Nervová soustava člověka
- vzniká z ektodermu na dorsální straně zárodku nad chordou dorsalis.
- Ektoderm zesílí v medulární ploténku, která se prohubuje a zanořuje do hloubky.
- Prohloubená medulární ploténka se postupně směrem od středu uzavírá a vytváří nervovou trubici.
- Gangliová lišta – párová řada budoucích spinálních ganglií míšních nervů a sensitivních ganglií hlavových nervů se z dorsální strany medulární ploténky odštěpuje ještě před uzavřením.
- Z nervové trubice se vytváří centrální nervový systém, okolo 14. týdne je nervová soustava zformována v dospělé formě.
- Okolo 21. týdne dochází k primární gyryfikaci.
- Ve 34. týdnu se již mozek plodu podobá mozku dospělého člověka.
- Základní vlastností nervové soustavy je vodivost a vzrušivost.
- Regulace nervy je na rozdíl od regulace hormony neskonale rychlá a krátkodobá, navíc dochází k prakticky okamžité zpětné vazbě.
- Je cílená, což je způsobené i vysokou energetickou náročností.
Mozkomíšní mok
- = likvor, tekutina
- slouží jako hydraulický obal – mozek je nadlehčován, brání otřesům a nárazům do tvrdých tkání
- zajišťuje stabilitu mozku, sekundární výživu, odvádí (resorbuje) metabolity
- upravený filtrát plasmy, do kterého se přidává hodně látek tukové a steroidní povahy, je proto osmoticky aktivní.
- tvořen v choroidálních plenách – slouží jako výstelka mozkových komor.
– každé 4 hodiny se obnoví celý objem (120ml)
– nejvíce vzniká v postranních komorách a ve třetí komoře mozkové
– pak to jde do čtvrté komory, k páteři a pak se vrací a obkrouží celý mozek
- absorbován v Arachnoidálních klkách -> odveden lymfou
- musí být vyrovnaná absorbce i resorbce
- rozpohybuje ho to, že má určité hranice a to množství se musí posouvat a pak dojde i k nasávání (proud) -> Ependymové buňky tím také posouvají v jednom směru
- odebírá se z bederní páteře (není tam mícha)
- poruchy – prolomení bariér -> až do mozku (Hydrocephalus)-> mozek zatlačen (hyperprodukce, hypoabsorbce)
- Glie
- Dělají mozek mozkem
- Převyšují množství neuronů (10x)
- Tvoří kostru nervové tkáně
- Vyživují nervovou tkáň
- Chrání tkáň i neurony (mechanicky i chemicky)
- Tvoří myelin
- Schopnost fagocytovat
- v CNS
- Ependymové buňky
- Nejstarší typy
- Objevují se jako první v rámci vývoje mozku
- vystýlají centrální míšní kanálek a mozkové dutiny
- Podílí se na transcelulárním transportu (látky přenášejí přes sebe)
- Vytváří bariéru mezi mozkem a likvorem (= likvoro-encefalitická bariéra)
- Připomínají jednovrstevný epitel, avšak bez bazální membrány
- Apexy ependymových buněk jsou většinou opatřeny řasinkami a cytoplazma obsahuje hojné mitochondrie
- Bazální buněčný povrch je buďto oploštělý, anebo vybíhá v dlouhý vláknitý výběžek, který zasahuje různě daleko do šedé hmoty a nasedá na krevní kapiláry
- Ependymové buňky s výběžkem-tanycyty a vyskytují se zejména na bázi III. mozkové komory
- Speciální modifikace – Müllerovy buňky
- Astrocyty
- Nejvíce
- Vůdčí elementy
- Tvoří komunikační prostředek mezi kapilárou a neuronem
- Prostupují cévním endotelem až přímo ke krvi
- rozvětvené hvězdicovité podpůrné buňky s dlouhými výběžky
- Vyživuje neuron – Jedním výběžkem obvykle přiléhají na stěnu kapiláry a druhým se dotýkají povrchu neuronu. Tím ho vyživují
- Neuron může mít svá vlastní zakončení napojená na glii, která ho potom více vyživuje -> daří se mu líp a astrocyt ví o všem, co neuron dělá
- Vyživuje se přenosem látek k neuronu (část sní)
- Zároveň jsou filtrátem pro patogeny (ochutnávač)
- Odvádí odpadní látky z neuronu
- Při častějších akčních potenciálech (neuron se moc zatěžuje) se zvyšuje koncentrace K+ iontů, které musí být odčerpány astrocyty (jinak dojde k smrti neuronu)
- Těsné spoje – Gap junction -> kanálky pro vzájemnou komunikaci, prochází jimi imunitní buňky
- jsou základem hematoencefalitické bariéry.
- odděluje vnitřní prostředí mozku obratlovců od cévního systému v těle
- umožňuje jen omezený transport látek mezi mozkovou tkání a krví.
- Zabraňuje vstupu virů, toxinů, metabolitů….
- Podílí se na ní stěna kapilár, která je jiná než ve zbytku těla
- (kapiláry ve zbytku těla-komunikace rovnou skrz buňku; fenestrace-kanálky v těch kapilárách)
- V kapilárách v mozku je fenestrace téměř nulová a jsou v nich těsné spoje tight junction
- Asymetrická – prostupnost z každé strany je jiná (směrem do mozku je téměř nepropustná)
- Nejvíce kapilár (5x více) je v oblasti šedé hmoty -> těla neuronů
- Přes hematoencefalickou bariéru mohou volně přecházet látky rozpustné v tucích a plyny (O2 a CO2).
- Všechny ionty a látky rozpustné ve vodě (glukóza) se musí aktivně transportovat přes buněčné membrány za spotřeby energie
- Díky tomu může být výměna látek mezi krví a mozkovým tkáňovým mokem regulována.
- Mikroglie
- = Hortegovy glie
- Nejmenší, nejpohyblivější, nejméně početné
- Pohyb – pomocí pseudopodií -> přelévají se)
- účastní se imunitních dějů v nervové soustavě
- mohou být považovány za gliové buňky (neuroglie) i za druh makrofágů
- provlékají se do malého prostoru
- úklidové procesy (zametávají mrtvé neurony, glie)
- může překousnout i nefunkční dráhy (receptory jim řeknou, před jakou dobou naposledy neuron vyrobil synaptickou bílkovinu
- aktivace-když je v okolí nějaká nekróza (patologické stavy)
- mají protáhlý tvar a nepravidelné výběžky
- Jejich jádro má a rozmdíl od ostatních gliových buněk rovněž protáhlý tvar
- vznikají z kmenových buněk v kostní dřeni a do mozku a míchy migrují až posléze
- Oligodendroglie
- Tvoří myelinové pochvy
- vzniká rotací výběžku oligodendrocytů kolem axonů
- Jedna může obalit několik různých výběžků různých neuronů
- Podílí se na zátěžovém metabolismu
- Nejspíš dodává napěťově řízené kanály (pro prostup iontů->v blízkosti Ranvierových zářezů)
- v PNS
- Schwannovy buňky
- Obalují axony
- 1buňka zodpovědná právě za 1axon
- Za patologických stavů-schopnost fagocytózy
- Satelitní buňky
- = amficity
- V podstatě také Schwanovy buňky, ale nepodílejí se na myelinizaci (vývojově odvozeny)
- Důležité pro metabolismus
Neuron
- základní stavební a funkční jednotka nervové soustavy
- mají stejnou DNA jako ostatní buňky těla, ale čte se jiná část té DNA
- když nepracuje, tak umírá
- počet neuronů během života postupně klesá
- nejmarkantnější úbytek těsně po narození – až na polovinu
– kdyby tam všechny zůstaly, nevešly by se tam a to by mohlo způsobovat např. epilepsii
- pokud jsou diferencované, nejsou schopní se dělit a regenerovat
- dokáže obnovovat své dráhy, obvykle ale jen omezeně (Wallerův zákon I. a II.)
- při špatném fungování podléhá apoptóze
- Soma = tělo = perikarion
- obsahuje všechny buněčné organely včetně jádra
- Výběžky
- mohou se regenerovat
- Dendrity
- aferentní vlákna – přivádí informaci dovnitř do těla neuronu
- jsou rozvětvené
- obalené jen v blízkosti somatu -> kdyby byly více, nevešly by se tam
- Axon
- eferentní vlákno – odvádí info z neuronu
- vždy je jen jeden
- mohou být velmi dlouhé (až 1 m)
- na konci se bohatě větví, každá větvička má synaptický knoflík
- nejsou obaleny u somatu a v místě větvení, jinak všude
- Iniciální segment
- na začátku axonu (u somatu)
- dostává velké množství informací a musí z nich udělat 1 odpověď, kterou posílá dál
- dříve se myslelo, že dochází ke sčítání a odčítání informací
- dominantní α-dráhy -> některé dráhy mají přednost (není jasně dáno které, ovlivňují to okolní podmínky)
- Myelinové obaly
- v mozku je vytváří oligodendroglie, v PNS Schwannovy buňky
- vznikají hned po narození
- zrychluje vedení AP
- energetická úspora
- izolace – odděluje od sebe jednotlivé výběžky, aby nedocházelo ke kontaminaci signálu přeskočením AP z jednoho vlákna na jiné
- čím je mohutnější vlákno, tím je širší obal (má více vrstev)
- Proces obalení
- nervové vlákno na sebe musí upoutat pozornost a přitáhnout si k sobě tu obalovací buňku
- vlákno dodává buňce růstové faktory, buňka se zvětšuje a začíná vlákno obalovat (až 7x)
- Ranvierovy zářezy
- mezery v myelinovém obalu způsobené vzájemným odpuzováním Schwannových buněk
- axon se díky nim může ohýbat
- umožňují průchod AP – dochází tam k prostupům iontů
- axon je v místě zářezů vyživován a také tudy odvádí odpadní látky
Hřbetní mícha
- silnostěnná trubice
- 45 cm dlouhá – neprostupuje celou páteří -> končí na L1, dále jdou jen volné nervy
- rozdělena na 2 části rýhou
- má obrácené hmoty -> šedá je vevnitř, bílá na povrchu
- během ontogeneze se k ní formuje mozek
- vždy podléhá mozku
- Míšní nervy
- odstupují z míchy v pravidelných intervalech
- aferentní = dostředivé -> přivádí impuls
– odstupují vzadu
- eferentní = odstředivé -> odvádí impuls
– odstupují vepředu
- Míšní dráhy
- krátké – zajišťují míšní reflexy
- patelární reflex – šlacha v koleni se bojí, že se přetrhne, a tak se stáhne stehenní sval a noha se propne
– zajištěny interneurony -> krátké propojení dostředivých a odstředivých drah
- dlouhé – vedou od míšních nervů do mozku
– při míšním reflexu jimi posílá mícha info do mozku
- Vegetativní (autonomní) nervy
- odstupují z míchy a vstupují do orgánových struktur
- nedají se ovládat (jogíni je dokáží ale zčásti ovlivňovat)
- Symphaticus
- odstupuje z míchy v hrudní a bederní oblasti
- má víceneuronovou dráhu -> krátká pregangliová a dlouhá postgangliová dráha (krátká dráha -> ganglium -> dlouhá dráha)
- připravuje tělo na aktivitu -> zrychluje tep, rozšiřuje cévy v játrech a kůži, zvyšuje pocení
- permanentně zapnutý
- pracuje s adrenaliny
- Parasymphaticus
- odstupuje z míchy v krční a křížové oblasti
- antagonista samphaticu
- silnější než symphaticus -> jeho funkce mají přednost
- víceneuronová dráha -> dlouhá pregangliová a dlouhá postgangliová dráha
- podporuje metabolické procesy -> skládá zásobní cukry a tuky
- aktivuje trávicí soustavu -> trávíme, když odpočíváme
- pracuje s choliny
- Součinnost symphaticu a parasymphaticu
- erekce -> rozšíření přívodných cév díky parasymphaticu
-> uzavření odtokových cév díky symphaticu
- Bolest
- Informace o tom, že se v těle děje něco špatného
- Vznik
- Buňky jsou v těle nějak spojeny
- Při zranění se ocitnou mimo prostředí, na které jsou zvyklé (př. Oddělí se)->spustí se mediátor bolesti
- Mediátory bolesti se vážou na receptory ve tkáni (vysoká afinita)=noci receptory
- noci receptory- mediátor se naváže, otevře kanály a prochází tam ionty->vznik akčního potenciálu a ten běží po vlákně do míchy
- vstupuje tam předními rohy
- Pokud bude impuls silný, mícha vyvolá reflex (pomocí interneuronu (SG-neuron)->působí inhibičně)
- Z biologického hlediska si na bolest nejde zvyknout
- Lze interneuron odpojit – např.při sportu (adrenalin, endorfin)
- Ibalgin – zmírní bolest, ale nevyřeší problém
- Analgetika
- Působí na tkáňové úrovni
- 1.)mediátory bolesti váže na sebe -> tím pádem nevznikne akční potenciál
- 2.)navazují se na systém noci-receptorů a bojují o tu vazbu s mediátorem bolesti
- Anestetika
- bolest také určitě vznikne
- celková – na úrovni vyhodnocování bolesti
– všechno běží až na to zakončení (vyhodnocování bolesti nefunguje)->bezvědomí
- Fantómova bolest
- Bolí nás něco, co nás bolet nemůže
- Bolí palec na ruce, ale ta ruka je amputovaná
- Buňky si stále nezvyknou na jiné prostředí (na to, že tam nějaké buňky chybí)
MOZEK
- komplikovaný a komplexní aparát
- přesná centra funkcí nejsou, ale ví se, že se na jednotlivých funkcích podílejí některé části mozku víc než části jiné
- nepředpokládá se, že by mozek řešil všechny úlohy jako celek.
