Regulační funkce nervové soustavy živočichu a člověka

Fylogeneze nervové soustavy
I. NS BEZOBRATLÝCH difuzní (= rozptýlená)
o nejprimitivnější
o tvořena po těle rozptýlenými vzájemně propojenými nervovými buňkami (dotýkají se výběžky)
o žahavci gangliová
o nervové buňky se seskupují v nervové pruhy a zauzliny – ganglia
o ploštěnci, hlísti, měkkýši žebříčková
o v každém tělním článků se nachází pár ganglií navzájem propojenými nervovými spojkami (= komisurami)
o kroužkovci, členovci
II. NS OBRATLOVCŮ trubicovitá NS
o typická pro všechny strunatce
o centrální nervová soustava (mozek a mícha) + nervová trubice + míšní nervy
Neuron základní stavební a funkční jednotka nervstva některé typy popsal už J. E. Purkyně stavba:
o tělo
o výběžky
 dendrity
 kratší, rozvětvené, přijímají vzruch a vedou jej dostředivě
 na povrchu se tvoří trny
 vedou vzruch do buňky
 neurit
 dlouhý (až 1 m), rozvětvený jen na konci, vedou vzruch odstředivě
 vede vzruch z buňky
 osní vlákno (axon): většinou obalené myelinovou pochvou – není souvislá – přerušena Ranvierovými zářezy (zrychlují šíření vzruchu, umožňují výživu neuronu) těla neuronů se po narození již nemnoží, přeťatý neurit ale může regenerovat gliové buňky: podpůrná a vyživovací funkce, několik typů: např. oligodendrocyty: oligodendroglie, Schwannova buňka  nabalováním na axon vytvářejí v CNC myelinovou pochvu = myelinizace
Přenos nervového vzruchu
Vzruch jediný projev činnosti nervstva rychlost šíření vzruchu – v myelinizovaných vláknech až 120 m/s na membráně každé buňky (i neuronu) je v klidu nerovnoměrné rozložení iontů a náboje (polarizace membrány 
Maturitní témata z biologie
klidový potenciál)
o vně buňky je vyšší koncentrace Na+, uvnitř K+
o vně buňky je kladný náboj (převažují kationty), uvnitř je záporný náboj podnět – v místě podráždění neuronu se zvýší propustnost membrány pro Na+
o Na+ vnikají dovnitř neuronu, tím se mění i rozložení náboje na membráně (depolarizace membrány  akční potenciál) po podráždění se zvýší propustnost membrány pro K+
o K+ unikají z neuronu po koncentračním i potenciálovém spádu a obnoví tak rozložení náboje na membráně (repolarizace membrány)
původní rozložení iontů Na+ a K+ poté zajistí a udržuje sodíkodraslíková pumpa za pomoci ATP
Synapse spojení nervových buněk – převod vzruchu z jedné buňky na druhou neurony se napojují koncem neuritu na tělo nebo výběžky dalších neuronů jednosměrné vedení vzruchu – zajišťují chemické mediátory = transmitery (acetylcholin, noradrenalin, serotonin …) dopamin, glutamát, glycin, kys. aminomáselná, kobratoxin, botulotoxin, sarin, curare, tubul, soman – mají vliv na odbourávání a uvolňování acetylcholinu funkce:
o dojde-li vzruch na presynaptickou membránu, vylije se mediátor z váčků do synaptické štěrbiny
o vylitý mediátor změní propustnost postsynaptické membrány pro ionty, a tím dojde k její depolarizaci po přenosu vzruchu je mediátor rychle rozložen nebo vstřebán typy synapsí: měly by být v rovnováze
a) budivé: umožňují přenos vzruchu viz výše
b) tlumivé: blokují přenos vzruchu (př. prohlubováním klidové polarizace na membráně = hyperpolarizace)
Struktura a funkce CNS mozek: uložen v lebeční dutině mícha: v páteřním kanálu Obaly CNS:
o chrání a vyživují CNS
o tvrdá plena (dura mater): vystýlá lebeční a páteřní dutinu
o pavučnice (arachnoidea)
o omozečnice (pia mater): prokrvená Šedá hmota:
o tvořena převážně těly neuronů
