Minulost Země

– 4,5 – 5 miliard let – začala se vyvíjet z rotujících mračen

– 3 zákl. vrstvy – zemská kůra (litosféra) – hlavně Si, Al => sial

– atmosféra, hydrosféra, pedosféra, biosféra (oživená část)

– zem. plášť – Si, Mg => sima

–  zem. jádro – Ni Fe => nife

– prvotní atmosféra – CO₂, CO, H₂O (g), NH₃, H₂S, N₂, H₂ => org. sloučeniny

 

Podmínky života na Zemi

– živá hmota potřebuje :   1) neustálý přísun energie (jinak nastane entropie = chaos)

2) vodu ve všech skupenstvích

3) dostatek živin a minerálních látek

4) určité teploty po biochemické procesy

5) kyslík – pouze pro aerobní organismy

 

Teorie vzniku života

1) kreacionismus – svět stvořen nadpřir. silou  (K. Linné, Pasteur, Lamarck, křesťané)

 

2) panspermie – zanesení života z vesmíru  (Švéd Arrhenius)

 

3) naivní abiogeneze (teorie samooplození) – život vzniká spontánně z anorg. látek

– vyvrátil L. Pasteur, již neuznávaná

 

4) evoluční abiogeneze – org. látky vznikají postupně z anorg. látek  (Oparin)

 

Teorie evoluční abiogeneze

– z prvotní atmosféry se dlouhodobým procesem za vys. teplot, elektr. výbojů a UV záření

(nebyla ozonosféra) vyvinuly organické sloučeniny – methan, formaldehyd, aminokys.,

nukleotidy (dokázal Miller)

 

=> bílkoviny, NA (Fox z USA )

 

=> shluk “koacervát” – seskupením bílk. a NA na zrníčka jílovitých materiálů

– schopen vyměňovat si látky s okolím

– potud laboratorně ověřeno (Bernal z VB )

 

=> eobiont (3,5 mld) – heterotrofní příjem org. látek

– úbytek živin – membrány eobionta schopny absorbovat světlo – přechod k autotr. zp.

výživy (spojeno s vznikem ozonu, pak kyslíku) => prokaryota (2,5 mld let)

 

– vznik eukar. b. (1,8 mld. let) – 2 teorie :

1) vchlípení a zřasení cytopl. membr. => plastidy a mitochondrie

2) budoucí eukar. b. pohltila prokaryotickou

– z bakterií => mitochondrie,  ze sinic => plastidy

– více uznávaná (mitoch. a plastidy – vlastní DNA jako bakt. a sinice)

 

=> mnohob. org. (1,2 mld. let )

Evoluce druhů

1) kreacionismus – svět stvořen Bohem jako nadpřirozenou silou a již se nevyvíjí

– K. Linné, Pasteur, křesťané

 

2) teorie katastrof (kataklyzma) – po určité katastrofě zahynuly určité organismy a nadpřir.                                      silou byly stvořeny nové (důkazem zkameněliny)

– Cuvier

 

3) evoluční teorie – odmítají neměnnost organismu, vývoj se děje postupně v průběhu let

– J. B. Lamarck – všechny org. – vrozená schopnost a vůle po pokroku k složitějším                   dokonalejším formám, aby se přizpůsobili měnícímu se prostředí

– popírá samovolné vymírání druhů – vše způsobil člověk

– Ch. R. Darwin – jeho teorie přijímána ve vědeckých kruzích

– “O vzniku druhů přírodním výběrem” (1859)

– obec. princip vývoje přír. výběrem (potvrzen mod. vědou)                                   “Vznik života a pohlavní výběr” – vyvolal rozruch mezi kreacionisty

 

Základy Darwinovy evoluční teorie

1) rozšíření R a Ž není náhodné, ale zákonité

2) evoluce je historickou skutečností a všechny druhy se vyvíjely ze společných předků

3) hl. činitel evoluce je boj o život a přír. výběr

=> vše živé se chce max. produkovat (= biotický potenciál) => nadprodukce potomstva

 

přír. výběr : – přežívají pouze nejsilnější, kteří jsou schopni se přizpůsobit a rozmnožovat

– umožněn variabilitou mezi druhy (musí mít genet. podklad) – jsou zvýhodňeny

odchylky, které mají možnost přežívat – okrajové rozdíly mohou přecházet v druh.

– odchylky způsobeny : 1) novou kombinací genotypů při pohl. rozmn.

2) mutací ( = náhlá změna genotypů )

3) rozšířením genomu buněk => nové vlastnosti

 

nadprodukce potomstva

– omez. – klim. vlivy, nedost. potravy, přítom. parazitů, predátorů, přednostní právo prvoroz.

 

přežití organismu

– vliv – lepší zbarvení (mimikry), odchylky ve stavbě těla a způsobu života, chování

 

pohlavní výběr – uplatňuje se stejně jako přírodní

– rozhod. faktory – R – barva a vůně květu

Ž – lák. zbarv., nápad. ozdoby (hřeben, ocas), zbraně samců (parohy, kly)

 

Zákonité vývoje

– projev vývoje : 1) divergencí (= rozbíhavost) – větvení vývojových linií

– adaptivní radiace – adaptace na živ. podm.

– př. lichokop. – kůň, tapýr, nosorožec

2) konvergencí (= sbíhav.) – sblížení odliš. druhů žijících ve stej. prostř.                                                              – př. ryby, paryby, velryby

3) stálým zdokonalováním – vývoj probíhá neustále, nepřetržitě

 

Darwinovu teorii podpořili neodarwinisté na základě Mendelovy genetiky. Jeho odpůrcům se nelíbilo, že Darwin vztáhl svou teorii i na člověka.

 

– potvrz. vývoje : Biogenetický zákon (Ernest Haeckel) : Ontogeneze je zkrácenou fylogenezí

= ve vývoji jedince můžeme zaznamenat vývoj celého kmene, zárod. vývoj je odrazem

vývoje kmene (v prenat. stadiu jsme podobni rybě)