- souboru funkčních systémů – poznávání, paměť, řeč a jazyk, hybnost
- Funkční systémy jsou paralelně distribuované.
Metabolismus mozku
- mozek váží pouhá 2% váhy těla (1,5-1,8 kg), dostává se mu 20% energie- metabolicky nejaktivnější tkáň
- Takové množství energie vyžaduje kvůli množství ATPáz a pro udržení entropie
- Mozek nemá energetické rezervy, jelikož není místo, kam by je mohl dát
- Metabolická aktivita mozku je přes den zhruba stejná, pouze se mění lokality aktivity
- platí, že odvozenější struktury mozku si berou více energie než ty méně (koncový mozek si bere nejvíce, mozkový kmen nejméně)
- Aktivita se zjišťuje pomocí EEG.
- Metabolický obrat se mění pod vlivem drog-kvůli halucinacím
- při pozření hypnotik se obrat snižuje
- Obrat je ovlivněn i hormonálně, adrenalin zvyšuje prokrvení i vazodiletaci mozku, metabolickou aktivitu zvyšuje přepojováním dat.
Ochrana mozku
- Kožní deriváty na povrchu -> vlasy (termostabilita)
- Lebka
- která je mimořádně mechanicky odolná
- nemá žádné výrazné slabé místo
- slabiny-spánky; úder zespoda do nosu-> kost se zlomí a zajede do mozku
- Kůže
- Epidermální vrstva ->nejsilnější
- Termoregulace (tukové podkožní vazivo)
- Silné prokrvení
- Tvrdá plena mozková
- Kopíruje povrch lebky
- Nepřerušovaná vazivová blána, která vystýlá lebku
- Deformační schopnost -> dokáže být přitlačená
- Měkké pleny mozkové
- 2; pod tvrdou
- Arachnoidea – hned pod tvrdou. Flexibilní, elastická, mechanicky odolná. Rozkládá tlaky na velkou plochu, čímž minimalizuje traumatizaci.
