Jednobuněční živočichové

(PRVOCI =Protozoa)

 

– nejjednodušší a vývojově nejnižší živočichové

– mikroskopické rozměry

– moře, sladké vody, půda

– živí se – sinicemi, bakteriemi, rozsivkami, řasami, cizopasí v hostiteli

– někteří chloroplasty – na světle fotosyn. (př. krásnoočka – jsou autotr., ale ve tmě se chloropl.                                      rozpadají a začíná heter. výživa => neexistuje zde ostrá hranice mezi heterotrofií a autotrofií, je  věcí dohody, že se řadí k R)

 

stavba těla :

– na povrchu ektoplazma nebo pelikula

cytoplazma : – bezbarvá, rozlišena na ektoplazmu (zevní, pevnější) a endoplazmu (vnitřní)

   jádro : – obvykle 1, rozmanitý tvar

– jaderný dimorfismus – 2 jádra diferenciovaná tvarově i funkčně (nálevníci)

organely ochranné :

1. a) pelikula – pevná, pružná => dočasné potřebné změny tvaru těla

– prvok obvykle ztrácí schopnost améboidního pohybu a fagocytózy, proto                         dochází ke vzniku bun. úst (popř. i řitě, …)

1. b) celulózní mem. – rostlinní bičíkovci
2. c) pancíře s trny a výběžky – někteří bičíkovci
3. d) schránky chitinové – někteří kořenonožci, vápenaté – dírkonožci , z SiO₂ – mřížovci
4. e) cysty – encystace – za nepříz. podmínek se b. zakulatí, odvrhne pohyb. organely,                              obalí se vrstvami => klesá metab., v příznivých podm. cysta puká

organely oporné :

1. a) axostyl – fibrilární tyčinka, prochází tělem
2. b) vlákna uvnitř plazmy

organely pohybové :

1. a) panožky = pseudopodie – kořenonožci, někteří výtrusovci

– dočasné výběžky cytoplazmy, mohou měnit tvar

– pohyb měňavkovitý = améboidní – pomalý, možnost fagocytózy

1. b) bičíky = flagella – vlákna, fungují jako šroub, v přední části těla, rychlejší pohyb
2. c) vlnivá (= undulující) membrána – bičík ze zadní části b. směřuje k přední a je s b.                                         spojen po celé délce jemnou blankou (trypanozóma)
3. d) brvy = cilie – evolučně odvozenější

– krátké, velký počet, stavba podobná bičíku

– membranely – blanky vzniklé splynutím řady brv

– ciry – tuhé ostny vzniklé splynutím sousedních brv (nálevníci)

organely trávicí :

1. a) osmotrofní výživa – celým povrchem (parazitičtí prvoci)
2. b) autotrofní výživa (rostlinní bičíkovci)
3. c) potravní vaukola (kořenonožci)
4. d) buněč. ústa = cytosom => bun. hltan (cytopharynx) => potr. vak. => b. řiť (cytopyge)

– cyklóza – dráha pohybu potr. vak. po těle

organely vylučovací a osmoregulační :

– sladkovodní – hypot. prost. => neustále nasávají vodu, kterou musí i odstraňovat =>

– pulsující = stažitelná = kontraktilní vakuola – odstraňuje přebytečnou vodu a částečně                                                                                                     zplodiny met.

– stavba : a) jednoduchá – kulovitá, plní se a na povrchu těla praská

1.     b) složitější – centrální vak. obklopená sběracími kanálky

– přebytečná voda – kanálky – smrštění kanálků –

voda vytlačena do centrální vak. – její smrštění – ven z těla

organely smyslové  : umožňují reakci na podněty z vnějšího prostředí

1. a) hmatové – brvy, bičík
2. b) světločivné – vnímání světla – stigma (rostlinní bičíkovci)
3. c) vnímání polohy – drobné inkluze tlačí na okolní plazmu

– vedení podráždění, odpovědi – difuzí

– neuromotorickým aparátem – síť podpovrchových                                                                                                                                vodivých vláken (nálevníci)

rozmnožování :

1) nepohlavní – dělením (předchází dělení jádra – většinou mitotické)

