Kroužkovci (annelida)

mořští, sladkovodní, druhotně suchozemští živočichové

• stavba těla: tři zárodečné listy, 0,5mm-1m, tvar těla je válcovitý popř. tělo dorzoventrálně zploštělé, tělo rozdělené na stejnocenné, za sebou ležící články – homonomní segmentace, vnějšímu členění těla odpovídá i vnitřní členění, jednotlivé články – segmenty jsou od sebe oddělené blanitými přepážkami – dissepimenty, každý článek mimo prvního a posledního obsahuje pár coelomových váčků, pár nervových zauzlin, pár vylučovacích orgánů a původně i pár pohlavních orgánů (u části kroužkovců a opaskovců pohlavní orgány zachované jen v několika článcích), části těla- nečleněný předústní lalok, článkovaná trup, zadní anální lalok
• povrch: jednovrstevná pokožka s kolagenní(pruž­nou) kutikulou, pokožka obsahuje slizové žlázy
• svalová soustava: kožně svalový vak umožňující pohyb je tvořen hladkou svalovinou, jejíž svalová vlákna mají kruhový, podélný i příčný průběh, vak napíná vnitřní kapalinová kostra- hydroskelet, kterou vytváří coelomové váčky vyplněné tekutinou.
• vylučovací soustava: metanefrídie- v každém článku jeden pár, obrvená nálevka každého páru otevřená do coelomového váčku tělního článku, vývodné kanálky ústí v následujícím člán­ku
• nervová soustava: žebříčková, přední část tvořena párem mozkových(nad­hltanových)zau­zlin spojených s párem podhltanových zauzlin, z kterých vybíhají do tělních článků dva souběžné pruhy, které jsou v každém článku v další pár zauzlin spojených příčnou spojkou, podélné spojky zauzlin nazýváme konektivy, příčné komisury
• trávicí soustava: trubicová – ústní otvor( na břišní straně prvního trupového článku) – ústní dutina – hltan – střevo – řitní otvor
• cévní soustava: uzavřená, centrem je silná hřbetní céva spojená kruhovými spojkami s břišní cévou, v krevní plazmě je rozpuštěno dýchací barvivo( u některých druhů je to hemoglobin)
• dýchací soustava: dýchají žábrami nebo celým povrchem těla
• pohlavní soustava: gonochoristé i hermafrodité, velká regenerační schopnost
• rozmnožování: pohlavní- vnější i vnitřní oplození, přímý i nepřímý vývin, nepohlavní- příčné dělení
• smyslová soustava: smyslové buňky rozptýlené v pokožce, hmatové orgány, chemoreceptory, o­či,…
• význam: potrava živočichů, složka půdního edafonu, parazité

SYSTÉM

Kmen: Kroužkovci( Annelida)

1. podkmen: Bezopaskovci( Aclitellata)

• mořští kroužkovci, trup bez opasku

Třída: Mnohoštětinatci( Polychaeta)

• druhově nejbohatší
• většinou odděleného pohlaví, nepřímý vývoj, jejich plovoucí larva trochofora má zprvu kulovitý tvar, dva věnce vířivých brv, krátkou trávicí trubici a základy vnitřních orgánů, v oblasti řitního otvoru odškrcuje postupně tělní články a mění se v dospělého, mohou se rozmnožovat i nepohlavně např. odškrcováním zadní části těla
• stavba- předústní článek nese pár i více tykadlových i makadlových výběžků, u některých jednoduché oči, někteří draví mají vychlipitelný hltan s háčkovitými čelistmi, na každém článku mimo posledního je pár nečlánkovaných tělních výběžků, panožek – parapoií( odvozujeme od nich vznik pohybových orgánů dalších článkovců), které nesou hmatové štětiny a žábry
• dravci nebo býložravci, živý se i těly mrtvých organismů, žijí buď zahrabaní na dně, kde vytváří rourky z různého materiálu, nebo se volně pohybují

1. podtřída: Bloudivci – pobřeží Evropy a Severní Ameriky
   • Nereidka hnědá( dravá), Palolo zelený
2. podtřída: Sedivci – žijí v rourkách, redukovaná parapodia, písčitá dna přílivového pásma evropského pobřeží

• pískovník rybářský, rournatec červovitý, rournatec vějířovitý

2. podkmen: Opaskovci( Clitellata)

• sladkovodní a půdní
• předústní článek nemá přívěsky, tělní články nenesou ani žeberní přívěsky ani parapodia
• dýchají celým povrchem těla
• v době páření se jim zduřuje okrsek kožních žláz – opasek( clitellum) vylučující sliz, který umožňuje přenos spermií a vytváří obal kolem nakladených vajíček- kokon, hermafrodité s přímým vývojem

1. třída: Máloštětinatci( Oligochaeta)

• na článku většinou čtyři skupiny štětinek, které usnadňují pohyb
• nejznámější žížaly- zemní, negativně fototropičtí živočichové požírající půdu, střevo se zvětšuje řasou typhlosolis, je obklopeno vnitřním epitelem coelomem přeměněným v chloragogenní buňky- syntéza tuků a glykogenu
  • významné pro půdotvorné děje, prokysličují zem, tvorba humusu
  • páření žížal – kolem předních částí dvou u sebe ležících jedinců, kde ústí pohlavní orgány se tvoří hlenové pouzdro, spermie vytékají z chámovodu jednoho jedince a slizem přeneseny do semenných schránek partnera, zralá vajíčka pak kladena z vejcovodů do slizového kokonu vyloučeného opaskem, který se stahuje s těla směrem dopředu, prochází nad otvory semenných schránek a vajíčka jsou oplozována, po skončení zárodečného vývoje se líhnou nedospělé malé žížaly
    • zástupci- žížala obecná
• roupice:drobní až mikroskopičtí, bělaví, žlutaví, vzácně červení
• v 1 m až několik set tisíc
• i kyselé půdy, půdotvorné procesy
• zástupci: naidky- sklovitě průhledné tělo, dlouhé štětinky,žijí běžně v rybnících např. naidka chobotnatánitěnky- žijí v bahně v rourkách vyztužených hlenem, i v znečištěných a hnijících vodách, krevní plazma obsahuje hemoglobin

2. třída: Pijavice( Hirudinea)

• zploštělé tělo, většinou nemají štětinky, pokožka členěná hustě příčnými zářezy, které vytvářejí druhotně nepravou segmentaci neodpovídající vnitřnímu členění těla, dvě přísavky- přední a zadní, na hřbetě článků různý počet jednoduchých očí
• žijí ve sladkých vodách, vzácně v moři i na zemi vlhkých tropů
• část druhů dravá, většinou ektoparazité – sají krev obratlovců, roztažitelné střevo, ze slinných žláz vylučují látku zabraňující srážení krve –hirudin
• zástupci: pijavka koňská – 10 cm, draváhltanovka bahenní- naše nejhojnější, péče o potomky

  pijavka lékařská – lazebníci ji používali k odsávání krve, 10–15 cm

  chobotnatka rybí- válcovitá, ploché přísavky větší než průřez těla, cizopasí na kůži a žábrách ryb, přenos chorob

obecný trend: snižování počtu tělních článků, splývání článků ve funkční celky, splývání váčků coelomu u přisedle žijících mnohoštětinatců