- Pia mater je nejspodnější vrstva
- Oddělené pórovitou vazivovou vrstvou, která zjemní náraz (jako fotbalová síť)
- Nestlačitelné
- Omozečnice
- Tenká, konzistentní
- Úplně přesně kopíruje mozek a jeho záhyby
- Meningitidy = zánět mozkových blan X Encefalitidy = zánět mozku; virové onemocnění
ANATOMIE MOZKU
Mozkový kmen
- nepárový
- Tvoří ho prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek a mezimozek
- nejstarší část mozku
Prodloužená mícha
- Pokračování páteřní míchy
- Základní součást mozkového kmene
- Součástí je 4. mozková komora (významná v rámci geneze mozkomíšního moku (produkce))
- Řada druhořadých reflexů (rohovkový, slinný, polykací, zvracení -> opačná peristaltická vlna; kýchání-> dráždění horních cest dýchacích; kašel -> dráždění dolních cest dýchacích)
- Odstupuje z ní 5-12 mozkový nerv
- Primární (klíčová) centra vegetativní centra
- dýchání – apneustické centrum posílá stimulační impuls do inspiračního centra (nádechové), pak do inspiračních svalů (nádech – aktivní), svaly pak zpětně posílají info inhibičně do apneustického centra, vypojí se apneustické centrum a aktivuje se pneumotoxické centrum (relaxace svalů – výdech), což vyvolá impuls zas do apneustického centra
- Cévohybná a srdcehybná centra – ovlivňují rytmizaci srdce; ovlivňují roztahování a stahování cév -> vliv na tlak
- Kardiovaskulární a dýchací centra jsou úzce propojeny
- Centra podílející se na trávení – hlídají celu TS
- Retikulární formace
- Dlouhý červovitý útvar, táhne se po celé prodloužené míše a vstupuje do Varolova mostu
- Přepojovací území (tělo -> mozek, mozek -> tělo)
- Řídí nebo pomáhá ovlivňovat biorytmus (spánek, bdění), porušení vede ke kómatu
Mozeček
- U lidí se rapidně zvětšil -> přechod na 2nohy
- Není jen součástí systému hybnosti
- Jeho činnost stoupá při zátěži paměťovými úlohami, při tvorbě zrakových představ a zpracovávání slov
- Purkyňovy buňky
- Nejsložitější neurony, cca 10 000 axon. zakončení
- Mohou mít i více axonů
- gyryfikace – různé záhyby, vstupy -> zvětšuje povrch
- Mediální = paleocerebellum (motorika pohledu) + archicerebellum
- Stoj, opěrná mechanika, rovnováha (když stojíme)
- Prastará část mozečku
- Poškození – problémy s rovnováhou
- Laterální = neocerebellum
- Souvisí také s rovnováhou, ale když se pohybujeme (jízda na kole); potlačuje svalový třes
Střední mozek
- Dříve: vyhodnocovací centrum sluchových a zrakových vjemů
- Postupně se přestal vyvíjet -> nahradil ho koncový mozek
- Nyní hlavně přepojovací území mezi koncovým mozkem a mozkovým kmenem
- Tectum
- součástí je čtverohrbolí – přední (optická vlákna)
– zadní (akustická vlákna)
- Orientační, pohotovostní a pátrací centra
- Zajišťuje pohotovost k útěku a obraně; aktivní při spánku – schopné tělo probudit
- Červené jádro – přepojovací území; řídí pátrací reflex (sledování hokeje)
- Zornicový reflex – stahování a rozšiřování zornice
- Substantia nigra – hlavní spojka mezi hemisférami a mozkem
– neurotransmiter – dopamin (dotváří se tam)
– poškození – Parkinson (nedostatek dopaminu -> špatná koordinace pohybů, neobratnost, svalový třes a ztuhlostí. Nemocní chodí nahrbeně a šouravě, při těžkém postižení nejsou schopni pohybu)
- Tegmentum
- odstupování 3. a 4. mozkového nervu (okohybné)
- přeposílá mozečku info z koncového mozku
- při nefunkčnosti klinická deprese
Mezimozek
- Úzce pracuje s koncovým mozkem
- Hypothalamus
- Malý útvar ležící na spodině 3. mozkové komory
- Hormonální regulace
- Spolupráce s hypofýzou-synapse chemická i elektrická
- Hustě poset dostředivými drahami->ví o všem, co se v těle děje
- Dostává info z thalamu a koncového mozku
- Vycházejí z něj vegetativní dráhy
