Přírodovědné představy o původu a vývoji člověka

Zařazení člověka v systému živočichů

 

• kmen : strunatci
• podkmen : obratlovci
• třída : savci
• podtřída : živorodí X vejcorodí
• nadřád : placentálové
• řád : primáti = nehetnatci
• podřád : vyšší primáti
• nadčeleď : Hominoidea
• čeleď : Hominidi (Hominidae)
• rod : Homo X vyhynulé rody Australopithecus, Ramapithecus
• druh : Homo sapiens
• poddruh : Homo sapiens sapiens, Homo sapiens neandertalensis

 

Anatomické znaky odlišující člověka

 

1. a) hominizační znaky

– vzpřímená postava – zajišťována svislou 2 krát esovitě prohnutou páteří

– noha – chůze po dvou

– prodloužení a narovnání stehení kosti

– chodidlo – klenba v podélném i příčném směru – přizpůsobeno váze těla

– pánev – miskovitě uzpůsobena, drží vnitřnosti

– ruka – oslabena a zkrácena – nemusí nést tělo

– hrudník – předozadní oploštění

– lebka – převažuje mozková část

– masité rty, vytvoření bradového výběžku, zkrácení nosních dutin

– chrup – špičák nepřečnívá přes rty

– změna tvaru čelistního oblouku

– ucho – zavinul se ušní boltec, vytvořil se ušní lalůček

– oči – ve předu, umožňují prostorové vidění

– čelní výběžky – souvisejí s rozvojem řeči

– týlní otvor směřuje dolů

 

 

1. b) sapientační znaky

– ruka – uvolnila se k jemným koordinovaným pohybům

– řeč

– 1. a 2. signální soustava

 

Pozůstatky po živočišných předcích

1. a) rudimenty – máme všichni (výběžek slepého střeva, kostrč, Darwinův hrbolek)
2. b) atavismy – má jen někdo, nepotřebné

– přespočet prsních bradavek, kožovitý ocásek ( lalůček ), nadměrné ochlupení

 

 

Vývojová linie člověka

 

– koncem třetihor se primáti vyvíjí z hmyzožravců

 

Driopithecus (= Prokonsul)

            – konec třetihor, před 19 mil. lety

– první znaky člověka, chůze po čtyřech, neměl nadočnicové valy

– úzké, dopředu protáhlé čelisti

 

Ramapithecus

– před 12-14 mil. lety

– chůze po čtyřech, výška 100-110 cm

 

Australopithecus africanus

– před 5 mil. lety

– postava téměř vzpřímená, výška 120-125 cm, 35-45 kg

– používal neopracované nástroje

 

Homo habilis (= člověk obratný)

– před 1,8 mil. lety

– ostatky nalezeny ve stř. Africe ( Etiopie )

– výška 120-125 cm, 40 kg

– kapacita mozkovny 590-610 cm³

– používal i vyráběl nástroje

 

Homo erectus (= opočlověk = člověk vzpřímený)

– před 1- 0,5 mil. lety

– robusní postava, 160-165 cm vysoký, 50-60 kg, kapacita mozkovny až 1000 cm³

– nadočnicové valy dobře vyvinuty, chrup podobný dnešnímu

– nalez. : JV Asie (Haeckel a Dubois), Af., Evr. (Heidelberg v Německu, Maďarsko)

 

Homo sapiens steinheimensis (= pračlověk)

– před 250-300 tis. lety, mezi Mindelem a Gunsem

– předek neandrtálců

– obličejová část strmější, kapacita mozkovny 1150-1250 cm³

– naleziště v Německu (Steinheim)

 

Homo sapiens neandertalensis (= člověk předvěký)

– před 150 tis. lety

– mozkovna dlouhá a nízká, kapacita 1350-1725 cm³

– ploché čelo, nadočnicové oblouky dobře vyvinuty, nepatrná brada

– široký hrudník, mohutné svalové úpony

– dorozumívání posunkovou řečí, projevování lidských citů

– naleziště : – J Francie

– “Dračí skála” v Alpách (kult uctívání medvěda)

– Uzbekistán – svatyně Tešik-Taš (kult uctívání kozoroha)

– u nás – jeskyně Šipka u Štramberka – úlomek čelisti dítěte

– vývoj – klasický neandrtálec – slepá větev

–  časný – vývoj Homo sapiens sapiens

 

Homo sapiens sapiens  

– před 35-45 tis. lety

– vznikl z něj současný člověk

– jemnější a vyšší postavy než neandrtálec

– kapacita mozkovny 1300-1700 cm³, vyšší čelo, vyvinutá brada

– delší stehenní kost

– člověk Cromagnonský

– magické kulty, umělecká čin., rytiny zvířat

– nalez. : Fr. – jeskyně Lascaux – kostěný kahanec starý 13,5 tisíc let

Špan. – jeskyně Altamira

ČR –  Morava – předměstí Přerova a Mladeč u Litovle

– Dolní Věstonice – “Věstonická Venuše” (znázor. sekund. pohl. znaků)                             – Koněpruské jeskyně, Podbaba

Slovensko – Gánovce u Popradu

 

uhlíková metoda – zjišť. stáří pozůstatků mladších 40 tis. let (čím víc izotopů C, tím je mladší)

 

Lidská plemena

– všechna prošla vývojem přes H. s. neandertalensis – odlišení v holocénu (před 10-20 tis. lety)

– jsou výsledkem odlišnosti vývoje v různých klimatických podmínkách

– jsou si rovna – český antropolog Aleš Hrdlička

– v rámci plemen rozlišujeme rasy

– evrop. rasy – slovanská, nordická, germánská, židovská, romská (z Indie)

 

1) europoidní (bílé) plemeno

– Evropa, Amerika, Austrálie, J Afrika

– jemné mírně zvlněné vlasy (oválný průřez), hustší ochlupení

– výrazný nos, širší pánev,

– převažuje krevní skupina A

 

2) mongoloidní (žluté)

– Asie, Grónsko, Amerika (Indiáni)

– hrubší rovné tmavé vlasy  (kulatý průřez), řídké ochlupení

– ploché čelo, vystouplé lícní kosti, menší postava, záhyb ve vnitřním koutku oka

– převažuje krevní skupina B

 

3) negroidní (černé)

– Afrika, Amerika

– tmavé kudrnaté vlasy (ledvinovitý průřez), řídké ochlupení

– tmavá pleť i oči, širší obličej a nos, velké masité rty

– úzká pánev, dlouhé končetiny

– převažuje krevní skupina 0