Hormonální soustava člověka
Hormonální soustava slouží společně se soustavou nervovou k regulaci metabolismu, krevního tlaku, hodnoty pH, hospodaření s vodou, dále k řízení růstu a zrání organismu, taktéž určuje chování nutné k rozmnožování a určuje i reakce organismu ve vztahu k vnitřnímu prostředí.
- Výhody hormonální regulace
- hormony jsou energeticky levné
- působí dlouhodobě
- Nevýhody hormonální regulace
- velice pomalá (oproti nervům)
- nedají se ničím jiným nahradit
- cílové buňky musí mít receptory, které se vykazují vysokou afinitou k danému hormonu
- chybějící rychlá zpětná vazba
- Transport k cílovým buňkám – krví, vázány na transferiny
- Dělení dle mechanismu působení:
- Hydrofóbní hormon (steroidní povahy)
- proniká do cytoplasmy buňky, kde se váže na receptor
- polečně vstupují do jádra buňky, kde se vážou na jaderné receptory a ovlivňují tak transkripci genů
- Hydrofilní hormon
- navazuje se na receptor na vnější straně membrány
- navázání hormonu může vyvolat buněčné děje přímo, nebo působením „druhého posla“.
- Dělení dle účinku:
- endokrinní (většina hormonů) – místa vzniku a účinku hormonů jsou vzdálené
- parakrinní – ovlivňují místa v okolí (hormony gastrointerstinálního traktu, ale i insulin – protože ovlivňuje produkci glukagonu v A buňkách pankreatu)
- autokrinní – buňky produkují hormon, který přímo ovlivňuje tytéž buňky (prostaglandiny)
- neurokrinní – neurotransmitery, působí v synaptické štěrbině
Hormony hypofýzy
- Hypothalamus
- centrum řízení regulace, sbíhají se sem skoro všechny informace
- přeměňují nervový signál na primární hormon
- Primární hormony
- liberiny – pouze ovlivňují hypofýzu (přes axon – částečně chemicky, částečně elektricky), aby začala produkovat něco, co bude ovlivňovat cílovou tkáň
– hypofýza pak produkuje sekundární hormon (př. folikostimulační hormon) a ten ovlivňuje tkáň, aby vytvořila terciální hormon (př. estrogen), který má endokrinní funkci
- statiny – opak liberinů, působí inhibičně
– jsou uvolňovány neustále (aby něco hypofýza nedělala sama od sebe), ale liberiny je přehluší
- tak složité řízení protože
- amplifikace
- vícenásobná regulace
- dělání hormonů do zásoby
- Neurohypofýza (zadní hypofýza)
- vznikají v hypothalamu, který je posílá do hypofýzy a ta je distribuuje po těla
- ADH = Antidiuretický hormon
- hospodaření s vodou
- produkuje se, když máme málo vody v těle (zjistí se podle tlaku ve vas afferens a distálním tubulu)
- působí hlavně ve sběrném kanálku -> otevření kanálů, voda do hypertonické dřeň, a pak do vasa recty a odtud do krve
- konzumace alkoholu snižuje jeho produkci
- Oxytocin
- stará se o reprodukční cyklus
- produkuje se při zamilování se
- zvyšuje empatii, citlivost
- zefektivňuje oplodnění (peristaltická vlna dělohy a chámovodu)
- zajišťuje průběh orgasmu
- rozjíždí celý porodní mechanismus ( produkce relaxačních bílkovin -> uvolňují chrupavky – rozvolnění pánve
- zajišťuje kontraktilitu mléčných žláz (společně s LTH)
- Adenohypofýza (přední hypofýza)
- dělá hodně hormonů, sekundární i terciární (funkční)
- Terciární (funkční)
- STH = Somatotropní hormon = růstový hormon
- růst do výšky (prodlužování kostí) – souměrně
