Stavba a funkce opěrné a pohybové soustavy

Opěrná soustava

 

– tvořena skeletem (kostrou) = soubor cca 200 kostí, kostních spojů a vazů

– pasivní pohybový aparát

– slouží jako opora a ochrana vnitřních orgánů (hrudník – srdce, plíce, lebka – mozek)

– tvořena  pojivovou tkání = soubor buněk (zákl. jednotka osteon) + mezib. hmota

– mezib. hmota  – 2 složky – základní hmota (beztvará, obs. polysach., bílkoviny)

– vlákna (pevná kolagenní, pružná elastická)

 

KOSTNÍ TKÁŇ (pojivová)

– mezenchymatická

 

1) vazivo – základní buňky – fibrolasty

– měkké, poddajné, značně vodnaté

– hodně mezibuněčné hmoty

– řídké (rosolovitá mezibuň. hmota) – mezi orgány, pod kůží (fagocytující)

tuhé (vláknitá složka) – povrch orgánů, kostí, šlachy, vazy

 

2) chrupavka – kulovité buňky – chondrocyty – uloženy ve váčcích po 2-3

– mnoho mezibuněčné hmoty

– neprochází mnoho cév => malá regenerace

– hyalinní – průsvitná, namodralá, kolagenní vl. (hrtan. chrup., na žebrech, mezi obratli)

elastická – pružná, elast. vl., nažloutlá (ušní boltce, Eustach. trubice)

kolagenní – odolná vůči tlaku, tahu, bílá (kloubní plošky, meziobratl. ploténky)

 

3) kost – zákl. buňky osteoblasty (v době dělení) – postupně se mění ve stabilní osteocyty

– protkána velkým množstvím cév a nervů – probíhají v Haversových kanálcích – kolem                   nich jsou v koncentrických kružnicích uspořádány osteocyty

– mezib. hmota :

– anorg. složka – soli P, Mg, Ca – Ca₃(PO₄)₂, CaCO₃ => největší zásobárna Ca v těle

– dodává tvrdost, křehkost – ve stáří převládá

– org. složka = osein – množství kolagenních vláken

– dodává pružnost (dítě 50%, dospělí 30%)

 

– tvar kostí : – dlouhé – rozlišujeme epifýzu a diafýzu – stehenní, ramenní

– ploché – lopatka, lebka, pánev

– krátké, drobné – články prstů, zápěstní kůstky, třmínek, ….

– pneumatické = vzdušné (s dutinou) – čelní, čichová, klínová

 

 

– tvořeny :

1) okosticí – z vaziva, prokrvena a protkána nervy => napomáhá výživě kostí

– obsahuje krvetvorné buňky  => roste do šířky

 

2) tkání – kompaktní = hutná – diafýzy dl. kostí, povrch všech kostí

houbovitá (spongióza) – upravena do kostních trámců (= architektonika kostí )- vzájemně                                                     se kříží a vytvářejí prostorovou síň – rozkládají tahy a tlaky

– epifýzy dl. kostí, vnitřek plochých a krátkých kostí

3) kostní dření – síť jemných vazivových vláken, vaziv. b., bohatě rozvětvených cév

– s věkem mění barvu (červená => žlutá => šedobílá) – ubývá ze středu ke klubům

– krvetvorný orgán (denně 50 ml) – ve stáří zachována v plochých a krátkých k.

 

– osifikace = kostnatění (chrupavka, vazivo => kost)

– dle stupně osifikace určujeme věk

 

– kosti mají původ —- chrupavčitý – převažují (dlouhé kosti)                                                                                                               = chondrogenní osifikace (v nitrodělož. období)

vazivový (lebka) = desmogenní osifikace

 

– růst kostí :

1. a) do šířky – vazivo se mění v kost; díky periostu
2. b) do délky – díky růst. chrupavkám (mezi diafýzou a epifýzami)- kostnatí kolem 18. roku

– stimuluje růst. hormon somatotropin – ne však přímo, ale zprostředkovaně                                     působením růst. faktoru somatomedinu – z jater (potřeba vit. D)

 

– spojení kostí :

1. a) nepohyblivá – vazivem – švy na lebce

– chrupavkou – žebra k hrudní kosti, meziobratlové ploténky

– kostní tkání – srůstání – 3 pánevní kosti, křížové obratle

1. b) pohyblivé – kloubní

 

