Nahosemenné rostliny
- Cévnaté rostliny – semenné rostliny – nahosemenné rostliny
- vlastnosti
- tvorba dokonalých semen
- sporofyt převažuje nad gametofytem, není ale schopen samostatné existence
- gametofyt je plně závislý na sporofytu
- všechny semenné rostliny jsou různovýtrusé – vytvářejí tvarem i velikostí odlišné samčí a samičí spory, výtrusnice i výtrusné listy
Þ samčí: mikrosporangia – mikrospory – mikrosporofyl
Þ samičí : megasporangia – megaspory – megasporofyl (pestík)
- oplození není závislé na vodě – probíhá v pylové láčce
Ø Vývoj
– vyvinuly se z Rhyniophyt v devonu (konec prvohor) a největší rozvoj proběhl v druhohorách (po nich nastoupily krytosemenné)
– prvosemenné rostliny – prastará část vyhynulých nahosemenných rostlin
2 vývojové větve
- a) makrofilní – velké, členěné až složené listy
- b) mikrofilní – malé, jednoduché, celistvé listy
Ø Rodozměna
– velká převaha sporofytu nad gametofytem, který se stává součástí sporofytu
– životní cyklus borovice lesní : je velmi podobný ostatním jehličnanům a od cykasů a jinanů se liší v tom, že jejich samčí pohlavní b. jsou obrvené (spermatozoidy)
q Výtrusy
Þ heterosporní
- samčí šištice
– jsou menší a nevytrvávají na rostlině
– jsou tvořeny mnoha tyčinkami (mikrosporofyly) s nitkou a 2 prašnými pouzdry (mikrosporangia)
– v mikrosporangiích vznikají radukčním dělěním pylová zrna (mikrospory) často se vzdušnými vaky
– v mikrosporách vznikají redukčním dělením 2 spermatické buňky schopné oplodnit vaječnou b. (oplodí ji pouze jedna, druhá zaniká)
– po složitém vývoji mohou pylová zrna vyklíčit v pylovou láčku, ve které jsou 2 bezbrvé spermatické b.
– jehličnany jsou větrosnubné – produkují velké množství pylu
– v mladém prašném pouzdru je pletivo s vyživovací fcí (tapetum) a vlastní pylotvorná tkáň, tvořená mateřskými buňkami pylových zrn ® jejich redukčním dělením vznikají čtveřice pylových zrn ® dojde k dalším dělení a * samčí prokel (prothalium)
– po nějaké době zůstane jen jedna buňka, která se uvnitř dělí na 2 b. – větší vegetativní a menší generativní
Þ generativní b. se dál dělí na buňku nástěnnou a spermatogenní, ze které se později vyvinou 2 spermatické buňky, jedna z nich oplodí vaječnou b.
Þ vegetativní b. se po opylení podílí na tvorbě pylové láčky
- samičí šištice
– zralá pylová zrna jsou přenášena větrem na samičí šištice, které později dřevnatějí („šišky“)
– jsou tvořeny vřetenem, semennými a podpůrnými šupinami (megasporofyly) – často spolu srůstají
– megasporofyly jsou zakončeny dvěma vajíčky (magasporangium) – jsou kryty jediným obalem, v obalu je otvor klový, kterým se dostává pyl dovnitř ® v nich vzniká složitým vývojem a redukčním dělením zásobní pletivo a zárodečník s haploidní vaječnou buňkou
– po jejím oplození se vyvine 2n zygota – základ zárodku a semene
– ve vajíčku je pletivné jádro (nucelus), z něho pochází i obal vajíčka
– uvnitř jádra se vyvíjí jedna velká buňka tzv. mateřská buňka zárodečného vaku ® tato buňka se redukčně dělí a * 4 haploidní b. – megaspory
– 3 z nich brzy zanikají, zbývající megaspora se dále dělí a vyživuje se z pletiva vajíčka ® dává vznik samičímu proklu (endosperm) ® v něm se poblíž otvoru klového vyvinou
2 zárodečníky, v každém po jedné velké haploidní vaječné b. ® může dojít k oplození a
* zygota
– mezi opylením a oplozením někdy uplyne dlouhá doba (u borovice až rok)