- působí na zvýšenou produkci bílkovin, inhibuje proteolýzu (rozpad bílkovin na AMK)
- potřeba energie -> bere je z tuků (trvá to dlouho, ale my to nepotřebujeme rychle)
- pokud je ho hodně -> gigantismus: u mužů od 208cm, u žen 198cm
- nedostatek -> nanismus: u mužů pod 150cm, u žen: 138cm
- po dokončení možnosti růstu kostí (dokončená osifikace) rostou nezosifikované periferní části těla (uši, prsty apod.) -> akromegálie
- MSH = melanocyty stimulující hormon
- melanocyty = pigmentové buňky
- hormon zvyšující pigmentaci těchto buněk
- hlavně v období laktace – ztmavnutí prsních dvorců
- může působit i na jiné pigmenty než kožní -> např. stimuluje pigmenty v oku
- Sekundární (jen působí na tkáň, aby tvořila terciární)
- TSH =Tireotropní hormon
- působí na štítnou žlázu, aby produkovala tireotropní hormony
- Adrenokortikoidotropní hormon – ACTH
- působí na kůru nadledvin -> tvorba mineralkortikoidů, glukokortikoidů, androgenů
- Gonadotropní hormony
- působí na gonády (pohlavní hormony)
- FSH = Folikulostimulační hormon = Folitropin
- u obou pohlaví
- ♀ – dozrávání folikulů ve vaječníku, jeden z nich se stává dominantním a začne produkovat
estrogen -> stimulace sekrece LH
- ♂ – stimuluje zrání spermií
- LH = Luteinizační hormon
- u obou pohlaví
- ♀ – navazuje na FSH -> vede k ovulaci (prasknutí folikulu a uvolnění se vajíčka) a vzniku žlutého
tělíska
- ♂ – řídí sekreci testosteronu (Sertoliho buňky)
- LTH = Luteotropní hormon = prolaktin
- dominantně u žen -> působí na výstelky mléčných žláz
- spouští tvorbu mléka -> umožňuje laktaci
- stimulován až sáním mléka
Hormony nezávislé na ose hypothalamus – hypofýza
- Tkáňové hormony
- autokrinní a parakrinní působení
- Gastroinestriální hormony
- Sekretin
- je tvořen především ve dvanácterníku, jeho sekrece je stimulována přítomností kyselého chymu
- Gastrin
- produkují ho parietální buňky žaludku
- ve chvíli, kdy jsou v žaludku nějaké bílkoviny
- stimuluje produkci pepsinu (štěpí bílkoviny na peptidy)
- Enterogastron
- stimuluje enterogastrický reflex – aby se dvanáctník nepřehltil -> stáhne se pylorus
- stimuluje pohyby žaludku (promíchání pomáhá natrávení chymu před vstupem do dvanáctníku)
- produkce: při přítomnosti chymu -> tlak; pH (kyselé)
- Pankreas
- Inzulin
- tvořen B buňkami Langerhansových ostrůvků
- k jeho sekreci dochází při zvýšené hladině glukózy
- sekrece je stimulována především během trávení nervem vagem a dále tkáňovými hormony gastrinem a serotoninem
- degraduje se v játrech nebo ledvinách
- 1. fáze
- zlehčuje propustnost buněk pro sacharidy – dělá to okamžitě, během pár vteřin
- napomáhá prostupu aminokyselin a K+ do buňky
- 2. fáze
- stimuluje proteosyntézu, inhibuje rozpad proteinů
- stimuluje glykogenezi -> zesiluje tvorbu glykogenu v játrech
- 3. fáze
- aktivuje tvorbu tuků – lipogeneze
- Glukagon
- tvořen A buňkami Langerhansových ostrůvků
- uvolňuje se při hypoglykemii – hladovění nebo dlouhá tělesná aktivita nebo po stimulaci sympatikem
- katabolický hormon, jeho působením dochází ke zvyšování jaterní glykolýzy, také se zvyšuje glukoneogenezi z laktátu, aminokyselin či glycerolu (podílí se lipolyzně na β-oxidaci tuků).