- Křižovatka mezi hormonální a neuronovou regulací->úplně na začátku endokrinní odpovědi
- Spojka mezi vegetativní činností a vědomím
- Produkce hormonů
- Primární hormony
- liberiny – pouze ovlivňují hypofýzu, aby začala produkovat něco, co bude ovlivňovat cílovou tkáň
– hypofýza pak produkuje sekundární hormon (př.folikostimulační hormon) a ten ovlivňuje tkáň, aby vytvořila terciální hormon (př.estrogen), který má endokrinní funkci
- statiny – opak liberinů, působí inhibičně
- Definitivní hormony
- ADH – hospodaření s vodou; nachází se v ledvinách
– hlavní působení ve sběrnách kanálcích
– hypothalamus ho vyrobí a pošle do hypofýzy a ta ho na rozkaz hypothalamu vyloučí
- Oxytocin – hypothalamus s ním dělá to samé (př. stah dělohy)
– stará se o reprodukci člověka (zamilování, orgasmus)
- Stará se o chemickou a fyzikální stabilitu vnitřního prostředí, sexuální vývoj
- Rozpoznávání známého
- Termostat -> nastavuje vnitřní teplotu těla
- Thalamus
- Tělíska
- propojení všech senzorických drah, kromě čichových -> zčásti je přeposílá a vytřídí
- Vyhází všechno nepotřebné -> soustředíme se na 1 věc + poplachové reakce
- Eferentní dráhy do zrakových a sluchových center (jde jen to vytříděné)
- Regulace bolesti
- Limbický systém
- = emoční mozek
- soustava, která se nachází v obou hemisférách – obě mají na vnitřní ploše velký limbický lalok, který svým tvarem připomíná podkovu
- Stará část, není anatomicky omezena
- Soubor pudových parametrů a vášní
- Ústí do něj čichové dráhy -> nejdůležitější z emočních hledisek je čich (ovlivňuje 90% sexappealu)
- Udržuje soubor dynamických rovnovah (příjem a výdej vody)
- Stará se o obnovu buněk a udržuje tělesnou teplotu
- Neustále pracuje a vyvíjí se
- Centrum hladu – permanentně zapnuto, jeho narušení způsobuje bulimii
- Centrum sytosti – přehlušuje centrum hladu
- Regulace přijmu tekutin -> spouští pocit žízně
- Spojen s čelními mozkovými laloky, které rozhodnou, jak s přijatými informacemi naloží
- Je spojen s vnitřními orgány nervových vláken a žláz s vnitřní sekrecí
Koncový mozek
- Nejnadřazenější systém (ovládá i částečně autonomní části)
- Už není ničím hlídán
- Bílá hmota vevnitř, šedá na povrchu
- Původně pouze čichové centrum, ale u člověka došlo k částečné ztrátě (pouze volné nervy v nosní sliznici – zachycují pachy; vedou do čichového bulba, které rozpoznává ty pachové stopy -> když je nepozná, rozpozná to koncový mozek ex-post)
- Sítnice
- Součást mozku strčená do oční koule
- Zrakový nerv – spojuje mozek se sítnicí
- Fotoreceptory – světločivné buňky (tyčinky – černobílé, čípky – barevné)
– tyčinky jsou všude, čípky ve žluté skvrně -> nejkvalitnější ve zpracování obrazu
- Slepá skvrna – místo napojení očního nervu
- Zraková chiasma = křížení optických nervů – obraz z pravého oka se zpracovává v levé hemisféře -> vyhodnocování po cestě v thalamu
- Epifýza =šišinka
- Pineální žláza = třetí oko
- Úzce souvisí s fotoreceptory a jejich aktivitou
- Pracuje na principu vypnuto a zapnuto -> při absenci aktivity fotoreceptorů produkuje melatonin (noc)
-> při aktivitě fotoreceptorů produkuje serotonin
- Bazální ganglia
- Ve spodní části
- Mají toho hodně na starost
- Primárně řídí jen nějaké pohybové režimy
- Úzce pracuje s mozečkem
- Zažitá složitá motorika
- Jdou tam informace z thalamu
- Palium
- Plášť mozkový
- Tvořen bílou hmotou
- Mechanicky odděluje starou část mozku (koncový kmen) od nové (šedá mozková kůra)
- Neokorex
- = šedá kůra mozková
- Gyryfikace -> zvětšení povrchu
- Laloky – čelní, spánkový, týlní, temenní
– odděleny velmi hlubokými zářezy
- Mozkové hemisféry
- Vzájemně propojeny přes corpus callosum
- Umožňuje výměnu nebo syntetizaci dat
- Každá hemisféra pracuje na jiné bázi
- Pracují neomezeně
