Přehled zoologického systému
Podříše: prvoci = protozoa= protista
Společné znaky prvoků
- Jednobuněčné tělo (obs. 90% vody = základní živodní podmínka), dnes žije přibližně 60 000 druhů
- Jejich tělo zajišťuje všechny projevy života
- Pohyb, příjem potravy, metabolismus, vyměšování, rozmnožování, růst, dráždivost
- Optimální teplota pro život 10-20°C
- hetero- i fototrofní způsob výživy
- Kosmopolitní rozšíření, zemi osidluje více jak 1 mld let
- Jejich tělo zajišťuje všechny projevy života
Význam prvoků
- Autotrofní bičíkovci = primární producenti biomasy
- Jsou výchozím článkem potravního řetězce
- Heterotrofní prvoci konzumují rozkládající se organické látky
- Dírkonožci a mřížovci mají horninotvorný význam
- Úrodnost půdy (půdní prvoci)
- Určují kvalitu vody
- Parazitičtí prvoci způsobují civilizační choroby (např. spavá nemoc)
Tělo prvoků
- Je mikroskopické, cytoplazma je bezbarvá
- životní pochody zajišťují specializované části buňky = organely (analogie orgánu mnohobuněčných)
- Rozlišujeme 6 skupin organel
- Organely opory a ochrany
- Pelikula– blanka na povrchu, pevná, pružná
- Schránky (chitinózní – kořenonožci, vápenaté= dírkonožci, křemičití= mřížovci)
- Cysty= spory (nepříznivé podmínky- sucho, mráz, nedostatek potravy)
- Organely pohybu
- Panožky= pseudopodia – měňavky
- Bičík= flagulla– bičíkovci
- Brvy= cilie– nálevníci
- Undulující membrána– trypanosomy
- Organely trávicí
- Řada prvoků nemá tyto organely, potravu přijímají fagtrofně = pohlcováním nebo osmotrofně= celým povrchem těla
- Nálevníci mají buněčná ústa, potravní vakuolu a buněčnou řiť
- Organely vylučující a osmoregulační
- Pulzující= stažitelná vakuola à osmoregulátor sladkovodních prvoků- odstraňuje rozpustné odpadní látky, přebytek vody
- Organely smyslové
- Umožňují reakci prvoka na podněty z okolí
- Světločivná skvrna (stigma)
- Hmatové brvy
- Organely umožňující rozmnožování
- Dva typy jader u nálevníků
- Makronukleus (vegetativní)
- Mikronukleus (generativní
- Dva typy jader u nálevníků
- Organely opory a ochrany
- Další důležité organely
- Vakuoly, mitochondrie, ribozomy, ER, GK
Rozmnožování prvoků
1. Nepohlavně
- Pučení
- Dělení
- Podélně (bičíkovci)
- Příčně (nálevníci)
- Mnohonásobným rozpadem
- Schizogonicky- opakovaně se rozdělí jádro a pak cytoplazma
2. Pohlavně
- Kopulace= gamogonie-
- buňky se diferencují v gamety, ty mohou být dvojího typu
- Izogamety– tvarově a velikostně stejné
- Anizogamety. Tvarově rozlišné na samčí makrogametu a samčí mkrogametu
- Splynutím gamet vzniká zygota
- buňky se diferencují v gamety, ty mohou být dvojího typu
- Konjugace= spájení (trepka)
3. Metagenezí
- Střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování
Konjugace nálevníků
- Při konjugaci se nálevníci přiloží k sobě buněčnými ústy, makronukleus zanikne a mikronukleus se meiózou dělí na 4 jádra, 3 z nich degenerují a čtvrtý se rozdělí na jádro migratorní (funkce samčí) a stacionární (funkce samičí).
