Smyslové orgány člověka
- prostřednictvím smyslů přijímáme z okolí mnoho informací, ale uvědomíme si jen nepatrnou část z nich.
- všechno, co víme, umíme a děláme, tak to vše nám bylo zprostředkováno pomocí nějakého smyslu
- Receptory
- přijímají informace a kódují je, na což navazují metabolické a efektorové funkce
- informace mohou přijít k buňce z vnějšího prostředí – chuťové a čichové buňky, fotoreceptory; nebo z vnitřního prostředí – buď přímo z extracelulární matrix, nebo z cévního řečiště (hormony, farmaka)
- Příjem podnětu
- podnět vyvolá v senzorické buňce receptorový potenciál
- neplatí tedy zákon „vše nebo nic“ – výše potenciálu se stupňuje podle intenzity podnětu
- poté, co potenciál dosáhne prahové hodnoty, vybaví se v nervovém vláknu akční potenciál
- platí, že výše receptorového potenciálu ovlivňuje frekvenci vyvolávání akčního potenciálu
- Typy receptorů
- mechanoreceptory – dotyk
- baroreceptory – tlak
- termoreceptory – teploty
- chemoreceptory – čich, chuť
- fotoreceptory – světlo
- vláskové buňky – oko, ucho
- noci-receptory – bolest
ZRAK
- naprosto dominantní – až 70% vjemů
- Fotoreceptory
- reagují na světelné záření
- velké množství (cca 140 mil.)
- umístěny na sítnici
- Tyčinky
- jsou všude na sítnici mimo žlutou skvrnu
- až 80 tyčinek na 1 nerv
- pigmenty (rodopsiny) – jejich funkční složkou je derivát vitamínu A
– při dopadu světla se rozpadnou, při absenci světla se obnoví -> spíme se zavřenýma očima
- Šeroslepost – nedostatek vitamínu A
- Čípky
- asymetrické rozložení na sítnici
- nejvíce ve žluté skvrně a jejím blízkém okolí, jinde už téměř žádné
- zodpovídají za vnímání barevného vidění
- pigmenty (opsiny) – pro červenou, zelenou a modrou -> dá se z nich vytvořit celé barevné spektrum
- Daltonismus – chybí pigment pro červenou nebo zelenou barvu
- Ochrana oka
- Oční důlky
- drtivá část oka je uložena v lebce
- Tukové podloží
- slouží jako tvrdá plena mozková
- chrání oko před přímým dotykem s kostí, zamezuje tření
- pružnost, možnost pérovacího pohybu oka
- termoregulace
- Obočí a řasy
- zachycují mechanické nečistoty a pot
- důležité z hlediska sexuálního výběru
- Víčka
- u člověka nesrostlá
- chrání před vniknutím cizího tělesa
- zbavuje oko nečistot
- roztírá slzy – proti vyschnutí rohovky
- lépe se spí
- Korneální reflex – ochranný zrakový reflex, který vyvolá zavření víček při dotyku předmětu a rohovky nebo jen většímu přiblížení se předmětu k rohovce
- Slzy
- smazávají nečistoty
- lyzozym – antibakteriální -> boj proti patogenům
- Slzné dráhy
- izolovaná tkáň s několikačetným vývodem
- slzná žláza – pod horním očním víčkem
- slzný vývod – ve vnitřním koutku, kumulují se tam slzy
- z vývodu do slzného váčku a odtud do nososlzného kanálku
- ucpání slzného kanálku = ječné zrno
- Stavba oka
- Rohovka
- živá tkáň
- světlolomná část
- zcela průhledná
- složená z živých i mrtvých buněk
- trvale chráněna a omývána slzami
- neprokrvena – jinak bychom vše viděli přes cévy
- nervová zakončení – reflexy
- Výživa a odvod odpadních látek
- zevnitř komorová voda
- zvenku slzy
- Astigmatismus
- nadstandardní fungování rohovky
- defektní obraz
- dá se operovat
- Duhovka
- pod rohovkou
- příčně pruhovaný sval
- funguje jako clona ve foťáku – reguluje množství přicházejícího světla roztažením a stažením zornice
- pracuje antagonisticky se zornicí – jedno se stáhne, druhé se roztáhne
- Pigmentace – velmi stabilní
– neprochází tudy světlo
– albíni -> světlo neprojde díky cévám a krvi v nich
– dozrává věkem -> barva očí se mění
- Zornice
- díra uprostřed duhovky
- dostává se tudy světlo
- zužuje se při osvícení nebo při pohledu do blízka
- aktivita ovlivňována hormony – adrenalinní -> roztahování
– cholinní -> stahování
- Bělima
- tvrdá, tuhá
- zajišťuje tvar oka
- nachází se po celém obvodu oka.
