Obecná charakteristika hub a lišejníků
Houby (Fungi)
– mykologie
– vývoj od kambria, výtrusné od karbonu
– heterotrofní organismy – přetváří org. látky na org. látky svého těla
– spojují některé znaky R (nepohyblivost, schopnost syntézy vit.) a Ž (heterotrofní zp. výživy,
přítomnost chitinu – podobný jako u hmyzu)
– 180 – 280 tis. druhů
– tělo : – tvořeno stélkou – jednob. nebo mnohob.
– základem – hyfy = houb. vlákna – proplétají se – vytváří podhoubí (= mycelium)
– vývojově nejstarší – hyfy bez přehrádek
– výše organizované mají přehrádky (úplné nebo s otvůrkem) – rozdělují vlákno na jednotlivé buňky – mohou být jedno-, dvou-, i vícejaderné
– houbová vlákna mycelia se mohou seskupovat => pletivo plektenchym
– u vývojově vyšších hub vyrůstají z podhoubí plodnice
způsob výživy :
– nemají plastidy => heterotrofní
– energii získávají aerobním dýcháním nebo kvašením
– zásobní l. – glykogen nebo olej
– v bun. stěně chitin – těžko stravitelné
– saprofyté – na odumřelých tělech nebo na zbytcích org. původu v různém stadiu rozkladu
– houby koprofilní – na exkrementech Ž, vytváří významnou složku humusu
– parazité – org. l. čerpají z těla hostitele
– většina má i saprofytickou fázi života
– symbioté – spolu s řasou (sinicí) tvoří lišejník
– řasa – asimiláty, houba – vodu, min.l.
– mykorhíza – soužití houb. vláken s kořeny vyšších R
– ektomykorhíza – houb. vl. vně kořenů (klouzek modřínový)
endomykorhíza – houb. vl. uvnitř kořenových buněk (orchidej)
rozmnož. : nepohlavní – pomocí výtrusů
– suchoz. – nahé nebo oblaněné spory bez bičíků
vodní – s bičíkem (zoospory – rejdivé výtrusy)
– spory vznikají – uvnitř i vně výtrusnic
– odškrcením konců specializovaných hyf (= konidie)
pohlavní – splýváním gametm gametangií, vegetačních orgánů
význam : – tvorba humusu, rozklad celulózy, ligninu, chitinu, keratinu, …
– potrava pro člověka
– potrav. prům. – výroba piva, vína, mléč. výrobků, pečiva
– farmaceut. prům. – výroba antibiotik, org. kyselin
– biolog. boj proti hmyz. škůdcům – houba na jeho těle vyklíčí, roste a zahubí ho
– původci chorob planých i kulturních R, kožních i vnitř. onemoc. Ž
– produkce jedů – aflatoxiny
systematické rozdělení :
oddělení : Hlenky (Myxomycota)
Chytridie (Chytridiomycota)
Řasovky (Oomycota)
Vlastní houby (Eumycota)
– třídy : spájivé (Zygomycetes)
endomycety (Endomycetes)
vřeckovýtrusé (Askomycetes)
stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Hlenky (Myxomycota)
– nejprimit., vývin asi ze starobylých bičíkovců
– slepá vývojová větev
– tělo – beztvará, slizovitá mnohojad. hmota – plazmodium – měňavkovitý pohyb
– v pozdější fázi se na povrchu plazmodia vytváří plodničky s hapl. výtrusy