- Migratorní jádra se mezi buňkami vymění a poté splynou s jádrem stacionárním
- Vytvoří diploidní jádro, základ mikronukleu. Poté se oba nálevníci rozmnožují dělením
Cytoplazma
- Ektoplazma
- Vnější- homogenní
- Endoplazma
- Vnitřní- řidší, zrnitá struktura, v ní vakuoly, ribozomy, mitochondrie)
Systém prvoků
Podříše: prvoci
- Kmen: praprvoci=bezbrví
- Nejjednodušší prvoci na rozhraní říše rostlin, hub a živočichů
Podkmen: bičíkovci
- Třída: phytoflagellata
- Třída: zooflagellata
Podkmen: kořenonožci
- Třída: měňavky
- Tříd: krytenky
- Třída: dírkonožci
- Třída: slunivky
- Třída: mřížovci
- Kmen: výtrusovci
- Kmen: hmyzomorky
- Kmen: výtrusenky
- Kmen: Nálevníci
1.kmen praprvoci
a) Podkmen: bičíkovci
- Podkmen dělíme na rostlinné a živočišné bičíkovce
- 1 až více bičíků (bičík= flagellum à zdroj pohybu)
- Hlavně vřetenovitý tvar těla
- Petikula
- Heterotrofní výživa (nikdy neobsahují chlorofyl)
- Nepohlavní rozmnožování- podélné dělení
- Zástupci
- Trypanosoma spavičná
- Bičenka poševní
Třída rostlinní bičíkovci (phytoflagellata)
- Svítilka třpytivá
- Žije v Rudém moři, v noci způsobuje jako součást planktonu světélkování vody
- Trojrožec
- Součást sladkovodního planktonu, tělíčko má charakteristický krunýř
- Krásnoočko zelené
- Obývá louže, periodickétůňky, vykazuje pozitivní fototaxi (pohyb za světlem à optimální fotosyntéza, zásobní látka= paramylon (polysacharid))
- Váleč koulivý
- Kolonie typu coenobium čítá až 20 000 jedinců, jsou kulovité a duté, max. do 1 mm, rozmnožují se nepohlavně pomocí dceřiných kolonií, v coenobiu bývají buňky fyziologicky rozlišné a mají různou funkci
Třída zooflagellata (živočišní bičíkovci
- Trypanosoma spavičná
- Říční oblasti západní a centrální Afriky
- Pákistán, Indie, Nový Zéland
- Způsobuje spavou nemoc, žije v krvi, lymfě, mozkomíšním moku obratlovců a člověka
- Projevy nemoci: horečka, ospalost, apatie, úbytek hmotnosti, otoky uzlin, anémie, horečky, průjmy
- Přirozený hostitel je obratlovec např. antilopa
- Přenašečem je moucha Glossina Palpalis (tse-tse)
- Metabolity, které trypanosomy vylučují do krve, způsobují horečky, zduření uzlin, pokud nemoc není léčena, končí smrtí
- Léky: Bayer 205, Pentamidin
- Pokud není nemoc léčena, postižený během několika měsíců umírá vyčerpáním
- Bičenka poševní
- Parazit orogenitálních orgánů
- V důsledku promiskuity velmi rozšířená
- Přenáší se pohlavním stykem
- 4 bičíky+ undulující membrána
- Záněty pochvy označované jako trichomoniáza
- U mužů se projevuje málo, u žen může způsobit potrat při těhotenství
- Bičenka zubní
- Není patogenní, žije v ústní dutině
- Lambie střevní
- V přední části buňky je krom 8 bičíků také adhezivní disk, má 2 jádra
- Běžný střevní parazit, v ČR asi 1% dospělých a 4% dětí
- Přenos se děje cystami vypitými s vodou
- Objevena 1859 českým lékařem Dušanem Lamblem
- Napadá buňky tenkého střeva a způsobuje horečnaté záněty a průjmy
- Brvitky
- Žijí v těle všekazů
- Umožňují trávit buničinu
- Bičivka rybí
- Parazit ryb
- Živí se epitelovými, pokožkovými buňkami
- Napadená místa jsou mléčně bílá, potažená slizem
- Ploché tělo se 4 bičíky
- Zhoubně působí v akváriích
b) Pokmen: kořenonožci
- Panožky- fagocytóza (pohyb a příjem potravy)
- Mořští, půdní, sladkovodní, cizopasníci
- Některé druhy vytváří schránky
Třída: měňavky
- Nikdy netvoří schránky, sladkovodní druhy mají pulsující vakuolu, vytváří cysty
- množí se příčným dělením
- měňavka velká
- až 1mm, pseudopodie laločnaté až prstovité
- detrit na stojatých vod, sliz na rozkládajících se listech rostlin, akvária
- požírá bakterie
- měňavka úplavičná
- střevní parazit – napadá výstelku střeva, vylučuje enzymy, ty natráví stenu, natrávené buňky pohlcuje fagocytózou