- Komorová voda
- těsně pod rohovkou
- vyráběna v zadní komoře oční
- transportována přes zornici do přední komory (mezi duhovkou a rohovkou)
- resorpce ve Schlemmovém žlábku
- výživa rohovky a čočky
- Zelený zákal = glaukom
- hyperprodukce komorové vody
- neschopnost odvádět tu vody pryč
- nárůst nitroočního tlaku -> velká bolest hlavy
- Čočka
- průhledná
- složena z mrtvých buněk
- zavěšena na vláknech závěsného aparátu, který je napojen na svaly
- Akomodace = schopnost přizpůsobit tvar čočky
- změna jejího prostorového uspořádání -> vyklenutí, oploštění
- deformuje se tak, aby se obraz dostal na sítnici
- předmět je daleko -> čočka se oploští, aparát relaxuje
- předmět je blízko -> čočka se vyklene, aparát pracuje
- Blízký bod – nejbližší místo, na kterém je čočka ještě schopna akomodace
- vyživována komorovou vodou
- Dalekozrakost
- čočka ztrácí flexibilitu
- na dálku se vidí dobře -> „nemoc dlouhých rukou“
- brýle: spojky
- Krátkozrakost
- na blízko se vidí dobře, na dálku špatně
- atypický tvar oční koule
- brýle: rozptylky
- Šedý zákal = katarakta
- špína na čočce -> přestává být průsvitná
- dlouhodobé ukládání krystalků solí
- nezánětlivé
- léčba: výměna čočky
- Okohybné svaly
- příčně pruhované – ovládáme je sami
- jemné motorika
- velká inervace
- bílé svaly, ale téměř se neunaví -> střídají se
- Šilhání
- 1 oko vnímá obraz kvalitně, druhé ne
- člověk se stává funkční jednookým -> mozek nechce info z druhého oka
- léčba: zakrýváním zdravého oka v dětství
- Sklivec
- pod čočkou
- centrální výplň oční koule
- tvoří vnitřní hydrostatický tlak oka -> oko drží tvar
- průhledný
- příměsi tukových látek
- Sítnice
- není všude stejná
- Žlutá skvrna – místo nejkvalitnějšího, neostřejšího vidění
– všechny paprsky se snaží dostat sem
- Slepá skvrna – místo napojení očního nervu
– nevzniká zde žádný obraz -> nejsou tu fotoreceptory
- Inverzní systém
- světlo se k fotoreceptorům dostává přes zrakový nerv, gangliové buňky, vmezeřené a bipolární buňky
- pod fotoreceptory je pigmentová vrstva -> paprsky se odrazí zpátky (pro většinu receptorů teprve první setkání s paprsky)
- Zraková chiasma = křížení optických nervů – obraz z pravého oka se zpracovává v levé hemisféře
-> vyhodnocování po cestě v thalamu
SLUCH A ROVNOVÁHA
- sluch slouží k vnímání zvuku, který vzniká kmitáním těles
- vlnová délka ovlivňuje výšku tónu – tón malé vlnové délky je vysoký
- amplituda určuje výšku tónu – tón s malou amplitudou je tichý
- hluk nad 110 – 120 dB nelze dlouhodobě snášet, neboť způsobuje psychická traumata
- Zevní ucho
- tvořeno ušním boltcem a „trubicí“ zevního zvukovodu
- Ušní boltec
- tvořen elastickou chrupavkou
- Funkce: usměrňování zvuku
- mechanická ochrana
- u lidí ztráta pohybové funkce
- Zevní zvukovod
- 4-5 cm dlouhá trubička pro zvukové vlny
- zakončena bubínkem
- Bubínek
- rozhraní mezi zevním a středním uchem
- vazivová, do značné míry mechanicky odolná blána
- přicházející zvuková vlna jej rozkmitá -> čím je zvuk silnější, tím se rozkmitá více
- Střední ucho
- odděleno od zevního ucha bubínkem
- Středoušní kůstky
- nejmenší a nejlehčí kosti v těle
