Kroužkovci, měkkýši, členovci

KROUŽKOVCI (Annelida)

Stavba

Řadí se mezi prvoústé.

Rovnoměrně článkované (homonymní segmentace) červovité tělo s různým počtem článků, nelze ho rozlišit tělní úseky (např. hlavu a trup). Dochází k metamerii – stejnocenné články jsou členěné za sebou.

Coelom je složený z párových váčků v každém článku – polymerní dutina.

Tělo je kryto pružnou proteinovou kutikulou, která prostupná pro plyny.

Svalová soustava

Kožně svalového vaku – dvě nebo tři vrstvy svalů.

Kombinace podélné a okružní svaloviny umožňuje peristaltický pohyb (mrskavý pohyb vpřed i změna průřezu těla), který umožňuje pohyb na souši.

Trávicí soustava

Diferencována, za hrtanem je potrava zpracována mechanicky (žvýkací žaludek), dále je trávena enzymy.

Vylučovací soustava 

Metanefridie – nálevkovité orgány, které mají vnitřek pokryt drobnými brvami, které                             přihánějí tekutinu. Z nálevky vychází kanálek, který má schopnost zpětně                     zadržovat vodu a jednoduché látky, může být velmi dlouhý.

Páry metanefridií ústí nálevkami do coelomových váčků jednoho článku, kanálky vyúsťují ven z těla v následujícím článku. Vzniká tak systém párových, na sobě nezávislých orgánů.

Dýchací soustava 

Liší se v závislosti na prostředí -> suchozemští dýchají celým povrchem těla, vodní -> mají prokrvené přívěsky, které fungují podobně jako žábry.

Cévní soustava 

Uzavřená, vlásečnice nesou kyslík a živiny orgánům, které oplétají.

Trubicovitá hřbetní céva slouží jako srdce, pohání krev do hlavové části.

U některých skupin kroužkovců se vyskytují i krevní barviva.

Nervová soustava 

Žebříčkovitá (u starobylých skupin) nebo provazcovitá.

Provazec vybíhá z hlavového centra (zesíleného prstence či páru ganglií), v každém článku se vyskytuje nepárová uzlina, která vznikla splynutím původního páru uzlin.

Smyslové orgány 

Mechanoreceptory (hmat), chemoreceptory, u dravých druhů i jednoduché konverzní oko.

Pohlavní soustava

Jsou to jak gonochoristi, tak hermafrodité.

Reprodukční aparát je lokalizován buď v každém článku, nebo je jen v oblasti opasku.

třída: Mnohoštětinatci (Polychaeta)

Velmi stará skupina vodních kroužkovců, jsou známi již z fosilií.

Parapodia – umožňují plavání či kráčení a dýchání (jsou propustné pro plyny a silně prokrveny)

            – skládají se  ze dvou laloků, hřbetního a břišního, oba laloky jsou opatřeny chitinózními štětinkami.

            – dravé druhy mají  kromě končetin i výsuvné chitinózní hákovité čelisti.

Žábry – slouží také k dýchání

           – kyslík se váže na krevní barvivo chlorokruonin, ten se v okysličeném stavu barví zeleně (jinak bezbarvý).

Gonochoristé.

Trachofora – primární plovoucí obrvená larva opatřená dvěma prstenci plovacích brv, původně je nečlánkovaná, ale články dorůstají směrem vzad, v každém vzniká pár ceolomových váčků.

Zástupci

• nereidka – dravec, obývá dna moří, korálové útesy
• pískovník rybářský – buduje si chodby z písku, rybáři je využívají jako návnadu
• afroditka – dravá, pestrá, hustě ochlupená
• paolo zelený – vyskytuje se u Šalamounových ostrovů

                       – rozmnožování -> 1x za rok se mu prodlouží zadeček s pohl. orgány, odtrhne se, jde k hladině, kde se                           spojí s volnými vajíčky

• rouchnatec – připomíná rostlinu, je přisedlý

třída: Opaskovci (Clitellata)

Obývají půdu i sladké vody, živí se organickou hmotou či mikroorganismy.

