PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ

Historie
 Objevy nových chemických prvků provázela snaha o jejich uspořádání
 Koncem 18. století známo asi 40 prvků
 Antoine Lavoisier (1789) – první pokus o třídění prvků, rozdělení na kovy a
nekovy
 Johann W. Döbereiner (1829) sestavuje z prvků tzv. triády – trojice prvků s
podobnými vlastnostmi, např. Li, Na, K
 Atomová hmotnost prostředního prvku je aritmetickým průměrem atomových
hmotností vedlejších prvků
 Třídění prvků na základě „atomových vah“
 John Alexander Newlands (1864) zjišťuje, že u každého 8. prvku v řadě se
opakují chemické vlastnosti, zavedl „zákon oktáv“
 Lothar Meyer (1964) sestavil první tabulku, prvky seřazeny podle atomových
hmotností
 Dmitrij Ivanovič Mendělejev
 Ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků.
 První periodickou tabulku publikoval roku 1869 v časopise ruské chemické
společnosti. O rok později vytvořil tabulku přesnější a obohacenou o další
prvky. Měla název Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností
prvků dosud neobjevených.
 Napsal knihu Základy chemie, která vyšla v mnoha vydáních v různých
jazycích. Myšlenky potřebné k napsání knihy vedly Mendělejeva k formulaci
periodického zákona v březnu 1869. Tento zákon byl poté ještě několikrát
upraven.
 Mimo jiné pracoval na zkapalnění plynů, na rozpínavosti kapalin a na ruských
měrových jednotkách. Taktéž se zabýval teorií roztoků, teorií anorganického
původu ropy a chemií uhlí.
 Roku 1868 pomohl založit Ruskou chemickou společnost a roku 1906, pár
měsíců před svou smrtí, bohužel nezískal Nobelovu cenu za chemii o pouhý
jeden jediný hlas.
Periodická soustava prvků je grafickým vyjádřením periodického zákona z roku 1871
„Vlastnosti prvků se periodicky mění na jejich vzrůstajícím protonovém čísle“
Periodická soustava prvků
 Prvky jsou uspořádány podle vzrůstajícího protonového čísla
 Skládá se ze 7 period a 18 skupin
Periody
 Sedm vodorovných řady PSP
 Pořadové číslo periody je totožné s hlavním kvantovým číslem poslední
obsazované vrstvy elektronového obalu – to neplatí pro d-prvky (přechodné),
které doplňují elektrony do předposlední vrstvy elektronového obalu a pro fprvky
(vnitřně přechodné), které doplňují elektrony do orbitalů f
 Číslo periody také určuje, kolik drah je v elektronovém obalu
 1. perioda – n = 1
– leží zde dva prvky
– v první vrstvě elektronového obalu je pouze jeden orbital typu s k jeho
úplnému obsazení jsou zapotřebí dva e-
 2. perioda – n = 2
– 8 prvků
– mají zaplněnou celou první vrstvu 1s2 a zbývající e- se nacházejí
v orbitalech druhé vrstvy (orbital 2s 2p )
 3. perioda – n = 3
– 8 prvků
– e- mají v orbitalech 1s, 2s, 2p a 3s a 3p
 4. perioda – n = 4
– 18 prvků, z toho 10 prvků (od Sc po Zn) má e- v orbitalech 3 d  d
prvky ( přechodné prvky)
 5. perioda – n = 5
– 18 prvků, z toho 10 d-prvků (od Y po Cd)
 6. perioda – n = 6
– 32 prvků, z toho 14 prvků vnitřně přechodných – zaplňují orbitaly f 
f – prvky – stojí za La  lanthanoidy
 7. perioda – n = 7
– obsahuje 14 vnitřně přechodných prvků následujících za actiniem 
aktinoidy
Skupiny
 svislé sloupce PSP
 v jednotlivých skupinách jsou umístěny prvky podobných vlastností
 skupiny se označují: – arabskými číslicemi 1 – 18 nebo římskými číslicemi I. A, II.
A, III. B – VIII.B, I. B, II. B, III. A – VIII. A
 zařazení prvků do skupin odpovídá počtu valenčních elektronů atomů daného
prvku
 podle zařazení do PSP můžeme dělit na prvky nepřechodné (prvky A skupin),
prvky přechodné (prvky B skupin) a na prvky vnitřně přechodné (lanthanoidy a
aktinoidy)
 podle zaplňování valenčních orbitalů v atomech prvků lze rozlišit s-prvky (prvky I.
A a II. A sk. a He), p-prvky (prvky III. A až VIII. A sk.), d-prvky (prvky I. B až VIII. B
sk.) a f-prvky (lanthanoidy a aktinoidy)
Skupinové názvy prvků:
Alkalické kovy Li, Na, K, Rb, Cs, Fr
Kovy alkalických zemin Ca, Sr, Ba, Ra
Triely B, Al, Ga, In, Tl
Tetrely C, Si, Ge, Sn, Pb
Pentely N, P, As, Sb, Bi
Chalkogeny O, S, Se, Te, Po
Halogeny F, Cl, Br, I, At
Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn
Lanthanoidy prvky s protonovým číslem 58 – 71
Aktinoidy prvky s proton. č. 90 – 103
Transurany prvky s proton. č. 93 a více
Platinové kovy Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt