Prvoci

Podříše : Prvoci (Protozoa)

 

– jednobuněčné organismy

– někteří prvoci – chloroplasty – krásnoočka (ve tmě chlorofyl odbourán)

– 10 ^ -6  –  10^ -4 m

– plazmódia – mnohojaderné útvary  –  vznik dělením jádra bez rozpadu buňky  –  až 10^ -2 m

– pelikula – zesílená a zpevněná cytoplazmatická membrána

– obsah organel které tkáňová buňka nemá – jelikož musí zajišťovat veškeré životní f-ce

– vodní organismy – moře, sladké i slané vody, půda, cizopasníci

– živí se – bakteriemi, sinicemi, rozsivkami, řasami, částečkami org. hmoty, prvoky

– živiny přijímají povrchem těla či fagocitózou – trávicí vakuoly (potrava ve váčku s enzymy)

– pulsující vakuoly – osmoregulační a vylučovací zařízení

– cysta – odolné nepohyblivé stádium

– rozmnožování – nepohlavní – dělením či rozpadem na mnoho dceřinných jedinců

– pohlavní – a) splývání částic – možno považovat za gamety

1. b) splývání celých jedinců či jader

– metageneze (rodozměna) – střídání pohlavních a nepohlavních stádií (haploidní /diploidní)

– nepohlavní a pohlavní stádia se v životním cyklu prvoků tvarově liší

 

Kmen : Praprvoci (Sarcomastigophora)

 

– k pohybu použiv bičík (flagellum) či panožky (pseudopodia)

 

Bičíkovci (Mastigophora syn. Flagellata)

 

– jeden nebo více bičíků

– nepohlavní rozmnožování – podélné dělení

 

Bodo – 2 bičíky

– i značně znečištěné a málo prokysličené vody či vlhké půdy

– živí se org. zbytky a bakteriemi

– mohou žít i v trávicí trubici mnohobuněčných

 

Trubénky – jeden bičík obklopený límečkovitou obrubou

– obruba vychlípena z pelikuly

– řada druhů tvoří kolonie

 

Trypanozómy (Trypanosoma) – cizopasí v krvi, lymfě a mozkomíšním moku obratlovců

– živiny přijímají osmoticky povrchem těla

– undulující membrána – pelikulární vychlípenina přirostlá k bičíku

trypanozóma spavičná – tropická Afrika

– spavá nemoc – horečky, ospalost, apatie, hubnutí

– přenašeč – bodalka Tse-Tse (Glosina)

 

Bičenky (Trichomonas ) – undulující membrána

– 4-6 bičíků

– žijí v dutinách těl ptáků a savců i v pohlavních cestách (přenášeny pohlavním stykem)

 

Trichomonas Vaginalis – může ohrozit i plodnost ženy

Lamblie střevní (Giardia lamblia) – napadá buňky tenkého střeva

– horečky a průjmy

– 8 bičíků + 2 jádra

– pelikula tvoří přísavné zařízení

– jižní Evropa – Balkán apod.

 

Brvitky (Hypermastigida) – velký počet bičíků

– žijí ve střevě švábů a všekazů (termitů)

– umožnují rozklad celulózy na sacharidy

 

Kořenonožci (Sarcodina)

 

– panožky – vychlípeniny cytoplazmy

– pelikula velmi slabá

– pohyb, fagocytóza

– někteří vytvářejí schránky

 

Měňavky (Amoebina)

 

měňavka velká (Amoeba proteus)

měňavka bahenní (Pelomyxa palustris) – vytváří velké plasmodium

– zahnívající vody

měňavka střevní (Entamoeba coli)

měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica) – úplavice

– rozruší výstelku střeva enzymy a poté vstřebá uvolněné živiny

 

Krytenky (Testacea) – vytvářejí polysacharidovou schránku s jedním otvorem pro panožky

– žijí v rašeliništních vodách a vlhké půdě

 

– měňavky a krytenky nemají vyztužené panožky

– dírkonožci a mřížovci – panožky vyztužené mikrotubuly

 