- střevní nákaza se projevuje krvavými průjmy, horečkami a bolestmi
- ochrana: hygiena potravin, používání nezávadné vody
- měňavka zemní
- žije v mechu
- má krátké panožky, sklovitě průzračná
- měňavka velká
třída: krytenky
- vytváří polysacharidové chitinové schránky s nalepenými zrnky písku
- schránka má 1 otvor à vysunování nevyužitých panožek
- obývají rašeliniště a vlhkou půdu
třída: dírkonožci
- schránky mají mnoho otvorů pro panožky a jsou tvořeny převážně z CaCO3 jsou spirálovité, ozdobné
- panožky nitkovité
- známí již z kambia (prvohory), nejvíce se rozvíjely koncem druhohor a v třetihorách (vůdčí zkameněliny)
- většinou bentické organismy= žijící na dně
- výhradně mořští
- známo cca 2 000 druhů, převážně fosilní
- horninotvorný význam- schránky odumřelých živočichů se hromadí na dně
- penízek (numulites)
- vymřelí, schránka až 6 cm, mnohokomůrkovitá
- numulitové vápence na dně moří, pokrývají nyní cca 1/3 mořského dna
- kulovinka (globigerina)
- do dnes žije na schránce
- má dlouhé opadavé osténky
- vznášivá forma
- její schránky se usazují v podobě globerinového bahna, které tuhne ve vápencové vrstvy
- penízek (numulites)
třída: mřížovci
- schránky často z SiO2 s ostrůvky ve stěnách, jimi pronikají panožky vyztužené mikrotubuly, na jejich povrchu je lepivá hmota, čímž se vytváří lapací síť, jsou draví (pojídají jiné prvoky)
- po uhynutí schránky sedimentují, schránky velmi tvrdé, tvoří radiolariové bahno, největší rozmach v třetihorách à vůdčí zkameněliny
- plankton teplých moří, nejkrásnější kořenonožci
třída slunivky
- sladké vody, rašeliniště
- schránka z oxidu křemičitého nebo chitinu, panožky vyztužené osními vlákny
- slunivka obecná
- vznikne spóra, jejím mnohonásobným dělením = sporogonií
- slunivka obecná
2. kmen: výtrusovci
- většina osmotrofní endoparazité (přichycovácí aparát, redukce organelů a smyslů, složité rozmnožování)
- pronikají do hostitelské buňky (aplikální komplex organel)
- pohlavní i nepohlavní stadia (nepohlavní stadia jsou invazivní)
- velmi časté je střídání hostitelů
rozmnožování
- hostitel, v němž probíhá pohlavní rozmnožování= gamegonie, je hlavní hostitel à gamety splývají, vznikne spora, jejím mnohonásobným dělením = sporogonií vznikají infekční zárodky sporozoiti à ti napadají další hostitele
- při nepohlavním rozmnožování = schizogonii vznikají nepohlavní jedinci merozoiti, kteří napadají buňky téhož hostitele
- gamegonie, schizogonie a sporogonie se střídají= metageneze (rodozměna)
systém
- mezi výtrusovce řadíme 4 řády
- hromadinky
- kokcidie
- endoparazité obratlovců a členovců, způspbují kokcidiózy
- krvinkovky
- endoparazitié obratlovců a členovců, mají 2 hostitele
- piroplazmy
řád: kokcidie
- kokcidie jaterní
- jaterní kokcidióza králíků a zajíců- hnisavé záněty žlučovodů (nadmuté břicho, průjmy, kývavé pohyby hlavou do stran, zahleněné oči a nos zježená srst)
- mrtví jedinci à na játrech bělavé skvrny = hnisavá ložiska à maso je nepoživatelné
- Vývoj: ve žlučovodech kopulace gamet à zygota à ta se vyvine v oocystu à se žlučí vyplavena do střeva a s výkaly opouští tělo à v bobcích na vzduchu dochází ke sporogonii à infekční sporozoity se s potravou od trusu rozšíří do nových jedinců à vzniká epidemie à v zažívacím traktu sporozoiti napadají jaterní tkán, v ní se schizogonicky pomnoží a hromádky merozoitů napadají další buňky à několikrát schizogonie a pak gamogonie à zygota à oocysta à bobky a celý cyklus se opakuje
- Ochrana: způsobuje vyhynutí celých chovů à usmrcení všech jedinců, dezinfekce + přísné dodržování hygienických zásad
- chovu
- Kokcidie kočičí (Toxoplazmoza gondii)
- Nejstarší parazit člověka (parazituje v bílých krvinkách), nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjecí se plod
- Přenašečem je kočka à onemocnění
