RYBY
třída: RYBY (Pisces)
starobylé ryby
- podtřída: Dvojdyšní (Dipnoi)
- podtřída: Lalokoploutví (Crossopterygii)
- podtřída: Paprskoploutví (Actinopterygii)
nadřád: Násadcoploutví (Brachiopterygii)
Bichiři
nadřád: Chrupavčití (Chondrostei)
Jeseteři
nadřád: Mnohokostnatí (Holostei)
Kostlíni
moderní ryby
nadřád: Kostnatí (Teleostei)
řád: Bezostní (Clupeiformes)
řád: Maloostní (Cypriniformes)
řád: Holobřiší (Anguilliformes)
řád: Hrdloploutví (Gadiformes)
řád: Ostnoploutví (Perciformes)
- Dvojdyšní (Dipnoi)
- Bahníci
- 1 druh v J. Americe, 1 druh v Austrálii, 4 druhy v Africe
- méně než 1 m; vnější i vnitřní souměrnost ocasní ploutve, redukované šupiny, úzké párové ploutve, nestlačená chorda, nevytvořená těla obratlů, střevní spirála, kloaka
- DS: plicní vaky (vychlipují se z břiš. str. jícnu)
- tropické sladkovodní ryby ® přežívají i ve vodách chudých na O2 ® mohou přežívat v bahně v pouzdře ze slizu
- Lalokoploutví (Crossopterygii)
- Latimerie podivná
- jedin mořský dosud žijící druh
- od vymřelých druhů odvozen vývoj obojživelníků
- Latimerie podivná
- Paprskoploutví (Actinopterygii)
- mají tendenci k většímu rozvoji koncových paprsků kostry párových ploutví, ty vyztužují celou volnou plochu ploutve
- Násadcoploutví (Brachiopterygii)
- Bichiři
- v Africe zarostlé vody
- štíhlé tělo, řada malých hřbet. ploutví, vějířovité prs. ploutve opatřené svalnat. násadci
- DS: plicní vaky ® přídatné dýchání vzduchu
- Chrupavčití (Chondrostei)
- Jeseteři
- chrupavčitá vnitřní kostra
- hlava: vybíhá dopředu v dorzoventrálně zploštělý rypec; spodní ústa, hmat. vousky, bezzubé čelisti
- podél těla řady kostěných štítků
- ploutev: nesouměrná, větší horní lalok
- plynový měchýř (nadlehčuje tělo)
- pouze severní polokoule
- moř. druhy při tření ® sladké vody
- jeseter malý – sladkovod. druh, povodí Dunaje
- vyza velká – největší moř. ryba, 10 m
- jikry jeseterů ® kaviár
- Mnohokostnatí (Holostei)
- vývoj. mezistupeň mezi chrupavč. X kostnatí
- Kostlíni – severoamer. velké dravé ryby, podobné štice
- Kostnatí (Teleostei)
- zkostnatělá kostra, šupiny mohou být redukovány
- ocasní ploutev: vnější symetrie (vnitřně nesym.), homocerkní pl. (srostlé posl. obratle v horním laloku)
- 4 páry žaberních oblouků ® hřebínkovité žábry
- měchýř (* vychlípením stěny tráv. trub.) ® funguje jako hydrostat. orgán, může měnit měrnou hmot. ryby
- Bezostní (Clupeiformes)
- v ploutvích rozvětvené paprsky, cykloidní šupiny
- spojený plynový měchýř s trávicí soust.
- sleď
- sardinka
- šprot }moř. zástupci, početná hejna, ve volné vodě
- sardel
- lososovití: tuk. ploutvička, sladkovodní druhy, druhy tažné
- pstruh obecný – potoky
- hlavatka podunajská – v povodí Dunaje
- lipanovití:
- lipan podhorský
- štikovití:
- štika obecná – dravá
- Maloostní (Cypriniformes)
- málo nerozvětvených paprsků v ploutvích
- cykloidní šupiny, požeráková kost, požerákové zuby, Weberův orgán ® * z tvarově pozměněných 1. obratlů ® vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem
- větš. sladkovodní
- kaprovití:
- kapr obecný
- plotice obecná – tekoucí vody, nádrže
- cejn velký
- jelec tloušť
- střevle potoční – pestrá, drobná, náročná na čistotu vody
- hrouzek obecný
- karas obecný – nenáročný na kyslík
- závojnatky – vyšlechtěny v Číně a Japonsku z Karase obecného
- sekavcovití: malé sladkovodní rybky, válcovité tělo, několik párů vousků kolem tlamy
- piskoř pruhovaný
- sumcovití: slad. ryby, dlouhá řitní, malá hřbetní ploutev, nápadné vousy kolem tlamy, tělo bez šupin
- sumec velký – naše největší ryba, živí se převážně ost. rybami
- Holobřiší (Anguilliformes)
- hadovité tělo, chybí břišní ploutve, nepárové ploutve tvoří souvislý lem
- úhoř říční
- po výtěru dospělé ryby hynou, z jiker ® larvy ® zaneseny Golf. proudem ke břehům Evropy ® úhořovitý tvar: monté ® do sladkých vod ® přeměna v úhoře
- Hrdloploutví (Gadiformes)
- břišní ploutve předsunuté před prsní, postrádají nerozvětvené paprsky, občas nepárový vous na dolním pysku, hl. mořské ryby
- tresky – hospod. významné, až 1,5m dlouhé, nejplodnější ryby
- mník jednovousý – sladkovod. tres. ryba, noční dravec, chladné vody, bohaté na O2
- výtěr v zimě
- Ostnoploutví (Perciformes)
- dvojitá nebo 2 hřbet. ploutve, hodně nerozvětv. paprsků vepředu, břiš. vepředu u prsních
- ktenoidní šupiny, plyn. měchýř není spojen s trávicí soust.
- okounovití: dravé ryby; mírně tekoucí a stojaté vody
- okoun říční
- candát obecný – větší řeky, přehrady, rybníky, samec připravuje hnízdo a hlídá jikry
- ježdík obecný – malý druh
- makrely – moř. ryby
- tuňáci
- moř., až 900 kg, rychlí plavci, vřetenovitý tvar těla, řada drobných ploutviček za hřbetní a řitní ploutví
- Ropušnice: vrankovití – neošupené tělo, velká hlava
- vranka obecná
- pod kameny v čistých tocích, samec pečuje o jikry
- platýsové: zploštělé, nesouměrné tělo, oči na jedné straně hlavy, při dně, zahrabávají se do písku, larva souměrná (oči na obou stranách)
- vranka obecná
- břišní ploutve předsunuté před prsní, postrádají nerozvětvené paprsky, občas nepárový vous na dolním pysku, hl. mořské ryby
- úhoř říční
- hadovité tělo, chybí břišní ploutve, nepárové ploutve tvoří souvislý lem
- Bezostní (Clupeiformes)
- vývoj. mezistupeň mezi chrupavč. X kostnatí
- Jeseteři
- Bichiři
- Násadcoploutví (Brachiopterygii)
- mají tendenci k většímu rozvoji koncových paprsků kostry párových ploutví, ty vyztužují celou volnou plochu ploutve
- Bahníci