Dírkonošci (Foraminifera)  – žijí v moři, vytvářejí vápnité schránky s mnoha otvory

 

penízek (Nummulites) – největší již vyhynulý prvok

– spirálovité schránky až 10cm

– dnes tvoří vrstvy nummulitových vápenců

kulovinka (Globigerina) – schránky se usazují v globigerinové bahno

– tuhne na vápence nebo křídové vrstvy

 

Mřížovci (Radiolaria) – mořští kořenonožci

– schránky z oxidu křemičitého – radiolariové bahno

 

Kmen : Výtrusovci (Apicomplexa)

 

– speciakizovaní cizopasníci

– až na vyjímky pronikají do buněk hostitelů

– apikální komplex organel – soubor organel umožňující proniknutí do buňky

– metageneze – rozpadem plasmodií vzniklá nepohlavní stádia – invazní f-ce

– pro některé prvoky je k průběhu vývojového cyklu potřeba více hostitelů

 

Kokcidie (Coccidia) – cizopasí uvnitř buněk členovců a obratlovců

– způsobují kokcidiózy

 

toxoplazma (Toxoplasma) – jeden z nejstarších cizopasníků člověka

– lidský organismus si vytvořil jistou míru imunity

– napadá nejrůznější buňky těla

– 40% středoevropského obyvatelstva

– první napadení – u dětí – horečky, zduření mízních uzlin, unavitelnost

– komplikace možné při oslabení (př. AIDS)

– zdroj nákazy převážně kočky

 

Krvinkovky (Haemosporidia) – cizopasníci erytrocytů obratlovců

 

zimnička (Plasmodium) – původce malárie

– bažinaté oblasti tropů a subtropů

– nepohlavní stádia napadají buňky jater, výstelku erytrocyty

– namnožení uvnitř buněk a ty poté prasknou

– uvolnění haploidních stadií a metabolitů

– metaboilty – pyretika – teploty až 41\ C

– záchvaty malárie – periodické

– Anopheles – komár přenašeč (pohl. rozmnožení)

 

Kmen : Hmyzomorky (Microspora)

 

– cizopasníci hmyzu, členovců, ryb a dalších bezobratlích i obratlovců

– aktivní, cizopasící, stádia – měňavkovitá forma

– invazní stadium – spora – buněčný obsah obtočený pólovým vláknem (přeměněný GA)

– umožňuje vstup do hostitelské buňky

 

hmyzomorka včelí (Nosema apis) – napadá buňky střeva včel

hmyzomorka bourcová (Nosema bombycis) – cizopasí v housenkách bource

 

 

Kmen : Výtrusenky (Myxozoa)

 

-cizopasí v mezibuněčných prostorách tkání bezobratlých a studenokrevných živočichů (kroužkovci a ryby převážně)

– aktivní stádia měňavkovitá

– spory vznikají z více buněk a obsahují 1-6 pólových váčků s pólovými vlákny – umožnují přichycení na povrch hostitele

– mohly by býti zjednodušenými mnohobuněčnými živočichy

 

rybomorka pstruží (Myxosoma cerebralis) – napadá chrupavku lebky plůdků

rybomorka parmová (Myxobolus pfeifferi) – napadá svalstvo – hnisavé boule

 

Kmen : Nálevníci (Ciliophora)

 

– objevují se v nálevech ze sena či trávy – cysty se ve vodě změní na aktivní stadia

– pelikula silná, tvořena dvojitou membránou – řasinky (stavbou podobné bičíkům)

– 2 jádra – a) Velké jádro vegetativní – makronukleus

1. b) Malé jádro generativní – mikronukleus

– buněčná ústa + buněčná řiť – ztenčená místa v pelikule

– trichocysty – váčkovité organely v pelikule obsahující látky s charakterem buněčných jedů

– při podráždění obsah „vystřelují“

– nejnápadnější organely – jádra a pulzující vakuoly

– nepohlavní rozmnožování – příčným dělením nebo pučením

– pohlavní rozmnožování – konjugace – jedinci se spojí buněčnými ústy, mikronukleus prodělá meiózu a poté si buněčnými ústy vymění haploidní jádra – splynou s původními (při celém procesu je generativní jádro rozpadlé)