– výskyt – vlhká tmavá místa (lesy, pažezy)
– převážně saprofyté
– zástupci : vlčí mléko (pýchavička) – růžové nebo žluté, na pařezech a větvičkách
nádorovka kapustová – nádory na kořenech brukvovitých
Chitridie (Chitridiomycota)
– stélka – jednob. nebo trubicovitá bez přehrádek
– saprofyté i parazité
– rozmn. – jednobič. zoospory, gamety (vývojové vztahy k Ž – améboidní bičíkovci)
– výskyt – voda, vlhko – půda
– zástupci : lahvičkovka – způsobuje “padání klíčních rostlin” u brukvovitých
– napadá hypokotyl nebo kořen – černá, R vadne, ohne se, odumře
rakovinec bramborový – tmavé fleky na hlízách
– způsobuje “rakovinu brambor”
– přežívá v půdě až 10 let
Řasovky (Oomycota)
– vyvinuly se z řas – v bun. stěně celulóza
– vodní saprofyté a parazité, i původci chorob kulturních R
– rozvětvené trubicovité mycelium bez přihrádek
– rozmn. – zoospory – 2 bičíky nestejně dlouhé, gamety
– zástupci : plíseň bramborová (fytoftora bramborová)
– u lilkovitých
– “suchá hniloba” – vytváří se suché kožovité fleky, bělavé listy
– “mokrá hniloba” – za pomoci bakterií – páchnoucí mokvavé hlízy
vřetenatka révová – z Ameriky
– bobule se scvrkávají, hnědnou, nedozrálé opadávají
– listy zespoda bělavé, napadené i květy
Houby vlastní (Eumycota)
– mnohobuněčná stélka s přehrádky
– v bun. stěně chitin
– výtrusy nepohyblivé
– tř : spájivé
– rozvětvené mnohojader. mycelium bez přehrádek
– rozmn. – pohl. – zygogamie (zygospory), nepohl. (sporangiospory)
– zástupci : plíseň hlavičková – šedavé povlaky, zejména na koňském trusu
kropidlovec černavý – černavé povlaky, na potravinách
původce mušího moru
– tř : endomycety
– řád : kvasinky
– jednob. i vláknité
– alkoholové kvašení cukerných substrátů – v pivovarnictví, lihovarnictví
– rozmn. – pučením – oddělí se – zůstane jizva
– neoddělí se – narůstá řetěz – pseudomycelium
– meiózou – z 1 b. vznikají 4 fyziol. rozlišené (+,-) dceřinné b. – oddělují se a po dvou splývají ve dvě dipl. zygoty
– zástupci : k. pivní (Saccharomycetes cerevisiae)
– výroba sladu a droždí (směs kvasinek a mouky)
– výroba krmiv z melasy
– hodně vit. B – využ. ve potr. a farmaceut. prům.
- vinná (S. ellipsoideus)
– různé druhy kvasinek – různá vína
- Candida – původce kožních onemocnění (dermatomykózy)
– převádění půmysl. odpadů na biomasu
– řád : sněti
– vícebuněčné, vláknité s 1 nebo více jádry
– parazité semenných R
– podhoubí v plodech nebo mezib. prostorách
– ochrana – moření obilek rtuťnatými solemi
– prašné – místo obilek prašné výtrusnice
– ovesná, pšeničná, kukuřičná
mazlavé – obsah obilek se mění v mazlavou páchnoucí hmotu
– ovesná, pšeničná, kukuřičná
– Taphrina deformans – deformace listů u broskvoní – neschopny fotosynt.
