Houby a lišejníky
Ø Houby
Tvar těla hub
– tělo tvořeno stélkou
– eukariotické organismy
– destruenti, společně s bakteriemi (zpracovávají odumřelý organický materiál na humus a dále ho mineralizují – převádějí nahromaděné organické sloučeniny do formy sloučenin anorganických) – využívají producenti (autotrofní rostliny = bez hub by život zanikl
– k výrobě látek (antibiotika, potraviny, víno, chléb)
stélka: 1) trubicovitá
2) přehrádkovaná – z vláken (hyfy), mohou se splétat a vytvářet podhoubí = mycelium
– hodně hub vytváří plodnice
– propletením hyf * nepravé pletivo – plektenchym
– v plodnicích nacházíme výtrusy (spory) – rozmnožování
– výtrusy obsahují hodně zásobních látek
Výživa
– nemají chlorofyl ® chemoheterotrofní org., energii získávají dýcháním nebo kvašením
– zdrojem C: monosacharidy (glukosa), disacharidy (maltosa, sacharosa), oligosacharidy (lignin, celulosa)
Þ Saprofytické houby – získávají potřebné látky z mrtvých těl, zbytků rostlin a živočichů
Þ Parazitické
1) závazní (obligátní) parazit. houby – výživa z živých buněk, pak teprve se rozvíjejí, v různé
míře škodí (kvasinky)
2) příležitostní (fakultativní) – původně saprofyti, za určitých podmínek se mohou živit
paraziticky
3) saproparazitické – původně parazitická houba se může začít živit saprofyticky
Þ Symbiotické (lišejníky)
– mnohé houby žijí v symbiose se zelenými řasami, rostlinami
1) licherismus – symbiosa s řasami a sinicemi – * lišejníku
2) mykorrhiza – symbiosa houby s kořeny vyšších rostlin
– buněčná stěna hub je důležitá pro určení hub
– může obsahovat celulosu, chitin, manan
– zásobní látkou ja glykogen, nebo olej, nikdy ne škrob
Rozmnožování
Ø Vegetativní
– části hyf či mycela se odlomí a dorůstají do původních tvarů, nově * organismy mají stejnou genetickou informaci jako původní
- Nepohlavní
– pomocí spór – výtrusů, které se vyvářejí ve výtrusnicích – sporangiích
1) pohyblivé – zoospóry
2) nepohyblivé – autospóry = aplanospóry
– výtrusy* mitozou, mohou být buď 1n, nebo 2n, záleží na místě vzniku
- Pohlavní
– rozlišujeme 3 fáze:
1) splynutí plazem pohlavních buněk (plasmogamie)
2) splynutí jader pohlavních buněk (karyogamie)
-mezi splynutý jader může dojít k několikanásobnému dělení
3) meiotické dělení
– pohlavní buňky – gamety, * v gametangiích ® samčí gamety – anthalidium
® samičí – oogonium, askogonium
– gamety mohou být : pohyblivé – planogamety, spermatozoidy
: nepohyblivé – aplanogamety, spermatické
-♀ a ♂gamety mohou * buď na jednom jedinci, nebo na více jedincích
- izogamety – ♀ a ♂gamety jsou stejně velké, nerozlišitelné a označují se + a –
- anizogamety – stejný tvar, jiná velikost, většinou je samičí větší
- gamety velmi odlišné: samčí – menší – pohyblivé a nepohyblivé
: samičí – větší (vaječné buňky)
– v životním cyklu hub se střídá 1n a 2n fáze, někdy 1 fáze převládá nad druhou a naopak
Systém
– Carl Linné jako první vytvořil systém, dvouslovné názvy (rodové a druhové jméno)
Říše: HOUBY
– má 5 oddělení
1) hlenky (myxomycota)
2) nádorovkovité (plasmodiaphoeamycota)
3) oomycety (oomycota)
4) chytridiomycety (chytridiamycota)
5) houby vlastní (eumycota): houby spájivé (zigomycetes)
: houby vřeckovýtrusné (askomycetes): kvasinky, plesnivkotvaré,
padlí, discomycety
: houby stopkovýtrusné (bazidiomycetes):
chorošotvaré, bedlotvaré, břichatky
ad1) Hlenky
– stélka tvaru měňavky (améby) nebo buňky s bičíky (myxomonada)
– oba tvary jsou 1a – rozmnožují se dělením ® dochází ke spojení 2 buněk (myxomonády nebo myxoaméby) ® nejdříve dochází ke splynutí plazem, potom jader ® * 2a buňka, nemnoží se, ale dělí se za příhodných podmínek na plasmodium ® * na něm plodnička, v plodničce dochází k meioze a ®* odpočívající výtrusy a z nich potom vzniká buď myxomonáda nebo myxoaméba
– v buněčné stěně je celulosa
– živí se pohlcováním bakterií, prvoků a organických zbytků
zástupce: vlčí mléko obecné
ad2) Nádorovkovité
– podobně jako hlenky nevytvářejí podhoubí, jsou to závazní parazité – žijí uvnitř hostitelského organismu
– stélka má tvar améby
– v buněčné stěně je chitin
zástupci: nádorovka kapustová – napadá kořeny brukvovitých rostlin (kedluben, zelí), *