– menisky – vazivochrup. destičky – v někt. kloubech – mezi jamkou a hlavicí (nejvíce v koleni)

– zajišťují – pružnost kloubu, vyrovnávání nerovností kloubní plochy

– umožnění složitých pohybů

 

Páteř  (columna vertebralis)

= sloupec obratlů – je osou a oporou těla (33-34 obratlů)

– umožňuje pohyby – předklon, záklon – bederní, krční oblast

– úklon – bederní, krční oblast

– rotace – krční, hrudní, bederní oblast

– pérování při doskocích – všechny obratle

 

– tvar páteře

– 2x esovitě prohnutá – 2 lordózy (krční, bederní), 2 kyfózy (hrudní, křížová)

– u novorozence zcela rovná, začíná se zakřivovat se ve 3. měsíci (při zvedání hlavy)

 

– stavba obratle : trnový výběžek

dva příčné výběžky

oblouk obratlový

otvor obratlový

tělo obratlové

otvory pro výstup nervů

kloubní plošky pro upevnění žeber

 

– mezi obratli jsou meziobratlové ploténky z chrupavky

 

krční obratle (vertebrae cervicales)

– C_1-7 – savci 7 obratlů, u ptáků počet kolísá (labuť 25)

– C₁ = nosič (atlas) – chybí tělo obratlové – dalo vznik výběžku čepovce

– umožňuje kývavé pohyby hlavy

– C₂ = čepovec (axis) – má vyčnívající zub (čep)

– umožňuje otáčivé pohyby hlavy (nevhodný pohyb => zlomení vazu)

– C_3-7 – velikost obratlů se směrem dolů zvětšuje, C7 (v. promineus) ční dozadu

– v příčných výběžcích jsou otvory, trnový je rozeklaný

hrudní obratle (vertebrae thoracicae)

– Th_1-12 – typická stavba, nesou 12 párů žeber

 

bederní obratle (vertebrae lumbales)

– L_1-5 – jsou nejmohutnější – nesou tíhu těla

– promontorium = hrana mezi L5 a S1

 

křížové obratle (vertebrae sacrales)

– S_1-5 – druhotně splývají v kost křížovou (os sacrum)

– výjimky : lumbalizace sakrálního obratle – S₁ je nesrostlý (8% populace)

sakralizace lumbálního obratle – přirůstá L₅ => menší pohyblivost (14%)

 

kostrční obratle (vertebrae coccygea)

– Co_{1-4 (5)} – srůstají v kost kostrční (os coccygis)

– rudiment ocasu

 

chorobné zakřivení páteře

– prohnutá záda – velká bederní lordóza ( vzpěrači )

– plochá záda – menší zakřivení páteře – lordóza a kyfóza – nezřetelné => ochabování svalů

– kulatá záda – hrudní kyfóza plynule pokračuje do krční části, hlava klesá dopředu

– v pokročilém věku normální, u dětí častým sezením

– skolióza – boční zakřivení páteře, nejčastěji v hrudní části, někdy v bederní

– dědičné předpoklady  x  špatný metabolismus, nevhodné nošení břemen

– léčení : rehabilitační cvičení, korzet, operativní vkládání štěpů kostí

 

Hrudník (thorax)

– slouží k ochraně plic a srdce

– dorsoventrální oploštění

 

1. žebra (costae)

– mají část —- kostěnou

chrupavčitou

– pravá (vereae) – 7 p, vždy chrupavkou přisednou na hrudní kost

      nepravá (spuriae)- 3 p, nepřisedají chrupavkou na hrudní k., ale na chrupavku předchoz. žebra

       volná (fluctuantes) – 2 páry, nemají chrup. část, ční do hrudní dutiny

 

– výjimky : 1 žebro připnuto k C₇, popřípadě  k C₆ poslední žebro připnuto k L₁

 

2. kost hrudní = prsní (sternum)
3. a) rukojeť (manubrium) _{spojeno chrupavkou}
4. b) tělo (corpus)
5. c) mečovitý výběžek (processus xiphoideus )- připojen chrupavkou nebo kostní tkání

