Stavba a funkce orgánů krevního oběhu, tělní tekutiny

Tělní tekutiny

= roztoky org. a anorg. látek

– základní složkou voda (u dospělého jedince 60%, u novorozence 70% a více)

 

– intracelulární = nitrobuněčné (ICT)

– cca 28 l (40% tělesné hmotn.), obsahuje ionty K⁺, Mg2+, PO₄^3-

extracelulární = mimobuněčné (ECT)

– cca 14 l (20% těl. hmot., u novoroz. 45%), obsahuje ionty Na⁺, Ca²⁺, Cl^–, HCO₃^–

– cévní : krev, lymfa (vzniká z tkáň. moku)

mimocévní : tkáň. mok (tráv. šťávy, mozkomíšní mok, …)

 

Krev

= červená neprůhledná a vazká tekutina

– v těle 5-6 litrů, 8-9 % hmotnosti (u ženy méně)

– denně vznikne 50 ml krve, ročně 18 litrů

– probíhá v uzavřené soustavě cév (tepny, žíly, vlásečnice)

 

– fce : 1) vedení dýchacích plynů

2) přívod živin do tkání, odvod zplodin metabolismu

3) obranyschopnost organismu – bílé krvinky

4) udržování stálé tělesné teploty

5) rozvod vitamínů a hormonů

 

– 2 složky – krevní plazma – 55 %

– krevní buňky – 45 %

– hematokrit = poměr mezi objemem plazmy a krvinek

–       54 % plazma,        59 % plazma

– ve zkumavce zezdola : červené krvinky, bílé, destičky, plazma

 

 

krevní plazma

= krev bez krevních buněk, tekutá složka

– nažloutlá, asi 3 litry

– anorg. látky : – voda (90%), ionty Na⁺, K⁺, Cl^–, Ca²⁺, Mg²⁺, HCO₃^–

– určují i pH krve (7,4) a osmotický tlak (díky disociaci solí)

– pH menší než 7 a větší 7,8 => smrt

– při ztrátě krve lze použít fyziologický roztok 0,9 % NaCl

org. látky (9%) : a) bílkoviny

– udržují osm. tlak, poutají vodu, vážou l. nerozp. ve vodě, napomáhají                                                  srážení krve a imunitě, vytvářejí energet.. zásobu (užívá se při hladovění)

– albuminy (transportní bílkoviny), globuliny, fibrinogen, protrombin

 

1. b) glukóza – 4,5 – 6,5 mmol / l – ovlivněno inzulínem a glukagonem

– živinou pro všechny b., jediná pro nervové buňky

 

1. c) mastné kyseliny
2. d) hormony, vitamíny, barviva

Červené krvinky ( = erytrocyty )

– u savců – kruhovité, tvar piškotku

– tvorba v červené kostní dřeni – potřeba přísun bílkovin, Fe a vitamínu B₁₂

– citlivé na chemikálie, záření a destilovanou vodu

– bezjad. => krátká životnost (120 dnů) – vychytány fagocyt. buňkami ve slezině a játrech

(retikuloendotel. soust.) – enzymat. rozloženy (hem rozklad na žlučová barviva)

– velký objem, aby mohli navázat O₂

– větší množství erytrocytů – dlouhodobý pobyt ve vyšších polohách, zvýšená tělesná námaha

– muž 5,5 mil. / 1 mm³, žena 4,8 mil. / 1 mm³

– tvořeny ze 60 % vodou a z 40 % sušinou – ta obsahuje hemoglobin (265 mil. molekul)

 

– Hmg – 2 části – globin – bílkovinná část

hem – nebílkovinná část – obsahuje Fe²⁺ – 4 pyrolová jádra

– fce : přenos O₂ – Hmg + O₂  <===> OxyHmg

přenos CO₂ – Hmg + CO ===> karbonyl (karbonylHmg) – skoro nevratná reakce

– Fe²⁺ může přejít v Fe³⁺ => methemoglobin – nepřenáší O₂ => otrava

– jde z části zpět k tvorbě erytrocytů, zčásti do žlučových barviv (bilirubin)

 

– onemocnění :

– hemolýza – zduření a praskání erytrocytů pohlcováním vody z hypot. prostředí (dest. voda)

– také při příjmu jedů (hadí), vys. teplota, třepání ve zkumavce, v tuk. rozp.

