Podříše: prvoci = protozoa= protista

 

Společné znaky prvoků

• Jednobuněčné tělo (obs. 90% vody = základní živodní podmínka), dnes žije přibližně 60 000 druhů
  • Jejich tělo zajišťuje všechny projevy života
    • Pohyb, příjem potravy, metabolismus, vyměšování, rozmnožování, růst, dráždivost
  • Optimální teplota pro život 10-20°C
  • hetero- i fototrofní způsob výživy
  • Kosmopolitní rozšíření, zemi osidluje více jak 1 mld let

Význam prvoků

• Autotrofní bičíkovci = primární producenti biomasy
• Jsou výchozím článkem potravního řetězce
• Heterotrofní prvoci konzumují rozkládající se organické látky
• Dírkonožci a mřížovci mají horninotvorný význam
• Úrodnost půdy (půdní prvoci)
• Určují kvalitu vody
• Parazitičtí prvoci způsobují civilizační choroby (např. spavá nemoc)

Tělo prvoků

• Je mikroskopické, cytoplazma je bezbarvá
• životní pochody zajišťují specializované části buňky = organely (analogie orgánu mnohobuněčných)
• Rozlišujeme 6 skupin organel
  1. Organely opory a ochrany
     • Pelikula– blanka na povrchu, pevná, pružná
     • Schránky (chitinózní – kořenonožci, vápenaté= dírkonožci, křemičití= mřížovci)
     • Cysty= spory (nepříznivé podmínky- sucho, mráz, nedostatek potravy)
  2. Organely pohybu
     • Panožky= pseudopodia – měňavky
     • Bičík= flagulla– bičíkovci
     • Brvy= cilie– nálevníci
     • Undulující membrána– trypanosomy
  3. Organely trávicí
     • Řada prvoků nemá tyto organely, potravu přijímají fagtrofně = pohlcováním nebo osmotrofně= celým povrchem těla
     • Nálevníci mají buněčná ústa, potravní vakuolu a buněčnou řiť
  4. Organely vylučující a osmoregulační
     • Pulzující= stažitelná vakuola à osmoregulátor sladkovodních prvoků- odstraňuje rozpustné odpadní látky, přebytek vody
  5. Organely smyslové
     • Umožňují reakci prvoka na podněty z okolí
     • Světločivná skvrna (stigma)
     • Hmatové brvy
  6. Organely umožňující rozmnožování
     • Dva typy jader u nálevníků
       • Makronukleus (vegetativní)
       • Mikronukleus (generativní

7. Další důležité organely
   • Vakuoly, mitochondrie, ribozomy, ER, GK

Rozmnožování prvoků

1.     Nepohlavně

• Pučení
• Dělení
  • Podélně (bičíkovci)
  • Příčně (nálevníci)
• Mnohonásobným rozpadem
  • Schizogonicky- opakovaně se rozdělí jádro a pak cytoplazma

2.     Pohlavně

• Kopulace= gamogonie-
  • buňky se diferencují v gamety, ty mohou být dvojího typu
    1. Izogamety– tvarově a velikostně stejné
    2. Anizogamety. Tvarově rozlišné na samčí makrogametu a samčí mkrogametu
  • Splynutím gamet vzniká zygota
• Konjugace= spájení (trepka)

3.     Metagenezí

• Střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování

Konjugace nálevníků

• Při konjugaci se nálevníci přiloží k sobě buněčnými ústy, makronukleus zanikne a mikronukleus se meiózou dělí na 4 jádra, 3 z nich degenerují a čtvrtý se rozdělí na jádro migratorní (funkce samčí) a stacionární (funkce samičí).
• Migratorní jádra se mezi buňkami vymění a poté splynou s jádrem stacionárním
• Vytvoří diploidní jádro, základ mikronukleu. Poté se oba nálevníci rozmnožují dělením

Cytoplazma

• Ektoplazma
  • Vnější- homogenní
• Endoplazma
  • Vnitřní- řidší, zrnitá struktura, v ní vakuoly, ribozomy, mitochondrie)

Systém prvoků

Podříše: prvoci

1. Kmen: praprvoci=bezbrví
   • Nejjednodušší prvoci na rozhraní říše rostlin, hub a živočichů

Podkmen: bičíkovci

• Třída: phytoflagellata
• Třída: zooflagellata

Podkmen: kořenonožci

• Třída: měňavky
• Tříd: krytenky
• Třída: dírkonožci
• Třída: slunivky
• Třída: mřížovci

