Svalová soustava

• Myofibrila

• 10 – 10 mikrometrů, délka až 30cm, v cytoplazmě svalového vlákna nacházíme myofilamenta. Jsou složena z aktinu (slabá filamenta) a myozinu (silná filamenta). Střídání aktinu a myozinu vytváří příčné pruhování.

• Rozlišíme zde A-proužky (anizotropní) obsahují hlavně myozin. I-proužky (izotropní) obsahují aktinová filamenta. Každý A proužek s přilehlými I proužky vytvářejí základní jednotku sarkomeru.

 Uvnitř sarkoplazma (cytoplazma), sarkozómy (mitochondrie), sarkoplazmatické retikulum (ER – zásobárna Ca iontů nezbytné pro svalovou kontrakci).

• Každé vlákno je obklopeno vazivovou blánou endomysium. Svalové vlákna se dále spojují do svalových snopců. Každý snopec je pokryt perimysiem – blána. Celý sval je pak obalen povázkou = epimysium (fascie).

 Nejširším místem je svalové bříško, svalový úpon – je připojení svalů na šlachu a té pak na kost.

Pod mikroskopem jsou pruhované díky vláknům aktinu a myozinu, ukotvené v Z discích.

Mechanismus svalové kontrakce (stahu – zatažení aktinu do myozinu):

• Řízení pomocí motorického neuronu (z předních míšních rohů a z mozku).
• Motorické vlákno se svalu dotýká v místě = nervosvalová ploténka.
• Nervový vzruch uvolní acetlylcholin  a ten uvolní Ca²⁺ ze sarkoplazmatického retikula.
• Dochází ke štěpení ATP na ADP – tím se uvolní chemická energie nutná ke stahu.
• Ve vláknu Aktinu je napojeno vlákno tropomyozinu s troponinem – jako korálky.

1. Na troponin se navážou ionty vápníku a tropomyozin se zatáhne hlouběji do aktinu – tak odhalí vazebná

místa na aktinu pro připojení myozinových hlav (na vazbu 2 Ca se spotřebuje 1 molekula ATP). ATP

vzniká oxidativní fosforylací.

2. Na myozin je navázáno ATP- hlavy s krčky svírají 90° a dojde ke kontrakci.
3. Uvolní se ADP.
4. Odevzdání dalšího ATP do myozinu – dochází k uvolnění a k relaxaci.

Energetické zdroje:

1. ADP je ve svalech tak na 10 kontrakcí, rozštěpením kreatin fosfátu získá sval dalších 50 navíc – rychlý

zdroj energie pro krátkodobý špičkový výkon.

2. Štěpení glukózy a glykogenu na kys. mléčnou (málo O₂) – po dobu 40s může organismus podávat ještě

velký výkon, ale po nahromadění kys. mléčné se sval unaví.

3. Pro déle trvající svalové výkony dochází ke štěpení glukózy a tuků (víc O₂) – ale přijímaný kyslík nestačí

pokrýt potřebu svalů – *kyslíkový dluh – zrychlené dýchání a tvorba kys. mléčné = bolest svalů při jejím

odbourávání (je toxická pro organismus).

Činnost: a) statická – udržují polohu těla.

1. b) dynamická – pohyb těla. – Antagonisté – při jednom pohybu pracují proti sobě. např. dvojhlavý

sval pažní ohýbá končetinu a proti němu zároveň

trojhlavý sval pažní natahuje horní končetinu.

– Synergisté – souhlasně, určitý pohyb zabezpečuje více svalů.

Svaly: 600 ks

Svaly podle pohybu: ohybače (flexory), natahovače (extenzory), přitahovače (adduktory), odtahovače

                                    (abduktory), svěrače (sfinkery), rozvěrače (dilatátory).

• Tvar

Vřetenovité, protáhlé – mají výrazně vyvinuto svalové bříško, mohou být jednohlavé -2-3-4.

Kruhové – kruhové oční svaly, zevní řitní svěrač.

Ploché – na lebce, zádech, krku, břišní svaly.

Směr uložení vláken: přímé, příčné, šikmé

Některé nevýznamnější svaly:

• Hlava: mimické svaly – čelní, tylní, kruhová sval oční, kruhový sval ústní, tvářová sval, velký sval lícní,

                   žvýkací svaly – zevní sval žvýkací, spánkový sval

• Krk – Podkožní sval, zdvihač hlavy
• Trup: hrudník – velký sval prsní, přední pilovitý sval, vnější a vnitřní mezižeberní svaly, bránice

                 břicho – přímý sval břišní

                 záda – trapézový, široký sval zádový,

• Horní končetina: Deltový, dvojhlavý a trojhlavý sval pažní, dlouhé ohybače ruky a prstů, natahovače

                            ruky a prstů,

• Dolní končetina: Velký – střední a malý hýžďový sval, krejčovský, čtyřhlavý sval stehenní, dvojhlavý

                             sval stehenní, přední sval holenní, dlouhý natahovač prstů, dlouhý natahovač palce,

trojhlavý sval lýtkový, sval chodidlový, ohybače prstů.

Achillova šlacha – je připojena na trojhlavý sval lýtkový a na patní kost. Druhá nejsilnější šlacha.

Somatotropin a anabolické steroidy – doping vedoucí k přechodnému růstu svalů

Svalová onemocnění:

Křeče – málo hořčíků.

Ochrnutí – přerušení nervového spojení.

Svalová dystrofie – ztráta hybnosti, genetická vada vázána na pohlaví, nejčastěji postihuje chlapce.

Svalová atrofie – je smrtelná nemoc. U dětí nefungují buňky produkující důležitou bílkovinu, ze které jsou

složeny svaly. Proto jim postupně všechny svaly odumírají – přestane pracovat i srdíčko a

plíce a děti čeká postupná smrt udušením.

Rigor mortis – posmrtná ztuhlost, po smrti už nevzniká ATP, které by sval uvolnilo.

Tetanus – tetanická křeč – maximální stažení svalu.