Opasek – proteinový útvar, vzniká činností podkožních žláz

               – pouze u dospělých jedinců -> rozmnožování.

podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta)

Štětiny – rudimenty parapodií; na každém článku jsou 4 páry

          – jsou ovládány drobnými svaly v pokožce

TS – prochází celým tělem

        – svalnatý hltan (vylučuje trávicí enzymy)

        – prostorný jícen -> upravování pH pomocí vápencových váčků

        – prolomené střevo -> promíchávání potravy a ukládání odpadních látek
jdoucích do metanefrídií

DS – celý povrch těla -> v dešti vylézají ven, aby se nadechli

CS – hemoglobin -> červené krev

PS – hermafroditi, přímý vývoj (bez larev)

     – nejdříve produkují spermie, ty si dva jedinci předávají do semenných schránek, poté dozrávají vajíčka a vytváří se
opasek. Opasek se peristaltikou posunuje směrem k hlavě, vpraví se do něj vajíčka a posléze tam jsou vstříknuty
spermie, opasek se nakonec svléká přes hlavu

        – kokon = schránka s oplozenými vajíčky

                – vylíhnutí juvenilů (bez opasku)

Zástupci

• žížala obecná – dosahuje délky 10-30 cm

                    – obývá louky, pole, zahrady v nížinách i na horách

                    – při pohybu zemí se prokousává hlínou, spirální řasa slouží jako pluh, poté hlína vyjde trávicím traktem                       a ucpe chodbičku

                    – má schopnost regenerace, pokud není přeťata vejpůl

                    – význam: kypří půdu, jsou součástí potravního řetězce, tvoří hrudky hlíny, tráví organické zbytky, tvoří                               humus, napomáhají vsakování vody do půdy

• nítěnka – vodní, krmivo akvarijních rybiček

podtřída: Pijavky (Hirudinae)

Nemají ani končetiny, ani štětinky.

Nepravé článkování – vnitřní článkování neodpovídá vnějšímu

Jsou parazité i dravci -> hlavní potravou je krev obratlovců

Přísavky – na koncích těla (aspoň na jednom)

           – ústní přísavka je v přední části, ocasní v oblasti zadečku a slouží k píďalkovitému pohybu

Do hltanu ústí žlázy vylučující hirudin, který zabraňuje srážení krve.

Zástupci

• hltanovka – v našich stojatých vodách, živí se pulci, stará se o mláďata ->  mechanicky je chrání a obstarává jim potravu.
• chobotnatka rybí – pestře zbarvená, výrazné přísavky, saje krev rybám
• pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) – nepříliš hojná, statná, až 15 cm dlouhá, pestře zbarvená

                                              – saje krev obratlovcům vstupujícím do vody

                                              – má tři polokruhové rohovité čelisti s jemně ozubeným okrajem

                                              – hirudin ve slinných žlázách

                                              – používala se k pouštění žilou, nyní v plastické chirurgii (přišívání prstů)

• pijavka koňská – výrazné černé zbarvení na hřbetě, vodní, kokony klade na břehy, dravá

MĚKKÝŠI (Mollusca)

Stavba

Řadí se mezi prvoústé.

Tělo

Měkké, kryté vápenatou schránkou

Hlava – koncentrace NS, často s tykadly s očima na koncích, občas i makadly

Svalnatá noha – pohybová úloha

Útrobní vak – obsahuje orgánové soustavy

               – kryt kožním záhybem, která vytváří plášťovou dutinu

               – Plášťová dutina – produkuje vápenatou schránku (u některých)

• vnější vrstva schránky je tvořena konchiolinem; dává barevnost
• střední vrstva je mohutná a je tvořena aragonitem
• vnitřní vrstvu tvoří kalcit, kterému dodávají organické látky;  perleťový lesk.

Trávicí soustava 

Trubicovitá  

Radula – chitinózní páska pokrytá zoubky, které strouhají potravu

Slinné žlázy napomáhající trávení (především pevné schránky potravy)

Hepatopankreas –  žláza s enzymy, slouží jako primitivní žaludek.

Řiť je pod vlastní schránkou, kam také vylučuje výkaly.

Vylučovací soustava 

Tvořena metanefridiemi

Nálevka sbírá tekutiny z osrdečníku.

Dýchací soustava 

Tvořena primárně žábrami, sekundárně plicními vaky (=prokrvená plášťová dutina).

Cévní soustava 

Otevřená – proudí hemolymfa volně mezi buňky

Dobře vyvinuté srdce členěné na předsíně a komory

Hemocyanin – krevní barvivo, jehož součástí je měď, má v okysličeném stavu modrou barvu.

Nervová soustava 

U starobylých druhů bez ganglií, s prstenci a vlákny a připomíná žebříček.

U ostatních ji tvoří pět párů uzlin.

Smysly

Mechanoreceptory a chemoreceptory

Statocysta – váček s krystalky CaCO3 -> přesypávají se při pohybu (gravitace)

Mají pohárkovité (vnímání tvarů) nebo komorové (zaostřování, hlavně hlavonožci)oči.

Pohlaví soustava

Gonochoristé (mořští) i hermafroditi (suchozemští)

Jejich vývoj je až na hlavonožce nepřímý

Veliger – larva je podobná trochofoře, plovací brvy jsou umístěny na zvětšeném lalůčku či plachetce (velum)

třída: Plži (Gastropoda)

Mají zřetelně formovanou hlavu, na které se nachází 1-2 páry tykadel. Na delším z nich se nacházejí pohárkové oči, které slouží jako periskopy. Reagují na stín a světlo.

Na noze se nachází žlázové buňky, které vyměšují sliz.  

Ulita – spirálově stočená schránka (většinou pravotočivá)

Dochází k redukci vnitřních orgánů

podtřída: Předožábří (Prosobranchiata)

Mají žábry umístěné před srdcem, patří mezi mořské živočichy, jsou to gonochoristé

Zástupci

• Tritonka – dříve se na ní troubilo
• Ostranka – získávalo se z ní barvivo (purpur)
• Homolice mramorovaná – patří k nejkrásnějším ulitám vůbec. Má jedovaté zoubky, může uštknout i člověka. Uštknutí – homolice vysune z ulity chobot (modifikovaná radula) napojený na jedové žlázy, které obsahují neurotoxin. 
• Homolice mapová – má agresivní neurotoxin schopný zabít člověka, umí se dobře skrývat, má dobré mimikry.
• přílipka, ušeň, zavinutec

podtřída: Zadožábří (Opisthobranchiata)

Mají žábry umístěné za srdcem, patří mezi mořské živočichy, jsou to hermafrodité.

Mají redukovanou schránku. Jsou draví, tvoří potravu kytovců.

Zástupci

• Zej obrovský = Mořský zajíc – podobá se rosolovité hmotě, z níž vyčnívají 4 tykadla

                                 – ulita je vyvinuta jen jako průsvitná plochá skořepina.

                                     – v nebezpečí vypouští fialové tekutiny

                                 – žije ve Středomoří, je uzpůsoben k plavání 

podtřída: Plicnatí (Pulmonata)

Dýchají plicními vaky, které vznikly prokrvením pláště.

Jsou to sladkovodní, či suchozemští živočichové.

Patří mezi hermafrodity, ale spermie si vyměňují.

Zástupci

• Hlemýžď zahradní        – jsou to býložravci

                        – na zimu se zavrtá do země, stáhne se do ulity a vchod si ucpe pórovitou vápenitou skořápkou,                                    kterou vytvoří díky slinným žlázám.

                        – při páření vystřelují vápenitá tělíska zvaná šípy lásky, která zabodávají do svého partnera -> dochází                           k oplodnění jednoho z jedinců. Ten pak po několika týdnech klade kulatá vajíčka do díry v zemi,                           kterou zakrývá. Z vajíček se líhnou hlemýždi, dospějí za dva roky.

třída: Mlži (Bivalvia)

Lastury – tvoří schránku, která je rozdělená na 2 poloviny

              – spojeny pružným vazem, drží ji dva svaly – přitahovače, které se spojují v srdci.

              – zapadají do sebe na principu zámku a klíče

Žábry –  kryté lasturou.  

Mají zcela redukovanou hlavu a radulu

3 otvory – přijímací, vylučovací a otvor na nohu

Vodu s planktonem filtrují přes filtrační aparát, ven vylučují sifonálním vývodem jen vodu.

Radlicovitá noha – slouží spíš k přichycení k podkladu než k pohybu.

Jsou to gonochoristé s nepřímým vývojem -> larva – veliger

                                                             – glochidium – přichycuje se na pokožku ryb a živí se paraziticky

Zástupci

• Perlotvorka mořská – tvoří kulovité perly poté, co se dovnitř schránky dostane zrnko písku. To je nebezpečné kvůli svým ostrým krajům, proto je třeba ho obalit vrstvou perleti. Jsou pěstovány i uměle.
• Zéva obrovská – je největší mlž, váží až 500 kg. Vždy je otevřená ke světlu, čemuž napomáhají i symbiotické řasy. Ale když se něco dotkne jejích lastur, sklapne. Dokáže přeseknout i lodní lano.
• Perlorodka říční – umí vytvářet oválné perly, vyskytuje se v čistých vodách v Pošumaví, v povodí Otavy, Vltavy a Blanice.

třída: Hlavonožci (Cephalopoda)

Nejvyvinutější z měkkýšů

Chapadla – uchopovací a pohybové orgány, vyvinuté ze svalnaté nohy

           – mají na nich přísavky

           – hektokotylové rameno -> mají ho samci – doprava spermatozorů se spermiemi k samici, pak se odtrhává = smrt

Nálevka – vyvinutá z části svalnaté nohy

        – při nebezpečí tlakem je z ní vypuzena voda, takže se hlavonožec vzdálí od nebezpečí, navíc se ze žlázy vyloučí zIridiocyty – žláza, ze které se vylučuje barevná substance.