- Kladívko
- těsně přiléhá na bubínek -> svými pohyby přesně kopíruje pohyby bubínku
- rozprostírá se na velké ploše bubínku
- při silném zvuku se oddálí, aby nedošlo k poničení bubínku -> zvuk je tišší, ale mozek ho stejně interpretuje velmi hlasitě
- Kovadlinka
- tluče do ní kladívko
- tluče do třmínku
- Třmínek
- tluče do něj kovadlinka
- tluče do oválného okénka
- Oválné okénko
- rozhraní mezi středním a vnitřním uchem
- tluče do něj třmínek
- má velmi malou plochu -> dochází zde k amplifikaci zvuku
- Eustachova trubice
- slouží k vyrovnání tlaků mezi středním uchem a vnější atmosférou
- propojení středního ucha s hltanem
- Zánět středního ucha
- uvnitř se nahromadí tekutina, která tlačí na bubínek
- hrozí prasknutí bubínku -> musí se propíchnout
- může vzniknout otitida – zánět bubínku
- Vnitřní ucho
- Hlemýžď
- vyhodnocování zvukových vln -> převod zvukových vln na elektrické signály
- kostěný
- tvořen 2,5 závity
- vyplněn tekutinou – perilymfa a endolymfa
- oddělen od středního ucha oválným okénkem
- pohybem oválného okénka se rozpohybuje tekutina -> je nestlačitelná -> na konci se vyklene kruhové okénko
- Vestibulární schody
- za oválným okénkem
- je tam perilymfa
- Střední schody
- odděleny od vestibulárních Reysnerovou membránou
- je tam endolymfa
- Tympanální schody
- propojeny s vestibulárními v hrotu bubínku
- je tam také perilymfa
- odděleny od středních bazální membránou
- na konci je kruhové okénko
- vlna čířící se endolymfou vůbec nepůsobí na perilymfu
- Cortiho orgán
- komplikovaná struktura
- na bazální membráně jsou vláskové buňky, které jsou napojeny na nervová zakončení
- shora jsou kryté tektoriální membránou
- při pohybu perilymfy dochází k pohybu membrány -> vláskové buňky se přibližují k tektoriální membráně
- podle intenzity zvuku se o tektoriální membránu ohne 1 nebo více vlásků
- senzitivita není všude stejná
- abychom rozlišili 2 tóny, musí mít mezi sebou rozdíl alespoň 3Hz
- Statokinetické čidlo
- nesouvisí se sluchem
- podává informaci o poloze hlavy
- Sacculus a utriculus
- váčky sestávající z vazivového pouzdra a jednovrstevného plochého epitelu
- na sebe kolmé
- zodpovídají za informaci o poloze v gravitačním poli
- sacculus – dopředu, dozadu, do stran
- utriculus – nahoru a dolů
- vyplněny perilymfou
- mají vláskové buňky
- Otolity
- malé krystalky CaCO3
- přesypávají se podle gravitace
- díky jejich pohybu poznáme, o kolik se nám pohnula hlava
- Polokruhovité kanálky
- vyplněny endolymfou
- zakončeny ampullou = místo, kde jsou vláskové buňky
- vlásky vláskových buněk jsou zanořeny do cupuly = vyhodnocovací oblast
- zjišťují pohyby hlavy -> endolymfa se rozpohybuje a vlásky na vláskových buňkách se ohýbají
- Mořská nemoc
- hlava se hýbe, ale tělo se nehýbe -> cupula posílá info do mozku, že se hýbeme, oči, že se nehábeme
HMAT
- Mechanoreceptory
- vnímají dotyk či tlak, vibrace a lechtání
- nejvíce informací přichází od baroreceptorů umístěných v oblasti chlupu, neboť ten funguje jako páka
- nejméně receptorů se nachází v oblasti chodidel, nejvíce naopak na rtech, rukou, genitálu a uších.
