Přírodní a kulturněhistorické předpoklady ČR

přírodní předpoklady

 

-velká rozmanitost povrchových tvarů, ovlivněna vývojem povrchu, klimatickými,hydrologickými a vegetačními poměry

 

Český masiv – horská soustava

*zaujímá ¾ povrchu státu

*díky hloubkové erozi vznikají kaňonovitá údolí a skalní města =>Děčínsko, Broumovsko, Český ráj

 

Karpaty

-mladé příkrovové horstvo s vysoko zdviženými hřbety, s hlubokými údolími, výškovými rozdíly

 

Zdvihy Šumavy, Krušných hor, Krkonoš, Hrubého Jeseníku a jiných okrajových pohoří Českého masivu vedly již v třetihorách k postupnému sjednocování říční sítě. Horní Vltava s přítoky, odtékající původně k Dunaji, pronikla do jihočeských jezerních pánví a po jejich vysušení se obrátila k severu, kde se spojila s Berounkou a s Labem. Tato soustava načepovala i ostatní české toky směřující předtím k východu. Labe dnes odtéká mohutným průlomovým údolím v Českém středohoří do Saska. Toto údolí se stalo nejníže položenou, silně frekventovanou vstupní branou do Čech.

Na Moravě po vyplnění karpatských předhlubní (Dyjskosvratecký, Dolnomoravský, Hornomoravský) sjednotila vodstvo řeka Morava s Dyjí, plynoucí k Dunaji, ve Slezsku pak Odra s přítoky, směřující k Baltu.

 

K nejsušším oblastem patří tzv. dešťový stín Krušných hor (Žatecko, Podřipsko, Kladensko), kde průměrný roční úhrn klesá pod 450mm. Za nejdeštivější se považují Jizerské hory s více než 1700mm ročně. Okolo 1500mm za rok mají Moravskoslezské Beskydy, Šumava, Hrubý Jeseník, o něco méně Krkonoše.

 

Menší jezírka jsou v krasových oblastech, např. v propasti Macocha v Moravském krasu nebo se tvoří v rašeliništích na Šumavě, v Jizerských a Krušných horách, u Revízu v Hrubém Jeseníku a jinde. Vznikají také jako opuštěná ramena a zaškrcené meandry kolem řek (takových jezer je u nás nejvíce), zatopené šterkopískovny, lomy apod. Jezero hrazené sesuvem půdy, Odlezelské neboli Mladotické severně od Plzně, je ojedinělé.

 

Oblíbenými místy pobytové rekreace a vodních sportů přehradní nádrže, pokud nejsou určeny k zásobování pitnou vodou, jako třeba Švihov na Želivce nebo Slezská Harta na Moravici.

K největším rybníkům patří (Rožmberk a Horusický) v Třeboňské pánvi, Bezdrev u Hluboké, Nesyt u Valtic či Máchovo jezero (Velký rybník) u Doks. Ten je díky svým plážím určen převážně k rekreačním účelům podobně jako četné další umělé vodní plochy. Rybolov sportovní či hospodářský je rozšířen téměř všude.

 

CHKO bylo dosud rozloženo 24 po celé ČR. V roce 2005 se připojil i Český les. Na menších plochách chrání živou i neživou přírodu národní přírodní rezervace a přírodní rezervace. Některé národní přírodní památky a přírodní památky mohou zahrnovat i díla člověka (lomy, rybníky, zámecké parky..). Části krajiny vhodné pro rekreaci, dřívější klidové zóny, byly vyhlášeny za přírodní parky. Je jich již více než sto. Byla zřízena také ochranná pásma (např. vodních zdrojů) se zvláštním režimem.

 

 

 

 

 

kulturněhistorické předpoklady CR

 

Neméně přitažlivá pro CR a rekreaci je česká kulturní krajina, osídlená a přetvářená člověkem již po dlouhá tisíciletí. Poměrně hustě obydlená krajina se zaplňuje stavbami lidských sídel (dvorců, vesnic, měst, hradů, zámků, kostelů, klášterů) už od příchodu prvních usedlých obyvatel.

 

Dnešní česká města, válkou málo poškozená, vykazují přes všechny rozmanitosti většinou tři urbanistické zóny:   *historické jádro z 15.-18.století

*zástavba 19. a začátku 20.století

*zóna panelových sídlišť

 

Místo	Předmět vyhlášení	Rok vyhlášení
Praha	historické jádro	1992
Český Krumlov	historické jádro	1992
Telč	historické jádro	1992
Žďár nad Sázavou	poutní kostel sv. Jana Nepomuského na Zelené hoře	1994
Kutná Hora	chrám sv. Barbory a kostel Nanebevzetí P. Marie v Sedlci	1995
Lednice-Valtice	Lednicko-valtický areál	1996
Holašovice	vesnice	1998
Kroměříž	zámek a zahrady	1998
Litomyšl	zámek	1999
Olomouc	sloup Nejsvětější Trojice	2000
Brno	Vila Tugendhat	2001
Třebíč	Bazilika sv. Prokopa a židovská Čtvrť a hřbitov	2003

(památky zapsané do Seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO) k 1.1.2005

 

K turistické návštěvnosti českých měst napomáhají: národní a mezinárodní kulturní a výstavní akce. (např. Pražské jaro-hud. festival, Karlovarský filmový festival…), veletržní výstavy a sportovní akce.

 

K nejnavštěvovanějším hradům a zámkům patří: Karlštejn, Český Krumlov, zámek Konopiště u Benešova, Hluboká nad Vltavou. Častým cílem turistů je i Křivoklát uprostřed Čech, Kozel u Plzně, Jindřichův Hradec ….

 

Církevní stavby- kostely, mohutné baziliky a katedrály, bývají dominantou měst. Zvláště z gotického, renesančního a barokního období je v české krajině velký počet.

(Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory….)

 

Kromě chrámu sv. Víta na Pražském hradě je nejnavštěvovanější církevní stavbou chrám sv. Barbory v Kutné Hoře (180tisíc návštěvníků ročně). Mimořádnému zájmu zahraničních hostů se těší zbytky pražského židovského města se Starým židovským hřbitovem a s přilehlými synagogami. Židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči byly zařazeny do Seznamu památek UNESCO.

 

Mezi další pozoruhodnosti patří muzea a galerie,zoologické a botanické zahrady.