– spermatické b. jsou k zárodečníku dopraveny láčkou, která prorůstá nucelem
q Semeno nahosemenných rostlin je tvořeno:
- diploidním osemením, které vzniklo z obalu vajíčka
- haploidním živným pletivem (endosperm), je vlastně samičím proklem a má zásobní fci
- diploidním zárodkem, který se vyvinul ze zygoty
– šištice vytrvávají na stromě několik let, za sucha se otvírají a uvolňují semena
- a) Makrofilní listy
- Odd: Kapraďosemenné
– vyvinuly se z nich pravděpodobně krytosemenné rostliny
– vymřelé, v období devonu, vymírají ve středních druhohorách
– vzhled stromovitých kapradin – dřeviny, liány
– objevily se u nich útvary připomínající pravá semena
- Odd: Cykasy
– známy od karbonu, živoucí fosílie, největší rozvoj v druhohorách
– nejprimitivnější skupina semenných rostlin
– jsou to dřeviny, nevětvený kmen, listy zpeřené – nahloučené na vrcholu kmene
– megasporofyly + mikrosporofyly = výtrusné listy, ale nepodobají se lisům
– v tropech (Madagaskar až Japonsko), 100 druhů, palmy až 20 m
- Odd: Cordaitophyta
– vymřelé prvohorní stromy, vymírají koncem permu
– objevil je pražský botanik J.A. Corda
- b) Mikrofilní listy
- Odd: Nahosemenné
– patří sem pouze dřeviny – stromy a keře
– vajíčka a později semena se vyvíjejí na svrchní straně ploché semenné šupiny
– listy jsou jehlicovité nebo šupinovité (jinan), často vyrůstají na zkrácených větévkách : brachyblastech
- Třída: Jinany
– objevují se poprvé v karbonu – vrchol druhohory, většina vymřela v třetihorách
– jediný druh : jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), fosílie, okrasná dřevina
– vějířovité, na vrchu dvoulaločnaté listy s vějířovitou žilnatinou, na zimu opadává
– dvoudomý strom
– tyčinky mikrosporofyly, listy a stopkatá semena vyrůstají na brachyblastech
– samičí : vytváří plodolisty megasporofyly nesoucí 2 vajíčka – 1. oplozeno, 2. zaniká, vajíčko se po oplození mění v semeno, vaječné obaly se přemění v dužnatý obal
– plod : semenná peckovice, v semeni 2 dělohy (zakládají se u embrya)
– samčí strom : šištice jehnědovitého typu, spermatozoidy mnohobičíkaté
- Třída: Jehličnany
– jsou většinou vždyzelené dřeviny
– ve dřevě jsou cévice, pryskyřičné kanálky (cévy chybějí)
– šištice jsou vždy odděleného pohlaví, většinou samčí i samičí na jedné rostlině
– listy : jehlicovité, vytrvalé (kromě modřínu)
– jednodomé
– nejpřizpůsobenější – od karbonu do současnosti
– od nížin po velehory
– tropy až subpolární pás
– přizpůsobení suchému prostředí – zmenšování listu ® jehlice
– zmenšování šištic
– průduchy zapuštěné dovnitř ® menší ztráty vody
– cévní svazky v kruhu
– mají vliv na podnebí
– semenná šupina obvykle podepřena podpůrnou šupinou
Zástupci
Řád: Borovicotvaré
- jedná se o dřeviny s jednožilnými jehlicovitými listy s pryskyřičnými kanálky
- samičí šištice jsou tvořeny mnoha semennými šupinami, vyrůstajícími ve spirále
- semena jsou většinou křídlatá
Jedle bělokorá
– šedá hladká borka, jehlice na rubu se dvěma bílými proužky
– šišky se rozpadají na stromech, jsou vzpřímené
– u nás dříve hojná, po vykácení a zhoršení životního prostředí vzácná – je citlivá na znečištění ovzduší
Douglaska tisolistá
– Amerika
Smrk obecný
– jehlice vyrůstají jednotlivě
– zralé šišky jsou převislé, nerozpadavé
– nejdůležitější dřevina
– ox. siřičitý zapříčinil úhyn smrků především v pohraničních oblastech, S Čechy, Morava
Smrk ztepilý
– původě až od 8 vegetačního stupně, nyní mnoho monokultur