– lžícovitý tvar (širší) nebo špičatý (užší), někdy proděravělý

 

– rukojeť zakončena hrdelní jamkou (incisura jugularis sterni) – konec krku, začátek trupu

– na rukojeť se připíná kloubně klíční kost a 1. pár žeber

– 2. pár se připíná na spoj mezi rukojetí a tělem

– tělo nese všechna ostatní pravá žebra, 6.-7. pár se připíná až na jeho užší část

– měří se klenba a obvod hrudníku – soudkovitý “ v nádechu „, astenický “ ve výdechu “

 

Lebka  (cranium)

– kosti spojeny švy kromě dolní čelisti (kloubně)

– část —- obličejová (splanchnocranium)

                mozková (neurocranium) – větší

mozková část (neurocranium)

— spodina lební (basis cranii) – z chrupavky – k. čelní, týlní, klínová, čichová, spánková

klenba lební (kalva calvaria) – z vaziva – temenní, část týlní, čelní a spánkových kostí

 

• kost čelní (os frontale) – 2 srostlé k. (8% lidí 2 kosti), někde jsou vidět švy = metopismus
• 2 temenní kosti (ossa pariatelia) – spojeny šípovým švem
• týlní (os occipitale) – dva kloubní hrboly – spojení s atlasem

– velký otvor týlní – navazuje na kanál páteřní

• 2 spánkové kosti (ossa temporalia) – mezi nimi spánkový šev

– srůst : šupiny spánkové k. (nejslabší místo na lebce), skalní k. (nejtvrdší kost,                                   uložen labyrint), bubínková

• sluchové kůstky (ossicula auditus) – ve středním uchu (kladívko, třmínek, kovadlinka)
• klínová (os sphenoidale) – její část turecké sedlo nese hypofýzu (podvěsek mozkový)
• přepážka nosní = radličná (os vomer)
• čichová (os ethmoidale)
• skořepy nosní – horní, střední – po dvou

 

 

obličejová část (splanchnocranium)

• horní čelist (maxila) – může být rozštěpena => 2 nedokonalé kosti
• 2 patrové kosti (ossa pallatina)

– někdy dochází k rozštěpu patra = nedokonalý srůst – dědičné

– kojenec zahyne, protože nemůže stáhnout čelisti k sání

• slzní (ossa lacrimalia) – 2
• 2 lícní kosti (ossa zygomatica) – jařmovým obloukem spojeny s kostí spánkovou

– u žlutého plemene široký

• dolní čelist (mandibula) – jediná kost na hlavě připojena kloubně
• kosti nosní (ossa nasalia) – 2
• dolní skořepa nosní – 2
• jazylka (hyoideum) – připojena vazy k C₄ – po smrti odpadne

 

 

– dutiny – k. čelní, horní čelist, k. klínová, čichová

– švy – věncový (korunový) – čelní od temenních,   šípový – odděluje temenní

– lambdový – týlní od temen. a spánkových,   spánkový – srůstající 3 kosti – pozná se ve stáří

 

 

Kostra horní končetiny  (ossa membri superioris)

– uchapovací schopnost, schopnost jemné koordinace, velká kloubní pohyblivost

– připojuje se k osové kostře lopatkovým pletencem (cingulum) :

• lopatka (scapula) – hřeben (spina scapulae) přechází v nadpažek = akronion (osif. v 17-20)

– krkavčí výběžek (pozůstatek krkavčí kosti)

• klíční kost (clavicula) – esovitě prohnutá podle nároku na pohyb, povrchově hmatná

– osifikuje se jako první v 2. měsíci embr. vývoje

 

 

– volná část :

• kost pažní (humerus) – pohybuje se díky ramennímu kloubu (plochá jamka na lopatce)

– hlavice kloubu a osa kosti 130°, dole kladka a hlavička

• kost loketní (ulna)  – k malíku, v průřezu trojúheln., do kladky zapadá oleocranomem
• kost vřetenní (radius) – mohutnější, k palci – bodcovitý výběžek (snadno se odlomí)
• zápěstní kůstky (ossa carpi) – 1. řada – k. loďkovitá, poloměsíčitá, trojhranná, hráškovitá

2.                                        – trapézová, trapézovitá, hlavatá, hákovitá