nádory, ovlivňuje i nadzemní část rostliny
: prašná strupovitost brambor
ad 3) Oomycety
– saprofyti i paraziti
– vodní i suchozemští
– původní název řasovky
– stélka má tvar trubicovitého mycelia
– v buněčných stěnách je celulosa
– rozmnožování pomocí zoospór, 2 bičíky, 1 kratší a obrvený
– na tomto oddělení se pozoruje přechod z vody na souš
– k pohlavnímu rozmnožování dochází na 2 gametangiích
zástupci: hnilobitka – vodní saprofytická houba, vytváří mycelia na povrchu org.zbytků, které
plují na vodě
– některé druhy napadají ryby
: vřetenatka révová – parazit vinné révy, žije v jejích listech, pomocí průduchů se
dostávají ven sporangiofory, které nesou výtrusnice, mohou se
odlomit a přemístit na jinou rostlinu, kde se uvolní výtrusy –
bičíkaté zoospory, ty proniknou skrz průduchy do nového listu a
vytvoří nové mycelium
pohlavní rozmnožování:
– probíhá uvnitř mycelia přiložením ♀ a ♂gametangia *
oospóra, nebo-li odpočívající výtrus, ten přenáší nákazu do
dalšího roku, kdy z něj vyklíčí sporangium – spory a
nákaza pokračuje
– projevuje se jako olejovité skvrny na listech a bobulích nakažené
rostliny
: plíseň bramborová – napadá brambory rajčata a to hlavně listy
ad 4) Chytridiomycety
– trubicovitá stélka
– v b.s. převládá chitin
– rozmnožují se pomocí zoospór s 1 bičíkem
– žijí v půdě a ve vodě
– saprofyti nebo paraziti hub, řas a rostlin
zástupci: rakovina brambor – na hlízách lilkovitých rostlin, způsobují rakovinotvorné bujení
v místě oček
– houba vytváří odpočívající výtrusy, jsou schopné v půdě přežít
až 20 let
: olpidium brosicae – způsobuje padání klíčních rostlin
ad 5) Houby vlastní
– vytvářejí přehrádkované hyfy x vyjimkou jsou kvasinky, vytvářejí jednobuněčnou stélku
– v b.s. převládá chitin
– nenacházejí se u nich pohyblivá stádia – zoospory
rozmnožování: pohlavní výtrusy * pohlavním splynutím
: nepohlavní rozmnožování pomocí konídií
– dochází ke střídání 1n, 2n a dikaryotické fáze
– pokud se b. se 2 jádry dělí, dělí se obě jádra současně – ze 2 jader – 4 jádra
– přehrádky mezi hyfy mají různý tvar a slouží k učení houby, dále v sobě mají otvory a těmi spolu buňky komunikují
Rozdělení:
- Houby spájivé
- Houby vřeckovýtrusé
- Houby stopkovýtrusé
Houby spájivé
– půdní saprofyti, jsou složkou půdní mikroflóry
– parazité – i na člověka, symbiotické – účast mykorhizy
zástupci:
kropidlovec černavý – roste na substrátech bohatých na cukry, vytváří šedé povlaky,
– mycelim je bohatě větvené a k podhoubí přirůstají nosiče sporangií
(sporangiofory)
nepohlavní rozmnožování: pomocí konídií (výtrusy), ze kterých vyrůstá mycelium a na něm *
sporangií a sporangiofor
pohl.r: začíná přiblížením 2 pohl. rozdílných mycélií, v místě přiblížení vyrůstají proti sobě
postranní řetězce, zduří, v místě dotyku dojde ke splynutí plazem a jader a * 2n zygota,
obalí se tlustou buněčnou stěnou a * zygospora, po určitém období zde dojde k meioze
a ze zygospóry vyklíčí sporangioforum, které vyváří konidie
plíseň hlavičková – vyrůstá na zahnívajících substrátech
Houby vřeckovýtrusé
– nejvíce zástupců
nepohlavní rozmnožování časté – pomocí nepohl.výtrusů – konídií
pohlavní – většinu života tyto houby prožívají jako 1n mycelium, ve kterém se za vhodných
podmínek vytvoří gametangium (♀ askogon, ♂ antheridium), přiblíží se a dojde ke
splynutí gamet, * 2 jaderná buňka a z ní 2 jederné vlákno, to prorůstá do plodnice
(astoma), je tvořena 1n vlákny, některé jsou 2 jaderné, 2 jaderné vlákno je
zakončeno tzv. vřeckem (askus), dochází zde ke kariogamii (splynutí jeder) * 2n
buňka, dochází k mitoze a meioze (* 8 haploidních jader, ze kterých postupně
dozrávají askospory – 1n), askospory se vypráší, vyroste z nich 1n podhoubí
– vřecka bývají sdružena do vřeckového rouška, zde vznikají askospory
- Kvasinky
– mají jednobuněčnou, jednoduchou stélku, kulovitého nebo elipsovitého tvaru, nevytváří podhoubí
– rozmnož. se pučením
– kvasí cukry na alkohol a CO2
– některé kvasinky zůstávají spojené, vytváří tzv. pseudomycelium
– u kvasinek existuje tzv. endomitóza (jaderný obal zůstává zachován)
– vyskytují se všude – saprofyti, paraziti..
