ROSTLINNÁ PLETIVA

pletiva = soubor buněk vykonávajíc stejné funkce a mající alespoň přibližně stejný tvar; u živočichů tkáně
nauka o tkáních (pletivech) mnohobuněčných organismů se nazývá histologie
Podle tloušťky buněčné stěny, tvaru buněk a přítomnosti mezibuněčných prostorů rozlišujeme čtyři pletiva:  Parenchym
 z tenkostěnných buněk
 četné, poměrně veliké mezibuněčné prostory (inceluláry) – protože kulovité buňky na sebe nemohou těsně nasedat
 tři typy : o palisádový
 buňky protažené v jednom směru
 množství chloroplastů
 v listech o aerenchym
 hvězdicovité buňky
 mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, větší než samostatná buňka
 vodní rostliny o mezenchym
 kulovitá tvar, velké množství mezibuněčného prostoru
 v mladých částech rostlin a v zásobních orgánech
 zásobní pletivo  Prosenchym
 tenkostěnné buňky (mladší bývají tenkostěnné, starší bývají tlustostěnné)
 v jednom směru protažené
 šikmo ukončené ; šikmé mezibuněčné překážky
 v cévních svazcích
 bez intracelulár nebo jen minimálně  Kolenchym
 tenkostěnné buňky ztloustlé v rozích (pak mu říkáme rohový kelenchym) nebo ztloustlá celá jedna stěna (pak mu říkáme deskovitý kolenchym)
 bez intracelulár
 hrany stonků + řapíky
 pružnost a pevnost  Sklerenchym
 buněčná stěny nerovnoměrně ztloustlá
 buňky prostoupené plazmodezmami (kanálky, kterými pronikají tenká vlákénka, zajišťující přenos informací mezi buňkami)
 později živý obsah (buňky) odumírá
 funkce mechanické opory – >pevnost (pecky, stébla trav)
 sklereidy = buňky tvarově téměř stejné, pecky
maturitní otázka biologie
 sklerenchymatická vlákna = přadné rostliny, protáhlý tvar, bývají součástí
cévních svazků
Dále je dělíme podle schopnosti dělení :
 Pletiva dělivá – meristemy
 parenchymatické buňky (tenkostěnné)
 velká jádra
 bez intracelulár
 mají schopnost dělení (nejintenzivnější dělení na špičkách tzv. vrcholové dělivé
pletivo, směrem od špice dělení ustává a pletiva se postupně mění na trvalá)
 umožňují růst rostlin po celý život
o protomeristémy (původní meristémy)
 iniciální buňky
 jejich činností vznikají všechny jiné buňky pletiv trvalých nebo
pletiv dělivých
o primární meristémy
 nacházejí se na vrcholu stonku, kořene a listů -> na vzrostlých
vrcholech
o sekundární meristémy (druhotná dělivá pletiva)
 vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva
 dělí se na :
 kambium
o vytváří válec ve stoncích a kořenech
o produkuje sekundární dřevo a lýko
 felogen
o korkotvorné pletivo
o produkce kůry (borky)
o na povrchu
 kalus
o hojivé pletivo
 Pletiva trvalá
 jejich buňky se již dále nedělí
 buňky diferenciované a uzpůsobené určitý funkcím
 podle funkce se dělí na :
o pletiva krycí
 pokožka
 rhisodermis
o kořenová pokožka
o na povrchu kořene
o jednovrstvá, nemá průduchy ani kutikuly
o kořenové vlásky (rhiziny)
 absorbční průduch
 podílí se na získávání vody a minerálů
z půdy
maturitní otázka biologie
 je to tenkostěnná vychlípenina pokožky
 epidermis
o kryje tělo vyšších rostlin
o tvořená dlaždicovitými buňkami těsně přilehlými
k sobě
o bez chlorofylu, má průduchy (stomata = slouží
k výměně plynů a vody z vnějšího prostředí)
o při nedostatku vody se průduch zvětší, zvýší se
nitrobuněčné napětí, při přebytku naopak
 u dvouděložných rostlin je průduch na
spodní straně listů
 u jednoděložných na obou stranách listů
 u vodních na horní straně listů
o má i kutikulu (z kutinu = tukovitá látka,
nepropustná pro vodu a plyny)
o chrání před nadměrným vypařováním vody
 průduchy (stomata)
 tvořeny dvěma svěracími buňkami, které mezi sebou
uzavírají štěrbinu
 zajišťují vyměňování plynů (O2 a CO2) a H2O s vnějším
prostředím
 při dostatku H2O (dostatečné vlhkosti vzduchu) se
svěrací buňky vyboulí, zvětší se turgor a průduch se
zvětší
 při nedostatku H2O (nedostatečné vlhkosti vzduchu)
buňky vodu ztrácejí ,(zmenší se turgor), napřímí se a
průduch se zmenší