– anemie – chudokrevnost

 

– krevní sedimentace – krev musí být nesrážlivá

= rychlost klesání erytrocytů na dno zkumavky

– závisí na kvalitě plazmy, zvyšuje se s přítomností protilátek (inf. o průběhu nemoci)

– zdravý člověk :        2 – 5 mm / hod,         3 – 8 mm / hod

– nemocný člověk : 20,5 mm / hod

 

Bílé krvinky ( = leukocyty )

– jaderné buňky, v krvi je jich 4-10 tis. / mm³ krve

– tvoří se v kostní  dřeni, zajišťují imunitu organismu

– 5 typů : – granulocyty – v plazmě jsou vidět zrníčka

– rozdělujeme je podle chování v přítomnosti barviv

– mají jinou funkci

1) neutrofilní (56-64%)

2) eozinofilní (1-3%)

3) bazofilní (1%)

 

 

– agranulocyty – nemají zrníčka

1) lymfocyty (24-40%)

2) monocyty (3-8%)

 

– onemocnění : – leukopenie – stabilně málo bílých krvinek

– leukocytóza – stabilně hodně bílých krvinek

– leukémie = “rakovina krve” – zmnožení bílých krvinek na nefunkční

 

Krevní destičky ( = trombocyty )

– úlomky buněk

– vznikají v kostní dřeni, žijí pouze několik dní

– je jich 200-300 tis. / mm³ krve

– onemocnění : – trombopenie – menší množství krevních destiček

 

 

Srážení krve (hemostáza, hemokoagulace)

= obrana organismu proti vykrvácení, dojde k němu kdykoliv krev opustí krevní řečiště

– průběh :

– zúží se céva (aby procházelo méně krve) díky uvolňování serotoninu

– hromadí se trombocyty => rozpadnou se, vytváří zátku (dočasná)

– vzniká enzym trombokináza – spolu s vit. K, Ca²⁺ a jinými faktory způsobí přeměnu bílk.

protrombinu na trombin – ten napomáhá přeměně bílk. fibrinogenu (rozp.) na fibrin (nerozp.)

– zachycení krevních buněk na fibrinové síti => “krevní koláč” – vytlačí tekutinu (krev. sérum =

krev. plazma bez fibrinogenu) => strup

 

– člověk ztrácí krev – pomalu – až 3 litry x rychle – 1,5 litru

– malé cévy se zacelí, velké zašijí

– onemocnění : – hemofílie = krevní nesrážlivost – dědičná

– chybí 1 z faktorů (vit. K, Ca²⁺, ….)

– trombóza – vznik sraž. uvnitř neporan. cév => ucpání (embolie) => někdy smrt

– protisrážlivé faktory –  přirozeně (heparin, plazmin), léky (kumarin)

 

Krevní skupiny

– objevili Landsteiner, Jánský – ABO systém

– krvinky obsahují antigeny (= aglutinogeny, = látka shlukovatelná)

plazma obsahuje protilátky (= aglutininy, = látka shlukující) – při setkání s antigenem – shluknutí

– podle přítomnosti antigenu v membránách erytrocytů rozlišujeme 4 skupiny :

 

– existují různé podskupiny

– krevní skupina je stálá po celý život (u nás nejvíce A), dědí se

– dárce : se stejnou skupinou, zdravý, nad 18 let

– kromě antigenů A a B mohou existovat na membránách erytrocytů ještě další antigeny, z

nichž nejvýznamnějším je Rh faktor

– je-li přítomen Rh faktor => krev označená jako Rh pozitivní (Rh⁺) – 84 % populace

– není-li přítomen => krev označená jako Rh negativní (Rh^–)