 

trepka (Paramecium) – živí se bakteriemi

– rybníky, tůně, rašeliniště, louže, příkopy

bobovka (Colpidium)

vejcovka (Glaucoma)

vířenka (Vorticella) – přisedlý nálevník

mrskavka (Stentor) – přisedlý nálevník – více jader tvořící řetězce

keřenka (Carchesium) – tvoří přisedlé kolonie

 

Rournatky (Suctoria) – rozmnožují se pučením – řasinky mají pouze dceřinná stadia, ta poté přisedají na rostliny či vodní korýše a řasinky ztrácejí

– žijí většinou dravě – rourovitými výrustky vysávají jiné prvoky

 

Bachořci (Entodiniomorpha) – žijí v bachoru a čepci přežvýkavců

– společně se symbiotickými bakteriemi štěpí celulózu

 

souhrn : – mezi prvoky řadíme producenty (krásnoočka), konzumenty I. i II. řádu, reducenty

– někteří saprofágové, komenzálové (dva prvoci na stejném místě bez vzájemné konkurence), paraziti

– použití jako bioindikátory – podle potravních nároků na prostředí

 

pojmy : pelikula, plazmódia, pulzující vakuoly, cysta, konjugace, undulující membrána, nummulitové vápence, radioláriové bahno, globigerinové bahno, spora, pólové vlákno, trichocysty

 

 

Diblastica

 

            Kmen : Vločkovci (Placozoa)

 

– mořští živočichové

– velmi jednoduchá stavba – dorzální + ventrální epitel – bičíkaté a sekreční buňky

– ventrální epitel – pohybová + potravní f-ce ; buňky pravděpodobně schopné fagocytózy ; vylučují trávicí enzymy

– epitely spojené buňkami podobnými vazivovým buňkám vyšších živočichů + mezibuněčná hmota s kolagenními vlákny

– pohlavní buňky vznikají z buněk vazivových

– živí se prvoky a řasami – vytvoření „vaku“ pomocí vyklenutí těla – dočasná trávicí dutina

 

Kmen : Houby (Porifera)

 

– dospělci přisedlí

– jednodušší stavební typ : vak s vrchním otvorem; po stranách těla póry – ostie

– povrch kryt plochým epitelem

– ostie – vystýlá epitel tvořený choanocyty (límečkovité buňky s bičíkem)

– epitely spojeny mezogleou – mezibuněčnou hmotou

– výskyt pohyblivých buněk rozvádějící živiny, pohlavní buňky, náhradní buňky

– buňky tvořící jehlice z CaCO3 a SiO2

– buňky produkující rohovitou hmotu spongin

– jehlice a spongin tvoří vnitřní kostru

– nepohlavní rozmnožování – pučením

– tvoření gemulí – kulovité útvary obsahující nerozlišené zárodečné buňky ; kryty odolným obalem

– pohlavní rozmnožování – vnitřní oplození

– vznik obrvené larvy (stavbou odpovídá blastule) ; postupně přisedá a mění se ve stadium odpovídající gastrule a roste v dospělého živočicha

– žijí jednotlivě i v koloniích

– na zbarvení se často podílejí symbiotické řasy

–  570 milionů let  —->

 

houba mycí (Spongia officinalis)

houba rybničná (Spongilla lacustris)

houba říční (Ephydatia fluviatilis)

houba domečková (Suberites domuncula) – usazuje se na ulitách raka poustevníčka

 

 

            Kmen : Žahavci (Cnidaria)

 

– vakovité tělo s chapadly ; paprsčitá souměrnost

– více diferenciované buňky než u hub

– některé druhy mají i jednoduché orgány

– povrch kryt jednovrstevná pokožka ektodermálního původu

– buňky svalového epitelu + cnidocyty (žahavé buňky)