           – brání živočicha pasivně – dezorientace nepřítele; aktivně – alergizují nepřítele

Ústa – vyztužena rohovinou, tvoří zobákovitý útvar, do úst ústí i jedové žlázy.

Schránka je symetrická.

Jsou to dravci, mají výrazně zvětšené centrální ganglium, kde se nachází velké optické laloky. Komorové oko.

Gonochoristé, přímý vývoj, sexuální dimorfismus

Zástupci

• krakatice, oliheň, loděnka
• Chobotnice – má 8 ramen má 3 srdce.

                     – patří mezi noční živočichy, většinu času je skryta v úzkých úkrytech, některé jsou jedovaté

                     – žijí relativně krátce, matka po spáření naklade vajíčka do jeskyně, kde se o ně stará, do doby než se vylíhnou.                 Během této doby nejí a v době, kdy se líhnou první mláďata, tak umírá.

• Sépie – má 10 ramen (2 delší s přísavkami)

         – ploutvový lem -> kolem zploštělého těla

         – zbarvení je velmi variabilní a sépie dokáže rychle změnit jeho barvu v závislosti na okolním            prostředí, páření či náladě.              

        – sépiová kost = zbytek vápenatý schránky

ČLENOVCI (Arthropoda)

Tvoří druhově nejpočetnější kmen, který osídlil velké množství biotopů.

Stavba

Tělní dutinu tvoří mixocoel (někdy nazývaný hemocoel), který vznikl splynutím coelomu a blastocelu.

Křídla jsou derivátem pokožky, umožňují velmi dynamický pohyb, ale původně sloužily k termoregulaci. Žilkování na jejich povrchu tvoří jak vzdušnice, tak nervy.

Tělo

Nestejnoměrně článkované

 1. hlava, hruď a zadeček (vzdušnicovci)

 2. hlavohruď a zadeček (pavoukovci, korýši)

 3. hlaua a tělní články (stonožky a mnohonožky)

Povrch – pokožka vylučující chitinózní kutikulu (chitin a sklerotin) -> mechanicky chrání tělo, slouží jako vnější kostra

Exoskelet – tvoří pevné a tvrdé opancéřování těla, které brání růstu

           – sklerity -> menší destičky tvořící exoskelet

                    -> spojeny membránami nebo kloubními ploškami

                    -> umožnění pohybu

           – vychlípeniny -> na spodní straně

                              -> upínání svalů – dobrá pohyblivost končetin

Svlékání kutikuly – důvod: roste jen v určitých úsecích a určitou dobu

                 – řízeno dvěma hormony -> Neotenin – juvenilní hormon brání vývoji a růstu jedince.

                                               -> Ekdysol – rozpouští spodní vrstvu kutikuly a zároveň způsobuje růst vrstvy nové                  – svrchní vrstva kutikuly praskne a je svlékána

                 – nová kutikula je nejprve měkká -> členovec je bezbranný, ale po chvíli na vzduchu tvrdne a vybarvuje seKončetiny – článkované, u vodních živočichů zakončené keříčkovitými žábrami

           – mnohé se přetvořily např. na tykadla

Trávicí soustava 

Přijímací ústrojí – různé modifikace -> sací ústrojí u hmyzu, zuby

Trávení – ve střevě se slepými větvemi, které zvětšují povrch TS

Trubice – zbytek soustavy

Dýchací soustava

Plicní vaky, žábry nebo vzdušnice (tracheje)

Tracheje – tvoří spoustu chodbiček, které procházejí celým tělem jedince

          – na konci jsou zakončené vzdušnicovými buňkami

          – vystlány spirálovitě složeným vláknem (aby to udrželo tvar).

          – spiraculum – chlopeň v ústí chodbičky, která chrání tracheje.

Plicní vaky – členité dutiny omývané hemolymfou

Cévní soustava

otevřená – hemolymfa se vylévá do tělní dutiny

Hřbetní trubicovité srdce – pumpuje krev do celého těla.

                        – ostie – párové útvary na trubici nasávající hemolymfu

Vylučovací soustava 

Metanefridie

Nefridiemi – vyskytují se u pavoučkovitých, jsou odvozenější a umí lépe hospodařit s vodou

Malpigiho trubice – žlázy, které ústí do střeva

                  – probíhá v nich aktivní transport iontů, resp. i vody

Nervová soustava

Gangliová nebo žebříčkovitá

Umístěná na břiše

Smysly

Facetové oči – složené z mnoha omatidií -> v rámci oka fungují autonomně, což způsobuje mozaikový obraz.

Jednoduché oči – slouží k vnímání světla a tmy.

Senzily – smyslové jednotky odvozené z chloupku -> mechanoreceptory

Sluchové ústrojí – blanka, díky níž se dají vnímat vibrace

Pohlavní soustava

gonochoristé

Podkmen: Trojlaločnatci (Trilobitomorpha)

Starobylá, již vymřelá skupina živočichů, která obývala prvohorní silurská moře. Jejich velké naleziště je na Barrandově.

Končetiny sloužily k pohybu a nosily žábry.

Příčné a podélné členění na hlavu, trup, zadeček. Na tykadlech se nacházely oči.

Karapax = hřbetní štít a vnější štít hlavy.

třída: Trilobiti

Byli 3-12cm velcí, měli hlavní hřbetní vřeteno, dva postraní laloky. Dravci.

Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)

Chelicery  – klepítka vzniklá z 1. páru končetin

           – slouží k lovu a úpravě kořisti -> jsou zakončeny jedovatým trnem.

Pedipalpy – makadla vzniklá z 2. páru končetin

           – mají smyslovou úlohu (baroreceptory, chemoreceptory)

           – druhotně slouží i jako kopulační orgán

Ostatní páry končetin jsou kráčivé, nemají tykadla

třída:  Hrotnatci (Merostomata)

Téměř vyhynuli.

Tělo hrotnatců je zakončené hrotem, hrotnatci umí plavat i naznak.

Zástupci

• ostrorep – tělo kryté štítem (krunýřem)

                   – místo zadečku mají hrot (proražení schránky potravy)

                   – dravec

třída: Pavoukovci (Arachnida)

Chelicery a pedipalpy

Čtyři páry kráčivých končetin

8 jednoduchých oček s čočkou

Gonochoristé s přímým vývojem.

řád: Štíři (Scorpionida)

Tělo – hlavohruď a zadeček s ocáskem

        – telson -> poslední článek opatřený dutým trnem a s ním spojenou jedovou žlázou (paralýza)

Klepeta – vytvořena z makadel

               – slouží k odlákání kořisti od zadečku s trnem

Rozmnožování – zásnubní tance -> smýkání samičkou po zemi, dochází k odložení spermatoforu

                    – rodí živá mláďata o něž se stará matka – nosí je na hřbetě až do prvního svlékání. Jsou to kanibalové

• štír vlnatý

• veleštír obrovský

řád: Štírci (Pseudoscorpionida)

Jedovou žlázu mají na klepítkcáh

• štírek knihovní

řád: Sekáči (Opilionida)

Hlavohruď není od zadečku oddělena stopkou -> jinak podobní pavoukům. Jejich zadeček je článkovaný.

Enormně dlouhé článkované nohy

Autotomie – při utržení nohy neumírají -> utržená noha slouží pro odlákání pozornosti (hýbe se)

• sekáč domácí

řád: Pavouci (Araneida)

Nečlánkovaný zadeček se stopkou.

Mimotělní trávení -> vstřikují do kořisti trávicí enzymy, protože jsou schopni přijímat pouze tekutou potravu

Snovací bradavky – pro vytváření sítí = vlákno, které vzniká tuhnutí sekretu ze snovacích žláz

                         – na zadečku

Účely tvorby sítě – lov (křižáci, pokoutníci), úkryt (sklípkani), vznášivý let (běžníci), tvorba kokonů (slíďáci)

Dýchají plicními vaky

Chelicery jsou přeměněny do dvou proti sobě stojících drápků, do kterých ústí jedová žláza

Sexuální dimorfismus, zásnubní tance

Pohlavní kanibalismus – samec je snadný zdroj potravy, samci neochotní riskovat vymřou bez předání genů, někteří                                       samci se smíří se smrtí, jiní vymýšlí strategie.

Přenos vajíček v kokonu

Zástupci

• sklípkani – nápadně ochlupení, nedělají sítě
• snovačka jedovatá = černá vdova – červené přesýpací hodiny na zadečku
• křižáci – kříž = odpadní látky z Malpigiho trubice
• slíďáci – nestaví pavučiny -> loví skokem

            – samice nosí u zadečku kokony s vajíčky

• běžníci – zbarvení jako barva květu, používají vlákna k letu
• Vodouch stříbřitý – je jediný známý vodní pavouk, pohybuje se chůzí po vodním rostlinstvu

                  – dýchá pomocí plicních vaků ze vzduchové bubliny, kterou si nese pod vodu  

                  – má nejsilnější jed z našich pavouků

řád: Roztoči (Acarida=Acari)

Jsou drobní dravci nebo parazité, konzumenti rostlinných šťáv, rostlinného odpadu a půdních mikroorganismů.