- Somatostatin
- produkován v D buňkách Langerhansových ostrůvků
- uvolňuje se při zvýšení koncentrace glukózy argininu a parakrinně tlumí uvolňování inzulinu i glukagonu
- inhibuje sekreci gastrinu a ukončuje inzulin-dependentní ukládání živin do zásoby
- Patologie
- Diabetes melitus 1. typu
- vzniká při nedostatku inzulinu -> inzulin se vůbec netvoří
- jedná se o dědičné virové onemocnění -> vir napadá ty ostrůvky
- ztráta na váze, výrazné kolísání hladin glukózy v krvi, častá hyperglykémie, glykosurie (močení cukrů)
- Diabetes melitus 2. typu
- vzniká při nedostatečné citlivosti cílových buněk
- získaný -> nadbytečný příjem potravy a nedostatečný pohyb – jedná se o civilizační nemoc
- u těchto diabetiků dochází k hyperglykémii, ale metabolismus tuků je stále stejný
- Nadledviny
- Kůra nadledvin
- ovlivňována ACTH (Adrenokortikoidotropní hormon)
- nutný cholesterol (získává ho z LDL nebo i HDL)
- Mineralkortikoidy
- ve vrchní vrstvě
- renin-angiotenzinový systém stimuluje jejich produkce
- Aldosteron – řídí transport Na+ a K+ v ledvinách, střevě a dalších orgánech
– sleduje množství Na+ v krvi (malé množství stimuluje to jeho produkci)
– jeho sekrece se zvyšuje při snížení objemu krve a krevního tlaku a při vysoké hladině K
- Glukokortikoidy
- ve střední vrstvě kůry nadledvin
- zvyšují sílu srdečního stahu a způsobují vazokonstrikci
- působí protizánětlivě a protialergicky, neboť tlumí uvolňování histaminu
- zpomalují vylučování vody, dále oslabují žaludeční sliznice
- Kortizol – receptory na něj mají všechny naše tělesné buňky
– stimulace glukoneogeneze a zvýšení koncentrace glukózy v krvi (až hyperglykémie)
– působí katabolicky (rozkládá bílkoviny z tkání na AMK -> vydržíme hladovět)
– podporuje zvýšení tvorby adrenalinu ve dřeni nadledvin a angiotenzinogenu v játrech
– jeho sekrece se zvyšuje při stresu
- Kortikosteron – doplňuje kortizol
- Androgeny
- ve spodní vrstvě kůry nadledvin
- mužské pohlavní steroidní hormony
- jejich nadměrná produkce u plodu může způsobit maskulinizaci ženského organismu
- Testosteron – mužský pohlavní hormon, mají ho ale i ženy
- Dřeň nadledvin
- vylévání hormonů je stimulováno sympatikem
- největší efekt má na ovlivňování metabolismu a oběhovou soustavu
- produkce řízena výhradně nervově -> běží to rychle
- Katecholaminy
- Adrenalin – vylévá se ve stresu a připravuje tělo na reakci typu útěk nebo boj
– dochází k vazokonstrikci v trávicí soustavě, ledvinách, kůži a slinivce
– diletovány jsou cévy svalů, dýchací soustavy a jater (neboť zde jsou uloženy energetické zdroje, dále se zde zpracovává laktát), konstrikcí žil se zvyšuje množství obíhající krve a také dochází ve zvětšené míře k lámání megakaryocytu
– dochází k rozšíření zorniček, zvyšuje se tepová frekvence, zesiluje se kontrakce svalu
– dochází ke glykolýze, glykoneolýze, lipolýze
– napomáhá odčerpávání laktátu a oddaluje únavu svalu.
- Noradrenalin – působí stimulačně na organismus, ale uvolňuje se za běžných situací
– zvyšuje krevní tlak, zvyšuje glykolýzu a zvyšuje sílu stahu svalů
- Štítná žláza
- produkce tyreotropních hormonů
- zvyšují počet mitochondríí -> oxidují organismus
- katabolické děje
- podstatnou složkou je jod -> při nedostatku kreténismus (nízké IQ)
- při nemoci štítné žlázy problémy s váhou (nejčastěji obezita)
- T4 = Tyroxin – v plazmě slouží jako zásobní hormon
– je ho více, ale méně účinný
- T3 = Trijodtyronin – vzniká rovnou ve štítné žláze
– může vznikat v játrech nebo cílových buňkách z T4 odštěpením jodu na 5‘ konci
– zvyšuje činnost tepla, stimuluje růst a zrání
- Basedova nemoc – dochází k nadprodukci hormonů T3 a T4, což způsobuje hubnutí, pocení, třes, neklid, nervozitu, nespavost, padání vlasů, průjmy a poruchy menstruačního cyklu
- Struma (vole) – výrazné zvětšení štítné žlázy
- Kalcitonin – tvoří se v parafolikulárních C-buňkách štítné žlázy
– vylučuje se při hyperkalcemii
– snižuje obsah Ca2+ tím, že podporuje jeho ukládání do kostí a také přechodně tlumí aktivitu osteoklastů – v ledvinách stimuluje vylučování Ca2+
- Příštítná tělíska
- nad štítnou žlázou
- Parathormon – působí antagonisticky proti kalcitoninu
– uvolňuje se při hypokalcémii, zvyšuje koncentraci Ca2+ v krvi
– vápník se získává řízeným rozkladem kostní tkáně osteoklasty.