– tř : vřeckovýtrusé
– nejpočetnější
– mezi buňkami přehrádky s otvory
– roznm. – nepohl. (námel)
– pohl. – po většinu života jednojad. mycelium (n)
– v určitém období se tvoří a gametangia
– plazmogamie, gametangia splynou – druhotné dvoujad. mycel. (2n)
– reduk. dělení – z 1 b. => 4, pak mitóza – 8 askospor ve vřecku
– zástupci : paličkovice nachová
– námel obsahuje alkaloidy, kys. lysergovou, ergotamin
– zastavuje vnitř. krvácení
– obilny se moří (v mouce obsah více než 5% – smrt)
kropidlák – prod. aflatoxiny (karcinogenní)
štětičkovec (Penicillium)
– zelenošedé povlaky na pečivu, marmeládách
– Penicillium notatum – výr. antibiotik
– výroba sýrů – Rodfort, Gothard
padlí – plísně jahod, jablek, hrušek
hlízenka ovocná – způs. moniliózu jablek, hrušek
– hnědé plody se soustřednými bílými kruhy
smrž obecný, lanýž – jedlé
ucháč – jedovatý
trichophyton – způs. dermatomykózy
strupavka – způs. strupavkovitost ocove
– tř : stopkovýtrusé
– vývojově nejvyšší
– článkované mycelium – přepážky mají centrální otvor se soudkovitými zhuštěninami
– nevytvářejí se pohl. orgány
– z fyziol. rozliš. výtrusů vyrůstají hyfy primár. mycelia (jednoj. b.) – splynutí =>
druhotné myc. (b. mají 2 jádra) – tvoří plodnice => splynutí 2 hapl. jader (karyogamie)
nastává v koncových buňkách plodnice (bazidiích) ve výtrusorodém roušku (hymenium)
– na bazidiích se po redukčním dělení vytváří 4 hapl. bazidiospory (rozlišeny fyziolog.)
– bazidie – celistvé (u většiny) nebo dělené přehrádkami na 4 buňky (rzi)
– výtrusorodá vrstva – na spodní straně klobouku – na lupenech nebo v rourkách
– uvnitř plodnice (pýchavka)
– na povrchu (hadovka, kuřátka, kotrč)
– plodnice (třeň a klobouk) může mít obaly – plachetka, závoj
– růstem – potrhání – po plachetce zůstanou na klobouku útržky, na třeni pochva
– po závoji zůstane prstenec
– zást. : lupenaté – hymenium na lupenech
– bedla, žampion, holubinka, muchomůrka, ryzec, liška, václavka
hřibovité – hymenium v podobě rourek
– hřib hnědý,smrkový, suchohřib
kozák březový, křemenáč osikový, klouzek
břichatkotvaré – pýchavka, pestřec, hvězdovka
dřevokazné – choroš, troudnatec, dřevomorka domácí (rozklad celulózy)
– snadná záměna :
– muchomůrka zelená x pečárka ovčí (žampion)
much. tygrovaná masák (much. růžovka)
závojenka olovová čirůvka májovka
vláknice načervenalá špička travní
– mírně jedovaté – hřib satan, much. červená, citronová
– rzi : – parazité, střídají hostitele, netvoří plodnice
– složitý vývoj. cyklus, několik druhů výtrusů (letní, zimní, bazidiospory)
– zástupci : rez travní – na listech rezavé flíčky
– druhým hostitelem – keř dřišťál
rez vejmutovková (borovice, rybíz), rez plevelová (plevel, obilí)
Lišejníky (Lichenes)
– zvláštní skupina – mezi H a R
– řazeny do systému hub jako lichenizované houby, věda – lichenologie
– heterotr. (houba – dodává vodu a min. l.) a autotr. (řasa nebo sinice – asimiláty) složka
– 3 typy stélek :
– korovitá – celou spodní stranou pevně přirostlá k podkladu, obtížné oddělit
– lišejník zeměpisný
– lupenitá – rozprostřena do plochy, konce volné, nepravidelně laločnaté
– terčovník zední, terčovka bublinatá
– keříčkovitá – větvená, uchycená v jednom místě, snadné oddělit
– dutohlávka sobí, pukléřka islandská, provazovka
– k podkladu přichyceny rhizoidy nebo silnějšími svazky hyf
– rozmn. : – rozpadem stélky
– specific. rozmn. útvary – shluk řas. buněk obalených houb. vlákny
– význam : – indikátory čistoty ovzduší (škodí jim SO2) – znečišť. oblasti – lišejníková poušť
– potrava vyšších Ž (polární oblasti), podíl na tvorbě humusu
– průkopníci života na holých skalách – úchyt dalších R
– výroba antibiotik