o v mozku je na povrchu koncového mozku (mozková kůra) a mozečku (ale i hloub)
o v míše je uvnitř Bílá hmota:
o tvořena převážně neurity ( nervové dráhy)
o v mozku je uvnitř
o v míše je na povrchu Dutiny centrálního nervstva:
o uprostřed míchy kanálek
o v mozku 4 mozkové komory
o navzájem propojeny a vyplněny mozkomíšním mokem
páteřní mícha nejstarší část CNS průchodiště drah: vzestupných (do vyšších center) a sestupných (z center k výkonným orgánům)
Maturitní témata z biologie
ústředí jednoduchých reflexů (obranné, svalový tonus, močení…)
mozek v embryonálním vývoji se zakládá jako 3 váčky v přední části nervové trubice dále se diferencuje na 6 oddílů: prodloužená mícha
o navazuje na páteřní míchu
o průchodiště senzitivních i motorických drah
o centrum životně důležitých funkcí (dýchání, činnost srdce) – součást retikulární formace
o ústředí řady reflexů: sání, polykání, zvracení, kašel, kýchání, rohovkový reflex (když se dotkneme rohovky, oko by se mělo zavřít) Varolův most
o spojovací dráhy mozeček
o 2 polokoule spojené červem
o na průřezu stromečkovité rozvětvení bílé hmoty („strom života“)
o udržování rovnováhy, koordinace pohybů střední mozek
o navazuje na most, překryt koncovým mozkem
o čtverohrbolí: podkorové centrum pro orientační pohyby
o jádra středního mozku: (červené a černé) prostřednictvím tzv. pyramidových drah se podílejí na udržování pohybu a rovnováhy mezimozek
o po stranách této komory: thalamus
o vespodu: hypothalamus: z něj vybíhá dolů hypofýza (podvěsek mozkový) a nahoru epifýza (šišinka)
o součástí mezimozku je funkčně i zrakový nerv a sítnice
o thalamus: průchodiště nervových drah
o hypothalamus:
 řídí a koordinuje útrobní funkce
 nervově: pomocí autonomního nervstva (sympaticus, parasympaticus)
 hormonálně: pomocí hypofýzy  hypotalamo-hypofyzární systém
 podílí se na udrženi homeostázy
 řídí metabolismus, trávení, dýchání, termoregulaci … velký mozek
o 2 polokoule (hemisféry) – spojeny kalózním tělesem
o zbrázděny závity (gyri) – zvětšení povrchu
o na povrchu vrstva šedé hmoty – kůra mozková
 laloky: čelní, temenní, týlní, spánkový
 centrální brázda – odděluje temenní a týlní lalok
o v kůře je centrum všech uvědomělých činností
o oblast kůry za centrální rýhou = senzorická funkce
 senzorický homunkulus = schéma člověka s různě velkými částmi těla, kde jejich velkost odpovídá velikosti plochy mozkové kůry, která tyto části řídí
o oblast kůry ležící před centrální rýhou = motorická funkce
 motorický homunkulus = schéma člověka s různými částmi těla, které jsou různě velké podle citlivosti, s jejich pomocí vnímá podněty
 hlavní motorická dráha: pyramidová (čelní lalok  končí v míše)
 mimopyramidové dráhy: (různé oblasti kůry  končí v míše) při řízení převažuje většinou vliv jedné hemisféry (pravá, levá)
o zbývající část kůry = asociační funkce
 porovnávání a vyhodnocování informací
prodloužená mícha, Varolův most a střední mozek tvoří mozkový kmen – v něm retikulární formace – představuje nižší integrační oblast: sestupný sytém (pohybová koordinace, tlumí či zesiluje míšní reflexy) a vzestupný systém (aktivace vyšších center v kůře)
Maturitní témata z biologie
Struktura a funkce obvodové nervové soustavy nervová vlákna spojující CNS s čidly (senzitivní) a s výkonnými orgány (motorická a autonomní) nerv = mnoho nervových vláken spojených vazivovou pochvou
Mozkomíšní nervy vedou vzruchy z receptorů v kůži i vnitřních orgánech do CNS i řídící informace z CNS k výkonným orgánům