kvasinka pivní – vyšlechtěná, používá se k výrobě alkoholu a droždí
– obsahuje enzymy a vitamín B, použití ve farmacii
– 1n buňky se spojí, * 2a buňka, po čase dochází k mitoze * 4 askospory
kvasinka vinná, kvasinka candida – parazitická
- Plesnivkotvaré
– patří sem hermelín, niva, penicilin, plísně na ovoci, senu a dalších organických
substrátech
– vytváří přehrádkové mycelium
– povlaky mívají většinou pestré barvy – sporangia jsou barevná
– některé uvolňují do substrátu jedovaté látky
štětičkovec (penicilium) – konidiofory se na konci prstovitě rozvětvují a nesou konídie
– výroba sýrů a penicilínu
kropidlák – konídie jsou rozšířeny v ovzduší (alergie)
- Padlí
– parazité cévnatých rostlin (bělavé povlaky)
– mycelium vysílá haustoria do pokožkových buněk
padlí travní – napadá trávy, pšenici..
– způsobuje velké škody
- Discimycety
– saprofyti i paraziti
hlízenka – způsobuje moniliózu
– kruhové útvary na plodech, konídie
Samostatní zástupci
Paličkovice nachová – napadá obilniny, plané trávy
– místo obilky se zde vytváří sklerocium = námel
– jsou v něm obsaženy nebezpečné alkaloidy
– námel vypadne z klasu, přezimuje a na jaře na něm vyrostou červené
kuličky s plodnicemi – vypráší se výtrusy, askospory, napadají další
rostl.
Smrž – patří mezi jedlé houby, musí se ale upravit
– vyskytuje se ve smíšených lesích, má žebernatý klobouk
Ucháč obecný – jedovatý, podobá se smrži x rozdíl je v klobouku, má lelkovitý klobouk
Lanýž letní – roste podzemí, hledají ho prasata
Houby stopkovýtrusé
– nevytvářejí gametangia, většinu života prožívají jako dvoujaderné podhoubí – vzniklo po splynutí dvou haploidních jednojaderných podhoubí, které vznikly z pohl. odlišných výtrusů = basidiospor
– za příznivých podmínek z haploidního dvoujaderného podhoubí vyrůstá plodnice – vlákna jsou zakončena basidiemi, kyjovitou buňkou (2n) ® dochází ke splynutí jader 2n buněk – meioza – * 4 haploidní výtrusy = basidiospory
– u většiny hub jou uspořádány do výtrusorodého rouška
podle tvaru basidie:
- houby s heterobasidiemi
— rzi a sněti
RZI : parazité rostlin, nevytvářejí plodnice
Rez travní – má 2 hostitele, vytváří 3 druhy výtrusů
– břešťál a obilniny, střídá je
– výtrusy, které vznikají na břešťálu = jarní, napadají obilniny – ty vytvářejí letní
výtrusy, vznáší se nad obilninami, přes zimu = zimní spory, na břešťál
SNĚTI: parazité, nevytvářejí plodnice
Prašná snět pšeničná – napadá všechny orgány klasu, kromě vřetene a přemění ho na černou,
prašnou hmotu
sněť kukuřičná, ječná…
Mazlavá sněť pšeničná – přeměňuje klas na páchnoucí, mazlavou hmotu
- houby s homobasidiemi
– bývají označovány jako mikromycety, vytvářejí plodnice
Chorošotvaré
– plodnice může mít klobouk nebo je rozprostřelá
– výtrusné rouško je na pórech nebo na lištách
– parazitují na dřevinách
kuřátka, liška obecná, ďupkatec, choroš, dřevomorka domácí
Bedlotvaré
– plodnice rozdělena na klobouk a dřeň, někdy uzavřena celá v plachetce
– zbytky po plachetce na klobouku = bradavky, na třeni = pochva
– výtrusorodé rouško zabaleno závojem – praská a * prsten
– lůžko má lupeny, nebo rourky
zástupci: klouzek, suchohřib, hřiby, křemenáči, bedly, holubinky, ryzce, václavky, hlíva ústřičná, špičky, penízovky, muchomůrky – nejjedovatější much. zelená, pečárka ovčí (žampion), lisohlávky
otravy: jsou způsobeny alkaloidy – látky, které poškozují játra, ledviny, trávicí ústrojí..
– některé houby v sobě mohou obsahovat kovy (Fe, Pb..), mohou se v nich kumulovat radioaktivní látky
Břichatky
– výtrusorodé rouško uvnitř podzemních/nadzemních plodnic
pestřec, pýchavka, hvězdovky
– hodně hud žije v symbioze s kořeny vyšších rostlin (mycorhyza), houba dodává anorganické látky a vodu, a rostlina organické látky a živiny
1) ektomykorhiza – houba nezasahuje do buněk rostliny, jen obepíná kořeny
2) endomykorhyza – zasahuje do buněk