Tělo mají nezřetelně členěno na hlavohruď a zadeček.

Nymfa – larva se 3 páry končetin

• klíště obecné – je parazit, parazituje na všem, co má krev (i jiné klíště)

                  – má bodavě sací aparát se zpětnými háčky, cévy hledá pomocí termovize.

• Lymeská borelióza – bakteriální onemocnění, není možná vakcinace

                            – velký červený flek s bílým prostředkem

                            – příznaky: bolení hlavy, slabost, chřipkové příznaky.

                            – léčba antibiotiky (v začátcích), při neléčení neschopnost pohybu

• Encefalitida – virové onemocnění, možnost vakcinace

                 – postihuje mozkové obaly, kde způsobuje záněty. Dostává se i do mozkomíšního                     moku, protéká celým mozkem a poškozuje ho, což může způsobit až smrt.

• čmelík kuří – parazit ptáků, slepic
• sametka podzimní – larvy u člověka způsobují ekzém
• sviluška – saje šťávy rostlinám
• pancířníci – v půdě, rozkladači
• zákožka svrabová = svrab – zavrtá se do pokožky -> svědění, zčervenání kůže

Podkmen: Korýši (Crustacea)

Žijí ve sladké i slané vodě, ale i na souši.

Modifikované končetiny – dva páry tykadel, které mohou být různě přeměněny

                               – jeden pár vyvinutých kusadel (mandibuly), dva páry čelistí (maxily)

                                  – příústní nažky, které slouží k zachycení a zpracování potravy.

Krunýř

Hepatopankreas – samostatná trávicí žlázy vylučující enzymy, která je spojena s trávicí trubicí. Toto zvyšuje efektivitu trávení. Vylučují coxálními žlázami.

Dýchají žábrami, některé menší formy celým povrchem těla.

Oči –  dospělci -> složené, každé očko je izolováno pigmentovými buňkami

       – larvy (a někdy i dospělci) – > naupliové – nepárové oko s nižší rozlišovací schopností

Korýši jsou gonochoristé, vývoj probíhá přes larvu.

Třída: Lupenonožci (Phyllopoda)

Mají zploštělé nohy přizpůsobené k plavání, tvoří několik řádů

řád: Žábronožky (Anostraca)

Nemají krunýř, u nás je nalézáme ve stojatých vodách, jsou to predátoři

• žábronožka, listonoh letní

řád: Perloočky (Cladocera)

Jeden pár tykadel slouží pro veslování

Živí se filtrací mikroorganismů a organických úlomků (detritu) z vody

Krunýř je vzadu protažený v trn (někdy se jim říká hrotnatky)

V dospělosti mají naupliové oko

Parthenogeneze = typ vývoje

V nepříznivých podmínkách však samice nakladou vajíčka, z nich se vylíhnou samečci, ti oplodní samičky, které v plodové komůrce vytváří sklerotizovanou schránku, ve které se nachází vajíčka, která přečkávají nepříznivé podmínky

• hrotnatka, nosatička

Třída: Rakovci (Malacostraca)

Mají 19 párů končetin, jejich tělo je kryto pevným krunýřem, který je během života svlékán.

Jsou gonachoristé s přímým vývojem.

řád: Stejnonožci (Isopoda)

Mají všechny končetiny stejného tvaru.

• beruška vodní

řád: Různonožci (Amphipoda)

Mají končetiny různých funkcí.

• blešivec potoční – bioindikátor čisté vody, v tekoucích vodách

řád:  Desetinozí (Decapoda)

Mají deset párů kráčivých končetin, první pár je přeměněn v klepeta

• rak říční, bahenní, kamenáč, americký
• humr evropský, langusta obecná, krevety, garnáti -> konzumace
• krab čínský –  zadeček se stáčí pod tělo
• krab houslista – jedno klepeto větší (imponování samičce)
• velekrab japonský – největší žijící členovec.