a) míšní nervy
o motorická vlákna vedou z míchy do svalů
o senzorická vlákna vedou z míchy do senzorické oblasti
o 31 párů
b) mozkové nervy
o inervují výkonné orgány na hlavě a krku
o 12 párů
Řízení činnosti kosterního svalstva vychází z různých oblastí mozku, pyramidovou dráhou dominantní postavení má mozková kůra a limbický systém, jde o úmyslné pohyby
Řízení činnosti vnitřních orgánů zajišťuje autonomní nervstvo centrum v hypotalamu pracuje nezávisle na naši vůli, činnost si neuvědomujeme 2 systémy
o sympaticus
 vychází z hrudní a bederní míchy
 mediátor je převážně noradrenalin
 většinou stimulující účinek (u TS opačně)
o parasympaticus
 vychází z mozkového kmene a křížové míchy
 mediátor je acetylcholin
 většinou tlumivý účinek (u TS opačně) vnitřní orgány jsou inervovány většinou oběma systémy, které působí až na výjimky protichůdně
Maturitní témata z biologie
23. Vyšší nervová činnost, smyslové funkce
Nižší a vyšší nervová činnost
a) nepodmíněný reflex vrozený, probíhá po stálém reflexním oblouku na nepodmíněný podnět zajistí vždy stejnou odpověď centrum v míše a mozku mimo kůru výsledkem nepodmíněných reflexů je nižší nervová činnost př. zornicový reflex = vyšší intenzita světla  zúžení zornice
b) podmíněný reflex získaný určením během života centrum v mozkové kůře na počátku je biologicky nevýznamný indiferentní podnět  člověk nereaguje pak následuje nepodmíněný podnět a vyvolá nepodmíněný reflex  to se několikrát opakuje dojde k dočasnému spojení příslušných korových center původně indiferentní podnět se stává podmíněným podnětem a tento podmíněný podnět vyvolá podmíněný reflex příklad:
o neznám knedlo-zelo-vepřo a vidím ho a mám ho sníst
o začnu jíst = indiferentní podnět  chutná mi to  tvorba slin = nepodmíněný reflex
o příště vidím knedlo-zelo-vepřo a začnu na něj mít chuť
o musí se to opakovat, jinak se dočasné spojení přeruší
Smyslová činnost
Chuť chemoreceptor, vnímá chemické látky rozpuštěné ve vodě a slinách umístěny v chuťových pohárcích (caliculus) – na papilách jazyka a ve sliznici ústní dutiny chuťové buňky specializovány – vnímají 4 chutě  hořko, slano, sladko, kyselo výsledná chuť je kombinací podráždění jednotlivých chuťových buněk vzruchy vedeny do centra v temenním laloku mozkové kůry
Čich chemoreceptor, vnímá těkavé látky ve vzduchu v horním nosním průduchu čichová oblast složená z čichových buněk u člověka malý význam (X citlivost člověka na některé látky je velmi vysoká) základní vůně: květinová, hnilobná, kořenná
Kožní čidla kožní čidla jsou rozmístěna nepravidelně v kůži reagují na dotek, tlak, změny teploty, bolest mechanoreceptory
o vnímají dotek (Meisnerovo tělísko), tlak (Paciniovo tělísko)
o tělíska ve škáře a ve vazivu
o na základě jejich podráždění vzniká v mozku hmatový vjem termoreceptory
o vnímají teplo (Ruffiniovo tělísko) a chlad (Krausovo tělísko)
o zjišťují rozdíl mezi teplotou těla a prostředí
o informace o teplotě povrchu těla a vnitřního prostředí jsou důležité pro termoregulaci
Maturitní témata z biologie
receptory bolesti
o důležité, upozorňuje na škodlivé vlivy, umožňuje včasnou reakci
o volná nervová zakončení v kůži
o reagují na všechny silné podněty
o adaptace na bolest téměř úplně chybí
Sluch
Ucho (auris) vnější ucho
o boltec
o vnější zvukovod (chlupy, maz. žlázy)
o bubínek – vazivová blána střední ucho
o dutina v kosti spánkové vyplněná vzduchem