• záprstní kosti (ossa metacarpalia) – v dlani, 5
• články prstů (phalanges) – 14 (každý prst 3, palec 2)

– první nejdelší, poslední rozšířeny pro uložení nehtů

Kostra dolní končetiny  (ossa membri inferioris)

– pánevní pletenec = pelvis

pánevní kost (os coxae) srůstá (v 15-16 letech) z : – kyčelní (os  illium)

– sedací (os ischii)

– stydké (os pubis)

– kloubně spojeno s křížovou kostí => pánev (pelois) – velká a malá

– stydká spona z chrupavky umožňuje uzavření malé pánve

 

– volná část :

• kost stehenní (femur) – nejdelší, nejmohutnější

– hlavice má kulovitý tvar (3/5 kulové úseče)

– kloubní hlavice a osa kosti 130°

– je ke kosti připojena krčkem (zúžený)

– v pánevní kosti velká jamka, přesně vytvarovaná => omezuje pohyb

– umělá hlavice totální endoprotéza

• kost holení (tibia) – s lýtkovou k. tvoří bérec

– mohutná, frojúhelníkovitá, jde k vnitřnímu kotníku, nese tíhu těla

• kost lýtková (fibula)

– slabší, jde k vnějšímu kotníku

– obalena svaly

• čéška (patella)

– největší sezamská kost v těle, vznik z úponu čtyřhlavého stehen. svalu

• zánártní kosti (ossa tarsi)

– 2 řady – od paty k malíku : k. patní, krychlová

k palci : k. hlezenní, loďkovitá, klínová zevní, střední, vnitřní

• nártní kůstky (metatarsalia) 5
• články prstů (phalanges) 14

– chodidlo je vyklenuto příčně, podélně (klenbu drží šlachy a vazy)

– při stání dotyk ve třech bodech – pata, malík, palec

– klenba může být porušena : podélně (příčně) plochá noha

– plantogram = způsob zobrazení tvaru nohy

 

Pohybová soustava

– zajišťuje pohyb (lokomoci) – základní atribut života

– sval (musculus) = stažitelná tkáň, podmiňuje jakýkoli pohyb organismu

– sval. tkáň tvořena sval. b. – obsah. kontraktilní bílk. – schopnost stahovat se, vytvářet mech. napětí

 

Svaly

– hladké – jednojaderné vřetenovité buňky

– dokáží se až 10ti násobně prodloužit, vrstevnatá stavba

– pracuje nezávisle na vůli jedince, kontrakce pomalé, dlouhotrvající

– složkou mnoha vnitřních orgánů – žaludek, střeva, močový měchýř, cévy

– jsou inervovány vegetativními nervy nebo hormony (stah dělohy)

 

 

– srdeční – 1-2 jádra, vřetenovité b. s patrným příčným pruhováním

– pracuje nezávisle na vůli jedince

– mezi buňkami charakteristické mezibuněčné spoje = interkalární disky

– pouze v srdci

– stah na popud auton. nervstva – podrážděn sinusový uzlík – od něj se podráždění vede převodovými vlákny a vyvolá následný stah síní a komor

– sympatikus zruchluje, parasympatikus zpomaluje

– rytmika ovlivněna také hormony (adrenalin)

– kosterní

– mnohojad. b. – tvoří vlákna (myofibrily) – ta tvoří snopečky (obal. vazivem) => snopce => sval

– tvořeny bílkovinami – pravidelně se střídá aktin a miozin => příčné pruhování

– asi 600 svalů, připínají se ke kostře pomocí šlach, tvoří 35-45% hmotnosti

– nejširší místo – bříško svalové – vybíhá ve šlachy => svalový úpon

– stah – zkrácení o 1/3 délky

– vliv motoric. nervstva – spojeno se svalovými vlákny = nervosvalová  ploténka

– zasaženo různé množství myofibril = motorická jednotka

– signálem pro zahájení – zvýšení konc. Ca²⁺ v cytopl. sval. vl. při nervovém podráždění

– na sval. vl. se vylije acetylcholin => zasunutí akt. do myozinu => aktinomyozinový

komplex

– v aerob. prostředí : ATP, Ca²⁺ => ADP + P + energie

– v anaer. pr. : kyslíkový dluh – příčinou nedostatek O₂ při oxidaci glukózy => vznik kys. mléčné