– problém nastane, jestliže v těhotenství je plod Rh⁺ a matka Rh^– => krvinky plodu vniknou       do krve matky – vyvolají tvorbu Rh protilátek – ty vniknou do plodu, kde způsobí hemolýzu         => u novorozenců se objeví žloutenka (uvolněný hemoglobin se přemění na bilirubin)

 

 

Imunita

= schopnost org. zachovat si homeostázu, neporušenost buněk a tkání, likvidovat vše cizorodé

– cizorodé látky = antigeny : bakterie, viry, cizí tkáň, vlastní porušená buňka

 

1. A) vrozená = nespecifická

– dána určitými faktory :

– neporaněná kůže – baktericidní schopnost nedovoluje vstup patogenů

– soubor enzymů – lysozym (likviduje ciz. látky v tekutinách – slzy, sliny)

– HCl v žaludku – baktericidní schopnost

– schopnost neutrofilních leukocytů a monocytů procházet stěnou kapilár do postižené tkáně      (= diapedéza) na principu chemotaxe a pohlcovat zde antigeny (fagocytóza)

– interferony – produkují monocyty a napadené b. – zabraňují dalšímu množení virů

 

1. B) získaná = specifická

– lymfocyty B – odpovědné za látkovou imunitu

– při styku s antigenem tvoří imunoglobuliny (IgA, IgM, IgE, IgG, IgO) – likv. antigeny            – vytváření “paměťových buněk” – mají rychleji vytvořenou protilátku – k tomu dojde při                       opakovaném styku s antigenem

– lymfocyty T – odpovědné za buněčnou imunitu

– druhy – pomocné – 3/4 všech (likvidovány virem HIV), aktivují makrofágy

– cytotoxické – při styku s antigenem se tvoří cytotoxiny

– supresorové – ovlivňují hladinu imunitních reakcí

 

– onemocnění

alergie = přecitlivělost, nepřim. imunitní odpověď na antigen (pyl, prach, léky)

– léky antihistaminika

transplantace = snaha o přijmutí cizí tkáně za vlastní, antigenem je transplantovaný orgán

– potřeba utlumit imunitu – imunosupresiva – potlačují reakci T-lymfocytů

 

Oběhová soustava

– cévní systém – prozkoumal W. Harwey (objev srdce), Marcelo Malphigi (objev vlásečnic)

– úkol : zajistit oběh krve v těle

– cévy = tepny, žíly, vlásečnice

 

1. A) Tepny (= artérie)

– příčný řez = průsvit = průměr

– 3 vrstvy : endotel, elastická vazivová a hladká svalová vlákna, vazivo

– vedou krev ze srdce (většinou okysličenou)

– menší tepny = arterioly – mají menší průsvit, téměř bez elastických vláken

 

1. B) Žíly (= veny)

– začínají jako žilky (= venuly)

– vedou krev do srdce (většinou odkysličenou) proti gravitaci

– tomu napomáhá : 1) negativní nitrohrudní tlak (v srdci podtlak)

2) stahy kosterních svalů podél žil

3) žilné chlopně – poloměsíčité, brání vracení krve

 

1. C) Vlásečnice (= kapiláry)

– tvoří hustou síť spojující tepénky a žilky

– tvořeny 1 vrstvou endotel. buněk => uzpůs. k výměně plynů a látek mezi krví a tkáněmi

– fce : – zásobení tkání O₂, glukózou, ost. látkami (mastné kyseliny, glycerol. aminokys.)