o obsahuje 3 kloubně spojené sluchové kůstky (= středoušní kůstky)
 kladívko (malleus): nasedá na bubínek
 kovadlinka (incus)
 třmínek (stapes): nasedá na oválné okénko vnitřního ucha
o spojeno s nosohltanem Eustachovou
trubicí vnitřní ucho
o kostěný labyrint ve skalní kosti, v něm blanitý labyrint
o blanitý labyrint obklopen perilymfou a vyplněn endolymfou
o členěno:
 hlemýžď s Cortiho orgánem – receptor sluchu (akustické čidlo)
 3 na sebe kolmé polokruhovité chodby a 2 váčky (vejčitý a kulovitý) – receptor polohy a pohybu (statokinetické ústrojí)
Vnímání zvuku zvuk = podélné kmitání molekul přenos:
o zvukové vlny vedeny skrz zvukovod k blance bubínku  přenos kmitů na sluchové kůstky (mají usměrňovat frekvenci)  perilymfa  endolymfa  bazální membrána Cortiho ústrojí
o rozdíly tlaků ve středním uchu způsobené pohybem bubínku jsou vyrovnány Eustachovou trubicí
o tlak na perilymfu je vyrovnán vyklenutím membrány v okrouhlém okénku
Činnost Cortiho ústrojí vlněním tekutin je rozkmitána bazální membrána  dojde k ohýbaní vlásků jejích smyslových buněk proti krycí blance  vznik vzruchu sluchový nerv vede vzruch do spánkového laloku mozkové kůry výška tónu: bazální membrána je endolymfou rozkmitána v různé vzdálenosti od třmínku v závislosti na frekvenci tónu (vysoký – vysoká f, krátká vlnová délka; nízký …) intenzita zvuku: její vnímání je úměrné velikosti rozkmitání (amplitudě) bazální membrány, vyjadřuje se v dB (šepot 20dB, hlasitý hovor 70 dB) Poruchy: nedoslýchavost (ucpání zvukovodu, poškození bubínku …), hluchota
Statokinetická čidla
Poloha je registrována ve váčcích v nich vláskové smyslové buňky s rosolem a krystaly CaCO3 (otholity) vlivem gravitace na otolity dochází ke dráždění vláskových buněk, což způsobuje v mozkovém centru (spánkový lalok) vnímaní polohy vnímání nefunguje ve stavu bez tíže
Maturitní témata z biologie
Pohyb je registrován v ampulách na začátku 3 polokruhovitých chodeb pohyb hlavy způsobí vzájemný pohyb endolymfy a stěny chodeb tento pohyb endolymfy vyvolá rozhoupání rosolovité hmoty (kupuly) a tím ohyb vlásků smyslových buněk registrujeme pouze pohyb zrychlený, protože při pohybu rovnoměrném jsou endolymfa a stěna chodeb ve vzájemném klidu nadměrné dráždění statokinetického čidla vyvolá závrať, kinetózy (mořská nemoc …)
Zrak u člověka nejdůležitější smysl stěna oční koule má 3 vrstvy: bělima (sclera) – vnější vrstva
o vazivová vrstva, ve stáří žloutne (tuk)
o vpředu přechází v rohovku:
 čirá, bez cév
 hodně nervových zakončení
 více vyklenutá cévnatka (chorioidea) – střední vrstva
o hodně cév (výživa oka)
o pigmentové buňky  temná komora
o vpředu přechází v duhovku (iris):
 její hladké svaly rozšiřují a zužují otvor v duhovce – zornice (zřítelnice, panenka, pupilla) a regulují tak jako clona vstup světla do oka (zornicový reflex)
 obsahuje pigment, na jehož množství a umístění závisí barva oka
o vpředu přechází také v řasnaté těleso (corpus ciliare):
 hladká svalová vlákna – akomodační sval (jeho stažení uvolní závěs čočky a ta se vyklene  pohled na blízko; sval ochablý, závěs napnutý, čočka oploštělá  pohled do dálky) sítnice (retina) – vnitřní vrstva
o nervového původu
o složena z 10 vrstev buněk (pigmentové, tyčinky, čípky…)
o při pohledu do oka oftalmoskopem: oční pozadí (červené: zrakový purpur = rhodopsin; prosvítající kapiláry)
o vrstva světločivných buněk
 tyčinky: protáhlý tvar, černobílé vidění, citlivější na světlo