- Vater-Paciniho tělíska
- uložena hluboko v podkoží
- vnímají intenzivní tlak, silné vibrace a neprahové stimuly
- vnitřní prostory vyplněné mediátory bolesti -> při velkém tlaku se uvolní a působí na noci-receptory
- Meissnerova tělíska
- uložená ve svrchní vrstvě škáry
- větší množství než Vater-Paciniho
- rychle vnímají slabý dotyk, nachází se ve zvýšeném množství na chodidlech
- přílišná senzitivita se projeví jako lechtání
- Termoreceptory
- vnímají teplo a chlad
- Ruffiniho tělíska
- vnímají teplo
- uložena ve spodní vrstvě škáry
- je jich málo -> na teplo je člověk méně citlivý než na zimu
- vnímají teploty od 25°C, při teplotě 35°C dosahují svého optima, při 45°C ustává jejich aktivita
- stimulují pocení (bradykinin) a další mechanismy pro snížení teploty
- Krauseho tělíska
- vnímají zimu
- uložena ve svrchní vrstvě škáry
- je jich 10× více než Ruffiniho tělísek
- reagují při 10°C, optimum mají při 5°C, vypínají se při 30°C
- znovu se zapínají při teplotách periferie nad 50°C -> zimnice
CHUŤ
- slaná, sladká, hořká, kyselá
- Papily
- chemoreceptory – jazyk, tvrdé patro, sliznice dásní, vnitřní strana dásní
- Hlavní fce: nedostat do těla něco škodlivého, zkaženého, jedovatého
- každá papila umí vnímat všechny chutě, ale na jednu je specializována
- životnost je 10 – 12 dní -> umírají rychle kvůli velkému množství bakterií v ústní dutině
- každá je po své smrti nahrazena papilou novou
- ve stáří máme papil méně -> nevnímáme tak ostře chutě
- Mapa jazyka
- už neexistuje
- papily s jednou dominantní chutí se shlukují na jednom místě, ale jednotlivě je můžeme najít po celé ploše jazyka
- papily pro hořkou chuť jsou u kořene jazyka -> prochází tudy všechno jídlo -> pokud je špatné, vyzvracíme ho
- pro pálivou chuť mám receptory bolesti
- vyhodnocování chuti má na starost limbický systém
ČICH
- receptory = volná nervová zakončení
- do mozku vede více nervů (ne jakou oka, kde je jen 1 zrakový nerv)
- Olfaktoriální bulbus
- přijímá všechny čichové vjemy
- dokážeme rozlišit až 4000 pachových stop, ale nedokážeme je poznat
- identifikujeme a definujeme přibližně 800 pachů
- intenzivněji vnímáme pachy při výdechu
- čich má vliv na aktivaci sekrece slin a žaludečních šťáv nebo naopak jako varování před zkaženou potravou
- slouží ke kontrole hygieny, sociální informovanosti (rodina, nepřítel)
- ovlivňuje sexuální chování
- Stavba oka