 mají chromoplasty
 nejsou v rhizodermis
 vodní skuliny (hydatody)
 v pokožce, nemají schopnost se uzavírat
 slouží ke ztrátě vody v kapkách tzv. gutaci a vypařování
H2O z průduchu
 např. v tropickém pralese nebo doma, kde nedochází k
cirkulaci
 čočinky (lenficely)
 jsou v korkotvorném pletivu, útvary v kůře u dřevin
 vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými
prostory
 umožňují výměnu plynů
 také zarůstají kalózou
 nefunkční průduchy
 chlupy (trichomy)
 různý tvar, stavba i funkce
maturitní otázka biologie
o krycí
 např. u divizny
 vznikají z pokožkových buněk
 mají ochranou funkci, zamezují odparu
vody
 protažené do špičky, mohou být
rozvětvené, jedno i více buněčné
o žláznaté
 chmel, šalvěj, máta, jírovec maďal
 bývají zakončeny paličkou
 štítkovité až miskovité
 vylučují vodné roztoky anorganických
látek a cukrů, sliz, silice a pryskyřičné
látky
o žahavé
 typ žláznatých chlupů
 kopřiva, kyselina HCOOH
 lahvicovitý tvar, jednobuněčné,
nerozvětvené
 blízko vrcholu je buněčná stěna ztenčená,
prostoupená oxidem křemičitým -> křehká
 v tomto místě se při dotyku snadno ulomí
 při ulomení dochází k vystříknutí žahavé,
jedovaté látky (svědění a pálení)
 tentakule = mají masožravé rostliny,
paličkovité zakončení rostlin, obsahuje
vonné a lepkavé látky
o absorpční
 umožňují absorbovat vodu
 u epifytních rostlin
 orchidej, tilansie
o pletiva vodivá
 mají pouze cévnaté rostliny
 zajišťují rozvod látek v rostlině
 nazývají se cévní svazky a rozdělují se na část lýkovou a dřevní
 dřevní část (xylém)
o rozvádí minerál. látky rozpuštěné ve vodě
o od kořenů k listům tzv. transpirační proud
o důvody transpiračního proudu
 vzlínání
 transpirace
 kořenový vztlak
 cévice (tracheidy)
 mají kapraďorosty a nahosemenné
rostliny
maturitní otázka biologie
 odumřelé buňky protažené v 1
směru, zachované přehrádky
 cévy (tracheje)
 mají krytosemenné rostliny (ty, kt.
mají plod a květ)
 mimo cév mají i cévice
 odumřelé buňky, protažené, nemají
přehrádky
 stěny cév ztloustlé, májí též
zpevňovací fci
 dřevní parenchym a sklerenchym
vyplňují cévní svazky
 umožňují vzestupný transport ( od
kořenů do stonku a listů)
 lýková část (floém)
o rozvádí látky vzniklé fotosyntézou tzv. asimiláty
o od listů ke kořenům tzv. asimilační proud
o textilní rotliny-len, kopřiva, konopí
o živé protáhlé buňky
o příčné překážky proděravělé, kvůli tomu název
sítkovice
o funkční jeden rok, na podzim se sítko ucpe
kalózou (amorfní polysacharid)
o lýkový parenchym a sklerenchym
o podle vzájemné polohy dřevní a lýkové části
rozlišujeme typy cévních svazků:
 soustředné (koncentrické)
 jsou buď dřevostředné tzv.
hadrocentrické nebo lýkostředné
tzv.leptocentrické
 dřevostředné jsou kapradiny
 lýkostředné jsou u jednoděložných
rostlin
 paprsčité (radiální)
 ve všech kořenech v 1. roce a
v kořenech, kt. druhotně
netloustnou
 dřevní a lýtková část se pravidelně
střídá
 bočné (kolaterální)
 stonky a listy semenných rostlin
 u jedno i dvou děložních
 lýko bývá na vnější straně stonku a
dřevo na vnitřní
 dvojbočné ( bikolaterální)
maturitní otázka biologie
 tykvovité a lilkovité rostliny
 dřevo z obou stra obklopené lýkem
 vnější lýko bývá silnějšíí než vnitřní
o pletiva základní
 tvořena parenchymatickými buňkami
 vyplňují prostor mezi vodivým a krycích pletivem
 asimilační
o buňky s velkým obsahem chloroplastů
 zásobní
o obsahují hodně leukoplastů a škrobových zrn
 mléčnice
o obsahují latex ( mléčně zbarvená tekutina)
o nečlánkované nebo článkované trubicovité buňky
o patří do pletiv vyměšovacích (skupiny buněk, ve
kterých se hromadí, případně se vylučují silice,
pryskyřice, třísloviny, alkaloidy aj.)
o vlaštovičník, mák setý
 vodní
o kaktusy, sukulenty
o hromadí se v nich voda
 vzdušná (aerenchym)
o v mezibuněčných prostorech se hromadí vzduch
 vyplňovací
o vyplňuje prostor, bez funkce, jen stavební
materiál