1. a) příčné (nálevníci)
2. b) podélné (bičíkovci)
3. c) schizogonie = mnohonásobné dělení (výtrusovci) – rozpad na velké množ. dceř. b.
4. d) pučení (rournatky, někteří nálevníci)

2) pohlavní

1. a) kopulace – b. prvoka – jako gameta – splynutí 2 gamet (n) – zygota (2n) – reduk. dělení

– bičíkovci, výtrusovci, kořenonožci

1. b) konjugace = spájení

– konjuganti se přiloží bun. ústy – rozpad makronukleu – mikronukleus se dělí

meiózou na 4 jádra – 3 zanikají a čtvrté se rozdělí na dvě haploidní – jedno                                             přejde do partnera a splyne s jeho hapl. jádrem – pak se obnovuje makronukleus

3) metageneze – střídání pohl. a nepohl. rozmnožování (dírkonožci, mřížovci)

– stadia se tvarově liší

– encystace – následuje velmi často po oplození, specific. zvláštnost pohl. rozmnož.

 

nejvýzmanější kmeny :

 

1.Praprvoci (Sacromastigophora)

– nejjednodušší, pohyb pomocí bičíků nebo panožek (popř. obojí)

– podkmen :

Bičíkovci (Mastigophora = Flagellata)

– 1 nebo více bičíků, někdy panožky (pak chybí pelikula)

– nemají plastidy (x rostlinní – krásnoočko, váleč, zlativky, trojrožec)

– jednotlivě i v koloniích, parazité, symbionti i komenzálové

– někteří tvoří schránky – chitiózní, rosolovité, z celulózy

– kontraktilní vakuoly – sladkovodní bičíkovci

– rozmnož. podélným dělením

– zástupci : trypanozoma spavičná – => spavou nemoc, přenášenou tse-tse

– parazituje v krvi člověka , v tropech

lamblie střevní – 8 bičíků, onemoc. tenkého střeva hl. u dětí

bičenka poševní – 4 až 6 bičíků, způs. trychomoniózu u žen

bičenka dobytčí – způs. předčasné porody skotu

brvitky – žijí v těle všekazů, umožňují trávit buničinu

 

Kořenonožci (Sarcodina)

– vychlipováním cytopl. – panožky – pohyb, příjem potravy fagocytózou

– bičíky jen u vývojových stádií (1 – 2)

– měňavky  (Amoebina)

– nevytvářejí schránky, žijí ve vodě a vlhké půdě

– živí se prvoky, řasami, bakteriemi, jsou i paraziti (ve střevech), komenzálové

– m. velká, střevní, zubní, úplavičná (krvavé průjmy), včelí

               – krytenky – sladkovodní

– polysacharidová schránka s 1 otvorem, kterým vysunuje panožky

– v rašeliništích a vlhké půdě

               – dírkonožci – v moři – vápnité schránky z CaCo3 s otvůrky pro panožky

– penízkovci – vyhynulí, největší schránky

  kulovinka

– mřížovci – mořští, většina má kostřičku z SiO₂ – usazování na dně => bahno

 

2. Výtrusovci (= Apicomplexa)

– pouze parazité, do hostit. b. pronikají pomocí apikálního komplexu organel (na přídi b.)

–  tekutou potravu přijímají celým povrchem těla

– nemají organely pohybu

– metageneze = střídání pohl. a nepohl. (schizogonie = rozpad b.) množení

– častá změna hostitele

– zástupci : kokcidie jaterní – v b. žlučovodů králíků a zajíců, způs. kokcidiózu

toxoplazma – napadá všechny typy b. ptáků a savců (přenáší  kočky)

– horečka, zduření mízních uzlin, únava X mírný                                                                                 průběh (toxoplasmóza), není smrtelné (jen v  těhoten.)

          krvinkovky – cizopasníci čer. krvinek obratlovců

                  – zimnička – čtvrtodenní, třetidenní, tropická

– způs. malárii (horečka přes 41^oC, zimnice)

– nepohl. rozmn. – v krvi člověka (schizogonie), pohl. v                                                               tráv. ústrojí komára r. Anopheles (při sání nakažení)

 

3. Hmyzomorky (Microspora)

– cizopasí uvnitř těla živočichů, především členovců a ryb

– invazní stadium = spora – proniká do b. pomocí spirálovitě stočeného vlákna = pólové vl.