– podporuje vylučování fosforu, který se uvolňuje při získávání vápníku z kostí
- Recklinghausova choroba – vzniká hyperprodukcí parathormonu
– dochází při ní k dekalcifikaci kostí, vápník zůstává v krvi, ukládá se do cév a způsobuje sklerózu; kosti jsou měkké, hadicovité
- Ledviny
- Kalcitriol
- vylévá se při hyperkalcemii
- stimuluje resorpci Ca2+ ve střevě a mineralizaci kostry
- zvyšuje také transport Ca2+ a fosfátů v ledvinách, placentě a mléčných žlázách
- Erytropoetin
- stimuluje zrání a proliferaci erytrocytů
- jeho sekrece stimulována nedostatkem O2 a také testosteronem
- ledviny pokrývají 90% produkce, zbývajících 10% připadá na játra.
- Epifýza
- její hormony se starají o vyvážení potřeby spánku v závislosti na světle
- sekrece je řízena nervovými signály.
- Serotonin
- vzniká dekarboxylací tryptofanu
- má silné vazokonstrikční účinky
- přítomen v mozku, játrech, ledvinách, žaludku a v trombocytech
- v mozku se stará o dobrou náladu, způsobuje jeho probouzení (přechod do aktivních β vln).
- Melatonin
- derivát serotoninu
- jeho produkce začíná být spouštěna při absenci světla, vede ke spánku
VZNIK A ŠÍŘENÍ POTENCIÁLU
- Klidový membránový potenciál
- uvnitř buňky je napětí -70mV -> K+ ionty a bílkoviny
- venku jsou Na+ a Cl– ionty -> přesto je to venku kladné
- Na+ nemůžou dovnitř -> vešly by se, ale membrána je nepustí (je permiselektivní)
- Cl– dovnitř nechtějí – je tam záporný náboj
- K+ zčásti ven mohou, ale jen pokud stále platí rovnováha
- Vznik akčního potenciálu
- po navázání neurotransmiteru na receptor se otevřou kanály pro prostup Na+ iontů
- za Na+, které jsou přečerpávány dovnitř, jdou Cl– ven
- Depolarizace – venku je nyní záporný a uvnitř kladný náboj (+30mV)
- k otevírání kanálů v membráně dochází postupně -> čím víc Na+ projde dovnitř, tím víc se otevírá kanálů
- kanál se po chvíli uzavře – další Na+ stále chtějí dovnitř, ale už nemohou
- Repolarizace = návrat ke klidovému membránovému potenciálu
- aktivace sodno-draselných pump -> navázání ATP
- zvýší se afinita k Na+ -> naváže se Na+
- změní se konformace -> zvýší se afinita ke K+ -> naváže se K+
- opět se změní konformace -> začíná se štěpit ATP -> uvolňuje se energie
- pumpa se otočí -> Na+ je zase venku, K+ uvnitř
- ztrácí se afinita -> dochází k uvolnění Na+ a K+
- pumpa se automaticky otočí zpátky
- Hyperpolarizace
- uvnitř membrány je napětí > -70mV
- nemůže dojít k dalšímu akčnímu potenciálu
- vyrovná se to samovolným prostupem K+ iontů dovnitř
- Vedení akčního potenciálu
- průchod iontů je umožněn pouze v Ranvierových zářezech
- otevírání kanálů je postupné -> kanál se na chvíli otevře, pak zase zavře
-> prostup Na+ iontů vyvolá otevření vedlejšího kanálu
-> čím více Na+ prostupuje, tím se otevírá víc kanálů (pozitivní zpětná vazba)
- Synapse
- terminální buton + něco (sval, jiný neuron…)
- nedotýkají se přímo, je mezi nimi synaptická štěrbina
- do terminálního butonu přichází elektrický impulz, který se mění na chemický
- chemický impulz se na postsynapsi mění opět na elektrický
- po příchodu elektrického impulzu se začnou váčky s neurotransmitery v terminálním butonu pohybovat směrem k membráně
- váčky fúzují s membránou butonu a jejich obsah se vylije do synaptické štěrbiny
- neurotransmitery se navážou na receptory na postsynapsi, a tím umožní otevření kanálů pro prostup Na+
- prostoupením Na+ dochází k depolarizaci a ve chvíli, kdy se dosáhne prahu, vzniká akční potenciál
- v případě, že K+ ionty vystupují v postsynapse ven, značí to hyperpolarizaci postsynapse a vznik AP není možný
- Nejznámější mediátory
- Excitační
- acetylcholin, noradrenalin
- glutamová či její sůl glutamát
- Inhibiční
- kyselina gamaaminomáselná