– zpětné vedení CO₂ a zplodin metabolismu

– spolutvorba tkáňového moku – sbírá se slepě začínajících lymfatických cév

– opatřeny prekapilárními svěrači – sevřou se při nepotřebě zásobování určité tkáně krví

 

 

Srdce (= cor)

– dutý sval v levé části hrudní dutiny

– uloženo ve vazivovém vaku osrdečníku (= perikard)

– tvořeno vlastní srdeční svalovinou (= myokard)

– vně myokardu – epikard, uvnitř myokardu – endokard (vazivové blány)

 

– stavba : – levá a pravá polovina – odděleny přepážkou, každá tvořena 1 komorou a 1 síní

– mezi síněmi a komorami – dvojcípá chlopeň (mitrální) – mezi levou síní a komorou

– trojcípá chlopeň – mezi pravou síní a komorou

– při výstupu aorty a plicní tepny ze srdce – poloměsíčité chlopně

– svalovina levé části je silnější – pumpuje krev do těla

– srdce zásobeno věnčitou (koronární) tepnou, odvod srdeční žilou

– regulace činnosti srdce

– má vlastní převodní systém (= podněty ke stahům vznikají přímo v něm)

– 1. podráždění vzniká v sinusovém uzlíku (tam, kde vstupuje horní dutá žíla)

– další šíření : síňokomorový uzel => Hissův svazek => Taworova vlákna => Purkyňova vlákna

– vzruch můžeme zaznamenat pomocí elektrokardiografu (EKG) – záznam = elektrokardiogram

– dále vliv – auton. nervstvo (sympatikus urychluje, parsym. zpomaluje), hormony (adrenalin)

 

 

– rytmicita srdeční činnosti

1) tep  – normální tepová frekvence : 70 tepů / min

– zrychlení – ovlivněno fyzickou námahou (až 200 tepů / min), sympatikem

– zpomalení – ovlivněno parasympatikem (konkrétně bloudivým nervem)

– až 40 tepů / min

– tepový objem = množství krve vypuzené do aorty jednou systolou

– klid 70 ml, při výkonu až 100 ml, min.- v klidu 5 l, při výkonu až 40 l

– srdeční ozvy – systolická – delší, uzavřením cípatých chlopní

– diastolická – uzavřením poloměsíčitých chlopní

 

2) tlak – měříme tonometrem na pažní tepně

—- systolický – 12 – 21 kPa (90 – 160 mm Hg)

diastolický – 8 – 12 kPa (60 – 90 mm Hg)      => zápis : 90 / 60 …..

– větší než 160 / 90 => hypertenze, menší než 90 / 60 => hypotenze

– regulace – baroreceptory – v tepnách kontrolují krevní tlak

– ústředí v prodloužené míše = kardiovaskulární centrum

 

 

Krevní oběh

– 2 oběhové okruhy – oba začínají a končí v srdci

– plicní = malý oběh

– odkys. krev z PK jde levou a pravou plicnicí do L a P plíce => okysl. => 4 plic. žilami do LP

 

– velký systémový oběh (= tělní)

– okysl. krev jde z LK aortou (3 úseky : aortální oblouk, hrudní a břišní aorta) do tepen a

tepének – z každé vychází síť kapilár (zásobení tkání O₂ => odkysličení), která se spojuje v

žilky – ty přechází v žíly a odkysličená krev se vrací horní a dolní dutou žílou do PP

– z menších obvodů : – vrátnicový – shromažďuje krev procházející TS => vrátnicová žíla => játra

– ledvinový – pouze ledviny

– srdeční – tvořen věnčitými (koronárními) cévami, zás. srdeční sval. b.

– horní a dolní systémový oběh – mozek, kůže, žlázy, svaly

 

 

– hlavní tepny

– z oblouku aorty se oddělují 3 tepny :

h hlavopažní => pravá podklíčková

=> pravá společná krkavice

h levá společná krkavice

h levá podklíčková tepna

– podklíčkové => podpažní => pažní => vřetenní, loketní => tepenný oblouk dlaně

– společné krkavice => zevní a vnitřní krkavice

– hrudní aorta

– břišní aorta => trojdílná tepna (žaludek, slezina, játra, začátek tenkého střeva)

=> okružní tepna horní (tenké střevo, slepé střevo, začátek tlustého střeva)

=> dolní okružní tepna (zbytek tlustého střeva, konečník)

– větví se na 2 společné tepny kyčelní  => zevní => steh. => lýtk., holení => chodidlo