(přeměnou GA), cizopasící stadium – podobné měňavce

– zástupci : hmyzomorka včelí – ve střevech včel

bourcová – v housenkách bource morušového

 

4. Výtrusenky (Myxozoa)

– cizopasí v mezib. prost. obratl. s vnitřně neregulovanou těl. teplotou, bezobr. (kroužkovci)

– spory vznikají z více b., mají 1 – 6 pólových váčků – každý má 1 spirál. stočené pól. vl.

(vymrštitelná, umožňuje přichycení k buňce hostitele)

– zástupci : rybomorka pstruží – v chrupavce lebky plůdku pstruha

parmová – ve svalovině (parmový mor)

červomorka nitěnková       

 

5. Nálevníci (Ciliophora)

   – název – výskyt v nálevech připravených ze sena a vody (se senem přinesena klidová                                                                                                stadia, cysty – ve vodě se aktivují)

– pelikula tvořena dvojitou mem. – nese brvy

– trichocysty – tyčinkovité útvary, při podráždění se vymrští a mění se ve vlákna pronikající                     do těla kořisti – ochromují ho

– neuromotorický aparát (komunikace s prostředím – koordinuje pohyb brv)

– 2 jádra : makronukleus – vegetativní, velké, všechny životní fce mimo rozmn.

mikronukleus – generativní, malé, uplatňuje se při pohl. rozmn.

– rozmnož. : – nepohl. – příčné dělení, pohl. – konjugace

– živí se mikroorganismy – pomocí brv => b. ústa => b. hltan => trávicí vak. => b. řiť

– k vyprázdnění pulsujících vakuol dochází na zákl. jejich osmoregulační fce

– žijí – ve vodě – volně (trepky, bobovka, vejcovka)

– přisedle (vířenky, mrskavky, keřenky – přisedlé kolonie)

– ve vlhké půdě

– zástupci : trepka velká – stojaté sladké vody, živí se bakteriemi

         bobovka, vejcovka, vířenka, mrskavka, keřenka – přisedlé kolonie

                     kožovec rybí – cizopasí na pokožce a žábrech

bachořci – symbionti v bachoru a čepci přežvýkavců, pomáhají trávit celulózu

         rournatky – rozmn. pučením, pohybliví pouze v mládí, pak přisedají

 

– potravní vztahy k ostatním organismům :

– saprofité – živí se org. l. z odumřel ých organismů

– př. nálevníci

– využití jako bioindikátory čistoty vod (svými potr. nároky na prostředí, ve                      kterém žijí, indikují jeho kvalitu)

– komenzálové – živí se odpad. lát. ve střevě obratl., aniž by škodily nebo prospívaly

– př. měňavka střevní

– symbiotičtí – př. brvitky ve střevě termitů, bachoři v žaludku přežv. – pomáhají štěpit

nestravitelnou celulózu na stravitelné sacharidy

– parazité – cizopasí, svým hostitelům škodí

– nemají pulzující vak., žijí v izotonickém prostředí

– př. bičíkovci (bičenky, trypanozóma, lamblie)

nálevníci (rournatka)

kořenonožci (měňavka úplavičná)

výtrusovci, výtrusenky, hmyzomorky

– menší pravděpodobnost nalezení zdroje potravy než u volně žijících => větší                                         rozmn. schopnost (rozpad plazmódií)

– konzumenti I. řádu – býložraví prvoci (živí se sinicemi a řasami)

1. řádu – dravci (živí se heterotrofními org.)

 

význam : – producenti organické hmoty (rostlinní bočíkovci)

– článek potravního řetězce (plankton, bentos)

– indikátory čistoty vody a samočištění vod (konzumenti rozkládajících se org. l.)

– složka edafonu – ovlivňují úrodnost půd (mineralizace)

– horotvorný význam (dírkonožci, mřížovci)

– paraziti – původci nemocí člověka i zvířat)