 čípky: širší tvar, 3 typy lišící se citlivostí v různé oblasti světelného spektra, barevné vidění
 tyčinky a čípky chybějí v místě, kde ze sítnice vystupuje zrakový nerv – slepá skvrna
 žlutá skvrna – místo nejostřejšího vidění, jen čípky
Lomná prostředí oka jimi prochází a láme se světelný paprsek světelný paprsek se nejvíce láme na rohovce – jedná se totiž o první výrazně hustší prostředí ve srovnání se vzduchem, kterým světelný paprsek prochází. Rohovka tak vlastně nejvíce ovlivňuje směr šíření světelného paprsku v optickém aparátu oka čočka (lens crystalina)
o závěsným aparátem upevněna na řasnaté těleso
o tužší pouzdro, uvnitř rosolovitá hmota
o dvojvypuklá (bikonvexní) – tj. spojka
o Je asi 4 mm silná, její povrchové části mají index lomu 1,38 a vnitřní části 1,41
o Během života přibývají na čočce vrstvy, které s přibývajícím stářím tvrdnou a snižují akomodaci oka sklivec (corpus vitreum)
o řídká rosolovitá hmota mezi čočkou a sítnicí oční mok: vyplňuje přední komoru oční (mezi rohovkou a duhovkou) a zadní komoru oční (mezi duhovkou a čočkou) Procesy vidění: na sítnici – převrácený, skutečný zmenšený obraz okolí, zaostření = akomodace
Maturitní témata z biologie
pomocná ústrojí oka okohybné svaly
o 6 svalů pohybujících oční koulí slzná žláza (glandula lacrimalis)
o nad vnějším koutkem, ústí do spojivkového vaku
o slzy: baktericidní, zvlhčují oční kouli, odstraňují nečistoty víčka
o chrání oko před nečistotami a oslněním; roztírají slzy; na okraji mazové žlázy (Meibomovy) – zabraňují přetékání slz spojivka
o tenká vazivová řasa přecházející z víček na oční kouli řasy, obočí
Maturitní témata z biologie
24. Hormonální regulace živočichů a člověka hormony jsou látky tvořené ve specializovaných buňkách, přenášené krví a v nepatrné koncentraci ovlivňující činnost jiných buněk hormonální řízení je necílené – chem. l. se dostane do krve, působí na všechny buňky v těle, záleží však na buňce, jestli bude reagovat hormonální řízení je energeticky méně náročné než nervové, je pomalejší
Mechanismus účinků hormonů složení: 3 skupiny
o fenolické
o steroidní
o peptidické a bílkovinné působení:
o na všechny buňky, ale jen některé mají schopnost na ně reagovat (mají receptory)
o zůstává v okolí buňky a přenašeč ovlivní buňku nebo se do ní dostane přímo
o ovlivňují proteosyntézu
 přímo: steroidní hormon – 1. posel
 prostřednictvím 2. posla (c-AMP = cyklický adenosinmonofosfát) tvorba:
o žlázové hormony
 ve žlázách s vnitřní sekreci (endokrinní žlázy)
 epifýza, nadledvinky, vaječníky, varlata
o tkáňové hormony
 v nespecializovaných tkáních (produkuje je sám orgán)
 dvanáctník, žaludek, ledviny řízení tvorby:
o nadřazený vliv CNS (hl. hypotalamus)
o některé žlázy nadřízené jiným
o uplatnění zpětné vazby
Hormonální regulace u bezobratlých u kroužkovců
o hormony vznikají v buňkách nervových uzlin u korýšů
o hormony řídí změnu barvy těla, svlékání pokožky, činnost srdce u hmyzu
o 2 hormonální soustavy
o všechny vytvářené hormony ovlivňují svlékání pokožky
o juvenilní hormon: podmiňuje růst, brání dospívání, u samic pro tvorbu vajíček
o ekdyzon: umožňuje svlékání larvy
o hormony ovlivňují vývin, přeměnu v dospělce, rozmnožování, metabolismus
o feromony: pachové lákadla hmyzu
Hypotalamo-hypofyzární systém (komplex – HHK) hypotalamus a jeho výběžek – hypofýza (podvěsek mozkový) fungují jako jeden celek (příklad úzkého sepětí nervového a hormonálního řízení) hypofýza má 2 laloky odlišného původu (přední a zadní)