=> vnitřní => pohlavní systém, vylučování

– plicnice – pravá a levá (vede odkysličenou krev)

– hlavní žíly

– pažní => podpažní => podklíčková => horní dutá

– hrdelnice => horní dutá

– stehenní => společná kyčelní => dolní dutá žíla

– 4 plicní žíly (okysličená krev)

– věnčitý oběh – zásobování srdce

– vrátnicový oběh – játra => jaterní žíla => dolní dutá žíla

– ledvinový oběh

 

Mízní soustava (= lymfatická)

– není součástí oběh. soust. ve smyslu cirkulace těl. tekutiny v uzavř. CS, ale tvoří jednosměrnou

dráhu z mezibuň. prostor do krve

 

– tvořena :

1. a) mízními cévami

– vznikají jako slepě zakončené kapiláry v tkáňovém moku

– protkávají všechny orgány

– mízní kapiláry se sbíhají ve větší mízovody, které ústí do žil v dolní části krku :

– hrudní mízovod – největší – míza z dolní a levé části těla

– pravostranný mízní kmen – míza z pravé části hrudníku a z hlavy

– fce – odvádí přebytek tkáň. moku do krve – za 24 hodin se vytvoří 2,5 – 3 l lymfy                            (porucha vede ke vzniku edémů)

– odvádí tuky v podobě kapének z tráv. soustavy do horní duté žíly

 

1. b) lymfatickými uzlinami

= drobné bělavé uzlíky tvořené síťovitou tkání

– oválné nebo kulovité, velikost 10-25 mm

– krční, podpažní, v tříslech

– fce – podílí se na obraně organismu

– při infekci jsou zanícené => zduří, probíhají obranné reakce

– obsahují lymfocyty, které vytvářejí protilátky

– jsou v nich uloženy fagoc. makrofágy – při rakovinném onemocnění zachycují              nádor. buňky i ze vzdál. míst = metastáze

 

slezina

– největší lymf. orgán, 12-20 cm veliký, tvar kávového zrna

– uložena v břiš. dutině pod levou brániční klenbou, hluboko při páteři

– proteče jí 300 ml krve denně

– 2 typy tkáně : červená a bílá pulpa

– při zátěži (např. při běhu píchá)

 

brzlík

– žláza na hrudní kosti, skládá se ze dvou laloků

– v mládí je mohutnější, zajišťuje dozráváni pohl. hormonů

– k stáru zachována pouze schopnost vytvářet lymfocyty T

– v dospělosti přeměněn ve vazivově tukovou tkáň

 

 

 

 

 

 

Nemoci oběhové soustavy

– choroby srdce a cév

– příčiny : vrozená dispozice, psych. zátěž, nesprávná výživa, kouření, nedost. vit C, pohybu

 

– arteroskleróza = kornatění tepen

– spočívá v ukládání a vápenatých solí na porušené výstelce tepen

– 3 stadia :

1) infiltrace cholesterolu do vnitřních stěn tepen

2) ukládání vápenatých iontů do střední vrstvy tepen

3) poškození i drobných tepének mozku, srdce, ledvin

– projevy :

– zmenšování průměru a pružnosti cév

– zvyšování tlaku krve, přetěžování srdce, zvýšené riziko prasknutí cév

– špatné krevní zásobení orgánu

– důsledky :

– angina pectoris – bolest v hrudní krajině vlivem nedostatečného zásobení krví

– infarkt = ischemická choroba srdeční – ucpání koronárních tepen

– mrtvice = ischemická choroba mozková – ucpání mozkových cév => ochrnutí                                         těla ( obličej, končetiny, celá polovina těla )

– ischemické choroby končetin

 

– hypertenzní choroba

 

– vysoký tlak ( 160 / 90 a více )

– 2 typy :  esenciální – podmíněna dědičně

sekundární – v důsledku onemocnění cév

 

– žilní městky = “křečové žíly” – patologické rozšíření žil => městnání krve => vznik trombů nebo                      bércových vředů (špatná výživa kůže)