2. Kmen: výtrusovci
3. Kmen: hmyzomorky
4. Kmen: výtrusenky
5. Kmen: Nálevníci

1.kmen praprvoci

a)    Podkmen: bičíkovci

• Podkmen dělíme na rostlinné a živočišné bičíkovce
• 1 až více bičíků (bičík= flagellum à zdroj pohybu)
• Hlavně vřetenovitý tvar těla
• Petikula
• Heterotrofní výživa (nikdy neobsahují chlorofyl)
• Nepohlavní rozmnožování- podélné dělení
• Zástupci
  • Trypanosoma spavičná
  • Bičenka poševní

Třída rostlinní bičíkovci (phytoflagellata)

• Svítilka třpytivá
  • Žije v Rudém moři, v noci způsobuje jako součást planktonu světélkování vody
• Trojrožec
  • Součást sladkovodního planktonu, tělíčko má charakteristický krunýř
• Krásnoočko zelené
  • Obývá louže, periodickétůňky, vykazuje pozitivní fototaxi (pohyb za světlem à optimální fotosyntéza, zásobní látka= paramylon (polysacharid))
• Váleč koulivý
  • Kolonie typu coenobium čítá až 20 000 jedinců, jsou kulovité a duté, max. do 1 mm, rozmnožují se nepohlavně pomocí dceřiných kolonií, v coenobiu bývají buňky fyziologicky rozlišné a mají různou funkci

Třída zooflagellata (živočišní bičíkovci

• Trypanosoma spavičná
  • Říční oblasti západní a centrální Afriky
  • Pákistán, Indie, Nový Zéland
  • Způsobuje spavou nemoc, žije v krvi, lymfě, mozkomíšním moku obratlovců a člověka
  • Projevy nemoci: horečka, ospalost, apatie, úbytek hmotnosti, otoky uzlin, anémie, horečky, průjmy
  • Přirozený hostitel je obratlovec např. antilopa
  • Přenašečem je moucha Glossina Palpalis (tse-tse)
  • Metabolity, které trypanosomy vylučují do krve, způsobují horečky, zduření uzlin, pokud nemoc není léčena, končí smrtí
    • Léky: Bayer 205, Pentamidin
    • Pokud není nemoc léčena, postižený během několika měsíců umírá vyčerpáním
  • Bičenka poševní
    • Parazit orogenitálních orgánů
    • V důsledku promiskuity velmi rozšířená
    • Přenáší se pohlavním stykem
    • 4 bičíky+ undulující membrána
    • Záněty pochvy označované jako trichomoniáza
    • U mužů se projevuje málo, u žen může způsobit potrat při těhotenství
  • Bičenka zubní
    • Není patogenní, žije v ústní dutině
  • Lambie střevní
    • V přední části buňky je krom 8 bičíků také adhezivní disk, má 2 jádra
    • Běžný střevní parazit, v ČR asi 1% dospělých a 4% dětí
    • Přenos se děje cystami vypitými s vodou
    • Objevena 1859 českým lékařem Dušanem Lamblem
    • Napadá buňky tenkého střeva a způsobuje horečnaté záněty a průjmy
  • Brvitky
    • Žijí v těle všekazů
    • Umožňují trávit buničinu
  • Bičivka rybí
    • Parazit ryb
    • Živí se epitelovými, pokožkovými buňkami
    • Napadená místa jsou mléčně bílá, potažená slizem
    • Ploché tělo se 4 bičíky
    • Zhoubně působí v akváriích

b)    Pokmen: kořenonožci

• Panožky- fagocytóza (pohyb a příjem potravy)
• Mořští, půdní, sladkovodní, cizopasníci
• Některé druhy vytváří schránky

Třída: měňavky

• Nikdy netvoří schránky, sladkovodní druhy mají pulsující vakuolu, vytváří cysty
• množí se příčným dělením
  • měňavka velká
    • až 1mm, pseudopodie laločnaté až prstovité
    • detrit na stojatých vod, sliz na rozkládajících se listech rostlin, akvária
    • požírá bakterie
  • měňavka úplavičná
    • střevní parazit – napadá výstelku střeva, vylučuje enzymy, ty natráví stenu, natrávené buňky pohlcuje fagocytózou
    • střevní nákaza se projevuje krvavými průjmy, horečkami a bolestmi
    • ochrana: hygiena potravin, používání nezávadné vody
  • měňavka zemní
    • žije v mechu
    • má krátké panožky, sklovitě průzračná

třída: krytenky

• vytváří polysacharidové chitinové schránky s nalepenými zrnky písku
• schránka má 1 otvor à vysunování nevyužitých panožek
• obývají rašeliniště a vlhkou půdu