Podkmen: Vzdušnicovci ( Tracheata)

Samostatná hlavová část s jedním párem nevětvených tykadel

Potravu zachycují a zpracovávají kusadly (mandibulami) a čelistmi (maxilami)

Dýchají vzdušnicemi

Vylučování Malphighiho trubicemi

Mají složené oči

Jsou to gonochoristé

Nadtřída: Mnohonozí (Myriapoda)

Třída: Stonožky (Chilopoda)

Oválný průřez těla

Na každý článek nasedá zboku 1 pár končetin

První pár končetin s jedovou žlázou slouží jako tykadla

Vlečné nohy na zadečku – couvání, kopulace

• stožka škvorová

Třída: Mnohonožky (Diplopoda)

Kulatý průřez těla; články jsou srostlé po dvou -> každý pár má 2 páry končetin nasedajících zespoda

Živí se rostlinným odpadem

• mnohonožka zemní – na zahradách

Nadtřída: Šestinozí (Hexapoda)

Třída: Hmyz (Insecta)

Různě vyvinuté ústní ústrojí – sací, bodavěsací, lízací, kousací…

Modifikované končetiny – skákací (blechy), plovací (potápníci, ploštice), loupeživé (kudlanky), hrabavé (brouci vrubouni)

Křídla – vznikla z vychlípeniny tělní stěny

          – hustě protkány vzdušnicemi, cévami a nervy

          – pohyb: křídlaté svaly se upínají na vnější stranu hřbetní cévy

          – krytky (polokrovky, krovky) -> vznikly sklerotizací (žilkování) prvního páru

Kutikulu svlékají jen v larválním stadiu.

TS – nemají vyvinutou hepatopankreas, ke zvětšení trávicí plochy slouží slepé výběžky střeva, někteří mají žvýkací žaludek

DS – vzdušnice nebo celý povrch těla

VS – díky Malpighiho trubicím

CS – otevřená, hřbetní céva

NS – sestává ze tří nadhltanových (smysly) a tří podhltanových (ústní ústrojí) uzlin, které splývají

Někteří dravci mají až 30 000 jednoduchých oček v jednom oku.

Sexuální dimorfismus, obě pohlaví mohou produkovat feromony.

Proměna nedokonalá: vajíčko → nymfa → dospělec. Nymfa vypadá jako malý dospělec bez křídel.

Proměna dokonalá (častější): vajíčko → housenka → kukla → dospělec. Larva se od dospělce liší morfologicky i výživou Komunikace – opticky (včelí tance, bioluminiscence)

                      – zvukově (cvrčení = pohyb křídel, tření křídel o nohy)

                      – chemicky (feromony – pouze v rámci druhu)

Podtřída: Bezkřídlí (Apterygota)

řád:  Šupinušky (Thysanura)

Starobylé znaky – primární nepřítomnost křídel, svlékání i v dospělosti

•  rybenka domácí – ve vlhkých místech (koupelny, kuchyně), neškodí, živí se detritem

Podtřída: Křídlatí (Pterygota)

Nadřád: Hmyz s proměnou nedokonalou (Hemimetabola)

Při posledním svlékání se vyvíjejí pohlavní orgány a křídla

řád: Jepice (Ephemeroptera)

Larvy žijí několik let ve vodě, mají tracheální žábry (přívěsky na zadečku protkané vzdušnicemi)

Dospělci mají zakrnělé ústní ústrojí – žijí jen 48 hodin

řád: Vážky (Odonata)

Křídla neumí složit, tak je mají ve vodorovné formě.

Nymfy – žijí ve sladkých vodách

             – maska -> místo spodního pysku (dravci tam mají drápky), vystřelitelná

Obrovské složené oči 

• Vážka ploská 
• Šídlo královské 

řád: Kudlanky (Mantodea)

Samice žerou samce-> samec po odstranění CNS zvyšuje svoji kopulační aktivitu

• kudlanka nábožná – chráněná

Nadřád: Hmyz s proměnou dokonalou (Holometabola)

Řád: Rovnokřídlí (Orthoptera)

Kousací ústní ústrojí

Vydají zvuky – komunikace

• saranče – krátká tykadla, krytky

              – sluchové ústrojí na konci zadečku

• kobylka – dlouhá tykadla

              – kladélko -> kladení vajíček

              – sluchové ústrojí na 1. páru tykadel

              – cvrček polní

Řád: Vši (Anoplura)

Zatažitelné bodavé ústrojí -> krátký ozubený sosáček

Mohutné drápky na nohách

Hnidy – vajíčka nalepená na srsti hostitele

• veš dětská 
• věš šatní – skvrnitý tyfus

Řád: Termiti (Isoptera)

Živí se celulózou

= všekazi

Řád: Blanokřídlí (Hymenoptera)

Tvoří téměř čtvrtinu všech u nás žijících druhů hmyzu

Mají 2 páry řídce žilnatých blanitých křídel

Mají 1 pár velkých složených očí a 3 jednoduchá očka rozeznávající intenzitu světla