- Liší se průběh zpracování – stejná věc se zpracovává 2x
- Výstupy zpracování z každé hemisféry se potkávají a výsledek je spojen
- 1chce být dominantní – nedochází ke kompromisu, ale jedna si víc prosazuje svou; většinou pravá
- Levá
- Digitální
- Vidí jednotlivé aspekty, sčítá je a tím je dává dohromady = puzzle
- „mužský mozek“
- Logika
- Pravá
- Celek tam je rovnou, nemusí se skládat – jednotlivosti se vytahují z celku
- „ženský mozek“
- Myslí v obrazcích
- Abstraktní; empatický, umělecký
- Amygdala
- Souvisí s emocemi (blízko čichu i limbu)
- Fční opak limbického systému (je důležitější) -> zlidšťuje a zkulturňuje emoce
- Jedině u lidí
- Hyperfunkce = flegmatik
- Je rychlá v odpovědi -> poplachové reakce
- Př. vidíme hada -> thalamus zahlásí nebezpečí; střední mozek (oko) sleduje to nebezpečí; thalamus to dvěma dráhami pošle dál
1) amygdala – urgentní poplachová reakce
2) koncový mozek – s časovou rezervou se uvědomíme, že to není nebezpečné -> užovka
- Hippocampus
- Rozsáhlá část koncového mozku
- Zpracovává informace z mozkové kůry i jiných oddílů limbického systému, přeposílá do předního thalamu, hypothalamu a dalších částí limbického systému
- Velkou část vrací do mozkové kůry, kde dochází k ukládání informací do paměti
- Rozpoznává novost, případně důležitost všech signálů a řídí reakci na přicházející podnět
- Rozhoduje o přenosu informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti
- Přijetí informace + její zařazení do okolností, kam informace má patřit (upravování již vytvořeného kontextu)
- Prefrontální lalok
- Je osobitě lidský
- Odpovídá za jáství, za to, že jsme to my
- Centrum osobnosti
- Souvisí s radostmi i žaly -> produkce mediátorů (endorfiny…)-> DEPRESE
ŘEČ
- Motorická oblast – sama určuje, co se musí udělat, abychom mluvili
– nedá se absolutně ovládat vůlí
- Brocova oblast – předává signál motorické oblasti
- Wernickeova oblast – zajistí, že se k tomu přiřadí smysluplný obsah
– konkrétní slova a termíny, kterými se chceme vyjádřit
– rozumíme tomu, co nám kdo říká
– zpětná kontrola a informace, jestli neříkáme kraviny
- Primární sluchová oblast = angulární závit
– přichází tam ten zvuk
– u čteného textu si to mozek sám převádí na zvuk, aby to šlo pochopit
PAMĚŤ
- Je sice jeden funkční systém mozku, ale má řadu podob.
- Ultra krátká = senzorická
- vytvoří se chronologické smyčky, člověk danou stopu okamžitě zapomene (např. telefonní číslo)
- kratší než 1 vteřina
- většina se vyfiltruje z paměti
- paměťová stopa není vytvořena
- senzorický vstup změní podobu -> převede se do formy textové (verbalizace)
- převod na primární paměť
- Krátkodobá = primární
- netrvá příliš dlouhou dobu – několik sekund až minuta
- záleží na nás, zda informaci přepíšeme
- hrozí, že ta původní stopa bude překryta jinou informací -> nebude zpětně dohledána
- pokud zůstanou zachovány neuronové obvody (procvičováním – impuls se stále opakuje), tím se to všechno zabuduje se to do paměti
- Dlouhodobá
- uchovává komplexnější vjemy včetně jejich časového průběhu
- musí být přepsána z krátkodobé
- Sekundární
- Doba je delší (minuty – roky)
- Velká kapacita (téměř neomezená)
- Zapomínání -> pomalé vyvolání (je to tam uložené)
- Zapomínání -> kvůli dalším informacím
- Časté procvičování -> vznik terciální
- Terciální
- Úplně neomezená
- Doba zapamatování – celý život
- Vybavení přihází rychle (okamžitě)
- přechod ze sekundární, ale i z primární (emotivní paměť – silný zážitek)
- Deklarativní
- Formování hypocampem
- Naše vědomosti, poznatky (intelektuální úroveň)
- sémantická – školní poučky, slovíčka, vzorce
- epizodická – data v souvislosti s našimi prožitky, příběhy, zážitky
- Motorická
