Původ a vývoj člověka, antropologie
Člověk se stavbou orgánů a jejich funkcí v podstatě neliší od ostatních vyšších primátů. V taxonomii má označení Homo sapiens sapiens v rámci rodu Homo, čeledi Hominidae a řádu Primates…….
Řád: Primates – Primáti – Nehetnatci
Podřád: Simiae – Anthropoidea – Vyšší primáti
Nadčeleď: Hominoidea
Čeleď: Hominidae – Hominidi
Rod: Ramapithecus
Rod: Paranthropus
Rod: Australopithecus
Rod: Homo
Druh: Homo habilis
Druh: Homo erectus
Druh: Homo sapiens
Poddruh: Homo sapiens sapiens
Poddruh: Homo sapiens neanderthalensis
Proti dříve všeobecně uznávanému učení o stálosti druhů, které formuloval C. Linné výrokem, že je tolik druhů, kolik jich od začátku stvořila nekonečná bytost, se ještě počátkem 19. století objevovaly jen ojediněle názory (např. Lamarck) o postupné přeměně živočichů a rostlin a o jejich vývoji. Evoluci živé přírody do které zahrnul i evoluci člověka ukázal přesvědčivě až Charles Darwin (1809 – 1882).
PRIMÁTI A HOMINIDI VE TŘETIHORÁCH
– před 75 mil. let
- hmyzožravci – subprimátní formy – dnes je připomíná tana (taková malá veverka)
- před 50 mil. let
- subprimátní formy – poloopice – mají chlupatý obličej a velké oči, protože žijí v noci
- zástupcem poloopic je dnes třeba lemur
V této době došlo asi k vyčlenění čeledí: Gibonovití, Lidoopovití a Hominidi
– před 35 mil. let
- vyšší primáti – opice starého světa a hominoidea – mají stejného předka
- opice nového světa
- růst velikosti těla, zkracování čelisti, zmenšování obličejové části, zvětšování mozkovny,
způsob pohybu = brachiace
Pliopithecus – fylogeneticky nejstarší zástupce; dlouhý ocas, protáhlé tělo, protáhlá čelist
Aegyptopythecus – předchůdce lidoopů; výrazná obličejová část a čelisti, bradový výběžek
Dryopithecus – první skutečný lidoop; pohyboval se ještě po čtyřech
Gigantopithecus – vysoký 3,5 m
Ramapithecus – před 14 – 12 mil. let, znaky společné s hominidy i s člověkem; oblouková čelist Proconsul – před 25 mil. let, byl hodně podobný šimpanzům a tak se předpokládá, že se z nich šimpanzi vyvinuli
Australopithecus – před 3 mil. let; mohutná čelist, neměl bradový výběžek
Paranthropus – slepá vývojová větev, objevuje se paralelně s Australopithekem
Hominizace – vývojové změny prokazatelné na kostře, které vedou k formám člověka.
- etapa – rozšíření a zploštění hrudníku; změna pletence horní končetiny, která umožní rotaci paže
- etapa – změna stavby pánve – podsazení pánve pod břišní dutinu aby tak chránila vnitřní orgány; změny na dolních končetinách, které souvisejí s bipedií (chůze po dvou ve vzpřímeném postavení těla)
- etapa – změna stavby ruky – změna polohy palce ® předstojný palec ® uchopovací schopnost; zvětšení mozkovny a zmenšení obličejové části lebky
Sapientace – navazuje na poslední etapu hominizace; pokračuje vývoj ruky do dnešní podoby, ale hlavní je postupní vznik artikulované řeči a utváření bradového výběžku dolní čelisti
PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA VE ČTVRTOHORÁCH
Předchůdci dnešních lidoopů a člověka se oddělili asi před 15 mil. let. Zástupci rodu Australopithecus žili v jižní a východní Africe před 3 – 1 mil. let v nejranějším pleistocénu. Dělí se na několik druhů, z nichž některé vyhynuly jako slepá linie.
Australopithecus africanus
- výška asi kolem 140 cm, hmotnost 45 kg, chodil vzpřímen po dvou, mozkovna měla kapacitu asi 500 ml. Žil ve stepích a lesostepích, Používal kamenné nástroje, ale jsou dohady o tom, zda je používal již záměrně a soustavně.
Homo habilis = Člověk zručný
- žil v Africe před 2 – 1,4 mil.let, výška až 120 – 140 cm, hmotnost 35 – 45 kg, kapacita mozkovny 590 – 690 ml, mohutné nadočnicové valy, placaté čelo. Vyráběl primitivní kamenné nástroje.
Homo erectus = Člověk vzpřímený
- žil ve starším paleolitu před 1 mil. až 350 000 let, výška 150 – 170 cm, váha 50 – 65 kg, mozkovna muže 1450 ml, mozkovna ženy 1300 ml, mohutné nadočnicové valy, mohutná šíje a končetiny. Znal již oheň. Pozůstatky byly nalezeny v Asii (Jáva, Čína), v Africe, ale i v Evropě (Heidelberg, Bilzingsleben). Na našem území nebylo nalezeno nic i když podle nalezených kamenných nástrojů se soudí, že zde Homo erectus žil.
Homo sapiens neanderthalensis
Homo sapiens steinheimensis
- žil před 300 000 až 250 000 lety, kapacita mozkovny odpovídá dnešnímu člověku
Protoneandertálci
- žili před 150 000 až 120 000 lety
Klasičtí nendertálci
- žili před 100 000 až 40 000 lety, vymřeli jako slepá vývojová větev; mohutné nadočnicové valy, velké stoličky, robustní kostra o výšce 160 cm, kapacita mozkovny 1700 ml
Nejznámější nález z údobí neandertálského v naší blízkosti je travertinový odlitek mozkovny z Gánovců u Popradu, dále nálezy z jeskyně Šipka u Štramberku, nálezy z Moravského krasu a ze Šaly na Slovensku.
Homo sapiens sapiens
- žil v mladším paleolitu před 35 000 – 10 000 lety
- jeden typ tohoto člověka (se širokým obličejem) nazýváme kromaňonec podle naleziště Cro-Magnon ve Francii.
Na našem území je z tohoto období řada nalezišť: Předmostí v Přerově, Dolní Věstonice, Pavlov, Brno, Koněprusy, Mladeč aj.
Osídlení světa se uskutečnilo z Asie – lidé se dostali přes Indonésii do Austrálie, přes Sibiř a Beringgův průliv do Ameriky. Tuto teorii vyslovil na začátku 20. století Aleš Hrdlička (1869 – 1943).
LIDSKÁ PLEMENA
S postupným šířením člověka do nejrůznějších oblastí světa, které se výrazně liší klimatickými podmínkami, docházelo ke vzniku některých druhotných odlišností. K této diferenciaci přispěla i izolovanost, a tím i genový posun malých skupin. Tak se v době před více než 10 000lety vytvořila tři hlavní plemena:
bílé – europoidní
- 40%, světlá pleť, barva vlasů od světlé po tmavou, rovný i kudrnatý vlas, bohaté ochlupení těla
žluté – mongoloidní
- snědá pleť, široké lícní kosti, rovné tmavé vlasy, šikmé oči, dlouhý trup a krátké nohy, prakticky žádné tělesné ochlupení
černé – negroidní
- 10%, tmavá pigmentovaná kůže, která chrání před slunečním zářením, široký nos a rty, kudrnatý krátký vlas, krátký trup a dlouhé nohy, méně tělesného ochlupení