Podřád: Širopasí

Zadeček přisedá k hrudi těsně a široce

Housenice – býložravá larva s více zadečkovými končetinami, než mí housenka

• Pilořitka –požírá odumřelé dřevo

Podřád: Štíhlopasí

Mají zadeček k hrudi připojen tenko stopkou, ♀ mají zadeček ukončen štíhlým kladélkem nebo žihadlem

• Lumek velký – kladou vajíčka do larev nebo kukel jiného hmyzu, kde se později vyvíjejí, až 5cm velké kladélko

Mravencovití – všežravý společenský hmyz -> kasty: Královna, trubec, dělnice. voják

                    – staví velká hnízda v půdě – mraveniště 

                    – mají kousavé ústní ústrojí, je to         

                    – dorozumívají se feromony

                    – symbióza se mšicemi

• Mravenec faraón – žije v domácnostech, přenáší choroby
• Mravenec lesní 

Vosy a sršně – živí se dravě

                   – společenstvo vyššího řádu, zakládá ho přezimující ♀, která začne na jaře stavět typické papírové hnízdo

• vosa obecná – po bodnutí žahadla přežívá a odlétá

                  – královna -> na jaře mladá naklade v hnízdě kladélkem do komůrek množství vajíček

                   – dělnice -> starají se o vajíčka, královnu a dostavení hnízda

                  – dospělec žije maximálně rok

• sršeň obecná – větší než vosy

Čmeláci – ekologicky významní – opylovači

• čmelák zemní, luční – staví si hnízdo v zemi

Včely –  významní opylovači, mnohostranný užitek

           – tvoří trvalá společenstva vyššího řádu

           – řídí se feromony

           – žijí v dutinách stromů

           – tvoří voskovité plástve -> šestihranné buňky – přechovávání pylu, medu, výchova larev, včelí kašička propolis
– chovány člověkem v úlech.

• Včela medonosná

Řád: Dvoukřídlí (Diptera)

Mají pouze jeden pár křídel s řídkou žilnatinou

Kyvadélka – vytvořeny z 2. páru

            – slouží pro manévrující schopnosti

Kladou mnoho vajíček

Žerou nejčastěji nektar, ale jsou i masožravci. 

Význam: opylovači, rozkladači, modelové organismy, důležité pro potravní řetězce

Dlouhorozí: mají zpravidla dlouhá tykadla, tenké křehké tělo

• Komár pisklavý – larvy se vyvíjejí ve vodě, požírají bakterie

                    – pouze ♀ sají krev, ♂ se živí nektarem květů

• Rod komára Anopheles – přenášejí malárii, žijí i u nás, ale u nás malárii nepřenáší
• Tiplice zelná – velké půdní larvy rozkládají rostlinný odpad

Krátkorozí: tykadla krátká, tělo zavalité se silným létavým svalstvem

• Moucha domácí – larvy se podílí na rozkladu organických zbytků

                     – lízací ústní ústrojí

• Moucha Tse-tse – přenáší spavou nemoc (Trypanosoma spavičná)
• Masařka – klade vajíčka na maso a masné výrobky, dekompozitoři, znehodnocovači potravin
• Pestřenky – vzhledem připomínají vosy, umí zůstat stát ve vzduchu jako helikoptéry, larvy jsou dravé
• Octomilka – modelový organismus, zkoumání genů
• Ovád hovězí – ♀ otravují velké savce, sají jim krev
• Vrtule třešňová – způsobuje červovitost plodů

Řád: Blechy (Siphonaptera)

Sekundárně bezkřídlé -> skáčou

Mají bodavě savé ústní ústrojí

Jsou to přenašeči chorob, ektoparazité ptáků a savců.

Larvy blech nemají končetiny. 

• Blecha obecná, blecha psí – parazit člověka, psů, ježků…
• Blecha morová – přenáší morovou bakterii Yersinia pestis

Řád: Motýli (Lepidoptera)

Rozměrná křídla s barevnými šupinami a pigmenty

Sosák – sání nektaru

           – vyvinutý z maxil

Housenka – larva

           – v okolí úst má žlázy produkující hedvábí -> výroba obalu kukly

• babočkové – barevní
• bělásek zelný – škůdce brukvovitých rostlin
• mol šatní – housenky mají enzym na trávení rohoviny a tkanin
• můry

Význam členovců pro člověka

Potravinářský průmysl (med)

Hedvábí

Negativní: přenos nemocí

Význam členovců pro přírodu 

Opylovači rostlin

Negativní: nálet sarančat ničí úrodu