky(celý rok na určitém území)

stěhovaví ptáci(stěhují se)

přelétaví(táhnou hlavně přes kratší území a pak se vrátí)

 

• rodí se vajíčka

podtřída praptáci

• vyhynulá podtřída
• předchůdci dnešních ptáků
• žili v druhohorách

zástupci:archeopterix(nejznámější pták, společné znaky s plazi a ptáky. Křídla jak netopýři, někteří měli prsty na kloubech)

podtřída praví ptáci

• živočichové přežívající dodnes
• dělí se podle charakteristického pohybu

řád běžci

• spíš běhají, nelítají
• mají zakrnělá křídla
• jejich prsní kost nemá výběžek
• mají silné končetiny

zástupci: pštrosi, australská Kiwi

řád plavci

• jejich peříčka vytvořila šupinky
• mívají j´hustě naskládané peří
• mívají hustou vrstvu podkožního tuku
• nohy se jim posunuly až na konec těla
• většinu času chodí vzpřímeně
• nelítají

zástupci: tučňáci(sdružují se do skupin, o vajíčka se stará sameček)

řád letci

• lítají
• někteří si ani nesednou, ale zato jiní si jenom sem tam někam zalítnou

 

podřád hrabaví

• mají končetiny přizpůsobeny hrabání(na konci mají silné drápy a pařáty)
• mají silný zobák
• živí se vyhrabáváním kořínků, žížal
• mají kratší křídla, tj.nelétají, či jenom si někam zalítnou

zástupci: slepice(samice)- mají výrazný pohlavní dimorfismus, tj.liší se na první pohled

kohouti(samci)

tetřevy, bažanti, koroptve, krocani, krůty

• většina jich žije v polygamii

 

podřád  měkkozobí

• na zobáku mají měkké ozobí
• mívají krátký zobák
• dále mají krátké končetiny
• z volete produkují kašovitou hmotu, kterou krmí mláďata
• většinou žijí v párech(monogamii)

zástupci: holubi, hrdličky

podřád krátkozobí

• někteří žijí u vody
• mívají delší nohy

zástupci: jeřábi, lysky(umí plavat i na vodě)

 

podřád bahňáci

• pohybují se v bahnitých březích
• mají dlouhé prsty a zobák
• většina jich nemá vole

zástupci: sluka, bekasýna, kulíci

 

podřád dlouhokřídlí

• mají poměrně velká křídla vůči tělu
• mají drobné tělo a dlouhá křídla a proto jsou dobří letci
• někteří umí plavat na vodě
• pohybují se v blízkosti vody

zástupci: racek, kormoráni

 

podřád vrubozobí

• pohybují se oblastech kolem vody a proto se jim někdy říká vodní ptáci
• mají plochý zobák, v něm mají zoubky( cedí přes něj vodu a v zobáku jim zůstane jen jídlo)
• někteří mají plovací blány mezi zuby
• žijí většinou v párech

zástupci: kachny, husy, labutě, poláci, čírka obecná

 

podřád veslonozí

• nohy posunuté dozadu
• velký zobák
• plovací blány mezi prsty

zástupci: Pelikán

 

podřád brodiví

• nepřirozeně dlouhé nohy a zobák
• koleno opačně než člověk
• loví v mělčinách

zástupci: čáp, volavka, bukač

 

podřád dravci

• mají´charakteristické znaky: silný, zahnutý zobák

výborný zrak

 silné končetiny a drápy

 nemají vole

 skvělí letci

zástupci: sokoli, jestřábi, supi

 

Podřád sovy

• noční dravci
• podobní dravcům, jsou aktivní jenom za šera, v noci
• mají přizpůsobené oči a vidí dobře i ve tmě
• mají drobné, husté peří
• mají velikou hlavu, kterou můžou otočit až o 180 stupňů
• mají oči vedle sebe ve předu
• mají tzv. vratiprst(postavený oproti ostatním)

zástupci: Sova pálená, Výr, Sýček, Kalous, Puští

 

podřád lelkové

• střední, velcí ptáci, aktivní hlavně za šera
• kolem zobáku mají hmatová pírka

zástupci: Lelek lesní

 

podřád kukačky

• jsou drobní ptáci
• nepečují o svá mláďata
• nestaví hnízda
• jsou škodliví(kladou vajíčka do cizích hnízd) i užiteční(jedí tuny hmyzu)

 

podřád svišťouni

• při letu vydávají svištivý zvuk
• velice málo si sedají
• skoro nespí

zástupci: rorýsi, jiřičky, kolybříci

 

podřád papoušci

• mají krátký zobák přizpůsobený k rozkousávání semínek
• mají šplhavé končetiny
• mají 2 prsty dopředu a 2 dozadu
• mají pestře zbarvené peří

zástupci: od drobných papóchů až po velké papóchy

 

podřád srostloprstí

• mají částečně srostlé nohy(nahrazují plovací blánu)
• bývají pestře zbarvení

zástupci: ledňáčci

 

podřád šplhavci

• jsou přizpůsobeni šplhání po kmenech stromů
• mívají 2 prsty dopředu a 2 dozadu
• mívají pevný ocas o který se opírají
• mají pevný klínovitý zobák
• mívají vymrštitelný jazyk
• odstraňují z nemocných stromů škůdce
• žijí v párech

zástupci: žluny(šedá, zelená)

datel, strakapoud

 

podřád pěvci

• převážně drobní ptáci
• mívají dobře vyvinuté hlasové ústrojí
• vydávají zvuky( buď furt stejné, ale mívají i velmi široký repertoár)

zástupci: krkavcovití, ťuhýkovití, brhlíkovití, střízlíkovití, pěnicovití, konipasovití,  vlaštokovití, strnadovití, špaškovití, sýkorovití, šoupalkovití, drozdovití, lejskovití, skřivanovití, pěnkavovití a snovačovití(vrabci)