– difúzní nerovová soustava

– trávicí dutina slepá s jediným otvorem – láčka

– entodermální výstelku láčky tvoří bičíkaté buňky svalového epitelu + sekreční buňky s trávicí f-cí

– prostor mezi epitely – mezoglea

– 2 formy – a) polyp – tenká mezoglea ; příchytný nožní terč ; ústní terč + věnec chapadel

1. b) medúza – ústa na spodní straně ; chapadla tvoří věnec kolem úst ; silná vrstva mezogley ; láčka rozvětvená – gastrovaskulární soustava (oběhová i trávicí)

– okraj klobouku – orgány statické, chemorecerptivní i světločivné (rhopalia)

 

medůzovci (Scyphozoa) – výhradně mořští

– střídání stadia medúzy (pohlavní stadium) a polypa  –  metageneze

– pohlavní orgány medúzy leží na spodní straně klobouku (entodermální původ)

– z vajíčka se vyvýjí plovoucí larva která usedá a mění se v polypa

– polyp – láčka rozdělená 4 přepážkami – rozmnožování odškrcováním

 

talířovky (Semaeostomae)  –  talířovka ušatá (Aurelia aurita)

kořenoústky (Rhizostomeae) – živí se mikroskopickou potravou natrávenou vně svého těla

 

čtyřhranky (Cubozoa) – klobouk má 4 hrany

– každá hrana nese plátkovité výrustky + chapadla

– polyp nemá přepážky v láčce

– metageneze

– některé druhy v oblasti Filipin patří mezi nejjedovatější živočichy na Zemi

 

polypovci (Hydrozoa) – ve vývojovém cyklu převládá stadium polypa

– láčka polypů neni rozdělená

– medúzová stadia vytvářejí na okraji klobouku blanitou plachetku

 

nezmaři (Hydroidea) – ve vývojovém cyklu chybí medúzové stadium

– rozmnožování nepohlavní – pučením

– v epitelu pokožky vznik pohlavních buněk – spermie – blíž k chapadlům

– vajíčka   – blíž k nožnímu terči

– gnonochoristé i hermafroditi

nezmar hnědý (Hydra oligactis)

nezmar zelený (Hydra viridis) – symbiotické zelené řasy

medůzka sladkovodní – polypové stadium bez chapadel

 

trubýši (Siphonophora) – mořští polypovci

– žijí v koloniích – dělba funkcí

– vytvářejí plovací vak (s plynovou žlázou)

 

korálnatci (Anthozoa) – mořští živočichové bez medúzového stadia

– polyp rozdělen 6 nebo 8 přepážkami

– nepohlavní rozmnožování – pučením, dělením

– možno i pohlavní rozmnožování

– část korálnatců produkuje vnitřní kostry a vnější pevné schránky z CaCO3 nebo rohoviny

– živí se mikroorganismy a vytvářejí velké kolonie

 

korál červený (Corallium rubrum)

 

větevníci (Madreporaria) – schránky mají bochníkovitý, lupenitý či keřovitý tvar

sasanky (Actiniaria) – netvoří schránky

– silná stěna těla

– rosolovitá mezoglea značně zatlačena buňkami

– 12 až několik set chapadel

– mohou se pohybovat díky pohybům nožního terče

– živí se dravě, některé druhy i detritem

sasanka koňská (Actinia equina)

 

            Kmen : Žabernatky (Ctenophora)

 

– dva typy souměrnosti – paprsčitá + dvoustranná

– pohybový aparát – destičky po stranách těla srostlé z brv a uspořádané do osmi pruhů poledníkovitého průběhu

– gastrovaskulární soustava

– nervová soustava difusního typu

– statický orgán na opačném půlu než jsou ústa

– pohlavní rozmnožování – hermafroditi –

– některé druhy druhotně ploché tělo

– Devon (345 – 395 mil. let)   —>

 

tykadlovky (Tentaculata) – zatažitelná tykadla a na nich koloblasty (lepivé buňky)

– chytání kořisti

 

beztykadlovky (Atentaculata) – kořist soukají do láčky kde ji tráví