třída: dírkonožci

• schránky mají mnoho otvorů pro panožky a jsou tvořeny převážně z CaCO₃ jsou spirálovité, ozdobné
• panožky nitkovité
• známí již z kambia (prvohory), nejvíce se rozvíjely koncem druhohor a v třetihorách (vůdčí zkameněliny)
• většinou bentické organismy= žijící na dně
• výhradně mořští
• známo cca 2 000 druhů, převážně fosilní
• horninotvorný význam- schránky odumřelých živočichů se hromadí na dně
  • penízek (numulites)
    • vymřelí, schránka až 6 cm, mnohokomůrkovitá
    • numulitové vápence na dně moří, pokrývají nyní cca 1/3 mořského dna
  • kulovinka (globigerina)
    • do dnes žije na schránce
    • má dlouhé opadavé osténky
    • vznášivá forma
    • její schránky se usazují v podobě globerinového bahna, které tuhne ve vápencové vrstvy

třída: mřížovci

• schránky často z SiO₂ s ostrůvky ve stěnách, jimi pronikají panožky vyztužené mikrotubuly, na jejich povrchu je lepivá hmota, čímž se vytváří lapací síť, jsou draví (pojídají jiné prvoky)
• po uhynutí schránky sedimentují, schránky velmi tvrdé, tvoří radiolariové bahno, největší rozmach v třetihorách à vůdčí zkameněliny
• plankton teplých moří, nejkrásnější kořenonožci

třída slunivky

• sladké vody, rašeliniště
• schránka z oxidu křemičitého nebo chitinu, panožky vyztužené osními vlákny
  • slunivka obecná
    • vznikne spóra, jejím mnohonásobným dělením = sporogonií

 

2. kmen: výtrusovci

• většina osmotrofní endoparazité (přichycovácí aparát, redukce organelů a smyslů, složité rozmnožování)
• pronikají do hostitelské buňky (aplikální komplex organel)
• pohlavní i nepohlavní stadia (nepohlavní stadia jsou invazivní)
• velmi časté je střídání hostitelů

rozmnožování

• hostitel, v němž probíhá pohlavní rozmnožování= gamegonie, je hlavní hostitel à gamety splývají, vznikne spora, jejím mnohonásobným dělením = sporogonií vznikají infekční zárodky sporozoiti à ti napadají další hostitele
• při nepohlavním rozmnožování = schizogonii vznikají nepohlavní jedinci merozoiti, kteří napadají buňky téhož hostitele
• gamegonie, schizogonie a sporogonie se střídají= metageneze (rodozměna)

systém

• mezi výtrusovce řadíme 4 řády
  • hromadinky
  • kokcidie
    • endoparazité obratlovců a členovců, způspbují kokcidiózy
  • krvinkovky
    • endoparazitié obratlovců a členovců, mají 2 hostitele
  • piroplazmy

řád: kokcidie

• kokcidie jaterní
  • jaterní kokcidióza králíků a zajíců- hnisavé záněty žlučovodů (nadmuté břicho, průjmy, kývavé pohyby hlavou do stran, zahleněné oči a nos zježená srst)
  • mrtví jedinci à na játrech bělavé skvrny = hnisavá ložiska à maso je nepoživatelné
• Vývoj: ve žlučovodech kopulace gamet à zygota à ta se vyvine v oocystu à se žlučí vyplavena do střeva a s výkaly opouští tělo à v bobcích na vzduchu dochází ke sporogonii à infekční sporozoity se s potravou od trusu rozšíří do nových jedinců à vzniká epidemie à v zažívacím traktu sporozoiti napadají jaterní tkán, v ní se schizogonicky pomnoží a hromádky merozoitů napadají další buňky à několikrát schizogonie a pak gamogonie à zygota à oocysta à bobky a celý cyklus se opakuje
• Ochrana: způsobuje vyhynutí celých chovů à usmrcení všech jedinců, dezinfekce + přísné dodržování hygienických zásad
• chovu

• Kokcidie kočičí (Toxoplazmoza gondii)
• Nejstarší parazit člověka (parazituje v bílých krvinkách), nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjecí se plod
• Přenašečem je kočka à onemocnění
  • TOXOPLAZMÓZA
    • Nepohlavní fáze – v různých druzích savců a ptáků
    • Pohlavní fáze + tvorba cyst – u koček
  • Latentně (skrytě) asi 30% lidí
  • Příznaky onemocnění: únava, dlouhodobé teploty, zduření mízních uzlin, neléčená dále vede k poškození CNS a zraku