PŘEDNÍ LALOK HYPOFÝZY = ADENOHYPOFÝZA vzniká z jícnu tvoří a vydává do krve hormony bílkovinné povahy produkce hormonů adenohypofýzy je řízena z hypotalamu spouštěcími (liberiny) a tlumícími (statiny) hormony liberiny a statiny tvoří přímo nervovou tkáň hypotalamu – neurosekrece př. somatostatin, somatoliberin
Maturitní témata z biologie
somatotropin (růstový hormon, STH)
o podporuje syntézu bílkovin a tím růst těla
o uplatňuje se i při mobilizaci rezerv při zátěži
o poruchy z nadbytku:
 nadměrný vzrůst = gigantismus – v mládí
 akromegalie – růst okrajových částí těla po uzavření růst. chrupavek
o poruchy z nedostatku:
 trpasličí vzrůst = nanismus
Glandotropní hormony – řídí jiné žlázy thyreotropin (TSH)
o stimuluje činnost štítné žlázy kortikotropin (adrenokortikotropní hormon, ACTH)
o stimuluje činnost pohlavních žláz folitropin (folikulostimulační hormon, FSH)
o podporuje zrání pohl. hormonů
 u žen: estrogenu a progesteronu ve vaječnících (a vznik žlutého tělíska)
 u mužů: tvorbu testosteronu ve varlatech prolaktin
o navazuje na LH – udržuje v činnosti žluté tělísko (menstruační n. těhotenské) a tím produkci progesteronu
o po porodu stimuluje tvorbu mateřského mléka
ZADNÍ LALOK HYPOFÝZY vznik přímo z nervové tkáně hypotalamu pouze skladuje a vydává do krve hormony vytvořené hypotalamem (opět neurosekrece) peptidické hormony (9 AK) adiuretin (ADH, vazopresin)
o podporuje zpětné vstřebávání vody v nefronech ledvin
o ve vyšších dávkách zvyšuje krevní tlak (stažením cév – vazokonstrikce)
o porucha z nedostatku:
 žíznivka – denně až 20 l moči oxytocin
o stimuluje stahy dělohy při porodu
o podporuje stahy svalů vývodů mléčných žláz
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (glandula thyroidea) závislá na HHK uložena u hrtanu, silně prokrvená thyroxin a trijodthyronin
o obsahují jod
o vázané na bílkovinu thyreoglobulin
o thyroxin je prohormon, vlastní účinný hormon trijodthyronin se z něj tvoří až v cílových tkáních
o účinek:
 řídí oxidaci živin, stupeň jejich využití ve tkáních a tedy produkci E (ATP, tepla)
 ovlivňuje funkci nervstva, pohl. žláz
o řízení
 TSH hypofýzy
 štítná žláza sama ovlivňuje činnost slinivky břišní, nadledvin, příštitných tělísek, gonád
o poruchy z nedostatku:
 zvětšení štítné žlázy (struma = vole) – i z nedostatku jodu v potravě, často místně
 kretenismus – postižení duševní činnosti, malý vzrůst, postižení sexuálních funkcí
o poruchy z nadbytku:
 Basedowova choroba – hubnutí, nadměrný příjem potravy, zvýšená dráždivost, vypoulení oči, struma kalcitonin
o peptidický hormon, tvoří se ve vývojově odlišných buňkách
o snižuje hladinu Ca2+ a fosforečnanů v krvi (tlumí jejich uvolňování z kostí)
Maturitní témata z biologie
PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA
většinou 4 drobná tělíska velikosti hrášku při štítné žláze
produkují bílkovinný hormon:
parathormon
o zvyšuje hladinu Ca2+ v krvi (podporuje jeho uvolňování z kostí a zpětné vstřebávání v ledvinách)
o snižuje hladinu fosforečnanů v krvi (zvyšuje jejich vylučování močí)
o poruchy z nedostatku:
 křeče z nízké hladiny Ca2+ v krvi
SLINIVKA BŘIŠNÍ
nezávislá na HHK
hormonální funkci mají Langerhansovy ostrůvky (asi 2% jejího objemu)
peptidické hormony
inzulin
o tvořen β-buňkami
o snižuje hladinu glukózy v krvi (glykémii) – podporuje její vstup do buněk a následné využití, podporuje ale i tvorbu bílkovin a