– rychle rostoucí dřevo, kvalitní
Smrk pichlavý
– severní Amerika
Cedr libanonský
– Středomoří
Modřín opadavý
– Alpské lesy
– světlomilná dřevina s mnoha opadavými jehlicemi na každém brachyblastu
Borovice
– jehlice ve svazcích po dvou a více
– okřídlená semena
® Jehlice po dvou ve svazcích
Borovice lesní
– měkké jehlice
– původní na písčitých půdách, skalách
Borovice černá
– tvrdší, delší jehlice
– větší šišky
– severní Amerika
Borovice kleč
– keřovitá
– kosodřevina
– na horách
Borovice pinie
– středomoří
– semena bez křídla
® Jehlice po pěti ve svazcích
Borovice vejmutovka
– v horách, jemné jehlice
Řád Cypřišotvaré
- dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými střechovitě se kryjícími listy
- samčí a samičí šištice mají většinou jen několik šupin
- semenné nebo podpůrné šupiny redukované
- samičí šištice dřevnatějí, kožovatějí nebo dužnatějí
Sekvojovec obrovský
– mamutí strom, pochází z Kalifornie
– dožívá se až 4000 let, přes 80m výška
– je to nejmohutnější žijící organismus na světě
Cypřišek
Jalovec obecný
– jedovatý
– neopyluje ho vítr ale měkkozubí ptáci
– využívá se k přípravě alkoholu
– šištice má tmavomodré, dužnatějící a jehlicovité listy v přeslenech
Zerav západní
– dřevina s kuželovitou korunou, větve natočeny do vodorovné polohy
– původem ze severní Ameriky
Zerav východní
– větve otočeny svisle do roviny, prochází svislou osou kmene
Řád : Tisotvaré
Tis červený
– prudce jedovatý
– dvoudomý keř bez pryskyřičných kanálků
– jehlice ve dvou řadách
– zralé semeno je obklopeno dužnatým, červeným nepravým míškem – kromě míšku je celá rostlina jedovatá
– jeho dřevo je velmi kvalitní
Souhrn
Borovicotvaré
borovice lesní- jehlice po dvou ve svazečku, kratší, oranžovohnědá kůra
borovice černá (Pinus nigra) – nepůvodní, jehlice po 2, delší, na vápenatých půdách
borovice vejmutovka (Pinus strobus) – jehlice po 5, dlouhé šišky
borovice limba – jehlice po 5, tvrdší(borovice kleč, kosodřevina (Pinus mugo) – jehlice po 2,
větší nadmořské výšky
borovice blatka – blata, zamokřené oblasti
modřín opadavý (Larix decidua) – svazky jehlic vyrůstají z brachyblastů
jedle bělokorá (Abies alba) – jehlice vyrůstají jednotlivě do roviny, na spodní straně jehl. 2
bílé pruhy, šišky rostou obráceně a nepadají samostatně dolů,
hladká, jemná
jedle balzámová – získává se z ní balzám na trvalé preparáty
smrk ztepilý (Picea abies) – jehlice jednotlivě, ale rostou do kruhu, drsný
smrk pichlavý, stříbrný (Picea pungens) – stříbřitý, nejpichlavější
douglaska tisolistá – podpůrné šupiny vyčnívají ze šišek,
nezaměnitelné
jedlovec kanadský
cedr (Cedrus) – národní strom Libanonu, má vonné dřevo, používá se ke stavbě chrámů v
oblasti islámského světa
Tisovité
tis červený – jedovatý, alkaloid Taxin, nemá siličné kanálky, červená dužina – míšek není
jedovatá, tvrdé, ale pevné dřevo, výroba luků, kuší
Tisovcovité
sekvoj, metasekvoj – vysoké až 100m, staré 3-4 tis. let, v USA nár. park Sekvoja, Olympia
Blahočetovité
blahočet – původem z Austrálie, Nový Zéland
Cypřišovité
cypřiš, cypřišek
zerav (Thuja)
jalovec obecný – polodužnaté šištice, aromatizování nápojů – Borovička, Gin
jalovec virginský – výroba měkkého dřeva, tužky
Lijánovce
– dvojí oplození, přechodný typ
– v xylému cévy i cévice
chvojník (Efedra) – alkaloid efedrin
lijánovec
velvitschia podivná – tropy, subtropy, JZ Afrika, silný kmen 30-50 cm