Řád: Krvinkovky

• Krevní parazit obratlovců (napadají červené krvinky), přenos hmyzem – samičky komára rodu ANOPHELES – MALÁRIE = BAHENNÍ ZIMNICE – záchvaty se projevují horečkou a zimnicí, trvají 2-20 hodin + celková slabost, bolesti končetin, anemie, palčivá svědivost zpocené kůže, jektání zuby, úmrtnost až 40/
• Léčba: CHININ (alkaloid z kůry chinovníku) + ATEBRIN, RESOCHIN
• biologický boj: predátoři (rybky . živorodky – koljuška tříostná)
• Zimnička třetidenní
• Zimnička čtvrtodenní
  • Vývoj:
    • V erytrocytech obratlovce se schizogonicky množí
    • Ke kopulaci gamet dochází ve slinných žlázách komára
    • V něm se tvoří infekční stádia sporozoity
    • Během sání komára se dostávají do krve člověka, napadnou entrocyty
    • V nich se schizogonicky množí a merozoity v pravidelných intervalech vyhřezávají z erytrocytů a napadají další erytrocyty
    • Do krve se při tom uvolňují metabolity = PYRETIKA, způsobují malarické záchvaty, projevují se horečkami až 41°C
  • Zimnička tropická
    • Záchvaty každý den

 

3.kmen: hmyzomorky

• Nitrobuněční parazité členovců a ryb
• Nameají mitochondrie
• Aktivní= cizopasníci stadium má podobu měňavky
• Pasivní= invazivní stadium má podobu spory
• Hmyzomorka včelí
  • Parazituje v epitelu střeva včel, způsobuje včelí úplavici, nákaza se šíří zjara, pijí z napajedla, znečištěného výkaly
• Hmyzomorka bourcová
  • Napadá tkáně housenek bource morušového, hynou těsně před kuklením nebo v jeho průběhu, popsal L. Pasteur

4.     Kmen: výtrusenky

• Cizopasí v mezibuněčných prostorách studenokrevných živočichů, kroužkovců a ryb
• Měňavkovitá aktivní stadia
• Rybomorka pstruží
  • Napadá hlavovou chrupavku pstružího plůdku, kterému způsobuje poruchu statických orgánů, vede ke ztrátě koordinace pohybu a rovnováhy, pro dravce = zkáza, neuloví potravu a umírají hladem
• Rybomorka parmová
  • Napadají svaly, vytváří boule, „parmový mor“

5.     Kmen: nálevníci

• Volně žijící i parazitičtí, plankton, indikátor zněčištění
• Nejsložitější tělesná stavba: charakteristiku kmene provedeme na TREPCE VELKÉ
• Pokožka pokryta brvami 20 mikrom (cilie), pelikula pružná
• Buněčná ústa, buněčná řiť, potravní vakuola
• Pulsující vakuola
• 2 jádra jsou typická jen pro nálevníky
  • Makronukleus
    • Metabolismus a pohyb
  • Mikronukleus
    • Při „pohlavním“ rozmnožování = konjugaci
    • Makronukleus se rozpadá, mikronukleus se vícekrát dělí a jeho část je předána
    • Poté následuje u obou jedinců vícenásobné mitózy
  • Rozmnožování
    • Nepohlavně à příčné dělení
    • Pohlavněà konjugace (spojení buněk a výměna haploidních jader)
  • Zástupci
    • Slávinka veliká
    • Bachořci
      • Bachor a čepec přežvýkavců
      • Brvy jen v několika kruzích, symbióza (štěpí celulózu na stravitelné sacharidy)
    • Rournatky
      • Obrvené a pohyblivé pouze v mládí
      • Jinak příliš přisedlé
      • Rozmnožují se pučením
    • Keřenka
      • Vytváří přisedlé kolonie
    • Mrskavka
      • Modrozelená
      • Více jader- korálkovité uspořádání
    • Vířenka
      • Zvonečkovitý tvar buňky přichycené k podkladu spirálovitě stažitelnou stopku

 

• Bobovka
  • Typicky prodloužené některé brvy
• Vejcovka

Ekologie prvoků

• Konzumenti I. (býložravci) a II. Řádu (predátoři)
• Reducenti
• Prvoci saprofytičtí = živí se odumřelými organickými zbytky, bioindikátory – nálevníci
• Prvoci komenzální = žijí ve střevech obratlovců, neškodí- měňavka střevní
• Prvoci symbiotičtí = prospívají si s hostitelem navzájem- bachořci
• Prvoci parazitičtí= škodí hostiteli, původci chorob- výtrusovci, hmyzomorky, výtrusenky