– při dlouhodobém nedostatku O₂ => svalová křeč

 

rozdělení svalů podle pohybů, které umožňují :

antagonisté – působí proti sobě (natahovače a ohybače, odtah. a přitah., roztahovače, svěrače)

synergisté – pracují spolu – podporují se v účinku

rotační svaly – působí samostatně

 

Svaly hlavy

1. a) žvýkací – připojeny dvěma úpony na kostře, pracují jako synergisté

                  – starají se o pohyb dolní čelisti

• sval žvýkací
• sval spánkový
• zevní a vnitřní křídlový sval

 

1. b) mimické – připojeny jedním úponem ke kostře a jedním ke kůži

– všechny synergické

– zajišťují žvýkání, kousání, mrkání, řeč, zpěv, pláč, smích, …

 

• sval čelní                                                 sval bradový
• sval týlní                                                 stahovač ústního koutku
• kruhový sval oční                                     stahovač dolního koutku
• svrašťovač obočí                                     kruhový ústní sval
• sval nosní                                                 sval smíchový
• sval lícní – malý a velký zdvihač horního koutku úst a nosního křídla

sval tvářový (trubačský)

 

Svaly krku

• podkožní sval (platyzma)
• zdvihač hlavy (ohybač)
• šikmé svaly (kloněné) – okolo krční páteře, pomocné dýchací svaly
• nadjazylkové a podjazylkové – upnuté na jazylku

 

Svaly hrudníku

• velký a malý prsní sval – pomocné dýchací
• přední pilovitý sval – je šikmý, u žeber
• mezižeberní svaly – hlavní dýchací sval

– vnitřní – smrštění při výdechu

– vnější – smrštění při vdechu

• bránice – plochý sval oddělující hrudní dutinu od břišní, typický znak savců

– otvory pro jícen, aortu a dolní dutou žílu

– hl. dých. sval – při nádechu se vyklene do břišní dutiny a stlačí orgány

Svaly břicha

– široké, ploché, 3 vrstvy

• přímý břišní sval – ve středu těla přepažen vazivovým pruhem
• příčný břišní sval
• šikmý břišní sval – zevní, břišní
• bederní

 

Zádové svaly

• trapézový – od krku dolů přes ramena
• široký zádový sval
• pilovité svaly – běží ze strany okolo lopatky – horní a dolní pilovitý
• svaly podél páteře – segmentální uspořádání (jako u ryb) – např. bederní
• svaly pánevního dna – opora pro vnitřnosti (močový měchýř, děloha, střeva,..)

 

Svaly horní končetiny  

• deltový sval – tvoří rameno
• dvojhlavý sval pažní ( biceps ) – na horní části paže

X                                                                             pracují proti sobě

• trojhlavý sval pažní ( triceps ) – zezadu na horní části paže
• hluboký sval pažní – hluboký sval pažní     _{v hloubi ruky}
• hákový sval

 

předloktí                       sval vřetenní – jde k palci

• oblý
• vnitřní a vnější ohybač zápěstí
• dlouhý dlaňový sval
• sval palcový a malíkový
• natahovače a ohybače prstů, ……

 

Svaly dolní končetiny

• bedrokyčelní
• hýžďové svaly – 3 : velký, střední malý
• čtyřhlavý stehenní sval – zepředu
• dlouhý stehenní sval ( krejčovský )
• velký přitahovač stehna – pod čtyřhlavým
• dvojhlavý stehenní sval – zezadu
• přední sval holenní
• trojhlavý lýtkový sval – zezadu, šlachou se upíná na patní kost => šlacha – Achillova šl.
• natahovače a ohybače prstů
• svaly chodidla – přikryty tuhou vazivovou aponeurózou – drží klenbu nohy

 

onemocnění svalů

– svalový revmatismus  a) prudký => revmatická horečka

1.    b) chronický

– záněty šlach a svalových pouzder

– atrofie svalů = úbytek – vzniká při nepoužívání svalů

– hypertrofie = zbytnění svalů (vlivem hormonu testosteronu – hlavně u mužů)

– plegie = úplné ochrnutí

– paréza = částečné ochrnutí

– hyperkinéza = chorobné mimivolné pohyby