- v rámci ní si neseme motorické schopnosti a dovednosti (hra na housle)
- Na paměti se podílí nepřímo amygdala (především na složkách citového života a emotivity)
- dále hippocampus a entorhinální kůra, což je místo, kam se sbíhají zpracované informace korových smyslových systémů
PATOLOGIE
- Amnézie
- porucha deklarativní paměti
- krátkodobá, dlouhodobá i trvalá
- často postihuje starší lidi, bývá součástí demence
- může být způsobena poraněním hlavy a mozku, nedostatkem kyslíku, zánětem mozku, opilostí a chronickým alkoholismem
- Retrográdní amnézie
- Pacient není schopen zapamatovat si nejprostší skutečnosti každodenního života
- Výpadky paměti nahrazují smyšlenkami
- Už se to nikdy nevrátí
- Korsakovův syndrom (50x a stále poprvé)
- Hysterická amnézie
- Obranný mechanismus mozku na zatěžující situace pro tělo
- Systém je přetížen a dojde k odpojení mozku
- Excitace adrenalinem nebo stresem (autonehoda)
- Ztráta zraku, ale my si to neuvědomujeme (nevíme, že nevidíme; nevíme, co je vidět)
- Eidetická paměť
- Extra chytří lidé -> vědí všechno, všechno si pamatují
- Sémantická paměť
- Epilepsie
- Může postihnout jakoukoliv část mozku
- Nejčastěji šedá kůra
- Gashvingův syndrom
- Maniodepresivní psychóza
- bipolární nemoc
- Depresivní období – postižený má pocit beznaděje, objevuje se porucha chuti k jídlu, poruchy spánku nebo zvýšená spavost, únavnost s pocitem olověných končetin
– klesá zájem o dění kolem sebe, sexuální aktivita, vymizí pocity uspokojení a radosti z běžných činností, které je přinášely
– objevují se myšlenky na smrt, případně na sebevraždu, pocit vlastní méněcennosti, zbytečnosti, provinění a klesá schopnost soustředění.
- Manické období – postižení jsou nápadně čilí, pohybliví, radostní, nabití energií a nápady, hodně mluví, mají myšlenkový trysk, lze je snadno rozptýlit, mají pocit nezničitelnosti, snadno navazují vztahy, pouštějí se do erotických dobrodružství
– mohou být mimořádně podnikaví, zároveň těkaví a snesou velké dávky alkoholu.
- Oba póly se mohou projevovat slabě, neúplně a přechodně
- Deprese se s mánií střídá někdy v kratších, jindy v delších údobích, stabilní období se nazývá plata.
- Deprese
- Endogenní
- přichází bez zjevné příčiny.
- Exogenní
- jsou dány podněty zvnějšku (shoří dům)
- Veškeré emoce se formují bez naší angažovanosti
- Vystupují spontánně, ale lze je vůlí ovládat, tedy umožnit jim průchod nebo je nenechat manifestovat
- Dlouhodobé nemanifestování nemocí vede k psychosomatickým postižením.
- Schizofrenie
- postihuje 0,3 – 1,2% veškeré populace, především u mladých lidí
- Považuje se za klinický syndrom
- Motorické příznaky – postižený má nehybnou tvář, monotónní hlas, není schopen navázat oční kontakt a dále dochází k oploštění citového života
- Citové projevy – nepřiměřené, řeč obsahově chudá, dochází k poruchám soustředění
- Příznakem zkreslování jsou halucinace a bludy
- Paranoidní schizofrenie
- geneticky determinována, jsou-li oba rodiče schizofrenici, narodí se schizofrenik s 50% pravděpodobností
- Nejsou-li, je pravděpodobnost 15%.
- Léčí se antipsychotiky, které potlačí osobnost celistvě
- Získaná schizofrenie
- Jsou pro ni typické podvojné vazby u dětí, které vedou ke schizofrenním situacím – dítě je mláceno za to, že někoho mlátilo
- Poté si jedna z osobností bere na sebe dobro a druhá nepochopitelné zlo
- Aprozódie
- neschopnost rozpoznat citový a postojový obsah řeči (senzorická aprozódie), nebo neschopnost ho vyjádřit (motorická aprozódie)
- Roztroušená skleróza
- autoimunitní onemocnění -> bílé krvinky nesnáší myelinizující buňky (zánět)
- smrt nebo absolutní imobilita
- Leukodestrofie
- genetické onemocnění
- nedochází k vytváření myelinových pochev
- častější u mužů