- TOXOPLAZMÓZA
- Nepohlavní fáze – v různých druzích savců a ptáků
- Pohlavní fáze + tvorba cyst – u koček
- Latentně (skrytě) asi 30% lidí
- Příznaky onemocnění: únava, dlouhodobé teploty, zduření mízních uzlin, neléčená dále vede k poškození CNS a zraku
- TOXOPLAZMÓZA
Řád: Krvinkovky
- Krevní parazit obratlovců (napadají červené krvinky), přenos hmyzem – samičky komára rodu ANOPHELES – MALÁRIE = BAHENNÍ ZIMNICE – záchvaty se projevují horečkou a zimnicí, trvají 2-20 hodin + celková slabost, bolesti končetin, anemie, palčivá svědivost zpocené kůže, jektání zuby, úmrtnost až 40/
- Léčba: CHININ (alkaloid z kůry chinovníku) + ATEBRIN, RESOCHIN
- biologický boj: predátoři (rybky . živorodky – koljuška tříostná)
- Zimnička třetidenní
- Zimnička čtvrtodenní
- Vývoj:
- V erytrocytech obratlovce se schizogonicky množí
- Ke kopulaci gamet dochází ve slinných žlázách komára
- V něm se tvoří infekční stádia sporozoity
- Během sání komára se dostávají do krve člověka, napadnou entrocyty
- V nich se schizogonicky množí a merozoity v pravidelných intervalech vyhřezávají z erytrocytů a napadají další erytrocyty
- Do krve se při tom uvolňují metabolity = PYRETIKA, způsobují malarické záchvaty, projevují se horečkami až 41°C
- Zimnička tropická
- Záchvaty každý den
- Vývoj:
3.kmen: hmyzomorky
- Nitrobuněční parazité členovců a ryb
- Nameají mitochondrie
- Aktivní= cizopasníci stadium má podobu měňavky
- Pasivní= invazivní stadium má podobu spory
- Hmyzomorka včelí
- Parazituje v epitelu střeva včel, způsobuje včelí úplavici, nákaza se šíří zjara, pijí z napajedla, znečištěného výkaly
- Hmyzomorka bourcová
- Napadá tkáně housenek bource morušového, hynou těsně před kuklením nebo v jeho průběhu, popsal L. Pasteur
4. Kmen: výtrusenky
- Cizopasí v mezibuněčných prostorách studenokrevných živočichů, kroužkovců a ryb
- Měňavkovitá aktivní stadia
- Rybomorka pstruží
- Napadá hlavovou chrupavku pstružího plůdku, kterému způsobuje poruchu statických orgánů, vede ke ztrátě koordinace pohybu a rovnováhy, pro dravce = zkáza, neuloví potravu a umírají hladem
- Rybomorka parmová
- Napadají svaly, vytváří boule, „parmový mor“
5. Kmen: nálevníci
- Volně žijící i parazitičtí, plankton, indikátor zněčištění
- Nejsložitější tělesná stavba: charakteristiku kmene provedeme na TREPCE VELKÉ
- Pokožka pokryta brvami 20 mikrom (cilie), pelikula pružná
- Buněčná ústa, buněčná řiť, potravní vakuola
- Pulsující vakuola
- 2 jádra jsou typická jen pro nálevníky
- Makronukleus
- Metabolismus a pohyb
- Mikronukleus
- Při „pohlavním“ rozmnožování = konjugaci
- Makronukleus se rozpadá, mikronukleus se vícekrát dělí a jeho část je předána
- Poté následuje u obou jedinců vícenásobné mitózy
- Rozmnožování
- Nepohlavně à příčné dělení
- Pohlavněà konjugace (spojení buněk a výměna haploidních jader)
- Zástupci
- Slávinka veliká
- Bachořci
- Bachor a čepec přežvýkavců
- Brvy jen v několika kruzích, symbióza (štěpí celulózu na stravitelné sacharidy)
- Rournatky
- Obrvené a pohyblivé pouze v mládí
- Jinak příliš přisedlé
- Rozmnožují se pučením
- Keřenka
- Vytváří přisedlé kolonie
- Mrskavka
- Modrozelená
- Více jader- korálkovité uspořádání
- Vířenka
- Zvonečkovitý tvar buňky přichycené k podkladu spirálovitě stažitelnou stopku
- Makronukleus
- Bobovka
- Typicky prodloužené některé brvy
- Vejcovka
Ekologie prvoků
- Konzumenti I. (býložravci) a II. Řádu (predátoři)
- Reducenti
- Prvoci saprofytičtí = živí se odumřelými organickými zbytky, bioindikátory – nálevníci
- Prvoci komenzální = žijí ve střevech obratlovců, neškodí- měňavka střevní
- Prvoci symbiotičtí = prospívají si s hostitelem navzájem- bachořci
- Prvoci parazitičtí= škodí hostiteli, původci chorob- výtrusovci, hmyzomorky, výtrusenky