glykogenu v játrech a ve svalech
o poruchy z nedostatku:
 cukrovka (diabetes mellitus) – zvýšená hladina glukózy v krvi (hyperglykémie)
 diabetes I. typu: nedostatečná tvorba inzulinu, často od mala
 diabetes II. typu: inzulinu tvořeno dostatek, buňky jsou na něj ale méně citlivé, ve vyšším věku (často jako následek přejídání)
glukagon
o tvořen α-buňkami
o zvyšuje hladinu glukózy v krvi (opačné účinky než inzulín)
NADLEDVINY
uloženy na horním pólu ledvin
složeny ze 2 vývojově odlišných částí: kůra, dřen)
a) kůra nadledvin
řízení: kortikotropin z hypofýzy
steroidní hormony – kortikoidy
glukokortikoidy: kortizol, kortikosteron
o zvyšuje hladinu glukózy v krvi (podporuje štěpení glykogenu, tvorbu glukózy)
o působí protizánětlivě a při stresu
mineralokortikoidy: aldosteron
o zadržování Na+ (a tím i vody) v ledvinách
o vylučování K+ močí
androgeny a estrogeny
o mužské a ženské pohl. hormony tvořené zde jen v malém množství a normálně
nevýznamné (jen při hyperfunkci kůry)
poruchy z nedostatku kortikoidů:
o Addisonova choroba – únava, nízký tlak, pokles váhy
poruchy z nadbytku kortikoidů:
o Cushingova choroba – obezita, otoky, vysoký tlak, hyperglykémie
b) sympatoadrenální soustava
tvořena částí sympaticu a dření nadledvin (medulla), která vznikla zmnožením
buněk sympatiku
její hormony (katecholaminy) zvyšují pohotovost organismu a odolnost proti
zátěži (stresu)
adrenalin a noradrenalin
o podobné účinky
o podporují dopravu živin ke tkáním (zvyšují srdeční výkon, tlak, rozšiřují cévy ve
svalech, zužují cévy v TS a v kůži
o rozšiřují dýchací cesty
Maturitní témata z biologie
POHLAVNÍ ŽLÁZY
řídí činnost orgánů sloužících k rozmnožování
řízení: gonadotropní hormony hypofýzy
a) vaječníky
estrogeny: estron, estradiol
o ve zrajícím Graafově folikulu
o tvorba druhotných pohlavních ženských znaků
o ženský typ chování
o proliferační fáze menstruačního cyklu
gestageny: progesteron
o ve žlutém tělísku (později i v placentě)
o zajišťuje podmínky pro těhotenství (zabraňuje ovulaci, tlumí
stahy dělohy, podporuje rozvoj mléčných žláz)
b) varlata
testosteron
o jako estron u žen
o růst pohlavních mužských ogánů
o rozvoj druhotných pohl. mužských znaků (svalstvo, hlas, vousy,
postava)
o udržuje aktivitu pohlavních žláz
ŠIŠNKA
drobná vychlípenina horní části hypotalamu
z AK tryptofanu se zde tvoří hormony:
melatonin a serotonin
o brzdí aktivitu pohlavních žláz před pubertou
o regulace a synchronizace biorytmů (24hodinové)
o hodně melatoninu  chce se mi spát
BRZLÍK
uložen za hrudní kostí, po pubertě se značně zmenšuje
obsahuje lymfatickou tkáň (dozrávání T-lymfocytů)
tvoří směs peptidů thymosin s hormonálními účinky
thymosin
o stimuluje lymfatickou tkáň
TKÁŇOVÉ HORMONY
tvoří se ve specializovaných buňkách nesdružených do tkání (ledviny,
játra …)
Gastriny: v žaludku, podporují pohyby žaludku a tvorbu HCl a pepsinu
Cholecystokinin: ve dvanáctníku, stimuluje činnost žlučníku a slinivky břišní
Sekretin: ve dvanáctníku, stimuluje žlučník a slinivku, působí proti gastrinu
Choriongonadotropin: podporuje tvorbu progesteronu a estrogenu ve žlutém tělísku, později v placentě
Renin: ledviny, podporuje tvorbu aldosteronu v nadledvinkách
Erythropoetin: stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni
Žlázy závislé na HHK
 Štítná žláza
 kůra nadledvin
 pohlavní žlázy
Žlázy nezávislé na HHK
 Příštitná tělíska
 slinivka břišní
 dřeň nadledvin
 šišinka
 brzlík